Kurzy

Seminář se věnuje postavení žen od antiky po počátky moderní doby. Ukazuje, jak se měnil obraz ženy v náboženství, medicíně, filozofii i každodenním životě, a jak skutečně vypadala realita ženského života – od dětství přes manželství a mateřství až po stáří či řeholní dráhu.
Kurz odhaluje, že největší zlom pro ženy nepřinesla politika ani revoluce, ale pokrok v medicíně, hygiena, anestezie či antikoncepce. Zabývá se také genderovými stereotypy, představou ženského těla, sexualitou a otázkou moci.
Seminář kombinuje výklad s diskusí, analýzou historických pramenů, ukázkami textů a praktickými tipy, jak tato témata začlenit do výuky dějepisu či občanské nauky.

Kurz je určen vyučujícím dějepisu a občanské nauky/základům společenských věd zajímajícím se o naši nedávnou minulost, především pak těm, kteří si kladou otázky související s ideologickým a propagandistickým výkladem našich nejnovějších dějin i dnešní současnosti. Prostřednictvím vybraných ideologických a propagandistických obrazů, jakož i vykreslováním naší minulosti dobovými uměleckými prostředky jsou charakterizovány jednotlivé politické či společenské události, vystihující obecnější a širší problematiku naší nedávné minulosti. Novým technologickým šiřitelem různých "zaručených" zpráv jsou nová média.

Předmět by měl přispět ke kritickému vyhodnocování různých ideologických sdělení a propagandistických kanálů. Přednáška vychází z výsledků badatelských výzkumů přednášejícího.

Osnova:

• Propaganda a ideologie v dějinách
• Propaganda a ideologie v 70 a 80. letech.
• Současná propaganda a ideologie.
• Diskuse o propagandě bez předsudků – jak hovořit o propagandě? Neideologicky.

Pokud mají studenti různých středních škol, ale i fakult o dějinách tzv. normalizace širší povědomí, pak se jedná především o politické dějiny, resp. represivní projevy komunistického systému. Málo se ovšem ví, jak vypadala socialistická každodennost v 70. a 80. letech minulého století v bývalém Československu. Byla skutečně tak šedá, jak by se na první pohled zdálo? Co lidi trápilo, z čeho se naopak radovali? Právě tento kurz by měl přinést prohloubené, vědecké nikoli ideologické, zamyšlení nad povahou „normalizace“ v jejím každodenním projevu a snad napomoci s hledáním odpovědi na otázku „Proč je i po 33 letech stále u některé části společnosti cítit nostalgii, která nemá nic společného s tradovanou šedí, ale jsou připomínány i jiné, pestré tóny?“ Kurz se zaměří na hospodářské, pracovní, sociální a kulturní otázky zmíněného období a jejich dopady na tehdejší populaci, stejnou měrou rozebere problematiku trávení volného času a dotkne se tzv. socio-patologických jevů v čs. společností. Výuku obohatí kromě relevantní literatury řada audiovizuálních ukázek.  Přednáška vychází z výsledků badatelských výzkumů přednášejícího, ze dvou publikací a desítek článků v odborných časopisech.

Osnova:

• Socialistická každodennost – šedá, nehybnost, bezdějinnost? Lze takto hodnotit „normalizaci“?
• Starší i mladé švadlenky, kutilství aneb Do it yourself (DIY)
• Zahrádky a chalupářská subkultura
• Diskuse k dnešku – covid – šijeme roušky, covid – útěk na chalupy…

Moderní umění často zůstává, a to i po více než stoletém období své existence, pro širokou veřejnost významově nepřístupné a špatně pochopitelné. Kurz mapující vývoj této scény do konce první poloviny 20. století dovede posluchače k lepšímu propojení myšlenkového, sociálně-politického, i vědecko-technologického podhoubí s obsahovými i formálními východisky stěžejních reprezentativních proudů. Na konkrétních názorných příkladech si ukážeme vzájemnou vývojovou kontinuitu vycházející z klasických forem po vzoru hesla, že „nic nevzniklo na zelené louce“.

• Impresionisté: revoluce začíná. Nové požadavky na pravdivost umění (45 min)
• Kulturní zámořské objevy. Umění divochů, dětí a bláznů (45 min)
• Osvobození barvy a živelná síla fauvismu (45 min)
• Vzpoura i apokalypsa: německý expresionismus (45 min)
• Rozklad tvaru: kubismus a čtvrtý rozměr (45 min)
• Volání po budoucnosti: italský futurismus (45 min)
• Cesty k abstrakci (45 min)
• Umění a život jedno jsou: dada a surrealismus (45 min)

Cílem kurzu je představit dějiny novověké a současné filozofie tak, aby v ní byly zdůrazněny ty rysy a tendence, které byly relevantní pro utváření humanitních a společenských věd a pro pochopení jejich metodologie. Kurz je rozdělen do čtyř tematických bloků, v nichž bude postupně probráno dvanáct základních témat. Bloky zahrnují úvod do filozofie včetně nástinu základní terminologie a témat, dále raně novověkou filozofii, filozofii 19. století a konečně filozofii 20. století.

Osnova:

• Úvod do filozofie, základní pojmy (2 h)
• Raně novověká filozofie (2 h)
• Filozofie 19. století (2 h)
• Současná filozofie (2 h)

Moderní umění často zůstává, a to i po více než stoletém období své existence, pro širokou veřejnost významově nepřístupné a špatně pochopitelné. Kurz mapující vývoj této scény v druhé polovině 20. století dovede posluchače k lepšímu propojení myšlenkového, sociálně-politického, i vědecko-technologického podhoubí s obsahovými i formálními východisky stěžejních reprezentativních proudů. Na konkrétních názorných příkladech si ukážeme vzájemnou vývojovou kontinuitu vycházející z klasických forem po vzoru hesla, že „nic nevzniklo na zelené louce“.

1) Dědictví dadaismu a surrealismu; válečná vřava a pokračování na novém kontinentu (45 min)

2) Podoby poválečné abstrakce; abstraktní expresionismus, color field painting, informel (45 min)

3) Výpočetní optikou: minimalismus, op art a kinetické umění (45 min)

4) Pop art a Noví realisté: reflexe konzumní společnosti; komplexní dílo a multimédia (45 min)

5) Vítězství myšlenky nad hmotou: průkopníci a ohniska konceptuálního umění (45 min)

6) Tělesné a performativní formy uměleckého projevu; prolomení hranic mezi výtvarnými a dalšími uměleckými disciplínami (45 min)

7) Umění a vývoj architektury od druhé poloviny 20. století (45 min)

8) Proměny definice umění a role umělce v průběhu 20. století (forma diskuze - 45 minut)

Seminář se zaměřuje na to, kdo a co formuje svět, ve který věříme, a jaké mechanismy stojí v zákulisí moderních technologií, politických kampaní, dezinformačních aktérů i lidské psychiky. Popisuje, jak fungují algoritmy sociálních sítí (doporučovací systémy, personalizace, metriky engagementu). Vysvětluje, proč algoritmy neukazují „pravdu”, ale to, co nás udrží online a jak se algoritmická logika podílí na formování veřejného mínění, vytváření informačních bublin a polarizaci společnosti. Příklady z praxe (TikTok, YouTube, Instagram, X/Twitter). Naznačuje, proč se ztrácí společenský konsenzus na tom, co je realita, proč dochází k erozi důvěry ve veřejné instituce a tradiční média.

Zkoumá evoluce propagandy: od jejích počátků až k dnešní datové analytice, mikrotargetingu a psychografii.

Zabývá se psychosociálními aspekty fungování lidské mysli v éře dezinformací, deepfake videí, generativní AI jako nástroje manipulace (automatizované účty, syntetické obličeje, generování textů). Analyzuje, jak fungují digitální manipulace a představuje typologii manipulativních obsahů (hoaxy, clickbait, pseudověda, esoterika a alternativní medicína). Zabývá se psychologií konspirací (proč lidé věří jednoduchým vysvětlením složitého světa a jak konspirační teorie naplňují emocionální i identitární potřeby jednotlivce) a uvádí příklady nejsilnějších konspirací posledních let (QAnon, pandemické mýty apod.)

Informační války (státní a nestátní aktéři). Politické a komerční zájmy sledující manipulaci veřejného prostoru. Uvádí příklady koordinovaných kampaní, botnetů a trollích farem (ovlivňování veřejného mínění a voleb). Zkoumá úlohu médií, fact-checkerů, občanské společnosti a vzdělávání.

Ve světle současných výzkumů se zabývá hrozbou algoritmů sociálních sítí s důrazem na děti a teenagary (duševní zdraví, extremismus a polarizace).

Na praktických příkladech rozkrývá dezinformační scénu a poukazuje manipulativní praktiky.

Dále se detailněji zabývá kognitivními biasy, braiwashingem, skupinovým myšlením a tématy jako digitální detox, osobní informační hygiena a nástrojům imunizace žáků před manipulativními technikami (jak pracovat se zdroji, ověřovat fakta, rozvíjet kritické myšlení).

Argumentační fauly. Memetika a šíření narativů.

Seminář bude pracovat s mnoha ukázkami výše naznačených témat v praxi (volební kampaně USA, EU, ČR; dezinformační kampaně kolem covid-19, války na Ukrajině, migrace, energetiky apod.

Osnova semináře:

Algoritmy, bubliny a digitální krajina: Kdo formuje náš svět? (1/2h )

Propaganda 2.0: evoluce a proměny propagandy od počátků do současnosti. (2h)

Emoce, identita a lidská mysl v éře informačního chaosu. (2h)

Umělá inteligence jako nástroj manipulace. (2h)

Obrana, imunizace a kritické myšlení v 21. století. (1,5h)