Kurzy

Praktická ukázka čtenářských lekcí, které pracují s texty klasické literatury. Formou čtenářských lekcí se žáci seznámí s klasickými díly literatury a to pomocí metod, jež současně vedou k prohloubení čtenářských strategií. Žáci zábavnou formou analyzují texty a současně si osvojují základy naratologického zkoumání textů.

Použité techniky:

Čtenářské lekce – literární kroužky, Véénův diagram, dílny psaní, naratologické lekce

• Jáma a kyvadlo – prostor příběhu, hororový žánr, dílna psaní – 45 minut
• Bylo nás pět – shrnování příběhu – 45 minut
• Kniha džunglí – postavení postavy v příběhu – 45 minut
• Robinson Crusoe – analýza textu v literárních skupinkách, srovnání textů pomocí Véénova diagramu – 90 minut
• Tom Sawyer – forma vyprávění, deníky – 45 minut
• Dekameron – postava příběhu z pohledu naratologie – 90 minut

Seminář vychází z požadavků na rozvoj estetické výchovy a na interdisciplinární vztahy. Účastníci se seznámí s možnostmi, jak do hodin ČJL vhodně implantovat film, jeho hudební a výtvarnou součást a další prvky. Zaměřuje se na vnímání díla čtenářem a divákem. Pracovat se bude s různými literárními druhy, žánry a historickými obdobími, např. Radúz a Mahulena, Kytice, Postřižiny, Spalovač mrtvol, Zvířecí farma, Žert, Ucho, Báječná léta pod psa atd

Podrobný rozpis:

1. Vztah mezi verbálním a audiovizuálním uměním / literatura a film         
2. Vztah filmu k dalším uměleckým formám                                                
3. Motivační potenciál literatury a filmu                                                        
4. Modely adaptace, adaptační teorie, druhy adaptačních postupů            
5. Film a jeho výrazové prostředky                                                               
6. Didaktické aplikace – scénář, vypravěč, postavy, hudba, zvuk, kamera, filmový plakát     Analýza, interpretace a komparace literár. díla a jeho filmové adaptace   
7. Komparace vybraných adaptací                                                                
8. Diskuse, evaluace a vzájemné sdílení zkušeností                                     

Vzdělávací akce je zaměřena na problematiku slohové práce jako nedílné součásti výuky českého jazyka a literatury. Obsahem vzdělávací akce je téma přípravy zadání slohové práce, hodnocení slohové práce (možné přístupy) i ve vztahu k hodnocení písemné práce jako součásti maturitní zkoušky. Na konkrétních příkladech budou prezentovány principy hodnocení slohové práce. V semináři bude akcentována metoda práce s chybou a poskytování zpětné vazby žákům. Dále budou použity prezentace lektorky, které vycházejí z její dlouholeté praxe. Dále pak publikace, které se tématu věnují.

• Slohová práce a její postavení v předmětu český jazyk a literatura, tvorba zadání písemné práce, četnost a forma (45 minut)
• Slohový útvar a komunikační situace jako východisko slohové práce (45 minut)
• Hodnocení slohové práce, různé přístupy, klady a zápory. Hodnocení slohové práce jako profilové části maturitní zkoušky – legislativní rámec (90 minut)
• Ukázky slohových prací, jejich analýza vzhledem k zadanému tématu a komunikační situaci, principy hodnocení, zpětná vazba žákům (90 minut).

Workshop se snaží přiblížit literaturu v kontextu jednotlivých kultur: italská, španělská, francouzská, i česká. Každá z těchto kultur má svá specifika, každá má i svá literární specifika. Zájem je kladen na analýzu kulturně-historickou i jazykovou tak, aby zdůraznila specifika jednotlivých kulturních kontextů. Druhá rovina je historická: srovnáním, ve které se renesanční literatura vyvíjela. Pokusíme se zodpovědět otázky po relevanci odrazu společnosti v literatuře na straně jedné a na straně druhé, zda je možné charakterizovat kulturu na základě renesanční literatury. Jinými slovy, kde autor vzal inspiraci, co kromě hlavních motivů, chronicky známých chtěl také svými díly říci. Do jaké míry a s jakými konkrétními rysy se držel kulturních rysů dané společnosti.

• Renesanční literatura: kulturně-historické členění; vlivy, motivy, inspirace - 1 hodina
• Literatura rané renesance – Itálie a směs křesťansko-antických rysů – 1 hodiny
• Španělská renesanční literatura: hrdina a jeho činy – 1 hodina
• Francouzská renesanční literatura – 1 hodina
• Shakespeare netradiční pohled na motivy a kulturní kontext – 2 hodina
• Jak k renesanci přispívá česká literatura – 2 hodina

Na semináři si ukážeme dlouhodobé jazykové hry i hry krátké, jen na pár minut, které můžeme využívat v různých fázích vyučovacího procesu, budou to tedy hry motivační, hry, které je možné použít během výkladu, při procvičování či prověřování učiva nebo jako domácí úkoly.

Některé hry si také zahrajeme.

Lektorka vychází z průzkumu provedeného mezi žáky, jenž mapoval nejoblíbenější knihy, které by samy děti doporučily svým vrstevníkům k přečtení.  Pozornost bude věnována také knihám, které byly oceněny Zlatou stuhou a jinými literárními cenami.

 České učebnice často pracují s ukázkami textů z literatury pro dospělé čtenáře, což někdy může vést i k demotivaci. Jestliže literatura pro děti není v učebnicích dostatečně zastoupena, je na učiteli, aby ji svým žákům přiblížil sám.  Pro učitele je průběžné sledování nových titulů časově velmi náročné. Je však třeba se v této oblasti patřičně orientovat. Seminář jim má být v tomto ohledu oporou. Účastníci se seznámí s vybranými autory a ilustrátory knih pro žáky mladšího školního věku a také s metodami a postupy, jak s intencionální literaturou pracovat.

• Vytváření čtenářského vkusu, ceny za dětskou literaturu
•  Připomínka některých nadčasových autorů, jejichž obliba přetrvala do současnosti
• Vybraní čeští a zahraniční autoři a ilustrátoři od  2. poloviny 20. století do současnosti – přehled podle žánrů:
• Pohádky (Petr Stančík, Pierre Grippari, Sven Nordqvist, Luis Sepúlveda aj.)
• Dětský hrdina (Markéta Pilátová, Miloš Kratochvíl, René Goscinny, Christ. Nöstlingerová aj.)
• Dobrodružné příběhy; detektivní zápletka ( Thomas Brezina, Jo Nesbo aj.)
• Dříve tabuizovaná témata v literatuře pro děti – handicap, nemoc, holocaust, smrt atd.(Ivona Březinová, Ollivier Mikaël, R. J. Palaciová, Andreas Steinhöfel, John Boyne aj.)
• Populárně naučná literatura (Alena Ježková, Martina Skala, Ondřej Hník aj.)
• Komiks a obrázková kniha (Pavel Čech, Raina Telgemeierová aj.)
• Poezie pro děti a mládež (Pavel Šrut, Radek Malý, Michal Černík, Jiří Havel, Jiří Dědeček aj.)
• Rozvíjení estetického cítění, smysl pro krásu jazyka, práce s poetickým textem, vlastní tvorba žáků

Co je folklor a jaké jsou jeho podoby: rozdělení folkloru pod literárních útvarů (pohádka, bajka, říkanky, humorky, legendy, pověstí, rozdělení folkloru podle žánrů. Folklor evropský a mimoevropský.

                 I folklor podléhá módě. Charakteristika evropského folkloru. Jak se proměňují prvky od minulosti po současnost. A do jaké míry podléhá módě i mimoevrospké mytologie? Nebo je to vše již pasé.

            V dalším horizontu se kurz snaží analýzou některých rysů ústní lidové slovesnosti srovnat folklorní útvary evropské a mimoevropské. Poukážeme i na specifika jednotlivých rysů a daných kulturách. A vysvětlíme, jak souvisí mýtus s uspořádáním společnosti.

• Co je ústní lidová slovesnost (dále je ULS) a jak souvisí s folklorem (kdo je nositelem, jaké jdou evidence, a co je poté)
• Česká a evropská ULS: rysy, charakter, náměty, jazyk, kde se všude objevuje
• Mimoevropská ULS: pohádky nebo mytologie?

Obsah semináře vychází z požadavků nového RVP na rozvíjení klíčových kompetencí a základních gramotností. Zohledňuje různé učební strategie žáků, využívá mezipředmětové vztahy, prolínání vzdělávacích oblastí a průřezových témat s předmětem ČJL. Je vytvořen na základě poznatků získaných z odborné literatury, příspěvků z vědeckých konferencí a vlastního pedagogického působení lektorky. Nabízí inspirace, jak pomocí rozmanitých metod motivovat žáky ke čtení, rozvíjet jejich čtenářskou gramotnost, dovést je k porozumění textu, naučit je pracovat s krásnou literaturou, s odborným a publicistickým textem (lineárním i nelineárním), vyhledávat klíčové informace a pracovat s nimi. Účastníci si prakticky vyzkoušejí vybrané aktivity spojené s prací s textem a seznámí se s některými technikami, jejichž pomocí je možno docílit funkční čtenářské gramotnosti.

• Seznámení s teoretickými poznatky výzkumů zaměřených na čtenářství, osobnost učitele, význam motivace, aktivizace žáků, kreativita při práci s textem. Tradiční a netradiční hodiny literární výchovy.                              
• Vytváření čtenářského vkusu, rozlišování hodnotné literatury od literatury triviální a manipulační, smysl pro krásu jazyka, rozvíjení estetického cítění – prožitkové vnímání, význam regionální literatury, literární soutěže, spolupráce s knihovnami, besedy s autory. Tvořivý přístup ke čtení a psaní.  Čtenářské strategie, čtenářské dílny.                                                                                                                                                                                   

• Praktická cvičení s vybranými texty:
• Práce s nelineárním textem, čtení s otázkami, čtení s předvídáním
• Práce s populárně naučným textem, s žurnalistickým textem atd.                 
• Podvojný deník – žákovské reflexe na četbu, literární dopisy, řízené čtení, skládankové čtení, pětilístek, diamant, grafické organizéry atd.                                                                  
• Vyhledávání klíčových slov (filtr) a podružných informací (cenzura), metoda INSERT, myšlenkové mapy, učíme se navzájem atd.                   
• V závěru proběhne evaluace, diskuse a sdílení zkušeností z praxe           

Seminář ve shodě s novým RVP nabídne pedagogům rozmanité aktivity pro práci  v mluvnici,  slohu, komunikaci i v literární výchově. Jedná se o didaktické hry, postupy  a aktivity, jimiž je možno podpořit čtenářskou gramotnost, rozvíjet slovní zásobu a komunikační dovednosti, zpestřit vyučování ČJL, motivovat žáky k práci, vést je k samostatnosti, k tvořivosti a k lásce k mateřskému jazyku.

Všichni, kdo cestovali a snad i cestují daleko mino naši společnost mají nutkavou potřebu zanechat o tom jakoukoli zprávu. Od nepaměti se cestovatelé, obchodníci, misionáři, jacíkoli šiřitelé své vlastní kultury snaží dostat co nejdále a přinést odtamtud cokoli z materiální i duchovní kultury. Všech z cest lze členit na cestopisy, jazykové práce, zprávy, kroniky, cestovatelské počiny stejně jako články, vyprávění, obrazy, filmy. Za první cestopis považujeme Milion Marka Póla.

Součástí kurzu je přiblížení podob jednotlivých skupiny dokumentů, srovnat jak v rámci skupiny dokumentů diachronicky, synchronicky, také porovnat jednotlivé dokumenty mezi sebou a poukázat na některé zajímavé a jejich kulturní přesah.

• Jsou cestopisy literatura? – 1 hodina
• Jaké známe cesty a kam – 1 hodina
• Prvotní dokumenty s s tematikou mimo vlastní kulturu – 1 hodina
• Klasifikace dokumentů – 1 hodina
• Jazykové dokumenty – 1 hodina
• Obrazy a jejich tvůrci – 1 hodina
• Literatura a cestopisy – 1 hodina

V semináři se zaměříme na výběr a metodiku výuky anglické literatury pro české studenty, zejména na gymnáziích a středních školách, ale s přihlédnutím i k mladším žákům. Prozkoumáme, jak vybrat texty, které jsou relevantní, poutavé a přístupné pro různé úrovně studentů. Budeme diskutovat o různých žánrech, autorech a tématech a o tom, jak je efektivně integrovat do výuky anglického jazyka. Lektor bude používat ukázky z textů, audio a video materiály, a fotografie k inspiraci a diskuzi. Účastníci se zapojí do praktických aktivit a sdílení osvědčených postupů.

Osnova akce (přehled témat výuky s časovou dotací jednotlivých témat):

• Úvod: Proč učit literaturu a jak překlenout propast (90 min)
• Výběr vhodných textů pro různé úrovně a věkové skupiny (90 min)
• Integrace literatury s výukou jazyka: Aktivity a strategie (90 min)
• Hodnocení a kreativní projekty v literární výuce (90 min)