Kurzy

Cílem kurzu je představit dějiny novověké a současné filozofie tak, aby v ní byly zdůrazněny ty rysy a tendence, které byly relevantní pro utváření humanitních a společenských věd a pro pochopení jejich metodologie. Kurz je rozdělen do čtyř tematických bloků, v nichž bude postupně probráno dvanáct základních témat. Bloky zahrnují úvod do filozofie včetně nástinu základní terminologie a témat, dále raně novověkou filozofii, filozofii 19. století a konečně filozofii 20. století.

Osnova:

• Úvod do filozofie, základní pojmy (2 h)
• Raně novověká filozofie (2 h)
• Filozofie 19. století (2 h)
• Současná filozofie (2 h)

Moderní umění často zůstává, a to i po více než stoletém období své existence, pro širokou veřejnost významově nepřístupné a špatně pochopitelné. Kurz mapující vývoj této scény do konce první poloviny 20. století dovede posluchače k lepšímu propojení myšlenkového, sociálně-politického, i vědecko-technologického podhoubí s obsahovými i formálními východisky stěžejních reprezentativních proudů. Na konkrétních názorných příkladech si ukážeme vzájemnou vývojovou kontinuitu vycházející z klasických forem po vzoru hesla, že „nic nevzniklo na zelené louce“.

• Impresionisté: revoluce začíná. Nové požadavky na pravdivost umění (45 min)
• Kulturní zámořské objevy. Umění divochů, dětí a bláznů (45 min)
• Osvobození barvy a živelná síla fauvismu (45 min)
• Vzpoura i apokalypsa: německý expresionismus (45 min)
• Rozklad tvaru: kubismus a čtvrtý rozměr (45 min)
• Volání po budoucnosti: italský futurismus (45 min)
• Cesty k abstrakci (45 min)
• Umění a život jedno jsou: dada a surrealismus (45 min)

Moderní umění často zůstává, a to i po více než stoletém období své existence, pro širokou veřejnost významově nepřístupné a špatně pochopitelné. Kurz mapující vývoj této scény v druhé polovině 20. století dovede posluchače k lepšímu propojení myšlenkového, sociálně-politického, i vědecko-technologického podhoubí s obsahovými i formálními východisky stěžejních reprezentativních proudů. Na konkrétních názorných příkladech si ukážeme vzájemnou vývojovou kontinuitu vycházející z klasických forem po vzoru hesla, že „nic nevzniklo na zelené louce“.

1) Dědictví dadaismu a surrealismu; válečná vřava a pokračování na novém kontinentu (45 min)

2) Podoby poválečné abstrakce; abstraktní expresionismus, color field painting, informel (45 min)

3) Výpočetní optikou: minimalismus, op art a kinetické umění (45 min)

4) Pop art a Noví realisté: reflexe konzumní společnosti; komplexní dílo a multimédia (45 min)

5) Vítězství myšlenky nad hmotou: průkopníci a ohniska konceptuálního umění (45 min)

6) Tělesné a performativní formy uměleckého projevu; prolomení hranic mezi výtvarnými a dalšími uměleckými disciplínami (45 min)

7) Umění a vývoj architektury od druhé poloviny 20. století (45 min)

8) Proměny definice umění a role umělce v průběhu 20. století (forma diskuze - 45 minut)

Seminář se věnuje postavení žen od antiky po počátky moderní doby. Ukazuje, jak se měnil obraz ženy v náboženství, medicíně, filozofii i každodenním životě, a jak skutečně vypadala realita ženského života – od dětství přes manželství a mateřství až po stáří či řeholní dráhu.
Kurz odhaluje, že největší zlom pro ženy nepřinesla politika ani revoluce, ale pokrok v medicíně, hygiena, anestezie či antikoncepce. Zabývá se také genderovými stereotypy, představou ženského těla, sexualitou a otázkou moci.
Seminář kombinuje výklad s diskusí, analýzou historických pramenů, ukázkami textů a praktickými tipy, jak tato témata začlenit do výuky dějepisu či občanské nauky.

Cílem kursu je seznámit účastníky kurzu se základními sociologickými pojmy, které jsou často nepřesně používány v tištěných a elektronických médiích a jejichž osvojení patří k mediální gramotnosti.  Budou vysvětlovány rozdíly mezi malými a velkými společenskými skupinami, charakteristiky přechodných společenských skupin, budou uváděny příklady formálních a neformálních skupin, apod. Dále budou prezentovány sociální hnutí jako cílevědomé, organizované skupiny usilující o dosažení společného společenského cíle, které působí na místní, státní, národní či globální úrovni. Vyzdvižen bude dále také význam symbolů a sociálních interakcí jako vzájemného působení jedné osoby na druhou, které mohou mít povahu formální (například zasedání parlamentu či senátu) či neformální (studentské večírky na kolejích, štamgastská sezení, apod.). Budou prezentovány debaty o kultuře, sociálních nerovnostech, deviaci, sociální kontrole a vzdělání v současných poměrech.  

1. Základní témata obecné sociologie (45 minut).

2. Typologie společenských skupin (45 minut).

3. Typologie sociálních hnutí (45 minut).

4. Význam symbolů pro společenský život a symbolický interakcionismus (45 minut).

5. Vymezení kultury a její klíčové aspekty; materiální a nemateriální kultura, vysoká a nízká kultura, apod. (45 minut).

6. Sociální nerovnosti, stratifikace a sociální mobilita (45 minut).

7. Deviace a sociální kontrola: vymezení řádu, normy, sankce teorie deviantního chování, kriminality a právního systému (45 minut).

8. Vzdělání v současných poměrech: školství a rovný přístup ke vzdělání, kvalita vzdělání, vzdělanostní společnost a skryté curriculum (45 minut).

Kurz je určen vyučujícím dějepisu a občanské nauky/základům společenských věd zajímajícím se o naši nedávnou minulost, především pak těm, kteří si kladou otázky související s ideologickým a propagandistickým výkladem našich nejnovějších dějin i dnešní současnosti. Prostřednictvím vybraných ideologických a propagandistických obrazů, jakož i vykreslováním naší minulosti dobovými uměleckými prostředky jsou charakterizovány jednotlivé politické či společenské události, vystihující obecnější a širší problematiku naší nedávné minulosti. Novým technologickým šiřitelem různých "zaručených" zpráv jsou nová média.

Předmět by měl přispět ke kritickému vyhodnocování různých ideologických sdělení a propagandistických kanálů. Přednáška vychází z výsledků badatelských výzkumů přednášejícího.

Osnova:

• Propaganda a ideologie v dějinách
• Propaganda a ideologie v 70 a 80. letech.
• Současná propaganda a ideologie.
• Diskuse o propagandě bez předsudků – jak hovořit o propagandě? Neideologicky.

Pokud mají studenti různých středních škol, ale i fakult o dějinách tzv. normalizace širší povědomí, pak se jedná především o politické dějiny, resp. represivní projevy komunistického systému. Málo se ovšem ví, jak vypadala socialistická každodennost v 70. a 80. letech minulého století v bývalém Československu. Byla skutečně tak šedá, jak by se na první pohled zdálo? Co lidi trápilo, z čeho se naopak radovali? Právě tento kurz by měl přinést prohloubené, vědecké nikoli ideologické, zamyšlení nad povahou „normalizace“ v jejím každodenním projevu a snad napomoci s hledáním odpovědi na otázku „Proč je i po 33 letech stále u některé části společnosti cítit nostalgii, která nemá nic společného s tradovanou šedí, ale jsou připomínány i jiné, pestré tóny?“ Kurz se zaměří na hospodářské, pracovní, sociální a kulturní otázky zmíněného období a jejich dopady na tehdejší populaci, stejnou měrou rozebere problematiku trávení volného času a dotkne se tzv. socio-patologických jevů v čs. společností. Výuku obohatí kromě relevantní literatury řada audiovizuálních ukázek.  Přednáška vychází z výsledků badatelských výzkumů přednášejícího, ze dvou publikací a desítek článků v odborných časopisech.

Osnova:

• Socialistická každodennost – šedá, nehybnost, bezdějinnost? Lze takto hodnotit „normalizaci“?
• Starší i mladé švadlenky, kutilství aneb Do it yourself (DIY)
• Zahrádky a chalupářská subkultura
• Diskuse k dnešku – covid – šijeme roušky, covid – útěk na chalupy…

Seminář se zaměřuje na to, kdo a co formuje svět, ve který věříme, a jaké mechanismy stojí v zákulisí moderních technologií, politických kampaní, dezinformačních aktérů i lidské psychiky. Popisuje, jak fungují algoritmy sociálních sítí (doporučovací systémy, personalizace, metriky engagementu). Vysvětluje, proč algoritmy neukazují „pravdu”, ale to, co nás udrží online a jak se algoritmická logika podílí na formování veřejného mínění, vytváření informačních bublin a polarizaci společnosti. Příklady z praxe (TikTok, YouTube, Instagram, X/Twitter). Naznačuje, proč se ztrácí společenský konsenzus na tom, co je realita, proč dochází k erozi důvěry ve veřejné instituce a tradiční média.

Zkoumá evoluce propagandy: od jejích počátků až k dnešní datové analytice, mikrotargetingu a psychografii.

Zabývá se psychosociálními aspekty fungování lidské mysli v éře dezinformací, deepfake videí, generativní AI jako nástroje manipulace (automatizované účty, syntetické obličeje, generování textů). Analyzuje, jak fungují digitální manipulace a představuje typologii manipulativních obsahů (hoaxy, clickbait, pseudověda, esoterika a alternativní medicína). Zabývá se psychologií konspirací (proč lidé věří jednoduchým vysvětlením složitého světa a jak konspirační teorie naplňují emocionální i identitární potřeby jednotlivce) a uvádí příklady nejsilnějších konspirací posledních let (QAnon, pandemické mýty apod.)

Informační války (státní a nestátní aktéři). Politické a komerční zájmy sledující manipulaci veřejného prostoru. Uvádí příklady koordinovaných kampaní, botnetů a trollích farem (ovlivňování veřejného mínění a voleb). Zkoumá úlohu médií, fact-checkerů, občanské společnosti a vzdělávání.

Ve světle současných výzkumů se zabývá hrozbou algoritmů sociálních sítí s důrazem na děti a teenagary (duševní zdraví, extremismus a polarizace).

Na praktických příkladech rozkrývá dezinformační scénu a poukazuje manipulativní praktiky.

Dále se detailněji zabývá kognitivními biasy, braiwashingem, skupinovým myšlením a tématy jako digitální detox, osobní informační hygiena a nástrojům imunizace žáků před manipulativními technikami (jak pracovat se zdroji, ověřovat fakta, rozvíjet kritické myšlení).

Argumentační fauly. Memetika a šíření narativů.

Seminář bude pracovat s mnoha ukázkami výše naznačených témat v praxi (volební kampaně USA, EU, ČR; dezinformační kampaně kolem covid-19, války na Ukrajině, migrace, energetiky apod.

Osnova semináře:

Algoritmy, bubliny a digitální krajina: Kdo formuje náš svět? (1/2h )

Propaganda 2.0: evoluce a proměny propagandy od počátků do současnosti. (2h)

Emoce, identita a lidská mysl v éře informačního chaosu. (2h)

Umělá inteligence jako nástroj manipulace. (2h)

Obrana, imunizace a kritické myšlení v 21. století. (1,5h)