Kurzy

Kurz se zaměřuje na možnosti využití vybraných metod a postupů ve výuce češtiny pro cizince. Většina z nich rozvíjí čtenářskou gramotnost chápanou jako schopnost porozumět psanému textu, přemýšlet o něm a používat jej k dosahování určitých cílů, k rozvoji vlastních schopností a vědomostí a k aktivnímu začlenění do života společnosti. Vybrané metody slouží ve výuce češtiny pro cizince nejen k motivaci a rozvoji psaní a mluvení, nezbytných k běžnému dennímu kontaktu, ale i k úspěšnému testování znalostí a složení zkoušek.

• Alternativní metody výuky (obecně)
• Metody pro podporu čtenářských dovedností
• Metody pro podporu psaní
• Výuka konverzace
• Testování 

Seminář je vhodný i pro učitele základních škol. Pro tuto cílovou skupinu nicméně není akreditován.

Kurz nabízí učitelům 2. st. základních škol a středních škol komplexní pohled na možnosti integrace moderních technologií do výuky českého jazyka a literatury. Kurz se zaměřuje jak na teoretické koncepty (např. hypertext, remediace, kolektivní inteligence), tak na praktické dovednosti. Účastníci se seznámí s nástroji pro tvorbu interaktivních textů, s možnostmi využití digitálních her ve výuce literatury, s generativními nástroji pro tvorbu poezie a s principy fungování velkých jazykových modelů. Důležitou součástí kurzu je kritická reflexe vlivu digitálních médií na společnost a na žáky. Pozornost bude zaměřena také na aktuální otázku: Jak digitální čtení ovlivňuje čtenářské dovednosti, motivaci a celkový vztah k literatuře u dětí a dospívajících? Budou prozkoumány výhody i rizika a nabídnuty strategie, jak s těmito trendy pracovat ve školním prostředí. Účastníci se naučí, jak vést žáky k bezpečnému a zodpovědnému využívání online zdrojů a jak hodnotit jejich důvěryhodnost; získají také tipy na konkrétní aktivity a projekty s ověřenými online zdroji pro předmět český jazyk a literatura.

• Úvod do problematiky nových médií (1 hodina)
• Interaktivní texty a jejich tvorba (1 hodina)
• Digitální hry a literatura (1 hodina)
• Poezie a digitální nástroje pro její tvorbu (1 hodina).
• Čtení v digitálním věku (1 hodina)
• Závěrečná diskuze, prezentace výsledků práce, reflexe (1 hodina)

Důsledky pádu železné opony na českou literaturu a literární život

Periodizace období po roce 1989 z hlediska nakladatelských strategií

Základních tendence české prózy po roce 1989

Dominantní umělecké prostředky a postupy využívané v současné české próze

Projevy postmodernismu v české literatuře

Techniky a metody: PPT prezentace, výklad, analýza, syntéza

Blok č.1, časová dotace 90 min.

• Uvedení do širšího společensko-politického a kulturního kontextu změn v literatuře a v literárním životě po roce 1989
• Vysvětlení specifického postavení české literatury a obeznámení s jevy současného literárního života (literární časopisy, literární ceny a ankety, autorská čtení, nakladatelské strategie)

Blok č.2, časová dotace 90 min.

• Charakterizace a definování jednotlivých proudů české prózy po roce 1989
• Projevy postmodernismu v české literatuře

Semináře jsou vždy čtyřhodinové bloky ve formě interaktivní dílny, zaměřují na výuku češtiny bilingvních žáků, kteří mají češtinu jako svůj méně dominantní jazyk. Hlavním tématem nejsou historická a geografická fakta, ale sociokulturní reálie, jejichž neznalost žákům komplikuje zařazení do kolektivu. Kurz zároveň vede k uvědomění si možných rozdílností v sociokulturní oblasti v Česku a v jiných zemích. Pokud jsou si učitelé rozdílností v běžných jevech kolem nás, např. jídlo, vědomi, lze vytvářet aktivity, které mohou obohatit nejen žáky s češtinou jako méně dominantním jazykem, ale i většinovou společnost, např. jejich spolužáky.

První část bloku se věnuje vymezení tématu, propojení se zdroji a s potřebami praxe. Tato část je založena na prezentaci lektorky a na otevřené diskusi s frekventanty. Účastníci rovněž dostávají krátké úkoly, např. na minutu, a na základě různých přístupů k řešení úkolů a diskuse se objevují možnosti, jak lze téma v konkrétní výuce frekventantů uchopit. Mezi bloky je umístěna přestávka.

Druhá část je založena ryze prakticky. Frekventanti pracují ve skupinách na zadaném úkolu, výsledek práce prezentují celé skupině – na zpětné vazbě se podílejí všichni přítomní.

Celé setkání vychází především z diskuse o prezentovaných jevech, ze sdílení zkušeností a z hledání řešení potíží, kterým učitelé v praxi čelí. Z tohoto důvodu jsou vítány vstupy přinášející problematické momenty vyskytující se ve vyučovací praxi.

Po celá staletí vycházela literární díla, která se vymykala své době – rozdělovala společnost, často byla považována za nebezpečná, provokovala, byla zakazována, stávala se předmětem soudních sporů, byla příčinou pronásledování jejich autorů. Také současná literatura má svá skandální díla. Nepřijatelnost literárních témat pro většinovou společnost se neustále proměňovala a proměňuje – na tento jev se zaměřuje vzdělávací program. Předmětem práce v programu budou proměny skandálnosti a nepřijatelnosti v průběhu literárních dějin jednak z hlediska tabuizovaných témat, jednak ve vztahu ke konkrétním dílům různých autorů, např. Ch. Baudelaira, G. Flauberta, H. Millera, W. Burroughse, Ch. Bukowského, M. Houellebecqa, D. Masłowské, J. Škvoreckého, L. Klímy, I. M. Jirouse aj. Účastníci budou pracovat s konkrétními ukázkami z děl, která bývala nebo jsou z nějakých (často neliterárních) důvodů považována za problematická. Program se zaměřuje na možnosti práce s texty těchto autorů v současné škole. Účastníci semináře budou pracovat s ukázkami vybraných textů s náměty k práci v hodinách českého jazyka a literatury, u některých děl si zkusí tvorbu pracovních listů.

• Proměny skandálnosti a nepřijatelnosti v dějinách literatury (90 minut)
• práce s vybranými díly a texty autorů ve smyslu námětů použitelných ve výuce (45 minut)
• tvorba pracovních listů účastníky programu (samostatná práce s vedením lektora). (45 minut)

V semináři se zaměříme na výběr a metodiku výuky anglické literatury pro české studenty, zejména na gymnáziích a středních školách, ale s přihlédnutím i k mladším žákům. Prozkoumáme, jak vybrat texty, které jsou relevantní, poutavé a přístupné pro různé úrovně studentů. Budeme diskutovat o různých žánrech, autorech a tématech a o tom, jak je efektivně integrovat do výuky anglického jazyka. Lektor bude používat ukázky z textů, audio a video materiály, a fotografie k inspiraci a diskuzi. Účastníci se zapojí do praktických aktivit a sdílení osvědčených postupů.

Osnova akce (přehled témat výuky s časovou dotací jednotlivých témat):

• Úvod: Proč učit literaturu a jak překlenout propast (90 min)
• Výběr vhodných textů pro různé úrovně a věkové skupiny (90 min)
• Integrace literatury s výukou jazyka: Aktivity a strategie (90 min)
• Hodnocení a kreativní projekty v literární výuce (90 min)

Tento kurz je možné absolvovat i bez předchozí účasti na 1. části.

Umíte již používat výstřižky, tvořit osmisměrky a křížovky a chcete umět více pro přípravu do vyučovací hodiny a nevadí vám registrovat si účty, které jsou zadarmo a nebojíte se instalovat programy?Přihlas se na tento seminář. Ukážeme si pár tipů v operačním systému windows.Digipad využijeme pro prezentaci a nahrávání práce. Pro tvorbu plakátů a jednoduché grafiky využijeme Canvu. Pro tvorbu aktivit využijeme Learning Apps. Zkusíme jednoduše využít google účet – Disk Google pro sdílení souborů a YouTube pro vyhledávání a nahrávání videí. Google účet také využijeme pro tvorbu aktivit z flippity – Quizz, Breakout,Videa si vyzkoušíme upravit v CapCut. Představíme si programy Open Board a Tarsii. Quizziz si ukážeme více do hloubky. Pro práci s PDF formátem využijeme PDF Creator a pro tvorbu přípravy na vyučovací hodinu využijeme ScioBota.

Všichni, kdo cestovali a snad i cestují daleko mino naši společnost mají nutkavou potřebu zanechat o tom jakoukoli zprávu. Od nepaměti se cestovatelé, obchodníci, misionáři, jacíkoli šiřitelé své vlastní kultury snaží dostat co nejdále a přinést odtamtud cokoli z materiální i duchovní kultury. Všech z cest lze členit na cestopisy, jazykové práce, zprávy, kroniky, cestovatelské počiny stejně jako články, vyprávění, obrazy, filmy. Za první cestopis považujeme Milion Marka Póla.

Součástí kurzu je přiblížení podob jednotlivých skupiny dokumentů, srovnat jak v rámci skupiny dokumentů diachronicky, synchronicky, také porovnat jednotlivé dokumenty mezi sebou a poukázat na některé zajímavé a jejich kulturní přesah.

• Jsou cestopisy literatura? – 1 hodina
• Jaké známe cesty a kam – 1 hodina
• Prvotní dokumenty s s tematikou mimo vlastní kulturu – 1 hodina
• Klasifikace dokumentů – 1 hodina
• Jazykové dokumenty – 1 hodina
• Obrazy a jejich tvůrci – 1 hodina
• Literatura a cestopisy – 1 hodina

Seminář se zaměřuje na to, kdo a co formuje svět, ve který věříme, a jaké mechanismy stojí v zákulisí moderních technologií, politických kampaní, dezinformačních aktérů i lidské psychiky. Popisuje, jak fungují algoritmy sociálních sítí (doporučovací systémy, personalizace, metriky engagementu). Vysvětluje, proč algoritmy neukazují „pravdu”, ale to, co nás udrží online a jak se algoritmická logika podílí na formování veřejného mínění, vytváření informačních bublin a polarizaci společnosti. Příklady z praxe (TikTok, YouTube, Instagram, X/Twitter). Naznačuje, proč se ztrácí společenský konsenzus na tom, co je realita, proč dochází k erozi důvěry ve veřejné instituce a tradiční média.

Zkoumá evoluce propagandy: od jejích počátků až k dnešní datové analytice, mikrotargetingu a psychografii.

Zabývá se psychosociálními aspekty fungování lidské mysli v éře dezinformací, deepfake videí, generativní AI jako nástroje manipulace (automatizované účty, syntetické obličeje, generování textů). Analyzuje, jak fungují digitální manipulace a představuje typologii manipulativních obsahů (hoaxy, clickbait, pseudověda, esoterika a alternativní medicína). Zabývá se psychologií konspirací (proč lidé věří jednoduchým vysvětlením složitého světa a jak konspirační teorie naplňují emocionální i identitární potřeby jednotlivce) a uvádí příklady nejsilnějších konspirací posledních let (QAnon, pandemické mýty apod.)

Informační války (státní a nestátní aktéři). Politické a komerční zájmy sledující manipulaci veřejného prostoru. Uvádí příklady koordinovaných kampaní, botnetů a trollích farem (ovlivňování veřejného mínění a voleb). Zkoumá úlohu médií, fact-checkerů, občanské společnosti a vzdělávání.

Ve světle současných výzkumů se zabývá hrozbou algoritmů sociálních sítí s důrazem na děti a teenagary (duševní zdraví, extremismus a polarizace).

Na praktických příkladech rozkrývá dezinformační scénu a poukazuje manipulativní praktiky.

Dále se detailněji zabývá kognitivními biasy, braiwashingem, skupinovým myšlením a tématy jako digitální detox, osobní informační hygiena a nástrojům imunizace žáků před manipulativními technikami (jak pracovat se zdroji, ověřovat fakta, rozvíjet kritické myšlení).

Argumentační fauly. Memetika a šíření narativů.

Seminář bude pracovat s mnoha ukázkami výše naznačených témat v praxi (volební kampaně USA, EU, ČR; dezinformační kampaně kolem covid-19, války na Ukrajině, migrace, energetiky apod.

Osnova semináře:

Algoritmy, bubliny a digitální krajina: Kdo formuje náš svět? (1/2h )

Propaganda 2.0: evoluce a proměny propagandy od počátků do současnosti. (2h)

Emoce, identita a lidská mysl v éře informačního chaosu. (2h)

Umělá inteligence jako nástroj manipulace. (2h)

Obrana, imunizace a kritické myšlení v 21. století. (1,5h)