Kurzy

Seminář se zaměří na seznámení posluchačů s osobností Emila Háchy v kontextu vývoje české politiky 20. století a s výsledky dosavadního výzkumu k danému tématu. Pokusí se postihnout poměr naší společnosti k protektorátu, přiblížit postoje Emila Háchy ale i celé společnosti k nacistické okupaci a vyrovnávání naší společnosti s novými podmínkami vyvolané okupací a druhou světovou válkou. Hlavní pozornost se soustředí na jednání Emila Háchy v době okupace a jeho aktivity v odboji. Stranou nezůstanou ani poválečné osudy protektorátního prezidenta, jeho zatčení a brzká smrt ve vězení. Stejně jako kritické zhodnocení jeho úlohy v poválečné historiografii.

Kurz je koncipován na 6 hodin a bude obsahovat následující témata:

1/ Emil Hácha pokus o stručný životopis

2/ Volba Emila Háchy československým prezidentem v listopadu 1938 a jeho role v politickém systému druhé republiky

3/ Nacistická okupace a role Emila Háchy při vzniku Protektorátu Čechy a Morava

4/ Kontakty Emila Háchy s odbojem (spolupráce s ministerským předsedou gen. A. Eliášem)

5/ Situace po nástupu R. Heydricha

6/ Konec války a smrt. E. Háchy a hodnocení jeho činnosti.

Seminář bude zaměřen na problematiku našich dějin ve 20 století. Bude se zabývat jak dobou demokracie, tak problematickým obdobím dvou totalit. Zásadní pozornost bude věnována čtyřem tématům. Nejprve otázce rozpadu habsburské monarchie (2014 –100 let od vypuknutí Velké války) a vzniku Československa (1918-1920). Druhým okruhem bude popis moderní prvorepublikové demokracie s jejími přednostmi i zápory. S účastníky se budeme také zabývat příčinami krize demokracie. Třetím tématem pak bude období nacistické okupace a protektorátu a československého druhého odboje. Konečně čtvrtým tématem bude nástup komunistické totality (období třetí republiky, únor 1948 a podoby nově budovaného totalitního systému).

Seminář se zaměří na komplexní představení možností a limitů komparace dvou velkých totalitarismů 20. století. Úvodem kurzu budou účastníci seznámeni s výsledky nejnovějšího bádání a relevantní literaturou k tématu. Poté budou postupně analyzovány: 1) společné historické kořeny komunistického a nacistického hnutí, 2) shody a rozdíly v jejich ideologii (tzv. „politická náboženství“), 3) shody a rozdíly v jejich praxi (např. osobnost vůdce, masovost, represivní politika, propaganda apod.)

1. Skotsko – země a lidé. Nejkrásnější místa Skotska, krajina, která utvářela charakter lidí, kteří tam žili, jejich historii i jazyk. Přehled nejdůležitějších momentů vývoje Skotska, kořeny konfliktů s Anglií. Povídání o lidech, jejichž význam pro Skotsko byl takový, že se stali ikonami dnešního Skotska. Vývoj skotské architektury a význam Charlese R. Mackintoshe. Tradiční hudba a tanec. Pokusíme se vyvrátit některé stereotypy o Skotsku.

2. Drobnosti z britské a americké historie, které pomohou osvěžit vaše znalosti historie i inspirovat vás k začlenění podobných aktivit do vlastní výuky angličtiny.

Probereme národní stereotypy, pověry, zvyky, symboly, významné osobnosti a události, vše hravou formou prostřednictvím kvizů a cvičení.

Jde o metodický seminář s prvky teorie i praxe, prostor bude dán i diskusi učitelů o tom, jak začleňují kulturní a historická témata do výuky angličtiny. Učitelé se dovědí množství zajímavostí z oblasti kultury a historie, bude jim poskytnuto pár ukázkových pracovních listů pro výuku, zároveň získají přístup k online materiálům k tomuto tématu. 

Historické pozadí některých svátků v anglicky mluvících zemích a jejich zasazení do současného kontextu. Možné způsoby, jak tyto svátky a události s nimi spojené představit studentům. Ukázka aktivit, které zpestří hodinu, zaujmou žáky a pomohou rozšířit jejich obzor. Seminář seznámí účastníky se svátky v anglicky mluvících zemích: Independence Day, Columbus Day, Halloween, Bonfire Night, Patron Saint's Days, St Valentine's Day, Thanksgiving, April Fool's day, Remembrance Day, Memorial Day, Veteran's Day, Trooping the Colour, Martin Luther King's Day.

Seminář je zaměřen na prohloubení přehledu a orientace v aktuálním dění ve světě – jeho problémových oblastech a konfliktech a nedávné minulosti. Obecný a systematický pohled na problematiku (aktuální procesy, obecné příčiny a důsledky, typologie problémových oblastí a konfliktů) bude vystřídán přiblížením vybraných konfliktů v jednotlivých oblastech světa: Evropy, postsovětského prostoru, islámského regionu (terorismus, Blízký východ), indického subkontinentu, jihovýchodní a východní Asie, Latinské Ameriky a subsaharské Afriky. Důraz je přitom kladen na vidění problematiky v širších globálních a historických souvislostech, analýzu příčin a diskusi rizik budoucího vývoje. Závěr se věnuje významu znalosti aktuálního dění ve světě a možnostem aplikace této látky ve výuce na ZŠ a SŠ.