Obeznámit učitele s nejmodernějšími přístupy k detekci částic v mikrosvětě a ukázat užitečnost a důležitost těchto měření, na která ČR jen do CERNu přispívá už 15 let cca 80 milionů Kč ročně. Přiblížit důvody, proč se musí budovat tak drahá a náročná měřící zařízení, jak fungují, co měří a co je tím demonstrováno. (1h)
Ukázat, proč je důležité žákům a studentům tyto věci předkládat a jejich návaznost na celkové představy o uspořádání mikro- a makrosvěta. Přiblížit a zpřístupnit dobrou argumentaci a faktografii nejen učitelům fyziky, ukázat vědeckou metodu práce a rozlišit to od různých jiných přístupů nevědeckých a tzv „meta-fyzikálních“. Nejedná se jen o samotná výsledná měřící zařízení, ale o vědeckou metodologii v praxi a o důležitost ukázat sepětí vědy s její metodami. (6h)
Diskuse nad částicemi, jejich měřitelností, nad tím, co pro nás jejich existence znamená, a zda a jak je možné toto téma přiblížit žákům a studentům (1h).
Obsah:
1. Zlehka úvodem: částice, proč o nich vědět
2. Tvrdě na věc: pokud jsou, měřme je!
3. Ještě tvrději na věc: měříme!
4. Relaxace: hlavní části detektoru
5. Do hloubky: co všechno se řeší pro dráhový detektor
6. Závěrečná exkurze: po některých experimentech
7. Závěr
Historické i současné představy o Slunci. Slunce, jeho charakteristiky, složení a struktura. Chod teploty a hustoty, chemické složení. Termonukleární reakce, sluneční neutrina. Přenos záření, radiace, konvekce. Slunce jako zdroj téměř veškeré energie na Zemi. Časový vývoj a budoucnost Slunce.
Slunce a Země jako nebeská tělesa, pozemské denní a roční rytmy vyplývající z pohybů Země, Měsíce, a Slunce, slapové jevy, soumrak, atmosférická refrakce, zářící noční oblaka. Přísloví a pověry spojené s pohybem nebeských těles. Časová rovnice, sestrojení slunečních hodin a analemy.
Polarizace slunečního záření, vlastnosti polarizovaného světla, měření magnetického pole plazmatu, využití polarizace v pradávné navigaci na moři, v mořském rybolovu, měření koncentrace cukerného roztoku.
Sluneční aktivita a její vliv na Zemi. Sluneční magnetismus, sluneční dynamo. Sluneční skvrny, erupce, protuberance, výrony koronální hmoty, geomagnetické bouře. Cykly sluneční aktivity. Zakládání slunečních observatoří v době 2. světové války. Vlivy na ionosféru. Monitorování a předpovědi sluneční a geomagnetické aktivity. Super erupce na magnetických hvězdách červení trpaslíci 3000 K dalekohledem Kepler. 104 mohutnější než na Slunci, 1036 erg. Erupce tvoří až 8 procent jasu hvězdy. Rizika sluneční aktivity pro člověka a technickou civilizaci.
Pozorování Slunce pozemskými i kosmickými přístroji v různých spektrálních oborech. Vyzařovací funkce Slunce. Radiové, mikrovlnné, infračervené, optické, ultrafialové, rentgenové pozorování Slunce. Dalekohledy, spektrografy, interferometry, sluneční seismologie. Mezinárodní spolupráce a projekty. Účast a výsledky vědců z ČR při výzkumu Slunce. Zakreslování slunečních skvrn, camera obscura, duha a atmosférické lomové a ohybové jevy. Jednoduchý spektrograf z CD.
Proměnlivý tvar sluneční korony. Přirozená i „umělá“ zatmění slunečního disku. Pozemské expedice, PROBA 3 -experiment pro stálé monitorování sluneční koróny při umělém zatmění. Let dvou satelitů v přesné formaci. Vzdálenost satelitů 150 m, přesnost na dráze plus/minus 5 mm. Rozptýlené světlo 2 x 10-4. Slunce jako inspirátor ve vědě, technice i v kultuře. Možnosti pozorování Slunce při školní výuce, bezpečnost při pozorování.
Každému tématu věnovat jednu až dvě vyučovací hodiny s maximálním zapojením posluchačů v diskusi.
Bodový scénář:
DESCARTES, v.o.s. si vyhrazuje právo změnit termín konání akce, pokud bude nutné. O změně termínu se účastníci dozví s dostatečným časovým předstihem prostřednictvím pozvánky.
