Kurzy

1. blok - Historie mikrobiologie ve zkratce, Bakterie – tvar, velikost, rozmnožování, Mikroskopie (fixovaný a nativní preparát), Praktické ukázky: Gramovo barvení (základní diagnostické barvení) – princip, postu, Mikroskopie vybraných preparátů (grampozitivní a gramnegativní bakterie) – čeho si všímáme

2. blok - Kvasinky –rozdíl prokaryotická a eukaryotická buňka, nepohlavní rozmnožování, pohlavní rozmnožování, Praktické ukázky – pozorujeme mikroskopické (rozmnožování, tvar buněk, velikost, uspořádání) a makroskopické znaky (barva kolonie, vzhled, struktura, atd.) Využití kvasinek

3. blok - Základní metody identifikace – biochemické testy, diagnostická média, PCR, MALDI-TOF, imunologické testy, Praktická ukázka – odečet a vyhodnocení biochemického testu

4. blok – Plísně (mikroskopické vláknité houby) – rozdělení, rozmnožování,

výskyt, význam, Praktické ukázky - mikroskopické a makroskopické znaky 

Cílem semináře je inspirovat učitele k zvýšení zájmu o studium hub u studentů. V České republice lze sběr makromycet (makroskopických hub) považovat téměř za národní sport a není rodina, kde by alespoň někdo se sběrem hub neměl zkušenosti.  Je však dobré porozumět i biologii hub, jejich životním strategiím, znát houby léčivé i prudce jedovaté a z praktické stránky se lépe seznámit s problematikou určování hub v terénu. Součástí kurzu budou i aktivizační metody s tématem mykologie a praktické určování hub. Kurz je vhodný pro podzimní období, kdy je možné přinést čerstvé plodnice hub.

1. Biologická membrána - základní charakterizace
2. Lipidové složení membrán
   1. Definice lipidů, molekulární struktura
   2. Glycerolipidy a  sfingolipidy
   3. Cholesterol a uspořádání membrány
3. Proteiny buněčných membrán, cytoskelet
4. Transmembránové proteiny
   1. Typy a vlastnosti
   2. Začlenění bílkovin do membrán
5. Transport látek přes membránu
   1. Membránové pumpy - ATPázy
   2. Iontové kanály
   3. Transportéry
   4. Membránový potenciál a přenos vzruchu
6. Signalizace na membráně - typy receptorů a jejich funkce
7. Váčková přeprava
   1. Formování a splývání váčků
   2. Sekreční dráha a endocytóza
8. Evoluce membrán - od vzniku organických molekul po eukaryotickou buňku

Seminář je věnován úlohám, které spojují matematiku a přírodní vědy. Tyto úlohy by zcela přirozeně měly žákovi navozovat dojem, že matematika je součástí přírodních věd.

Seminář je naplněný ukázkami příkladů, které propojují přírodní vědy a matematiku. Tyto příklady vycházejí z britských učebnic a také z poznatků o badatelsky orientovaném vyučování. Učitelé si v průběhu semináře sami vyzkouší, jak vytvářet nové úlohy a jakých chyb se při tom vyvarovat.

• Význam mezipředmětových vztahů.
• Praktické ukázky propojení matematiky a přírodopisu/biologie.
• Spojení těchto úloh a aktivizujících metod výuky.
• Vytváření nových úloh.

Tento seminář uvede posluchače do problematiky současné radiobiologie s důrazem na biologické účinky ionizujícího záření. V semináři se posluchači dále dozví základní informace z jaderné a radiační fyziky, genetiky, cytologie, embryologie a ekologie, ale seminář se věnuje i radiační ochraně včetně platné legislativy ČR vztažené k jaderným technologiím a nakládání se zdroji ionizujícího záření.

Seminář je pojat komplexně a propojuje poznatky z mnoha vědních disciplín od biologie po fyziku. Měl by posluchače přimět ke komplexnímu uvažování nad problematikou a vnímat ji v širších souvislostech.

Obsah:

• Historie objevu radioaktivity a využívání zdrojů radioaktivity, radioaktivita, ionizující záření (IZ), veličiny a jednotky (2 hodiny)
• Interakce ionizující záření s hmotou, cytotoxické účinky, genetické účinky, reparace DNA, deterministické a stochastické účinky ionizujícího záření (3 hodiny)
• Výskyt zdrojů IZ v přírodě, umělé zdroje IZ, využívání zdrojů IZ člověkem, radioekologie (3 hodiny)
• Legislativa spojená s využíváním a s nakládáním se zdroji IZ, monitoring, detekce IZ. (2 hodiny) 

Fyziologie člověka je velmi zajímavá a náročná věda. Pojďte se seznámit, jak komunikují buňky v našem těle. Jak se mezi sebou dorozumívají jednotlivé orgány. Co vše se musí v našem těle odehrát, abychom mohli pohnout prsty, či přijmout potravu?

1.Fyziologické principy
2.Obecná neurofyziologie
3.Fyziologie svalstva
4.Fyziologie krve, oběh krve a lymfy
5.Fyziologie imunitního systému
6.Fyziologie dýchání
7.Fyziologie trávení a vstřebávání
8.Fyziologie vylučování
9.Fyziologie žláz s vnitřní sekrecí
10.Fyziologie rozmnožování

1. hod: úvod: ochrana přírody v ČR (historie a současnost), základní zákon o ochraně přírody, chráněná území (velkoplošná a maloplošná), biosférické rezervace, EVL a PO v rámci Natura 2000

2. hod: 4 národní parky ČR: kdo vyhlašuje, základní požadavky na vyhlášení, plány péče, zonace, obecná ohrožení, managementy, 6 biosférických rezervací: kdo vyhlašuje, charakteristika

3. hod: NP Krkonoše, biosférická rezervace (BO) Krkonoše-Karkonosze

4. hod: NP Šumava i BO Šumava (s CHKO Šumava)

5. hod: NP České Švýcarsko, NP Podyjí

6. hod: Křivoklátsko a Třeboňsko – první BO v ČR

7. hod: BO Dolní Morava a Bílé Karpaty

8. hod: diskuze, náměty pro výuku, zejména motivační praktická cvičení, test, hodnocení

• Úvod do (cyto)genomiky obratlovců – základní otázky, celogenomové duplikace a transpozony jako hnací motory evoluce (90 minut)
• „Evoluce“ metod sekvenace DNA a bioinformatická analýza genomu – co lze očekávat a jak to celé vzniká aneb když je biolog vlastně informatik (60 min)
• Epigenetika a epigenomika – další důležitý kód v našem genomu, jeho evoluce a vztah k nemocem – sekvenací genomu jeho funkci ještě nepochopíme (90 min)
• Fylogenomická exkurze stromem života a zásadní milníky evoluce směřující k člověku – všichni jsme vlastně ryby! (60 min)
• Cesta do nitra lidského genomu – jak je možné, že jen 1.5% našeho genomu tvoří geny? K čemu je ten „zbytek“ a co o něm víme?! (60 min)

1. Krevsající členovci: úvod do problematiky (celosvětově, ČR)

2. Krevsající členovci: systematický přehled

3. Klíště obecné (Ixodes ricinus L.): nejvýznamnější činitel mezi krevsajícími členovci v přenosu závažných onemocnění v ČR

4. Onemocnění přenášená klíšťaty a jejich původci (lymská borrelióza, klíšťová encefalitida, anaplasmóza aj.)

5. Onemocnění přenášená klíšťaty a jejich původci (pokračování)

6. Onemocnění přenášená klíšťaty a opatření proti těmto nákazám (biocidy, očkování, …)

7.  Seznámení se zdroji pro přípravu výukových materiálů, tipy pro výuku, náměty na didaktické materiály (literatura, webové stránky, výuková videa a další)

8. Diskuze s účastníky, dotazy, ověřovací test, závěrečné shrnutí

V průběhu semináře budou využity elektronické materiály připravené autorkou.

Seminář je zaměřen na rozšíření kompetencí učitelů biologie v oblasti výuky mikrobiologických témat. Bakterie a archea jsou nenápadné mikroorganismy, které jsou ve výuce často opomíjeny, protože je můžeme zobrazit jen při velkém zvětšení mikroskopem. Přesto jsou všudypřítomné a stály u zrodu života na Zemi. Během semináře se seznámíme s jejich výskytem významem pro člověka i další organismy. Bakterie najdeme ve všech prostředích – v půdě, vodě, vzduchu, na/v těle rostlin a živočichů, na předmětech, oblečení, v potravinách… Bakterie jsou důležitou součastí každodenního života člověka - jsou původci nebezpečných chorob, jiné cíleně pěstované využíváme k výrobě potravin, léčbě nemocí, jako probiotika. V lidském těle jsou důležitými producenty neurotransmitterů, tj. látek ovlivňující fungování naší nervové soustavy, úzce souvisejí s psychikou. Složení svého mikrobiomu ovlivňujeme výběrem stravy, cvičením, stresem. Existuje řada způsobů, jak přiblížit toto zajímavé téma žákům a studentům.

Seminář bude zahrnovat teoretický úvod, diskusi s účastníky, praktické vyučování, ukázky nových metod výuky, cviky z jógy, seznámení se zdroji pro přípravu výukových materiálů (literatura, webové stránky, výuková videa), zpětnou vazbu od účastníků.