Kurzy

Přiblížit pomocí fotografií, map a živých rostlin základní biotopy ČR v různých vegetačních stupních a v odlišných abiotických podmínkách (zejména lesy a louky)

Obsah:

1. hod: základní pojmy (flóra x vegetace, klimaxová a azonální vegetace, vegetační stupně, biotopy přírodní x silně ovlivněné nebo vytvořené člověkem); Natura 2000
2. hod: základní typy lesů ČR (zonální): dubohabřiny a doubravy, bučiny, smrčiny – jejich charakteristika, skladba po patrech, rozšíření, ohrožení, návrhy managementu, zajímavosti, ukázky atypických testů zejména pomocí fotografií

Přestávka 30 minut

3. hod: základní typy lesů ČR (ekologicky podmíněné): mokřadní olšiny, lužní lesy, suťové lesy, bory, rašelinné lesy (viz výše)
4. hod: sekundární trávníky a vřesoviště (viz výše)

Přestávka 30 minut

5. hod: vodní a mokřadní a pobřežní vegetace, prameniště a rašeliniště
6. hod: skály, subalpínské a alpínské bezlesí, křoviny

Přestávka 30 minut

7. hod: přehled a charakteristiky biotopů silně ovlivněných nebo vytvořených člověkem; rozbor rostlinného materiálu a třídění do biotopů
8. hod: diskuze, náměty pro výuku, zejména motivační, test, hodnocení

Obsah: Vzdělávací akce je zaměřena na nejdůležitější horniny, na jejich vznik a výskyt v přírodě, vlastnosti a průmyslové využití. Jde o přehledně uspořádaná fakta o horninách coby základu našeho přírodního prostředí i lidské civilizace. Jádrem semináře je sbírka hornin v jejich nejčastějších podobách s důkazem na nejrozšířenější horniny zemské kůry a nejvýznamnější nerostné suroviny; vzorků je cca 100 a sbírka představuje ucelený soubor s vysokým didaktickým potenciálem mírně nad rámec potřeb základních a středních škol. Po krátkém teoretickém úvodu (základní stavba zemského tělesa; co je hornina, jaké typy hornin se rámcově rozeznávají podle vzniku) se probírají jednotlivé nejdůležitější horniny od vyvřelých přes usazené po přeměněné s ukázkami jednotlivých druhů (výčet viz níže) – vzorky kolují mezi účastníky, takže si je mohou „osahat“ a pořádně prohlédnout. Hodně pozornosti je věnováno poznávacím znakům základních hornin; zkušenost ukazuje, že učitelům tato „praktická“ část nauky o horninách často působí potíže, nepochybně proto, že jde o dovednost, již lze získat jen praxí, tj. studiem reálných vzorků, ne pouze teoreticky např. četbou literatury nebo hledáním informací na internetu. Ke každé hornině se účastníci dozví základní informace (složení, vlastnosti, určovací znaky, vznik a výskyt obecně a v ČR, průmyslové použití) i různé zajímavosti, kterými by mohli oživit a zatraktivnit svůj výklad žákům. Velký důraz je kladen na snahu o srozumitelnost bez používání složitější oborové terminologie. Vítány jsou samozřejmě všechny dotazy a připomínky účastníků, byť jasně daná struktura semináře nedává příliš prostoru pro improvizaci témat (na rozdíl od semináře o deskové tektonice).

Témata:

• Krátce přehled stavby Země, aby byly probírané horniny zařazeny do kontextu zemského tělesa; ukázka železného meteoritu (materiál podobný jádru) a olivínovce (hornina zemského pláště). Co je zemská kůra. Co je hornina, jak se horniny rozlišují dle vzniku (vyvřelé, usazené, přeměněné). Horninotvorné minerály. Horninový cyklus. 1,0 h
• Horniny vyvřelé: vznik magmat, hlubinné a výlevné vyvřeliny; hlavně žulové a čedičové horniny. 2 hod.
• Horniny usazené: zvětrávání, transport, usazování; úlomkovité, chemogenní a úlomkovité usazeniny; hlavně horniny řady jílovec–slepenec a vápence. 3 hod.
• Horniny přeměněné: teplotně-tlaková přeměna hornin, druhy přeměny; regionálně, kontaktně, dynamicky,  chemicky, šokově přeměněné horniny; hlavně horniny řady fylit–migmatit, mramory. 2 hod.

Výčet základních probíraných hornin (pozornost je vždy věnována hlavně nejrozšířenějším horninám z dané skupiny – viz témata, ostatní jen letmo nebo v případě zvláštního zájmu účastníků):

• Vyvřelé horniny: žuly a ryolity, čediče a gabra, andezity, znělce
• Usazené horniny: slepence a brekcie, pískovce a křemence, prachovce a prachové břidlice, jílovce a jílové břidlice, slínovce, opuky, vápence, travertiny, evapority (sůl kamenná, sádrovec), ferolity (usazené železné rudy), horniny uhelné řady, reziduální horniny (laterity, bauxity, kaoliny)
• Přeměněné horniny: fylity, svory, pararuly, metakvarcity, ortoruly, migmatity, amfibolity, mramory, erlany, hadce, eklogity, granulity, kontaktní rohovce a břidlice, porcelanity, mylonity, impaktové horniny

Charakteristika

Hmyz s více než milionem popsaných druhů představuje nejbohatší skupinu organismů na Zemi. Reprodukční strategie hmyzu odpovídají této rozmanitosti a svojí variabilitou mohou postihnout obecné reprodukční strategie živočichů. Během celého semináře se tak účastníci seznámí s variabilitou především hmyzu, ale i jiných bezobratlých na atraktivních příkladech reprodukčního chování.

Obsah

V úvodu semináře jsou účastníkům představeny základní teoretická východiska reprodukce hmyzu – typy určení pohlaví a stavba pohlavních soustav (1 hod). V dalších částech jsou na konkrétních příkladech představeny zákonitosti sexuální komunikace a kopulační i postkopulační chování (3 hod). Dále je věnován prostor péči o potomky vybraných hmyzích zástupců i jiných bezobratlých (2 hod). V závěru jsou shrnuty nejdůležitější obecné souvislosti v kontextu školního kurikula a didaktiky biologie, resp. přírodopisu (2 hod).

Akce má obecně odborný charakter, který je zaměřen na vzdělávání učitelů SŠ v oborech biologie, fyzika, ekologie a má charakter přednášky s návaznou demonstrací vybraných biofyzikálních metod a následnou rozpravou (seminářem) se zúčastněnými učiteli SŠ       

• Jak se biofyzikální metody postupně dostaly do biologie rostlin
• Základy metody indukované fluorescence chlorofylu (při sledování fotosyntézy)
• Základy metod spektrální odrazivosti (při dálkovém průzkumu vegetace Země)
• Typické možnosti (příklady) využití metod fluorescence chlorofylu
• Typické možnosti využití (příklady) využití metod spektrální odrazivosti
• Rozprava se SŠ učiteli na formu a rozsah využití tohoto tématu ve SŠ výuce

Vzdělávací akce bude zaměřena na problematiku vlivu potravin a látek v nich obsažených na fyziologické procesy v těle člověka a normalizaci těchto procesů. Dále bude pojednáno o využití výše zmíněných potravin a látek v rámci prevence chorob a podpory zdraví.

V průběhu akce budou dle probíraného tématu zařazeny dialogické metody, brainstormingové aktivity, výklad, testovací úlohy atd.

V průběhu semináře budou využity elektronické materiály připravené autorkou.

1. a 2. hodina: Úvod do problematiky potravin a jejich složek s příznivým působením na fyziologii člověka - vymezení pojmů, historie, trendy ve výzkumu, přínosy a rizika atp.;

3. až 6. hodina:  Seznámení s vybranými potravinami a jejich obsahovými složkami v souvislosti se zdravotními přínosy a riziky pro člověka (látky sacharidové, lipidové, proteinové povahy, vitamíny, látky fenolové a terpenové povahy a jiné);

7. hodina: Seznámení se zdroji pro přípravu výukových materiálů, tipy pro výuku, náměty na didaktické materiály (literatura, webové stránky, výuková videa a další);

8. hodina: Diskuze s účastníky, dotazy, ověřovací test, závěrečné shrnutí

1. Ukliďme si v pojmech radioaktivita, radiace a ionizující záření. Radioaktivita jako vlastnost atomových jader a ionizující záření jako přirozený důsledek radioaktivity
2. Přírodní a umělé zdroje ozáření a radon jako nejvýznamnější z nich. Radon jako pomocník v predikci zemětřesení
3. Gama spektrometrie - metoda nedestruktivního měření aneb záření jako pachatel na místě činu (praktický workshop)
4. Působení ionizujícího záření na lidskou buňku. Radiační poškození DNA, buněčná genetika a genová exprese. Deterministické a stochastické účinky ionizujícího záření
5. Když záření léčí aneb využití ionizujícího záření v radiodiagnostice, nukleární medicíně a radioterapii
6. Jak funguje jaderný reaktor. Černobyl, Fukušima a další radiační i neradiační nehody
7. Střípky z (jaderné) energetiky. Je budoucnost jádra v modulárních reaktorech?
8. Výběr z mediální interpretace z jaderného odvětví aneb fakta vs. emoce ve společnosti. Příběh jaderné elektrárny Zwentendorf

V pregraduálním studiu se bohužel nevěnuje dostatek pozornosti průřezovému tématu environmentální výchova. Spojení geovědních oborů s environmentálními je ve výuce žádoucí. Účastníkům budou poskytnuty inspirace, jak žákům pomocí aktuálních jevů přiblížit problematiku vztahu přírody a lidské činnosti a seznamovat je s principy udržitelného rozvoje v podmínkách omezených zemských zdrojů.

• Země jako uzavřený systém. Důsledkem je omezenost zemských zdrojů. Některé z nich jsou obnovitelné (voda), jiné neobnovitelné (rudy, ropa). Konečnost zásob vyvolává konflikty mezi společnostmi i státy, které mohou končit vydíráním zbytku světa dominantním majitelem určitých komodit (Čína), nebo přímou válkou o zdroje (RF – UA). (1 hodina)

• I obnovitelné zdroje jsou předmětem konfliktů – voda (boj o rozdělení vod Nilu), ovzduší a jeho znečišťování – globální změna klimatu, půda a její využívání (kácení deštných pralesů) (1 hodina)
• Zemské cykly – horninový, energetický, hydrologický, biogeochemické cykly. Vznik půdy a její ohrožení erozí. (2 hodiny)

• Problematika zajišťování energie z neobnovitelných surovin (fosilní paliva, atomová energie) (1 hodina)
• Výroba energie z obnovitelných zdrojů (voda, vítr, geotermální energie, využití slunečního záření, biomasa). (1 hodina).
• Využívání obnovitelných zdrojů energie omezené zásobami nerostných surovin potřebných pro výrobu technických prostředků (baterie, solární panely, větrné elektrárny, výrobníky vodíku (1 hodina).
• Omezené zdroje primárních nepalivových surovin, jejich nahrazování technologickým rozvojem. (1 hodina)

Počet problémových žáků neustále narůstá. Na učitele jsou kladeny stále vyšší nároky v oblasti výchovného působení, především při zvládání problémových žáků a stresových situací s nimi souvisejících. Seminář se skládá ze třech na sebe navazujících částí. V první části se účastníci seznámí s příčinami problémového chování žáků a s možnostmi a hranicemi jeho ovlivnění, protože předpokladem úspěšného řešení problémového chování je hlubší porozumění příčinám. Stěžejní částí druhého semináře je oblast prevence, tedy jak problémovému chování žáků předcházet, jak ho předvídat či eliminovat. Důležitou součástí práce s problémovými žáky je ale i práce s vlastními emocemi, jejichž zvládání se na úspěšnosti ovlivnění problému významně podílí. Na druhém semináři také učitelé dostanou podklady pro vyzkoušení v praxi, které budou v navazujícím semináři předmětem rozboru. Třetí seminář bude převážně praktický a bude úzce navazovat na předcházející části.

Účastníci se seznámí s konkrétními problémovými situacemi a variantami jejich řešení. Předmětem rozboru budou jak kazuistiky z praxe lektorky, tak i z praxe účastníků. Učitelé se také seznámí s technikami a strategiemi, které jsou chybné, dále jaká kázeňská opatření používat a v neposlední řadě také s tím, s kým při řešení problémového chování spolupracovat.

Osnova 1. Semináře (8 x 45 minut):

1. Problémový žák, problémové chování – definice, pojetí, různorodost
2. Příčiny problémového chování
3. Problémové chování žáka a třídní klima
4. Metodika – analýza problému/problémového chování
5. Komunikace s problémovým žákem
6. Tlumení agresívních sklonů

Osnova 2. Semináře (8 x 45 minut):

1. Možnosti ovlivnění problémového chování – prevence jako důležitý nástroj předcházení problémových situací
2. Možnosti ovlivnění problémového chování – reakce na konkrétní problémové situace, kazuistiky, příklady z praxe
3. Chybné a nefunkční strategie
4. Kázeňské metody a prostředky
5. Zvládání vlastních emocí, psychohygiena
6. Opakování, diskuze, test