Kurzy

Architektura jako životní prostředí – od interiérů, po domy, města, až po krajinné plánování

• Představení architektury jako péči nejen o interiéry a domy, ale o celkové životníprostředí a krajinné plánování, vazba na procesy plánování dané státem 
• Průřez architektonickým vývojem až do dneška, zaměření na péči o celkové životní prostředí: římské tábory, města, barokní krajina, současné tendence krajinného plánování a ekologicky udržitelné životní prostředí 
• Architekt. kompozice, geometrické a organické principy v přírodě i v umělém (městském, venkovském) prostoru, zlatý řez, uchopení těchto projevů v současných tendencích
• Uplatnění znalostí o životním prostředí a architektuře v každodenním životě, výchova ve skandinávských zemích, projev kultivované společnosti na podobě vesnic, měst a krajiny

Seminář je zaměřen na praktické uchopení problematiky lokálních, sezónních a původních potravin v environmentálním kontextu. Kombinuje bloky přednášek s bloky vlastní práce účastníků a bloky diskusí.

• Úvod do problematiky a terminologie (0,5 hod)
• Samostatná práce – zamyšlení „co je ještě lokální“? + diskuse nad obsahem pojmů (0,5 hod)
• přednáškové bloky témat následované krátkou diskusí po každém bloku (4 hod)
  • Kvalita potravin
  • Ekologický pohled
  • Ekonomický pohled
  • Zdravotní aspekty
  • Sociální pohled
• Možnosti získání lokálních a sezonních potravin ‚(1,5 hod)
• Nápady na zařazení do výuky (1 hod)
• Závěrečná diskuse (0,5 hod)

Vzdělávací program je zaměřen na nejdůležitější minerály (nerosty), na jejich poznávání, fyzikální a chemické vlastnosti, vznik a výskyt v přírodě a praktické využití. Jde o přehledně uspořádaná fakta o minerálech coby přírodninách se zásadním významem přírodovědeckým i praktickým. Jádrem semináře je rozsáhlá přenosná sbírka minerálů v jejich nejčastějších podobách s důkazem na nejrozšířenější minerály zemské kůry a nejvýznamnější suroviny; vzorků je cca 200 a jejich shromáždění je výsledkem několikaleté promyšlené práce, takže v současnosti sbírka představuje ucelený soubor s vysokým didaktickým potenciálem mírně nad rámec potřeb základních a středních škol. Po krátkém teoretickém úvodu (jak je minerál definován, co je minerální druh, mineralogický systém) se probírají jednotlivé minerály od 1. po 10. třídu mineralogického systému formou besedy nad sbírkou minerálů s četnými ukázkami jednotlivých druhů (výčet viz níže) – vzorky kolují mezi účastníky, takže si je mohou „osahat“ a pořádně prohlédnout. Hodně pozornosti je věnováno poznávacím znakům minerálů, které bývají zastoupeny ve školních sbírkách: zkušenost ukazuje, že učitelům tato „praktická“ část mineralogie často působí potíže, nepochybně proto, že jde o dovednost, již lze získat jen praxí, tj. studiem reálných vzorků minerálů, ne pouze teoreticky např. četbou literatury nebo hledáním informací na internetu. Ke každému minerálu se účastníci dozví základní informace (složení, vlastnosti, určovací znaky, vznik a výskyt, použití) i různé zajímavosti, kterými by mohli oživit a zatraktivnit svůj výklad žákům. Velký důraz je kladen na snahu o srozumitelnost bez používání složitější oborové terminologie. Vítány jsou samozřejmě všechny dotazy a připomínky účastníků, byť jasně daná struktura semináře nedává příliš prostoru pro improvizaci témat (na rozdíl od semináře o deskové tektonice).

Témata:

• Teoreticky o minerálech: definice minerálu, minerální druh, mineralogický systém. 0,5 h
• Jednotlivé třídy mineralogického systému (1. – 10.), nejdůležitější minerály z hlediska stavby zemské kůry a průmyslového. První polovina semináře ne-křemičitany, druhá křemičitany (s krátkým teoretickým úvodem vzhledem k jejich mimořádnému významu a početnosti). 7,5 h

Výčet základních probíraných minerálů (další jen v případě speciálního zájmu):

• 1. třída: síra, grafit a diamant, zlato, železo
• 2. třída: pyrit a markazit, galenit, sfalerit, chalkopyrit
• 3. třída: halit, fluorit
• 4. třída: křemen, opál, magnetit, chromit, hematit, korund, limonit, bauxit
• 5. třída: kalcit, siderit, magnezit, dolomit, aragonit, azurit a malachit
• 6. třída: (boráty jen zmínit, ve školách se o nich nemluví)
• 7. třída: baryt, sádrovec
• 8. třída: apatit
• 9. třída: olivín, topaz, granáty, beryl, turmalíny, pyroxeny, amfiboly, mastek, slídy, kaolinit, serpentin, živce, zástupci živců, zeolity
• 10. třída: jantar

Budou popsány nejzajímavější dřeviny celého světa i s ohledem na ekologické podmínky, ve kterých se nachází. Kromě zajímavostí budou popsány druhy zajímavé pro pěstování u nás.

• Nejzajímavější stromy světa – nejstarší, nejvyšší, největší, atd. – 2 hod
• Dřeviny Severní Ameriky, které se u nás dají pěstovat – 2 hod
• Dřeviny Euroasie a jejich perspektiva u nás – 2 hod
• Zvláštnosti z jižní polokoule – Austrálie, Nový Zéland – 1 hod
• Keře – široká paleta možností pro zahrady i parky – 1 hod

Živá buňka je pozoruhodným a dokonale promyšleným systémem. I proto jsou buňky v současné době intenzivně studovány a využívány k bioprodukci významných látek a k biodegradaci látek toxických. V ideálním případě tak umožňují z jinak nevyužitelného odpadu vytvořit cenné produkty s nulovým dopadem na životní prostředí. Souvislost mezi biologickým složením a chemickými ději uvnitř buňky je ovšem bohužel často přehlížena a v rámci výukových osnov málokdy dávána do kontextu, což brání spolehlivému pochopení funkce buňky a jejího obrovského biotechnologického potenciálu. Náplní tohoto semináře je propojení obou zmíněných přístupů (biologie a chemie), a především zapojení každého z biochemických procesů do širšího kontextu celého fungování buňky. Takto vyučované buněčné principy umožní srozumitelné vysvětlení biotechnologických aplikací, ať už jde o tradiční pivovarnictví a pekařství, nebo o moderní technologie produkce jedlých vakcín, biopaliv či biodegradace plastů, které jsou trendem posledních let. Účastníci kurzu se dozví, jakým způsobem jsou tyto aplikace uváděny v praxi, jakých metod je při tom využíváno a jak moc toho má buňka společného s výrobní linkou.

Kromě základních přednášek je seminář veden také formou praktických úloh, díky kterým se mohou účastníci aktivně zapojit do semináře a sami si navrhnou své vlastní buněčné „továrny“ pro produkci cílených látek. Seznámeni budou také s moderními databázemi, užitečnými webovými zdroji a aktuálními vědeckými studiemi.

Obsah:

1. hod: základní pojmy (flóra x vegetace, klimaxová a azonální vegetace, vegetační stupně, biotopy přírodní x silně ovlivněné nebo vytvořené člověkem); Natura 2000
2. hod: základní typy lesů ČR (zonální): dubohabřiny a doubravy, bučiny, smrčiny – jejich charakteristika, skladba po patrech, rozšíření, ohrožení, návrhy managementu, zajímavosti, ukázky atypických testů zejména pomocí fotografií
3. hod: základní typy lesů ČR (ekologicky podmíněné): mokřadní olšiny, lužní lesy, suťové lesy, bory, rašelinné lesy (viz výše)
4. hod: sekundární trávníky a vřesoviště (viz výše)
5. hod: vodní a mokřadní a pobřežní vegetace, prameniště a rašeliniště
6. hod: skály, subalpínské a alpínské bezlesí, křoviny
7. hod: přehled a charakteristiky biotopů silně ovlivněných nebo vytvořených člověkem; rozbor rostlinného materiálu a třídění do biotopů
8. hod: diskuze, náměty pro výuku, zejména motivační, test, hodnocení

V tomto semináři budou nastíněny nové možnosti prezentace učiva skrze technologie. Účastník bude seznámen s aplikacemi, zejména aplikací Nearpod, které jsou vhodným prostředkem pro zvýšení interaktivity výuky a motivace žáků i vyučujících. Tyto aplikace nám zároveň umožní jednoduchý přechod mezi prezenční a distanční výukou.

První část semináře je věnována motivaci žáka ke studiu a možnostem jejího pozitivního ovlivnění pomocí vhodného použití technologií a aplikací. Zmíněna bude také motivace učitele při výuce za použití technologií.

V hlavní části semináře se zaměříme na aplikaci Nearpod jako prostředek k obohacení prezentací o interaktivní prvky. Účastníci poznají aplikaci Nearpod a její možnosti nejprve z pohledu žáka. Bude jim prezentována vzorová lekce vytvořená v programu MS PowerPoint obohacená o ankety, kvízy, otevřené otázky, virtuální prohlídky apod. vytvořené skrze aplikaci Nearpod. Zároveň uvidí aplikaci z pohledu vyučujícího a její možnosti nahlížet do práce žáků a okamžitě jim poskytovat zpětnou vazbu. V další části semináře si budou účastníci moci vyzkoušet vytvořit vlastní lekci a ve dvojicích cvičně otestovat funkčnost aplikace. Posluchači budou následně seznámeni s funkcí „Reports“, která jim po vyučovací hodině umožní nahlédnout do výsledků jednotlivých žáků a případně jejich počínání ohodnotit.

V poslední části semináře se účastník seznámí s možností vytvoření prezentace v aplikaci Google Slides s integrací aplikace Nearpod. Dále bude seznámen s možnostmi virtuální tabule a jejím využití v prezenční i distanční výuce. Závěrečná část bude věnována diskuzi a použití ostatních aplikací ve výuce a jejich případnému spojení s aplikací Nearpod.

• Žák a motivace k výuce (45 minut)
• Aplikace Nearpod – teoretická část (90 minut)
  • Seznámení s aplikací
  • Ukázka vzorové lekce
  • Popis funkcí
  • Ukázka integrace s ostatními aplikacemi
• Aplikace Nearpod – praktická část (90 minut)
  • Praktické vytvoření interaktivní lekce z klasické PowerPoint prezentace
  • Otestování funkčnosti lekce ve dvojicích
  • Seznámení s funkcí Reports
• Nearpod a Google Slides (45 minut)
  • Integrace aplikací a ukázka vytvoření lekce ve Slides jako náhradě za MS PowerPoint
• Virtuální tabule a její využití (30 minut)
• Tipy na ostatní aplikace k obohacení výuky (60 minut)

Pozornost posluchačů v kurzu bude zaměřena na objasnění možností využívání Obnovitelných zdrojů energie (OZE) v reálných podmínkách ČR.

Speciální pozornost bude věnována platnosti přírodním zákonům, resp. limitům pro využívání OZE. Součástí přednášek bude rovněž využívání energie biomasy a odpadů.

Posluchači budou seznámeni se zajímavými instalacemi ve světě, jejich aplikovatelnosti v jiných podmínkách. Předkládané téma bude zpracováno z mezioborového charakteru, např. s odkazem na nutnost zapojení umění, chemie, mechaniky nebo mediální práce.

Studenti/posluchači budou aktivizováni k samostatnému myšlení, návrhům využívání OZE v jejich okolí, atp.

• OZE, druhy a jejich potenciál v ČR (ve srovnání se zahraničím)
• Větrná a vodní energie
• Geotermální energie
• Energie slunce
• Energie biomasy, její význam a možnost uplatnění
• Odpady, spása nebo prokletí
• Člověk a OZE
• Jak „já“ mohu pomoci Grétě