Kurzy

KURZ PROBÍHA V ANGLICKÉM JAZYCE

Tradičně byl hlavní proud současné a moderní americké literatury bílý a literární produkce menšin byla pro literární kritiky a historiky spíše marginálním doplněním, jakousi „poznámkou pod čarou“. To se během desetiletí hnutí za občanská a lidská práva šedesátých let 20. století začalo dramaticky měnit a literatura menšinových autorů dnes vlastně nejúplněji zaznamenává a vyhodnocuje problematiku americké kulturní identity a složité procesy asimilace nebo integrace. V posledních třech/čtyřech desetiletích etničtí autoři jsou překvapivě „nejameričtější“, což potvrzují úspěšné romány a povídky autorů afroamerických (Terry McMillanová, Percival Everett, Charles Johnson), židovských (Philip Roth, Cynthia Ozicková, Nathan Englander), azijsko-amerických (Maxine Hong Kingstonová, Amy Tanová, Jhumpa Lahiriová, Bharati Mukherjee)ová) chicanská (Luis Valdez, Sondra Cisnerosová), původních indiánských národů (Louise Erdrichova, Marmon Leslie Silková) a dalších. Zřejmě se tato změněná situace odráží i v evropském pohledu na americkou literaturu, když se podíváme na americké nositele Nobbelovy ceny za literatu – posledním bílým Američanem takto oceněným byl John Steinbeck. Od té doby to byli autoři menšinoví – od J. B. Singera po Toni Morrisonovou a nejnověji  - Boba Dylana.   

Kromě přednáškového výkladu se bude v semináři pracovat s vybranými texty, které účastníci obdrží předem, aby se s nimi seznámili. Vybrané texty budou ilustrovat složitost procesu asimilace a integrace ve stále kulturně (etnicky a rasově) různobarevnější americké společnosti. Obecně jde o téma, které se stává stále aktuálnější i pro Evropu a evropské země, včetně naší.

Seminář pro učitele angličtiny, v němž učitelé získají teoretické znalosti i množství praktických dovedností. Seznámení s webovými stránkami, které nabízejí množství materiálů pro výuku angličtiny, tvorba vlastních prezentací i interaktivních cvičení, která studenty zaujmou a motivují.

Účastníci budou seznámeni nejen s nejrůznějšími stránkami, kde najdou materiály vhodné pro výuku angličtiny, ale naučí se i vytvářet interaktivní cvičení a prezentace, aby tak mohli oživit a obohatit svou výuku a mohli studentům zadávat domácí úkoly, které se samy vyhodnotí, tudíž šetří práci učitelů. Účastníci budou pracovat s programy, které mohou pomoci ve výuce angličtiny a v motivování studentů k samostudiu.

Představení online platformy, kde budou mít účastníci uloženy všechny odkazy i ukázky cvičení, práce s online slovníky a webovým korpusem, web 2.0, seznámení s užitečnými stránkami pro výuku angličtiny, programy pro vlastní tvorbu cvičení, seznámení se stránkami určenými pro vlastní práci učitele a sebevzdělávání. Ukázky různých způsobů prezentace nového učiva.

V praktické části se účastníci naučí vytvářet testy, které se samy vyhodnocují, interaktivní cvičení k opakování slovní zásoby i gramatiky, ukážeme si též, jak upravovat pro vlastní potřeby cvičení vytvořená jinými učiteli, podíváme se na zdroje vhodné k aktivizaci a motivaci studentů, ale i určené pro vlastní práci a další sebevzdělávání učitelů, jako jsou speciální online slovníky a jazykový korpus. Vytvoření vlastního blogu a práce s ním, použití blogu ve výuce.

Seminář je rozdělen do pěti bloků, v první části je lektorka pomocí PPT provede výhodami a nevýhodami použití ICT ve výuce, účastníci se zapojí do diskuse a vysvětlí, jak oni sami ICT používají. Dále jsou účastníci seznámeni s platformou vytvořenou lektorkou, v níž je množství odkazů na programy a nástroje, které mohou použít ve výuce i mimo ni. Lektorka vyzdvihne některé z nich a doporučí způsob jejich využití.

Ve druhém bloku se účastníci naučí pracovat s Quizletem, programem na výuku a procvičování slovní zásoby.

Ve třetím bloku pracujeme s Learning Apps, programem, v němž se dají vytvářet interaktivní cvičení pro procvičování gramatiky, slovní zásoby, poslechu, reálií, literatury, historie, atd.

Ve čtvrtém bloku si vytvoříme blog, kam umístíme odkazy na doposud vytvořená interaktivní cvičení.

V závěrečném bloku pracujeme s Edmodem – účastníci si nejdříve vytvoří účet jako studenti, aby se s programem seznámili z pohledu studenta, pak si vytvoří učitelský účet a naučíme se vytvářet kvizy a vše další, co Edmodo umožňuje.

Interaktivní platforma vhodná pro výuku a projektovou výuku, různé způsoby prezentování online, nástroje Google Drive,  dotazník Survey Monkey a Google, vytvoření vlastní webové stránky v Google, prezentace v Prezi a PowToon, práce s obrázky pro zpestření výuky i pro opakování slovíček - ToonDoo, Thinglink, online plakáty a pozvánky, Padlet, Linoit.

1. Úvod – schopnost celoživotního učení se jazyku jako dovednost, kterou je třeba rozvinout v době středoškolského studia: 0.5 vyučovací hodiny (VH)

2. Přehled modelů obecných učebních stylů i modelů zaměřených na učení se jazykům, doporučení pro vhodný výběr modelu: 1 VH

3. Ukázky prostředků pro rozvoj dovednosti celoživotního učení se jazyku: neelektronické (např. slovníky a jejich správné využití, technika kopírování slovního projevu,…) či elektronické (např. technika neúplné slovní zásoby, kritické hodnocení studijních materiálů a informací v nich obsažených) prostředky, praktické zkušenosti z výuky: 1.5 VH

4. Tvorba výukových materiálů zaměřených na celoživotní rozvoj jazykových schopností  - workshop s využitím materiálů vybraných školitelem 1.5 VH

5. Příprava studentů na vysokoškolské kurzy angličtiny – specifika výuky jazyků na vysoké škole, úvod k výuce odborné angličtiny: 1.0 VH

6. Příprava studentů na vysokoškolské kurzy jazyků – workshop zaměřený na přípravu materiálů a techniky celoživotního rozvoje jazykových schopností, zejména výuka studentů posledních ročníků SŠ: 2.0 VH

7. Kontrolní test 0.5 VH

Předmět »český jazyk a literatura« vnímají snad všichni zúčastnění, učitelé i žáci, jako dva před­měty v jednom. Je »literatura«, kde se za úspěch uznává (ze strany školy) i přijímá (ze stra­ny rodičů a žáků), když funguje jako ob­čan­ská a mravní výchova a zároveň probouzí zá­jem o svět (což uznávám za dů­le­ži­té hodnoty); »literatura« co estetická výchova je na školách vzác­ná, »lite­ra­tu­ra« co autonomní před­mět studia se fakticky nepředvádí (pomíjím kari­ka­tu­ru v po­dob­ě soupisu autorů a děl). A je »jazyk«, který se pojímá jako pra­vo­pis (prožíváno: už bys­te to konečně měli umět!) a mluv­nic­ký rozbor (pro­ží­vá­no: k čemu je to dobré?); proti to­mu se staví pojetí: učme raději ko­mu­ni­ko­vat. Před­mět »cizí jazyk« se o předmět »ma­teř­ský ja­zyk« ne­za­jí­má, vzývá se na­opak ide­ál: myslet rovnou v cizím jazyce, nepřekládat z češ­ti­ny; vy­jád­řit kloud­ně česky, co jsem slyšel či četl v jazyce jiném, se nepěstuje. — Kurs uka­zuje, jak tyto propasti překonat pomocí celostní filologie.

• Jazyková komunikace je jedinečný »zázrak přírody«, který se děje v lid­ských spo­le­čen­stvích. Funguje jen díky obrovskému systému spo­le­čen­ských norem: jazykové rozumění je nad­osob­ní a pro dané společenství závazné.

• Jazyková komunikace je vždy konkrétní, děje se v jisté situaci mezi jistými účast­níky, vždy s plným využitím všeho, co oni účastníci mají k dispozici.

• Jsme přirozeně mnohojazyční, protože přirozeně patříme do mnoha spole­čen­ství zároveň (ne­jsme však ve všech současně); již náš rodný jazyk je sy­stém mnoha jazyků.

• Popis jazyka (mluvnice, gramatika) je užitečný nástroj, jak překonat situace, kdy si ne­roz­umí­me. Pravopis je užitečný nástroj, jak spolehlivě pře­chá­zet me­zi jazykem, jenž se vy­jad­řu­je zvukem, a jazykem, jenž se vyjadřuje písmem, což jsou samo­stat­né a značně odlišné sy­sté­my.

• Učit se cizí jazyk je nejlepší způsob, jak porozumět jazyku vlastnímu: vidí­me, že lidé, kteří jsou jinak stejní, mají k dispozici odlišné prostředky, a v ko­mu­nikačních situacích, které jsou jinak stejné, se chovají odlišně.

• S výukou cizích jazyků se začíná zbytečně brzy. Nejprve je nutné získat od­stu­pu od vlast­ní­ho jazyka, naučit se na něj dívat zvenčí.

• Zvuk a písmo jsou rozdílné materiály jazykového projevu. Mnohem důle­ži­těj­ší je rozdíl mezi projevem reflektovaným a nereflektovaným. Úspěšnost je­din­ce ve společenství je dána tím, jak dobře si dokáže uvědomit, s kým ko­mu­ni­kuje, za jakých okolností a o co přitom jde.

• Jazykové sdělení může potěšit i ublížit: člověk je za své vyjadřování zod­po­věd­ný. Jazykové sdě­le­ní může být objevné i krásné: objevnost a krása jsou pro­vá­zá­ny, báseň dokáže být stejně ob­jev­ná jako cestopis.