Kurzy

Přiblížit pomocí fotografií, map a živých rostlin základní biotopy ČR v různých vegetačních stupních a v odlišných abiotických podmínkách (zejména lesy a louky)

Obsah:

1. hod: základní pojmy (flóra x vegetace, klimaxová a azonální vegetace, vegetační stupně, biotopy přírodní x silně ovlivněné nebo vytvořené člověkem); Natura 2000
2. hod: základní typy lesů ČR (zonální): dubohabřiny a doubravy, bučiny, smrčiny – jejich charakteristika, skladba po patrech, rozšíření, ohrožení, návrhy managementu, zajímavosti, ukázky atypických testů zejména pomocí fotografií

Přestávka 30 minut

3. hod: základní typy lesů ČR (ekologicky podmíněné): mokřadní olšiny, lužní lesy, suťové lesy, bory, rašelinné lesy (viz výše)
4. hod: sekundární trávníky a vřesoviště (viz výše)

Přestávka 30 minut

5. hod: vodní a mokřadní a pobřežní vegetace, prameniště a rašeliniště
6. hod: skály, subalpínské a alpínské bezlesí, křoviny

Přestávka 30 minut

7. hod: přehled a charakteristiky biotopů silně ovlivněných nebo vytvořených člověkem; rozbor rostlinného materiálu a třídění do biotopů
8. hod: diskuze, náměty pro výuku, zejména motivační, test, hodnocení

Obsah: Vzdělávací akce je zaměřena na nejdůležitější horniny, na jejich vznik a výskyt v přírodě, vlastnosti a průmyslové využití. Jde o přehledně uspořádaná fakta o horninách coby základu našeho přírodního prostředí i lidské civilizace. Jádrem semináře je sbírka hornin v jejich nejčastějších podobách s důkazem na nejrozšířenější horniny zemské kůry a nejvýznamnější nerostné suroviny; vzorků je cca 100 a sbírka představuje ucelený soubor s vysokým didaktickým potenciálem mírně nad rámec potřeb základních a středních škol. Po krátkém teoretickém úvodu (základní stavba zemského tělesa; co je hornina, jaké typy hornin se rámcově rozeznávají podle vzniku) se probírají jednotlivé nejdůležitější horniny od vyvřelých přes usazené po přeměněné s ukázkami jednotlivých druhů (výčet viz níže) – vzorky kolují mezi účastníky, takže si je mohou „osahat“ a pořádně prohlédnout. Hodně pozornosti je věnováno poznávacím znakům základních hornin; zkušenost ukazuje, že učitelům tato „praktická“ část nauky o horninách často působí potíže, nepochybně proto, že jde o dovednost, již lze získat jen praxí, tj. studiem reálných vzorků, ne pouze teoreticky např. četbou literatury nebo hledáním informací na internetu. Ke každé hornině se účastníci dozví základní informace (složení, vlastnosti, určovací znaky, vznik a výskyt obecně a v ČR, průmyslové použití) i různé zajímavosti, kterými by mohli oživit a zatraktivnit svůj výklad žákům. Velký důraz je kladen na snahu o srozumitelnost bez používání složitější oborové terminologie. Vítány jsou samozřejmě všechny dotazy a připomínky účastníků, byť jasně daná struktura semináře nedává příliš prostoru pro improvizaci témat (na rozdíl od semináře o deskové tektonice).

Témata:

• Krátce přehled stavby Země, aby byly probírané horniny zařazeny do kontextu zemského tělesa; ukázka železného meteoritu (materiál podobný jádru) a olivínovce (hornina zemského pláště). Co je zemská kůra. Co je hornina, jak se horniny rozlišují dle vzniku (vyvřelé, usazené, přeměněné). Horninotvorné minerály. Horninový cyklus. 1,0 h
• Horniny vyvřelé: vznik magmat, hlubinné a výlevné vyvřeliny; hlavně žulové a čedičové horniny. 2 hod.
• Horniny usazené: zvětrávání, transport, usazování; úlomkovité, chemogenní a úlomkovité usazeniny; hlavně horniny řady jílovec–slepenec a vápence. 3 hod.
• Horniny přeměněné: teplotně-tlaková přeměna hornin, druhy přeměny; regionálně, kontaktně, dynamicky,  chemicky, šokově přeměněné horniny; hlavně horniny řady fylit–migmatit, mramory. 2 hod.

Výčet základních probíraných hornin (pozornost je vždy věnována hlavně nejrozšířenějším horninám z dané skupiny – viz témata, ostatní jen letmo nebo v případě zvláštního zájmu účastníků):

• Vyvřelé horniny: žuly a ryolity, čediče a gabra, andezity, znělce
• Usazené horniny: slepence a brekcie, pískovce a křemence, prachovce a prachové břidlice, jílovce a jílové břidlice, slínovce, opuky, vápence, travertiny, evapority (sůl kamenná, sádrovec), ferolity (usazené železné rudy), horniny uhelné řady, reziduální horniny (laterity, bauxity, kaoliny)
• Přeměněné horniny: fylity, svory, pararuly, metakvarcity, ortoruly, migmatity, amfibolity, mramory, erlany, hadce, eklogity, granulity, kontaktní rohovce a břidlice, porcelanity, mylonity, impaktové horniny

Seznámení se nebo hlubší porozumění tématu DNA, genetické informace živých tvorů. Porozumíme tomu, jak DNA kóduje funkce buněk a organismů. Následně si uděláme přehled o tom, jak vědci DNA přepisují, proč, a k čemu to může sloužit.

Seminář bude pojat formou interaktivní přednášky a navazující workshop jako aktivní reflexe ve skupinkách, kdy frekventanti využijí nabyté znalosti k sestavení vlastních genetických okruhů (na papíře, LEGO jako inspirace).

Charakteristika

Evoluční biologie je u veřejnosti stále vnímána kontroverzně, zejména ve školním prostředí. Obsahem semináře bude základní představení evoluční biologie, zejména evoluce člověka z hlediska evoluční psychologie. Důležitou částí evoluční biologie je volba partnera. Rozhodnutí týkající se výběru partnera u člověka patří k těm, která se týkají téměř všech. Na mnoho zdánlivě iracionálních či podivných nutkání a přání přitom umí odpovědět evoluční psychologie člověka. Atraktivní tématika pohlavního výběru tak bude demonstrována na příkladu volby partnera u lidí z hlediska evoluční psychologie člověka.

Obsah

Během tohoto semináře jsou představeny základy evoluční biologie – zejména příčiny a důsledky přirozeného výběru a teorie sobeckého genu. Teoretické zákonitosti jsou demonstrovány na praktických příkladech živočichů i člověka (2 hod).

Stručně nastíněna je i evoluce rodu Homo a koncept tzv. „prostředí evolučních adaptací“ člověka (2 hod).

Další část semináře je věnována pohlavnímu výběru – jeho existence je zdůvodněna na základě fyziologie rozmnožování, jeho nápadné projevy jsou demonstrovány na praktických příkladech z české i exotické přírody (1 hod).

Kromě základní charakteristiky pohlavního výběru jsou uvedeny jeho nejdůležitější další složky (zejména „hypotéza sexy synů“, „hypotéza dobrých genů“, teorie handicapu“ a „parazitová hypotéza“ Hamiltona a Zuka). Všechny teoretické konstrukce jsou přiblíženy na příkladech živočichů, především hmyzu, ptáků, obojživelníků a savců včetně člověka (1 hod).

V poslední části semináře budou účastníci seznámeni s detaily výběru partnera u lidí. Z lidské evoluce pramenící specifika procesu výběru partnera jsou ukázány na příkladech z výzkumů běžných i exotických lidských kultur celého světa. Kromě fyzických vlastností, ovlivňujících atraktivitu pro opačné pohlaví, jsou ukázány např. příklady vlivu hormonální antikoncepce na pohlavní výběr člověka; úloha čichu; červené barvy a další zajímavosti. Představen je i základní koncept tzv. války spermií a vztah krátkodobých / dlouhodobých svazků  a osobnosti mužů i žen (2 hod).

1. Fyziologické principy (30 minut)
2. Obecná neurofyziologie (30 minut)
3. Fyziologie svalstva (30 minut)
4. Přestávka 30 minut
5. Fyziologie krve, oběh krve a lymfy (45 minut)
6. Fyziologie imunitního systému (45 minut)
7. Přestávka 30 minut
8. Fyziologie dýchání (45 minut)
9. Fyziologie trávení a vstřebávání (45 minut)
10. Přestávka 30 minut
11. Fyziologie vylučování (30 minut)
12. Fyziologie žláz s vnitřní sekrecí (30 minut)
13. Fyziologie rozmnožování (30 minut)

Chladové (>0°C) a mrazové (<0°C) teploty jsou stresovými faktory, které významně ovlivňují metabolismus rostlinných buněk. U neodolných druhů rostlin často způsobují poškození buněk a mohou vést až k jejich smrti. Některé druhy rostlin si však vyvinuly účinné adaptační mechanismy, které jim umožňují tyto stresové faktory překonávat.

     Významným adaptačním mechanismem je proces otužování vůči mrazovým teplo-tám, tj. (1) vyhnutí se zmrznutí díky podchlazení, nebo (2) lokalizace tvorby ledových krystalů do těch buněčných struktur, které tolerují mrznutí a tvorbu ledu bez poškození buněk. U kryotolerantních druhů rostlin vůbec nedochází k tvorbě ledových krystalů ani při velmi nízkých teplotách - voda přechází do amorfního stavu.

     Přednáška je zaměřena na vzdělávání učitelů gymnázií a SŠ, příp. nadaných studentů v oborech biologie, ekologie a zeměpis.

• Primární a sekundární poškození rostlin chladem
• Fyzikálně-chemické děje probíhající v rostlinách a ve stélkách lišejníků při zmrznutí
  • Mrznutí na úrovni pletiv a buněk     
  • Nukleace ledu
• Fyziologické mechanismy tvořící toleranci/resistenci vůči chladu a mrazu
  • Mechanismy mrazové odolnosti      
  • Mechanismy vyhnutí se mrznutí      
  • Mechanismy mrazové tolerance       
  • Cykly opakovaného mrznutí a tání  
  • Aklimace na chladové a mrazové teploty
• Metody studia vlivu chladových a mrazových teplot na polární autotrofy
• Inhibice primárních procesů fotosyntézy nízkými teplotami

Během semináře budou nastíněny nové možnosti prezentace učiva skrze technologie. Účastník bude seznámen s aplikacemi, které jsou vhodným prostředkem pro zvýšení interaktivity prezenční i distanční výuky a zvýšení motivace žáků i vyučujících. Zejména pak s aplikací Nearpod.

První část semináře je věnována motivaci žáka ke studiu a možnostem jejího pozitivního ovlivnění pomocí vhodného použití technologií a aplikací. Zmíněna bude také motivace učitele při výuce za použití technologií.

V hlavní části semináře se zaměříme na aplikaci Nearpod jako hlavní prostředek k obohacení prezentací o interaktivní prvky. Účastníci poznají aplikaci Nearpod a její možnosti nejprve z pohledu žáka. Bude jim prezentována vzorová lekce vytvořená v programu MS PowerPoint obohacená o ankety, kvízy, otevřené otázky, virtuální prohlídky apod. vytvořené skrze aplikaci Nearpod. Zároveň uvidí aplikaci z pohledu vyučujícího a její možnost nahlédnout do práce žáků a okamžitě jim poskytnout zpětnou vazbu. V další části si budou účastníci moci vyzkoušet vytvoření vlastní lekce a ve dvojicích cvičně otestovat funkčnost aplikace. Posluchači budou následně seznámeni s funkcí „Reports“, která jim po vyučovací hodině umožní nahlédnout do výsledků jednotlivých žáků a případně jejich počínání ohodnotit.

V poslední části semináře se účastník seznámí s možností vytvoření prezentace v aplikaci Google Slides s integrací aplikace Nearpod. Dále bude seznámen s možnostmi virtuální tabule a jejím využitím v prezenční i distanční výuce. Závěrečná část bude věnována diskuzi a použití ostatních aplikací ve výuce a jejich případnému spojení s aplikací Nearpod.

• Žák a motivace k výuce (45 minut)
• Aplikace Nearpod – teoretická část (90 minut)
  • Seznámení s aplikací
  • Ukázka vzorové lekce
  • Popis funkcí
  • Ukázka integrace s ostatními aplikacemi
• Aplikace Nearpod – praktická část (90 minut)
  • Praktické vytvoření interaktivní lekce z klasické PowerPoint prezentace
  • Otestování funkčnosti lekce ve dvojicích
  • Seznámení s funkcí Reports
• Nearpod a Google Slides (45 minut)
  • Integrace aplikací a ukázka vytvoření lekce ve Slides jako náhradě za MS PowerPoint
• Virtuální tabule a její využití (30 minut)
• Tipy na ostatní aplikace k obohacení výuky (60 minut)