Kurzy

Seminář je věnován problematice protikomunistického odboje a odporu v Československu v letech 1948–1953. Vybraná témata protikomunistické rezistence jsou pojímána v širších souvislostech československého a mezinárodního vývoje na pozadí studené války. Pozornost je primárně zaměřena na teoretické, metodologické a interpretační přístupy, porozumění dobovému kontextu a problematiku domácích a zahraničních protirežimních aktivit.

• Československo a jeho místo v poválečné Evropě – třetí československá republika, proměny a očekávání československé společnosti po roce 1945 (nástin)
• Únor 1948 jako rozhodující mocenský střet a jeho důsledky
• Období československého stalinismu a jeho specifika
• Třetí československý odboj jako historický problém – vymezení pojmu, možnosti a limity našeho poznání, specifika třetího odboje, současný stav bádání, komparace prvního, druhého a třetího československého odboje
• Prameny, odborná literatura a metodologické přístupy k dějinám třetího odboje
• Identita třetího odboje – legitimita a obecný problém interpretace komunistické minulosti
• Protikomunistická rezistence v kontextu doby – mezinárodní souvislosti na pozadí vyhrocené fáze studené války, projevy krize komunistického režimu v Československu počátkem 50. let
• Třetí odboj pohledem druhé strany – StB a její metody na likvidaci protirežimních aktivit
• Provokace jako systém operativní práce StB
• Pokus StB o řízenou kontrolu třetího odboje v rámci akce „Skaut“
• Protikomunistický odboj domácí – struktura, cíle a činnost vybraných skupin, výchozí podmínky a možné podoby rezistence
• Protikomunistický odboj zahraniční – český, slovenský a československý poúnorový exil, Rada svobodného Československa, zpravodajské skupiny, exilová žurnalistika a vydavatelská činnost, rozhlasové vysílání Rádia Svobodná Evropa
• Zákon  č. 262/2011 Sb. o účastnících odboje a odporu proti komunismu a jeho (ne)smysl?

1. Slovanství sehrávalo velmi důležitou roli při formování moderního českého národa. Současně ovšem bylo účelově využíváno k jednostranné propagandě. To se netýkalo jen slovanského světa jako celku, ale i jeho jednotlivých částí, především Ruska (rusofilství). Tato skutečnost přežívá doposud. Je proto nutné jednoznačně definovat, v čem podstata slovanství (a jeho jednotlivých částí, zejména rusofilství, polonofilství a česko-slovanství) a panslavismu spočívá, v čem je jejich význam a kde jsou rizika jejich propagování. V tomto směru je objasnění podstaty slovanství a panslavismu nezbytnou součást výchovy a vzdělání moderního člověka.

Obsahem vzdělávací akce objasnění co to slovanství (a jeho části) a panslavismus skutečně jsou, jakou roli hrály v minulosti (nejen) českého národa, nakolik byly (a doposud jsou) ideologicky zneužívány a jakou úlohu hrají v současném (nejen českém) světě a jeho myšlení. S ohledem na intenzitu, s jakou některé propagandistické (nejen české) kruhy s těmito pojmy (a jejich obsahem) pracuji, je cílem semináře odpovědět na otázku, nakolik se máme slovanství a panslavismu bát. Vzdělávací akce je příspěvkem k objasnění procesu formování moderního národního vědomí, vzniku a působení nacionalismu a tolerace / netolerance vůči ostatním komunitám (včetně příchozích emigrantů).

• Co to je slovanství a panslavismus
• Co to byl a v současnosti je (?) „slovanský svět“, jak na něj hledět
• Role slovanství a panslavismu v minulosti českého národa (od 2. poloviny 18. století do současnosti)
• Zneužívání slovanství a panslavismu tendenční propagandou (od minulosti k současnosti)
• Jaká nebezpečí se ta touto propagandou skrývají
• Co to je slavistika a jakou pozornost slovanství a panslavismu věnuje