Kurzy

V rámci workshopu bude představena etika jako vědecká disciplína, která mimo jiné zkoumá vliv výchovy a vzdělání či sociální podmíněnosti na mravní charakter jedinců a sama se stává jedním z nástrojů vzdělávání. Účastníci budou postupně seznámeni s metodami zážitkové pedagogiky vhodnými pro otevření etických témat ve výuce, s různými typy diskusních metod inspirovaných modely výuky na západních univerzitách, vedením sókratovského dialogu apod. Teorie se zaměří na otázku, co a jakým způsobem podmiňuje naše morální jednání?  Odpovědi budou využity rovněž jako vysvětlení hodnotových konfliktů současné společnosti. Teoretické poznatky budou uplatněny také v praktických tipech pro výuku.

Cílem je poskytnout posluchačům, základní přehled o struktuře a fungování společnosti v současnosti i v historické perspektivě. Základním prvkem budou přednášky s poskytnutými studijními materiály ve formátu PowerPoint, vedle doporučené literatury. Na závěr každého bloku přednášek bude poskytnut prostor pro diskusi.

• Sociologie nebo zdravý rozum? K čemu je sociologie?                               1 hodina
• Úvahy o společnosti v historii; Vývoj sociologického myšlení;                  2 hodiny
• Socializace a sociální interakce; Kultura a společnost;                                2 hodiny
• Sociální struktura společnosti, nerovnost, deviace a kontrola;                2 hodiny
• Sociologie rodiny                                                                                                     1 hodina
• Sociologie výchovy, vzdělávání a školy;                                                            3 hodiny
• Stát, politika a moc; Česká společnost v období změn (XX. století)        3 hodiny
• Sociologický výzkum – metody a techniky                                                       1 hodina
• Výhledy moderní společnosti                                                                               1 hodina

Přednáška a diskuse s posluchačkami a posluchači na téma buddhismus jako světové náboženství; kdo byl Buddha Šákjamuni; jak buddhisté vidí svět a místo člověka v něm. Přednášky jsou doprovázené množstvím vizuálních materiálů, včetně ukázek z filmů. Přístup k tématu je religionistický, což znamená, že se pro studium náboženství používají vědecké metody. Na závěr bude pojednáno o jedné konkrétní formě buddhismu na přelomu 20. a 21. století v oblasti jezera Bajkal, tedy v Burjatsku – posluchačky a posluchači si tak mohou vytvořit jasnější představu o žité formě náboženství v jedné postkomunistické zemi.

Cílem kurzu je představit základní informace a souvislosti o Evropské unii, který by měl znát opravdu každý k pochopení historie, současnosti i dalšího směřování EU. V kurzu shrneme integrační procesy, vysvětlíme dělbu pravomocí mezi EU a členské státy, seznámíme se s organizační strukturou a rolí jednotlivých institucí EU, představíme si význam a základní charakteristiku politik EU, shrneme rozpočtové aspekty EU, a to vše s ohledem na dopady na ČR.

U jednotlivých témat kladu důraz na představení užitečných informačních zdrojů pro učitele. U každého tématu si také ukážeme a popřípadě vyzkoušíme různé aktivity a hry využitelné ve výuce, aby učení o EU žáky a studenty bavilo, samozřejmě s ohledem na stupeň vzdělávání.

V osmi hodinách se účastníci seznámí se základními pojmy a principy ze světa investic, odhalí problematiku časové hodnoty peněz a zorientují se v současné nabídce produktů „finančních firem“ v ČR v kontextu současného ekonomického vývoje. Účastnici kurzu se naučí:

• druhy a formy investování,
• pro koho je investování vhodné,
• proč si tvořit finanční rezervu přes finanční trh.

Kurz bude zaměřen na porozumění datům, statistickým údajům, se kterými přicházíme do styku při běžné životě ať už v médiích (noviny, rozhlas, televize), tak i při vlastní zkušenosti hospodaření v rodině, rozhodování za neurčitosti, odhadování nákladů apod. Při výkladu budou použity příklady ze všedního života a z médií. Kurz by měl pomoci k lepší orientaci a odstranit některé nesprávné představy o statistice jako takové.

Seminář je věnován problematice protikomunistického odboje a odporu v Československu v letech 1948–1953. Vybraná témata protikomunistické rezistence jsou pojímána v širších souvislostech československého a mezinárodního vývoje na pozadí studené války. Pozornost je primárně zaměřena na teoretické, metodologické a interpretační přístupy, porozumění dobovému kontextu a problematiku domácích a zahraničních protirežimních aktivit.

• Československo a jeho místo v poválečné Evropě – třetí československá republika, proměny a očekávání československé společnosti po roce 1945 (nástin)
• Únor 1948 jako rozhodující mocenský střet a jeho důsledky
• Období československého stalinismu a jeho specifika
• Třetí československý odboj jako historický problém – vymezení pojmu, možnosti a limity našeho poznání, specifika třetího odboje, současný stav bádání, komparace prvního, druhého a třetího československého odboje
• Prameny, odborná literatura a metodologické přístupy k dějinám třetího odboje
• Identita třetího odboje – legitimita a obecný problém interpretace komunistické minulosti
• Protikomunistická rezistence v kontextu doby – mezinárodní souvislosti na pozadí vyhrocené fáze studené války, projevy krize komunistického režimu v Československu počátkem 50. let
• Třetí odboj pohledem druhé strany – StB a její metody na likvidaci protirežimních aktivit
• Provokace jako systém operativní práce StB
• Pokus StB o řízenou kontrolu třetího odboje v rámci akce „Skaut“
• Protikomunistický odboj domácí – struktura, cíle a činnost vybraných skupin, výchozí podmínky a možné podoby rezistence
• Protikomunistický odboj zahraniční – český, slovenský a československý poúnorový exil, Rada svobodného Československa, zpravodajské skupiny, exilová žurnalistika a vydavatelská činnost, rozhlasové vysílání Rádia Svobodná Evropa
• Zákon  č. 262/2011 Sb. o účastnících odboje a odporu proti komunismu a jeho (ne)smysl?

Cílem je seznámit posluchače s důležitým tématem moderních českých dějin na základě nejnovějšího stavu odborného výzkumu a pomoci s jeho uchopením v rámci výuky dějepisu 20. století. Výuka proběhne formou odborného výkladu doprovázeného prezentací se seminárním využitím dobových materiálů.

• Cesta k odsunu: Politické souvislosti zrodu a přípravy plánů na plošné vysídlení německých obyvatel, odsun v kontextu dějin nucených migrací (1h)
• Průběh a periodizace jednotlivých fází vysídlení v letch 1945–1953, včetně nástinu politiky vůči německému obyvatelstvu a problematiky zvláštní legislativy (prezidentské dekrety), kategorizace německých obyvatel, problematika poválečného násilí, tzv. divokého odsunu, hromadného vysídlení, tzv. vnitřního odsunu a postavení neodsunutých obyvatel.(3h)
• Odsun Němců a politické mýty poválečného Československa (1h)
• Odsun jako problém dlouhého trvání. Politické, ekonomické a sociální dopady vysídlení německých obyvatel. Odsun jako myšlenkové dědictví. (2h)
• Možnosti didaktického využití tematiky. (1h)

1. Slovanství sehrávalo velmi důležitou roli při formování moderního českého národa. Současně ovšem bylo účelově využíváno k jednostranné propagandě. To se netýkalo jen slovanského světa jako celku, ale i jeho jednotlivých částí, především Ruska (rusofilství). Tato skutečnost přežívá doposud. Je proto nutné jednoznačně definovat, v čem podstata slovanství (a jeho jednotlivých částí, zejména rusofilství, polonofilství a česko-slovanství) a panslavismu spočívá, v čem je jejich význam a kde jsou rizika jejich propagování. V tomto směru je objasnění podstaty slovanství a panslavismu nezbytnou součást výchovy a vzdělání moderního člověka.

Obsahem vzdělávací akce objasnění co to slovanství (a jeho části) a panslavismus skutečně jsou, jakou roli hrály v minulosti (nejen) českého národa, nakolik byly (a doposud jsou) ideologicky zneužívány a jakou úlohu hrají v současném (nejen českém) světě a jeho myšlení. S ohledem na intenzitu, s jakou některé propagandistické (nejen české) kruhy s těmito pojmy (a jejich obsahem) pracuji, je cílem semináře odpovědět na otázku, nakolik se máme slovanství a panslavismu bát. Vzdělávací akce je příspěvkem k objasnění procesu formování moderního národního vědomí, vzniku a působení nacionalismu a tolerace / netolerance vůči ostatním komunitám (včetně příchozích emigrantů).

• Co to je slovanství a panslavismus
• Co to byl a v současnosti je (?) „slovanský svět“, jak na něj hledět
• Role slovanství a panslavismu v minulosti českého národa (od 2. poloviny 18. století do současnosti)
• Zneužívání slovanství a panslavismu tendenční propagandou (od minulosti k současnosti)
• Jaká nebezpečí se ta touto propagandou skrývají
• Co to je slavistika a jakou pozornost slovanství a panslavismu věnuje

Seminář je zaměřen na představení tématu klimatické změny jako fenoménu současné doby, který se prolíná prakticky do všech oborů lidské činnosti a v určité míře ovlivňuje velkou část světové populace. V semináři bude nastíněna fyzikální podstata variability klimatického systému Země, vliv člověka na tento systém a pravděpodobné scénáře vývoje klimatu do blízké budoucnosti. Diskutovány budou různé pohledy na danou problematiku a význam opatření ke zmírnění dopadů klimatické změny v našich podmínkách. Kurz poskytne svým účastníkům rámec pro efektivní zapojení tématu klimatické změny do školní výuky.

Kurs se zaměří na vývoj ruské státnosti od Kyjevské Rusi, přes Moskevskou Rus, Ruskou říši 18. a 19. století, Sovětský svaz až po současnost. Popíše současnou strukturu Ruské federace, způsoby jejího členění a vývoj státní symboliky (hymna, erb, vlajka). Přiblíží náboženskou různorodost dnešního Ruska. Pojedná o různých národech Ruské federace, jejich členění a početnosti. Dále se zaměří na reálie hlavních měst Ruské federace se zaměřením na Moskvu, Petrohrad a další významná města.

• Ruský stát a jeho struktura 
• Státní symbolika Ruské federace a její vývoj 
• Náboženství a ideologie Ruské federace 
• Národy Ruské federace 
• Města Ruské federace