Kurzy

1. Krevsající členovci: úvod do problematiky (celosvětově, ČR)

2. Krevsající členovci: systematický přehled

3. Klíště obecné (Ixodes ricinus L.): nejvýznamnější činitel mezi krevsajícími členovci v přenosu závažných onemocnění v ČR

4. Onemocnění přenášená klíšťaty a jejich původci (lymská borrelióza, klíšťová encefalitida, anaplasmóza aj.)

5. Onemocnění přenášená klíšťaty a jejich původci (pokračování)

6. Onemocnění přenášená klíšťaty a opatření proti těmto nákazám (biocidy, očkování, …)

7.  Seznámení se zdroji pro přípravu výukových materiálů, tipy pro výuku, náměty na didaktické materiály (literatura, webové stránky, výuková videa a další)

8. Diskuze s účastníky, dotazy, ověřovací test, závěrečné shrnutí

V průběhu semináře budou využity elektronické materiály připravené autorkou.

Budou popsány nejzajímavější dřeviny celého světa i s ohledem na ekologické podmínky, ve kterých se nachází. Kromě zajímavostí budou popsány druhy zajímavé pro pěstování u nás.

• Nejzajímavější stromy světa – nejstarší, nejvyšší, největší, atd. – 2 hod
• Dřeviny Severní Ameriky, které se u nás dají pěstovat – 2 hod
• Dřeviny Euroasie a jejich perspektiva u nás – 2 hod
• Zvláštnosti z jižní polokoule – Austrálie, Nový Zéland – 1 hod
• Keře – široká paleta možností pro zahrady i parky – 1 hod

Živá buňka je pozoruhodným a dokonale promyšleným systémem. I proto jsou buňky v současné době intenzivně studovány a využívány k bioprodukci významných látek a k biodegradaci látek toxických. V ideálním případě tak umožňují z jinak nevyužitelného odpadu vytvořit cenné produkty s nulovým dopadem na životní prostředí. Souvislost mezi biologickým složením a chemickými ději uvnitř buňky je ovšem bohužel často přehlížena a v rámci výukových osnov málokdy dávána do kontextu, což brání spolehlivému pochopení funkce buňky a jejího obrovského biotechnologického potenciálu. Náplní tohoto semináře je propojení obou zmíněných přístupů (biologie a chemie), a především zapojení každého z biochemických procesů do širšího kontextu celého fungování buňky. Takto vyučované buněčné principy umožní srozumitelné vysvětlení biotechnologických aplikací, ať už jde o tradiční pivovarnictví a pekařství, nebo o moderní technologie produkce jedlých vakcín, biopaliv či biodegradace plastů, které jsou trendem posledních let. Účastníci kurzu se dozví, jakým způsobem jsou tyto aplikace uváděny v praxi, jakých metod je při tom využíváno a jak moc toho má buňka společného s výrobní linkou.

Kromě základních přednášek je seminář veden také formou praktických úloh, díky kterým se mohou účastníci aktivně zapojit do semináře a sami si navrhnou své vlastní buněčné „továrny“ pro produkci cílených látek. Seznámeni budou také s moderními databázemi, užitečnými webovými zdroji a aktuálními vědeckými studiemi.

Světelná mikroskopie je dostupnou alternativou umožňující detailní studium buněk a tkání. Správná interpretace mikroskopických nálezů vyžaduje patřičné znalosti, trojrozměrnou představivost i chápání mikroskopických rozměrů. Pro praktickou výuku je žádoucí vybírat nejdůležitější struktury a jejich popis doplňovat výkladem funkční specializace a praktických souvislostí, což umožní zajistit zájem studentů i lepší zapamatování získaných poznatků.

Obsah vzdělávací akce

Kurz je navržen tak, aby ve třech lekcích poskytnul informace o stavbě, funkci a regeneraci základních typů tkání i vybraných orgánů, umožnil obohatit výuku o nová zajímavá témata (kmenová buňka, vývojové a biomedicínské souvislosti), informoval o základech histologických technik a umožnil využívání internetových zdrojů i přípravu vlastních dokonalých (mikro)fotografií a obrazů pro výuková témata. Přestože výklad bude zaměřen zejména na lidské tkáně, je nutné chápat, že základní mikroarchitektonické a funkční principy platí i pro stavbu tkání savců a nižších živočichů (protože lektor včelaří, bude příležitostně dokládat platnost obecného uspořádání tkání napříč živočišnými druhy na preparátech hmyzích jedinců). Praktickou část kurzu bude naplňovat virtuální mikroskopie a úprava mikrofotografií vedená formou semináře. Uchazeči mohou nalézt inspiraci pro vlastní výuku. Jednotlivé lekce budou pojímány do značné míry samostatně, takže účast na II. a III. kurzu nevyžaduje návštěvu a znalost předchozích kurzů. Závěrečná lekce bude doplněna o prezentaci šíře možností soudobé mikroskopické učebny.

Tematický obsah lekce „Mikroskopování buněk a tkání I“ je uveden níže v části Osnova.

• Paleontologie, historický vývoj vědního oboru, základní členění, vztah k dalším biologickým oborům
• Vznik života, základní hypotézy, moderní teorie chemické evoluce, vznik genetického kódu
• Tafonomie, základní principy fosilizace a vzniku fosilního záznamu, pseudofosilie, ichnofosilie
• Systematická paleozoologie a paleobotanika
• Paleoiochnologie, klasifikace fosilních stop a jejich interpretace, význam bioturbace při sedimentaci, rekurentní ichnofacie
• Obecné principy paleoekologie, základní pojmy a definice, biotické a abiotické faktory, valence, tolerance, nika, trofické vztahy v geologické minulosti, populace…
• Ekologické rekonstrukce paleoekosystémů a jejich limitujících faktorů. Bioeventy a extinkce ve fosilním záznamu.
• Metody paleoekologického výzkumu – elektronová mikroskopie, paleoklimatologie, magnetostratigrafie, paleopalynologie, molekulární paleontologie, datování fosilií.

Seminář je zaměřen na využívání informatických nástrojů při práci s biologickými daty, zahrnuje velký podíl samostatné práce s konkrétními příklady.

• Úvodní přednáška – co je bioinformatika (1,5 hod)
• Ukázky konkrétních bioinformatických nástrojů, následované vždy krátkým procvičením (1 hod)
• Samostatné zpracování konkrétních kasuistik s využitím bioinformatických nástrojů, každá kasuistika vždy následována krátkou diskusí nad způsobem vyřešení jednotlivými účastníky (2 hod)
• Příklady využití bioinformatiky v soudobé medicíně a vědě (1 hod)
• Závěrečná diskuse (0,5 hod)

Seminář je zaměřen na kritické vyhodnocování informací z oblasti medicíny a příbuzných oborů, zahrnuje velký podíl samostatného nácviku na konkrétních kasuistikách a datech a řadu tematických diskusí.

• Úvodní přednáška – problematika nárůstu neověřených informací odborného charakteru v soudobých médiích (1 hod)
• Ukázky pomocných nástrojů usnadňujících vyhodnocení validity odborných informací, rozbor principů kritického myšlení (1 hod)
• Ukázka analýzy konkrétního příkladu populární mediální informace a jejího ověřování (0,5 hod)
• Diskuse nad nejčastějšími medicínsko-biologickými tématy, u nichž se účastníci setkávají s pochybnostmi o jejich validitě (0,5 hod)
• Samostatné zpracování, vyhodnocení a ověření konkrétních reálných dat a článků z populárních médií, následované vždy krátkou diskusí s ostatními účastníky nad každým zpracovaným úkolem (2,5 hod)
• Závěrečná diskuse (0,5 hod)

V tomto semináři budou nastíněny nové možnosti prezentace učiva skrze technologie. Účastník bude seznámen s aplikacemi, zejména aplikací Nearpod, které jsou vhodným prostředkem pro zvýšení interaktivity výuky a motivace žáků i vyučujících. Tyto aplikace nám zároveň umožní jednoduchý přechod mezi prezenční a distanční výukou.

První část semináře je věnována motivaci žáka ke studiu a možnostem jejího pozitivního ovlivnění pomocí vhodného použití technologií a aplikací. Zmíněna bude také motivace učitele při výuce za použití technologií.

V hlavní části semináře se zaměříme na aplikaci Nearpod jako prostředek k obohacení prezentací o interaktivní prvky. Účastníci poznají aplikaci Nearpod a její možnosti nejprve z pohledu žáka. Bude jim prezentována vzorová lekce vytvořená v programu MS PowerPoint obohacená o ankety, kvízy, otevřené otázky, virtuální prohlídky apod. vytvořené skrze aplikaci Nearpod. Zároveň uvidí aplikaci z pohledu vyučujícího a její možnosti nahlížet do práce žáků a okamžitě jim poskytovat zpětnou vazbu. V další části semináře si budou účastníci moci vyzkoušet vytvořit vlastní lekci a ve dvojicích cvičně otestovat funkčnost aplikace. Posluchači budou následně seznámeni s funkcí „Reports“, která jim po vyučovací hodině umožní nahlédnout do výsledků jednotlivých žáků a případně jejich počínání ohodnotit.

V poslední části semináře se účastník seznámí s možností vytvoření prezentace v aplikaci Google Slides s integrací aplikace Nearpod. Dále bude seznámen s možnostmi virtuální tabule a jejím využití v prezenční i distanční výuce. Závěrečná část bude věnována diskuzi a použití ostatních aplikací ve výuce a jejich případnému spojení s aplikací Nearpod.

• Žák a motivace k výuce (45 minut)
• Aplikace Nearpod – teoretická část (90 minut)
  • Seznámení s aplikací
  • Ukázka vzorové lekce
  • Popis funkcí
  • Ukázka integrace s ostatními aplikacemi
• Aplikace Nearpod – praktická část (90 minut)
  • Praktické vytvoření interaktivní lekce z klasické PowerPoint prezentace
  • Otestování funkčnosti lekce ve dvojicích
  • Seznámení s funkcí Reports
• Nearpod a Google Slides (45 minut)
  • Integrace aplikací a ukázka vytvoření lekce ve Slides jako náhradě za MS PowerPoint
• Virtuální tabule a její využití (30 minut)
• Tipy na ostatní aplikace k obohacení výuky (60 minut)

• Klasifikace způsobů exploatace ložisek (povrchová / hlubinná těžba)
• Základní typy nerostných surovin, terminologie (rudy, nerudy, energetické suroviny)
• Historie vyhledávání a využívání ložisek nerostných surovin
• Surovinová základna ČR – bilance, perspektiva, zásoby
• Globální komoditní trh, evropská a světová situace
• Energetické suroviny – klasické i netradiční zdroje, těžitelné v ČR
• Stavební suroviny – lokalizace základních typů ložisek, vazba na stavební slohy
• Stará důlní díla – legislativa, způsoby využití, metody průzkumu

Seminář je zaměřen na praktické uchopení problematiky lokálních, sezónních a původních potravin v environmentálním kontextu. Kombinuje bloky přednášek s bloky vlastní práce účastníků a bloky diskusí.

• Úvod do problematiky a terminologie (0,5 hod)
• Samostatná práce – zamyšlení „co je ještě lokální“? + diskuse nad obsahem pojmů (0,5 hod)
• přednáškové bloky témat následované krátkou diskusí po každém bloku (4 hod)
  • Kvalita potravin
  • Ekologický pohled
  • Ekonomický pohled
  • Zdravotní aspekty
  • Sociální pohled
• Možnosti získání lokálních a sezonních potravin ‚(1,5 hod)
• Nápady na zařazení do výuky (1 hod)
• Závěrečná diskuse (0,5 hod)