Kurzy

Seminář bude zaměřen na vysvětlení a přiblížení událostí v únoru 1948, které zásadně předurčily vývoj v naší společnosti v druhé polovině 20. století.

Seminář bude zaměřen na představení životních osudů druhého československého prezidenta Edvarda Beneše.

Seminář bude zaměřen na fungování politického systému Národní fronty a to jednak v období let 45-48 a následně na změnu po únoru 1948 a na roli tzv. Akčních výborů NF

Cílem přednášky je přiblížit specifickou problematiku 20. století s ohledem na klíčové události zejména v rámci doby studené války, která patří ke stále podceňovaným tématům v rámci českého vzdělávacího systému. Přednáška se bude zaměřovat na světové dějiny, nikoliv na české dějiny a bude se snažit vysvětlit souvislosti mezi různými událostmi v jednotlivých částech světa.

• Vznik „krátkého 20. století“ – od 1. světové války po 2. světovou válku
• Vznik studené války, příčiny a formování bloků, vznik mocenského soupeření
• Fenomén zástupných konfliktů (Korea, Vietnam, Angola)
• Vznik „druhé studené války“ – nástup Reagana a rozpad bipolarity

• První plány a pokusy o integraci
• Vývoj po druhé světové válce
• 60. a 70. let – rozšiřování i první problémy
• Britská role v integračním procesu
• Od konce 20. století do současnosti

- co jsou VNSA? (státní vs. nestátní aktér, typologie VNSA);

- VNSA v moderní historické perspektivě (historie fenoménu, příčiny existence VNSA);

- VNSA  a bezpečnost (VNSA jako poskytovalé bezpečnosti vs. jako bezpečnostní hrozba);

- radikálně-salafističtí VNSA (od Al-Káidy k Daeši).

Webinář bude primárně zaměřen na podoby židovské tematiky v české literatuře. Vzhledem k faktu, že povětšinou se ve školství pracuje pouze s tematikou biblickou a dále se šoa, budou tyto dvě pod-tematiky upozadněny na úkor jiných, ve výuce méně zastoupených, ne však nezajímavých, pod-tematik (českožidovské hnutí, Praha, Golem, židovství, ahasverismus, humor). Součástí lekce bude rovněž návrh didaktického využití díla Lea Perutze a Siegfrieda Kappera, jenž proběhne formou práce s textem. Jelikož rozebírané díla obsahují značné množství odkazů na mimoliterární kontext, (termíny spojené s judaismem, historická data, symbolika, hebrejské a jidiš výrazy apod.) bude nedílnou součástí webináře také úvod do židovství (historie Židů ve světě, základní židovské texty, židovské tradice a zvyky, židovské jazyky) a dále lekce zabývající se česko-židovskými vztahy (historie, literární stopa, osobnosti, školství). Rovněž budou zmíněny vývojové fáze literárních postav – Židů. Z hlediska šoa se zaměříme na vývojové etapy antisemitismu, na tvorbu terezínskou a na tu intencionální (zaměřenou na děti a mládež). V oblasti biblické bude analyzováno desatero (z židovského pohledu). Účastníkům bude poskytnuta také řada tipů na sekundární studijní literaturu a na výukové programy zabývající danou problematikou.

1. Osnova akce (přehled témat výuky s časovou dotací jednotlivých témat)

• Úvod do židovství 
• historie Židů ve světě
• základní židovské texty
• tradice a zvyky
• jazyky (hebrejština, jidiš, judeo-španělština, němčina, čeština)
• Židé v českých zemích
• historie
• literární vývoj
• významné osobnosti
• Golem v souvislostech
• židovské školství v kontextu českého
• Židovská tematika v české literatuře
• židovská postava v romantismu
• literární kontext
• rozbor děl autorů židovského původů působících v období mezi revolucí 1848 a druhou světovou válkou se zaměřením na následující pod-tematiky: českožidovské hnutí, Praha, Golem, židovství, ahasverismus, šoa (Terezínská tvorba a intencionální literatura) a židovský humor
• zaměřeno zejména na autory: S. Kapper, L. Kompert, H. Salus, M. Brod, I. Olbracht, F. Gellner, E. Hostovský, P. Eisner, J. Orten, F Gottlieb, V. Fischl, L. Perutz, G. Meyrink, F. Kafka, J. Langer, V. Rakous a A. Fuchs
• Návrhy didaktického využití vybraných textů
• rozbor školských dokumentů
• práce s textem (S. Kapper, L. Perutz)
• studijní a výukové zdroje

Intenzivní výukový blok představí přehled vývoje českého divadla od počátků národního obrození, v němž hrála myšlenka existence vlastního ´národního divadla´ klíčovou roli v celé probouzející se společnosti, po vybudování velké reprezentativní budovy Národního divadla.

Během stoletého procesu, který několikrát jakoby začínal od počátku, česká divadelní kultura do značné míry (v rekordním čase) ´dohnala Evropu´ a vytvořila základ (svými vzory i traumaty) českého moderního divadla.

Osnova akce (přehled témat výuky s časovou dotací jednotlivých témat)

1. Počátky přemýšlení o národním divadle (a první divadelní a dramatické pokusy) v českých vlasteneckých kruzích na konci 18. století / 1,5 h
2. Situace českého divadla v první polovině 19. století s důrazem na působení a význam Josefa Kajetána Tyla / 1,5 h
3. Josef Jiří Kolár a české divadlo v 50. letech 19. století; ustavení moderní české divadelní kritiky / 1,5 h
4. Cesta od otevření Prozatímního divadla k (dvojímu) otevření Národního divadla (dramatikové a dramatické soutěže, herci a podoby herectví, publikum) / 1,5 h

• Od průmyslová revoluce k moderní společnosti 
• Od prosperity k černému pátku
• Ekonomické aspekty fungování totalitních režimů 
• Vývoj globálního hospodářství druhé poloviny 20. století

Cílem přednášky je přiblížit aktuální témata mezinárodních vztahů Pozornost bude věnována problematice mezinárodní chudoby, migrace, vzdělávání, výživy a hladu a životnímu prostředí, to vše ve vazbě na jednotlivé regiony (subsaharská Afrika, Magreb, jihovýchodní Asie, východní Asie, Latinská Amerika). Další část kurzu bude věnována nastupujícím mocnostem v mezinárodním systému (Čína, Indie, Brazílie, Jihoafrická republika) od 90. let 20. století do současnosti.

• Chudoba jako rozvojový problém č. 1, možnosti měření chudoby, vztah mezi chudobou a migrací a praktické aplikace v jednotlivých regionech
• Problematika hladu, výživy a vzdělávaní a praktická aplikace v jednotlivých regionech
• Čína a Indie v současném mezinárodním systému
• Brazílie a JAR v současném mezinárodním systému

Cílem přednášky je přiblížit postavení ČR od roku 1993, hlavní směry její zahraniční politiky, hlavní témata její rozvojové politiky, členství ČR v NATO a EU a témata, na která se soustředí v rámci mezinárodních vztahů. Jedná se o opomíjené téma, které není dostatečně zpracované v rámci středoškolských osnov, a přesto znalost ČR a jejich aktivit patří ke klíčovým krokům k pochopení toho, jakým způsobem ČR na mezinárodní scéně vystupuje. Znalosti o ČR patří k významným i z hlediska výchovy k občanství.

• Zahraniční politika ČR po roce 1993 – její tvorba a aktéři (prezident, vláda)
• Rozvojová politika ČR po roce 1993 – hlavní témata spolupráce, výběr prioritních zemí
• Členství ČR v NATO, EU – účast ČR na misích

• Teorie mezinárodních vztahů: moc, stát, suverenita, zahraniční politika státu 
• Velmocenský systém 
• První a druhá světová válka
• Studená válka
• Vývoj po roce 1992