Kurzy

Účastníci se dozví důležitost diagnostikování dětí a žáků pro další učení a celoživotní vzdělávání. Souvislost diagnostikování se stanovením výchovně vzdělávacím cílem, rozvoj dítěte a žáka dle jeho individuálních schopností a možností každého žáka a dítěte. Seminář bude veden prostřednictvím aktivního výkladu s možností řízené diskuse o zkušenostech účastníků s diagnostikováním

• Úvod a organizace semináře
• Pedagogická diagnostika v požadavcích RVP PV, RVP ZV 
• Pedagogická diagnostika jako vědní disciplína zabývající se diagnostikováním
• Formulace cílů výchovně vzdělávacího procesu na základě diagnostiky dítěte, žáka
• Diagnostická činnost učitele

• Pedagogická diagnostika neformální, formální, současné přístupy
• Požadavky na diagnostickou činnost, individuálnost, komplexnost, integrativnost, kontinuálnost, konkrétnost, objektivnost, konsenzualita, prognostický charakter, pedagogický optimismus
• Etapy pedagogické diagnostiky
• Typy diagnostikování, vstupní diagnostika, průběžná diagnostika, výstupní diagnostika

• Metody pedagogické diagnostiky – pozorování, rozhovor,  
• Metody pedagogické diagnostiky – dotazník, anamnéza
• Rozbor dětské kresby, kresba postavy, hlavonožec, jednodimenzionální a dvojdimenzionální kresba postavy, rozvoj grafomotoriky a vizuomotoriky
• Zrání x učení, školní zralost x školní připravenost, složky školní zralosti, diagnostika školní zralosti

• Diagnostické nástroje k diagnostice zrání a k diagnostice učení
• Diagnostika podle paní Bednářové
• Predikt
• Společné vzdělávání a diagnostika
• Diskuse
• Hodnocení a závěr

• seznámení s jemnou a hrubou motorikou a grafomotorikou (1h)
• rozvoj jemné a hrubé motoriky u dětí v MŠ a mladšího školního věku (1h)
• důležitost jemné a hrubé motoriky u dětí (1h)
• ukázka praktických pomůcek a grafomotorických cvičení do praxe (1h)

• Mentalita 19. století: diskuze a kvízy 1 hodina
• Narození, dospělost, smrt: diskuze a kvízy 1 hodina
• Móda, zdraví, doprava: diskuze a kvízy 1 hodina
• Strava, peníze, rodina: diskuze a kvízy 1 hodina

„Tvůj život je výsledkem rozhodnutí, které děláš, pokud se Ti Tvůj život nelíbí, je čas vybrat si lépe.“

V osmi hodinách budou posluchači seznámeni s tématem Time Management a souvisejícími pojmy.

Obsah kurzu:

1. úvod do Time Managementu a sebepoznání, druhy pracovních typů (modely práce) a jejich problematické oblasti;
2. work-life balance, jak zvládat stres;
3. analýza současného stavu (osobnostní SWOT analýza);
4. stanovování cílů (směr a určení cílů, osobní referenční rámec, analýza činností);
5. znaky špatného řízení času a jak je eliminovat (rozbor výsledků analýzy činností se SWOT analýzou, kvadrant důležitosti a naléhavosti, revize činností dle osobního referenčního rámce, identifikace „zlodějů času“ a jejich eliminace);
6. vlastní řízení času (plán – roční, měsíční, týdenní – dle daných cílů), jak zvýšit vlastní produktivitu práce, delegování, prokrastinace,
7. systémy Time Managementu, správné návyky – motivace pro změnu hodnot / postojů / dosavadních návyků;
8. diskuze, shrnutí, závěr.

Třída a škola jsou velké a důležité sociální systémy (skupiny), kde se žák/student nebo pedagog chtě nechtě socializuje. Základní poznatky o žácích s hlediska sociální psychologie by měly být pro pedagogy klíčové.

Vysvětlíme si základní pojmy v sociální psychologii, jako je skupina (jejich vznik, dělení a další specifika), socializace, sociální normy, sociální role, vztahy ve skupině, sociální učení a další. Každé společenství lidí je pro všechny jedince nositelem naplnění důležitých potřeb, ale bohužel také nositelem nebezpečí či nepříjemných zkušeností a pocitů.

Na základě vědomosti základních ovlivňujících sociálních a socializačních faktorů u žáků (ale také u pedagogů a rodičů) může edukovaný pedagog lépe realizovat prevenci, včasnou diagnostiku či adekvátní řešení vzniklých potíží.

Lektor jakožto psycholog se bude snažit předat vědomosti a zkušenosti získaná teoretickým studiem psychologie a praktickými zkušenostmi nabytými ve sféře školního prostředí a pedagogicko-psychologického kontextu. 

Po celou dobu programu bude vymezen čas a prostor pro vlastní dotazy a připomínky samotných účastníků.

• Vymezení oboru sociální psychologie její využití v pedagogice – o čem vlastně pojednává – zabývá se specifiky jednotlivých jedinců v kontextu skupiny (třída, škola) a společnosti (vzdělávací a výchovný proces). 0,5 hod
• Základní pojmy v sociální psychologii (skupina, společnost, sociální potřeby, sociální role, norma, odlišnost, chování ve skupině aj.) 0,5 hod
• Aplikace poznatků sociální psychologie ve vztahu k jednotlivému žákovi (začlenění versus vyčlenění do třídy, sociální role se svými silnými a slabými stránkami aj.) 1 hod
• Aplikace poznatků sociální psychologie ve vztahu ke třídě a škole (hierarchie, zdravé a patologické sociální role, druhy skupin, fáze utváření skupin aj.) a využití těchto poznatků v lepším pochopení žáků (jejich sociálních potřeb a potíží) souvisejících v lepší prevenci, diagnostice a řešení potíží ve třídních kolektivech. 1 hod
• Prevence, diagnostika a řešení jednotlivých druhů sociální patologie ve třídě a škole (rivalita, vyčlenění, ignorance, nepřátelství a další). 0,5 hod
• Shrnutí, dotazy, zpětná vazba. 0,5 hod

Problematika užívání kyberprostoru žáky a studenty ve škole či mimo školu se stává více a více palčivějším negativním fenoménem, který zaměstnává nejen rodiče, ale především pedagogy, školní psychology nebo preventisty. Virtuální prostor skýtá pro žáky mnoho výhod, ale bohužel také velkou část rizik, o jejichž předcházení, včasném záchytu a efektivním řešení by měl mít základní přehled každý pedagog.

Vysvětlíme si různé typy rizikových projevů v kyberprostoru, jako je Kybergrooming, Webcamtrolling, Sexting, Happy slapping, Hoax a další fenomény, které jsou v dnešní době velmi aktuální a mohou se u žáků vyskytnout. Samozřejmě neopomeneme základní informace o sociálních sítích, které naprostá většina žáků a studentů denně využívá a bohužel také zneužívá nebo se prostřednictvím jich stává jejich obětí.

Hlavní zřetel bude kladen na problematiku kyberšikany, u které si vysvětlíme mechanismus jejího vzniku, její fáze, základní typy a především její prevenci, diagnostiku a adekvátní řešení.

Škola by se měla k výskytu kyberšikany (nebo jiných „kyber“ útoků) postavit čelem vždy – jak v případě, že k ní dochází v době výuky (resp. na půdě školy), tak i když probíhá mimo ni. V prvním případě existují ucelené postupy, kterých by se měla každá škola držet. V případě druhém je doporučeno pracovat s kolektivy, kde ke kyberšikaně dochází, protože naprostá většina případů kyberšikany souvisí s reálnými vztahovými potížemi (agrese, nepřátelství, šikana) ve třídě i mimo virtuální prostor.  

Seminář obsahuje jednak teoretická východiska problematiky užívání kyberprostoru žáky, na straně druhé budou účastníci seznámeni s ukázkami konkrétních aktivit – detailně si vysvětlíme některé techniky, přímo použitelné při prevenci, diagnostice nebo řešení projevů rizikového chování u žáků a studentů spojeného s používáním kyberprostoru.

Probereme si také konkrétní kazuistiky z praxe, při kterých se reálná kyberšikana řešila.

Lektor jakožto školní psycholog a preventista se bude snažit předat vědomosti a zkušenosti získaná teoretickým studiem psychologie a praktickými zkušenostmi nabytými ve sféře školního prostředí a pedagogicko-psychologického kontextu. 

Po celou dobu programu bude vymezen čas a prostor pro vlastní dotazy a připomínky samotných účastníků.

Seznámení se se základy kartografie a mapování. Akce bude rozdělena na pět samostatných bloků. V prvním bloku bude obecný úvod do kartografie včetně stručné historie. V druhém bloku budou na názorných ukázkách prezentovány jednotlivá kartografická zobrazení a základy z matematické kartografie. Ve třetím bloku budou prezentovány kartografické zásady jako obecný postup při navrhování map, kompozice mapy, název mapy, mapové pole – měřítko, legenda, tiráž, směrovka, barvy v mapách, kartografické znaky (bodové, liniové a plošné znaky), písmo v mapách, popis v mapách a kartografické chyby. Ve čtvrtém bloku budou prezentovány možnosti mapování, jako je získávání dat pomocí geodetického měření, letecké fotogrammetrie, dálkového průzkumu Země a 3D skenování. Závěrečná část bude věnována konkrétním kartografickým výstupům včetně mapových aplikací, které jsou veřejně přístupné.

• Obecný úvod a historie kartografie (90 minut)
• Kartografická zobrazení a matematická kartografie (90 minut)
• Kartografické základy (45 minut)
• Názorné ukázky webových map a aplikací (45 minut)
• Mapování terénu (90 minut)

Přehled témat:

• motivace
• plánování
• formulace cílů
• vyhodnocení na základě předem nastavených kritérií
• metody a formy aktivního učení
• hodnocení a sebehodnocení dovedností, produktů a procesů
• reflexe učitele

V rámci semináře strategie řízení výuky se budeme zabývat společným sdílením konkrétních strategií, které učitelé na škole používají. Na základě této zkušenosti budeme hledat, podle jakých kritérií by se daly strategie třídit a k jednotlivým kritériím budeme hledat činnosti, kterými by se měl učitel zabývat. Z přehledu: „Co by měl učitel umět a znát, aby volil efektivní strategie řízení výuky“, si účastníci vyberou oblast, které se budeme podrobněji věnovat. Každý účastník dostane podporu v elektronické podobě.     

Seminář nabízí účastníků krátký náhled do Komenského didaktických zásad, rozděluje výukové metody z několika hledisek, nabídne pohled do obecných zásad interaktivní výuky se zdůrazněním změny role učitele. V praktických dovednostech (třífázový rozhovor) si účastníci ověří, k jakým cílům vede vzájemná spolupráce žáků, vyvodí si tvorbu, pravidla
a role žáků při práci ve skupině i kritéria hodnocení skupinové práce. V praktických činnostech (soustředné kruhy, překřížené skupiny, bzučící skupiny, metoda barevných papírů + I.N.S.E.R.T.) vyvozují znaky a výhody kooperativního učení pro žáka i učitele.

• Komenského didaktické zásady – 20 min.
• Obecné zásady interaktivní výuky – 25 min
• Změna role učitele v době kurikulární reformy školství – 45 min
• Spolupráce učitelů i žáků jako prostředek k rozvoji klíčových kompetencí a zvýšení efektivity výchovně vzdělávacího procesu – 45 min
• Skupinová práce – pravidla, role, kritéria hodnocení – 90 min
• Kooperativní učení – obecné zásady, role učitele i žáka při kooperativním učení, hodnocení – 90 min
• Výhody a nevýhody skupinové práce a kooperativního učení – 45 min

Vývojová psychologie pozoruje a popisuje především psychické (emoční, hodnotové, vztahové a jiné) i fyzické změny lidské osobnosti v závislosti na čase. Člověk zažívá neustálou změnu od početí až do smrti. Pro pedagoga pracujícího s dětmi, které se neustále tělesně i duševně mění, může znalost právě těchto změn velice pomoci v pochopení žáků a v adekvátním vztahu k nim. 

V období vzdělávacího procesu (v kontextu školství mateřského, základního, středního či vysokého) prochází každý žák (a samozřejmě také pedagog a rodič) specifickými vývojovými stádii, pro které jsou určité tělesné a duševní (např. emoce, utváření hodnot a cílů) typické. Každé vývojové stadium v sobě skýtá u většiny jedinců obecné prvky, které právě vývojová psychologie popisuje.

Vzhledem k důležitosti věkového rozmezí vzdělávacího procesu u žáků a studentů se nejvíce zaměříme na vývojové změny, potřeby a další fyzická či psychická specifika předškolního věku, mladšího školního věku a dospívání. Samozřejmě však neopomeneme také další stádia, jako je např. období dospělosti.

Lektor jakožto psycholog se bude snažit předat vědomosti a zkušenosti získaná teoretickým studiem psychologie a praktickými zkušenostmi nabytými ve sféře školního prostředí a pedagogicko-psychologického kontextu. 

Po celou dobu programu bude vymezen čas a prostor pro vlastní dotazy a připomínky samotných účastníků.

• Vymezení oboru vývojové psychologie a její využití v pedagogice. Co tedy vývojová psychologie zkoumá a jak ji může použít pedagog ve výuce a vztahu ke svým žákům. 0,5 hod
• Popis jednotlivých vývojových stádií (edukačního věku) s aplikací do pedagogické sféry. Předškolní věk, mladší školní věk, dospívání (pubescence a adolescence) a dospělost. 1 hod
• Aplikace poznatků vývojové psychologie v rámci prevence, diagnostiky a řešení potíží ve školním prostředí. Vysvětlení typických projevů (pozitivních i negativních) žáků a studentů v daných vývojových fázích ve školním i mimoškolním prostředí (emoce, potřeby, chování žáků). 1 hod
• Aplikace poznatků vývojové psychologie ve vztahu pedagog/žák. Měnící se role (autorita) – vztah pedagoga se žáky v průběhu jejich věku, možnosti efektivnější komunikace a spolupráce pedagogů se žáky v jednotlivých vývojových obdobích.       1 hod
• Shrnutí, dotazy, zpětná vazba. 0,5 hod

V tomto zábavném workshopu se podíváme na typická britská jídla a proč je britská kuchyně tak mezinárodně neoblíbená. Nebo to ale jenom o objevování chutí, zaměříme se také na velké množství aktivit, které je možno využít se studenty různých úrovní a zaměření. Každý rád mluví o jídle, a tak využijme toto skvělé téma pro výuku jazyka tím nejpřirozenějším způsobem!

V tomto semináři se zamyslíme nad různými přístupy k opravování chyb a vyzkoušíme si řadu aktivit, které nám pomohou k tomu, aby studenti vnímali chyby jako přirozený jev, jenž nám pomáhá se zlepšovat. Ukážeme si, co můžeme udělat pro to, aby opravování chyb nebralo studentům chuť mluvit a nenarušovalo jejich projev. Důraz budeme klást i na metody, díky kterým můžeme studentům zprostředkovat, co už umí a v čem se zlepšili.

• Nejprve se zaměříme na sebereflexi – proč, kdy, co a jak často opravujeme? Opravujeme chyby u všech studentů stejně, nebo bereme v potaz i osobnost studenta, jeho individuální možnosti atd.? A proč naopak někdy neopravujeme? (2 hod.)
• Podíváme se na možnosti klasifikace chyb a zamyslíme se nad tím, co pro nás představuje hrubou chybu. Ukážeme si také, jak výskyt chyb ovlivňují komunikační strategie studentů. (1 hod.)
• Vyzkoušíme si různé možnosti oprav chyb v písemném projevu. (1 hod.)
• Detailněji se budeme soustředit na opravování mluvených projevů, podíváme se na videa z výuky, na základě kterých si popíšeme různé možnosti opravování chyb. (1 hod.)
• Vyzkoušíme si různé aktivity, které studentům pomůžou opravovat si svá chybná vyjádření sami, a představíme si pár triků, které studentům umožní vnímat chyby jako běžný jev v procesu učení, nebo dokonce jako pomocníky na cestě k zlepšování se. Ukážeme si metody, které studentům zviditelní, které jazykové jevy se už naučili. (3 hod.)

V tomto semináři si ukážeme, jak je možné věnovat se gramatice tak, aby studenty podněcovala k aktivnímu používání jazyka. Vyzkoušíme si, jak gramatiku propojit s dalšími jazykovými dovednostmi, jak můžeme studenty motivovat k používání naučených struktur, podporovat jejich tvořivost či jak gramatiku udělat přístupnou a zábavnou pomocí prostředků dramapedagogiky či zážitkové pedagogiky. Budeme se věnovat možnostem práce s chybou. Účastníci si vyzkouší konkrétní hry a aktivity a ukážou si, jakými metodami lze procvičovat základní gramatické jevy.

• Nejprve se zamyslíme nad tím, jak můžeme zvýšit motivaci studentů učit se gramatiku a vyměníme si vlastní zkušenosti. (1 hod.)
• Blíže se podíváme na možnosti různých druhů her, pomocí kterých můžeme gramatiku procvičovat i jinými způsoby, než jsou cvičení v učebnici. Hry si rozdělíme na různé typy a řadu z nich si vyzkoušíme. (2 hod.)
• V další části se budeme soustředit na obrázky a příběhy, které můžeme použít mimo jiné i na procvičení určitých gramatických struktur. (1 hod.)
• V neposlední řadě si ukážeme, jaké možnosti procvičit probranou gramatiku nám nabízí dramapedagogika a zážitková pedagogika. (3 hod.)
• Závěrem se zaměříme na práci s chybou při aktivitách, které jsme si vyzkoušeli, a zamyslíme se nad tím, jak můžeme pomoci méně kreativním studentům či studentům, kteří se bojí mluvit. (1 hod.)

Práce třídního učitele je vnímána jako základní článek pro předcházení a prvotní řešení rizikových projevů v chování žáků. Právě třídnická hodina, její tvorba, struktura a náplň bude hlavním námětem celého webináře.

Kurz je veden maximálně prakticky se zaměřením na konkrétní metody práce s třídním kolektivem v rámci třídnických hodin. Dále budou formou kazuistik představeny různé formy a možnosti preventivní práce se školním kolektivem a způsoby řešení možných obtíží ve školní třídě.

Konkrétními tématy jsou:

• Proč dělat třídnické hodiny (TH)
• Jakou strukturu má TH
• Jak pracovat s následností témat v TH
• Komunitní kruh
• Využití her v rámci TH
• SOS situace při TH
• Práce s pravidly (jak formulovat, dodržovat a reagovat na porušování pravidel)
• Manuál vybraných témat ze specifické i nespecifické prevence
• Výměna zkušeností

• 1. blok (1,5 hod) - Zahájení, představení se, zmapování účastníků, emoční screening skupiny (emoční karty - náměty a jejich využití)
• 2. Blok (1,5 hod) - Aktivita Káva/čaj, reflexe, TH - blok cíle, nastavení hodiny, struktura
• 3. Blok (45 min) - Teorie - Komunitní kruh, aktivita “OBÁLKA”, teorie - hry a potřeby třídy (zdroje inspirace, základní dělení)
• 4. Blok (45 min) - cílená zpětná vazba, reflexe a hodnocení - rozdíly, využití, náměty a trénink ve skupinách
• 5. Blok (45 min) - Rozbor kazuistik účastníků + SOS krizové situace - řízená diskuze
• 6. Blok (45 min) - náměty pro práci se třídou (metodiky, literatura, sdílení zkušeností) zhodnocení, ZV od účastníků

Webinář je určen učitelům českého jazyka, kteří mají zájem rozšířit svůj pedagogický záběr o výuku češtiny jako cizího jazyka pro začátečníky. Webinář proběhne frontální formou za podpory prezentace sdílené účastníkům online.

• Slovo úvodem – čeština a ukrajinština, jejich společné a odlišné znaky a jak je mohu zohlednit/využít pro efektivní výuku (15 minut)
• Ukrajinsky mluvící žák a jeho pohled na češtinu jako cizí jazyk, aneb podívejme se na češtinu očima cizince (30 minut)
• Začínáme – příprava a výběr materiálů pro žáka cizince, na co si dát pozor, jaké si stanovit cíle výuky (45 minut)
• Přestávka 30 minut
• Samotná výuka – plánování vyučovací hodiny, jak postupovat, jak s žákem komunikovat (čeština X komunikační jazyk – angličtina, ruština, aj.) (45 minut)
• Komentovaná ukázková hodina češtiny pro žáka cizince (45 minut)
• Přestávka 30 minut
• Nejčastější chyby žáků při studiu češtiny, nejčastější chyby učitelů při výuce češtiny jako cizího jazyka (45 minut)
• Rady a doporučení, tipy a triky (25 minut)
• Závěrečná diskuse (20 minut)

V současné době, kdy v českých školách přibývá žáků s odlišným mateřským jazykem, zejména ukrajinsky a rusky mluvících, je pro efektivní výuku češtiny jako cizího jazyka výběr a příprava materiálů. V průběhu webináře se účastníci seznámí se specifiky výuky češtiny jako cizího jazyka pro slovansky mluvící cizince. Jaké jsou výhody a nevýhody podobnosti slovanských jazyků a jak je můžeme využít při výuce ve prospěch efektivnosti vyučovací hodiny. Kromě ukázek a praktických rad se účastníci sami pokusí vytvořit několik cvičení, která mohou posléze použít ve svých vyučovacích hodinách.

• Obecný úvod ke slovanským jazykům (shody a rozdíly mezi nimi, jakým „pastem“ se vyhnout při výuce češtiny jako cizího jazyka pro slovansky mluvícího cizince, např. mezijazyková homonymie aj.)
• Stanovení cíle vyučovací hodiny, výběr materiálů (jaké jsou možnosti výběru materiálů, jaké materiály může vyučující vytvořit sám a kdy je vhodné, aby určitě vyučující připravil vlastní materiály)
• Nejčastější chyby žáků cizinců při studiu češtiny, obtížné momenty a praktická doporučení, jak s takovými obtížnostmi pracovat (ukázky materiálů z praxe a jejich komentář)
• Praktické cvičení (tvorba vlastních cvičení pro využití ve vlastních vyučovacích hodinách)
• Závěrečná diskuse

Webinář je určen učitelům českého a ruského jazyka, kteří mají zájem rozšířit svůj pedagogický záběr o výuku češtiny jako cizího jazyka. Webinář proběhne frontální formou za podpory prezentace sdílené účastníkům online.

• Slovo úvodem – specifika konverzačních vyučovacích hodin, aneb jak na přípravu takové lekce (stanovení vzdělávacího cíle,
• Ukrajinština, ruština a čeština – shody a rozdíly ve slovní zásobě a jak s nimi pracovat
• Výhody a nevýhody používání zprostředkujícího jazyka (angličtina, ruština, ukrajinština), zadávání instrukcí a komunikace v češtině
• Materiály pro konverzační lekce, výběr a vyhotovení materiálů vlastních
• Komentovaná ukázka konverzačního cvičení pro žáka cizince, možné obtíže vznikající při výuce a jak jim předcházet
• Rady a doporučení z praxe – práce s chybami (nejčastější chyby, se kterými se u žáků cizinců při konverzaci setkáváme, na co se soustředit a jak žákovi pomoci)
• Závěrečná diskuse

Stále četnější pobyt Ukrajinců v České republice, a zejména jejich působení na českém trhu práce, je jevem, se kterým se česká společnost musí dlouhodobě vyrovnávat. Jedná se například o specifika mezikulturního vědomí a interkulturní komunikační kompetence u Ukrajinců, kteří dlouhodobě pracují nebo žijí v ČR, dále o jejich kulturní hodnoty včetně právního povědomí, tj. jejich názory na právo a jejich konkrétní práva a povinnosti. Cílem je prezentovat základní kulturní rozdíly mezi Ukrajinci, Rusy a Čechy, pracující či žijící na území ČR.

1.Úvod: Základní charakteristiky Ukrajinců, žijících na území ČR (45 min)

2.Chápání rodiny a domova u Ukrajinců (45 min)

3.Význam národní identity a občanství pro Ukrajince (45 min)

4.Význam komunikace, sociálních vztahů a sítí pro Ukrajince (45min)

5.Chápání moci a individualismu (45 min)

6.Hodnoty a hodnotové orientace u Ukrajinců (45 min)

7.Akulturace u Ukrajinců (45 min)

8.Interkulturní sensitivita u Ukrajinců (45 min)