Kurzy

Jak už sám název napovídá, seminář se zabývá lepším poznáním a zkoumáním konkrétního třídního kolektivu, který je každý ve svém složení jedinců, jejich sociálních rolích, vzájemných vztazích, atmosféře, vlastnostech a schopnostech (např. ochota si navzájem pomoci) neopakovatelný a originální. Mnoho důležitých fenoménů lze však ve většině kolektivů více či méně posuzovat resp. měřit.   

Seminář se dělí na dvě základní části.

MAPOVÁNÍ TŘÍDNÍHO KLIMATU, při jehož použití nefigurují konkrétní jména žáků (ani konkrétní vztahy mezi nimi), ale obecné vlastnosti nebo schopnosti celého kolektivu např.: míra spokojenosti žáků ve třídě nebo pocitová dovednost řešit problémy. Pomocí mapování třídního klimatu tedy můžeme lépe zjistit aktuální či dlouhodobější situaci ve třídě ohledně jejich aktuální nálady, celkové atmosféry, jejich pocitové míry bezpečnosti, empatie, blízkosti, důvěry, soudržnosti, spolupráce, komunikace, ale také soutěživosti, strachu, agrese a dalších měřitelných fenoménů ve třídě.

Pomocí SOCIOMETRIE zjišťujeme specifické vlastnosti (např.: oblíbenost nebo vliv) u konkrétních žáků ve třídě (pracujeme tedy s jejich jmény) či jejich sociální role a vzájemné vztahy, což už je o mnoho složitější z hlediska nutnosti souhlasů zákonných zástupců, celkové obtížnosti odborných metod či adekvátní práce s výsledky. Po proškolení je však většina pedagogů schopna základní sociometrické nástroje použít.

Seznámíme se s některými konkrétními metodami (na nichž není potřeba certifikát z odborného školení) mapování třídního klimatu i sociometrických nástrojů, kterými účastníky na základě své praxe provedu a poučím od začátku až do konce – rozdělení jednotlivých metod podle určitých věkových skupin žáků, jejich administraci, vyhodnocení, práci s výsledky, adekvátní možnosti sdělení výsledků zákonným zástupcům či pedagogům a jejich možnému využití při další práci se třídou. 

Lektor jakožto školní psycholog a preventista se bude snažit předat vědomosti a zkušenosti získaná teoretickým studiem psychologie a praktickými zkušenostmi nabytými ve sféře školního prostředí a pedagogicko-psychologického kontextu. 

Po celou dobu programu bude vymezen čas a prostor pro vlastní dotazy a připomínky samotných účastníků.

Účastníci se seznámí s rozvojem předmatematické gramotnosti v mateřské škole s návazností rozvoje matematické gramotnosti na základní škole jako s prostředkem k dalšímu sebevzdělávání. Účastníci se seznámí s některými didaktickými hrami pro rozvoj představy o čísle, číselné řady,  početními operacemi a vytvoří si zásobník her a činností v matematice na 1. stupni.

1 hodina

• Úvod, seznámení, organizační záležitosti
• Matematická gramotnost a roviny matematické gramotnosti – obecně
• Principy při výuce matematiky
• Cíle ve vzdělávání ve vztahu k matematické gramotnosti na 1. stupni
• Rozvoj matematických schopností v předškolním věku – předmatematické činnosti a návaznost na výuku matematiky na 1. stupni

1 hodina

• Metody vzdělávání – prožitek, vzor, hra, pohyb, manipulace, experiment, myšlenkové operace
• Učební styly, rozvoj a význam smyslů při učení

Přestávka 30 minut

1 hodina

• Výuka matematiky podle profesora Hejného - východiska, zásady, principy pro výuku matematiky.

• Metody – Krokování, Schody, Autobus, Děda Lesoň, Sova, Parkety, Dřívka, Krychlové stavby,apod

1 hodina

• Matematické hry – didaktické hry v maetmatice
• Hry usnadňující nácvik numerace
• Zásobník her

Přestávka 30 minut

1 hodina

• Nácvik na procvičování početních operací – sčítání, odčítání, násobení, dělení
• Zásobník matematických her, činností a pracovních listů
• Matematické pohádky

1 hodina

• Hry na rozvoj logického a kombinačního myšlení – magické čtverce a tangramy
• Konkrétní ukázky her a činností
• Zásobník her a pracovních listů

Přestávka 30 minut

1 hodina

• Hry pro rozvoj prostorové předsatvivosti – skládanky, origami, geometrie
• Ostatní hry
• Hádanky v maetmatice

1 hodina

• Karetní hry
• Zábavné hry v matematice
• Závěr, diskuse, hodnocení

V tomto semináři se zaměříme na nejrůznější konverzační aktivity k zapojení různých úrovní pokročilosti žáků 1. A 2. st ZŠ.Seminář představím praktické aktivity, které mohou učitelé zapojit do výuky. Účastníci si prakticky vyzkouší nejrůznější konverzační aktivity zaměřené na gramatiku, slovní zásobu, icebreakers, warmers a fillers. Představíme si také množství nejrůznějších užitečných zdrojů.

• Icebreakers (45min)
  • Zde si procvičíme a zúčastníme se a také se podíváme na různé aktivity „icebreaker“, které lze použít pro různé úrovně (Elementary-Upper-intermediate) studentů základních a středních škol.
• Warmers (45 min)
  • Zde si procvičíme a zúčastníme se a také se podíváme na různé aktivity „warmer“, které lze použít pro různé úrovně (Elementary-Upper-intermediate) studentů základních a středních škol.
• Přestávka 30 minut
• Fillers  (45 min)
  • Zde si procvičíme a zúčastníme se a také se podíváme na různé aktivity „filler“, které lze použít pro různé úrovně (Elementary-Upper-intermediate) studentů základních a středních škol.
• Zaměření na slovní zásobu (90 min)
  • Zde si procvičíme a zúčastníme se a také se podíváme na různé Speaking aktivity, které se zaměřují především na slovní zásobu, kterou lze použít pro různé úrovně (Elementary-Upper-intermediate) studentů základních a středních škol.
• Přestávka 30 minut
• Zaměření na gramatiku (90 min)
  • Zde si procvičíme a zúčastníme se a také se podíváme na různé Speaking aktivity, které se zaměřují především na gramatiku a které mohou být použity pro různé úrovně (Elementary-Upper-intermediate) primárních a sekundárních studentů.
• Přestávka 30 minut
• Představení zdrojů užitečných při plánování lekcí (45 min)
  • Zde se podíváme na různé online zdroje, které mohou učitelé použít k plánování lekcí mluveného projevu nebo aktivit pro různé úrovně (Elementary-Upper-intermediate) primárních a sekundárních studentů. Podíváme se na různé stránky, budeme je sdílet a diskutovat o nich, kde mohou učitelé najít materiály a/nebo pracovní listy, které jim pomohou naplánovat si hodiny a řečnické aktivity.

Každý jedinec je autentická, originální a neopakovatelná lidská bytost, na kterou je vždy třeba přistupovat jedinečně. Avšak některé vlastnosti či schopnosti, které právě obecná psychologie popisuje, se dají pozorovat (a také měřit, srovnávat) v menší či větší míře u většiny jedinců. A to je právě podstata tohoto školení – pedagogičtí pracovníci by měli být poté lépe připraveni chápat a předvídat psychická specifika s určitými projevy chování žáků.

Lidská osobnost je vysvětlována jako bio-psycho-sociálně-spirituální jednota a z tohoto paradigmatu také na něj psychologie pohlíží. Lektor jakožto psycholog se bude snažit předat vědomosti a zkušenosti získaná teoretickým studiem psychologie a praktickými zkušenostmi nabytými ve sféře školního prostředí a pedagogicko-psychologického kontextu. 

V rámci obecné psychologie si společně vysvětlíme základní pojmy, jako jsou psychické procesy a stavy, osobnost, emoce, chování, kognitivní procesy související s motivací a učením.

Lektor jakožto psycholog se bude snažit předat vědomosti a zkušenosti získaná teoretickým studiem psychologie a praktickými zkušenostmi nabytými ve sféře školního prostředí a pedagogicko-psychologického kontextu. 

Po celou dobu programu bude vymezen čas a prostor pro vlastní dotazy a připomínky samotných účastníků.

Jedním z hlavních témat, která jsou diskutována v souvislosti se změnami v českém školství, jsou aktivity, které nabídnou žákovi možnost autonomního rozvoje jeho schopností a dovedností a současně budou dostatečně motivující. Takovými aktivitami jsou např. didaktické hry a aktivity herního a soutěžního typu.

• Zařazení didaktických her do vyučování na 1. stupni ZŠ (1 hod.)
• Funkce herních aktivit ve vyučování matematice na 1. stupni ZŠ  (1 hod.)
• Přestávka 30 minut
• Ukázky konkrétních her vhodných pro vyučování matematice na 1. stupni ZŠ  (1 hod.)
• Diskuse o možnostech zařazení her do vyučování jak v závislosti na věku, tak i na úrovni matematických znalostí a dovedností žáků  (1 hod.)

Přehled témat:

• Motivace – vnější x vnitřní
• Smysluplnost výuky
• Možnosti, kdy si žák vybírá, co bude dělat, na čem bude pracovat
• Potřeby žáků a možnosti učitele, jak tyto potřeby naplnit
• Klíčové kompetence k učení
• Formulace cílů – SMART a Bloomova taxonomie
• Hodnocení žáků, produktů a procesů – sumativní x formativní
• Kritéria hodnocení

Forma a průběh:

Seminář proběhne formou kombinace individuální a skupinové práce, diskuse budou probíhat v komunitním kruhu:

1. představení tématu a cílů semináře
2. představení lektora a účastníků
3. Co umíme? – jak žáky motivujeme snos myšlenek na téma motivace
4. Máme otázky – pojmenování vzdělávacích potřeb (resp. očekávání) k tématu ze strany účastníků (Co bychom se chtěli naučit? S čím si nevíme rady? Chtěli bychom odpovědi na tyto otázky…) – přizpůsobení tématu cílové skupině v závislosti na vývojových charakteristikách dětí a žáků, které uči
5. praktické ukázky motivace – přímá práce účastníků
6. analýza ukázek
7. Vidíme tyto příležitosti – sdílení a shrnutí nápadů ze strany účastníků
8. společná reflexe vůči cílům či vůči položeným otázkám – přijímání a poskytování zpětné vazby k prezentovaným nápadům

V rámci tématu se seznámíme s různými pohledy na proces hodnocení dovedností žáků, produktů, které žáci vytvářejí, a procesů, kterými procházejí. Porovnáme hodnocení žáků vzhledem k cílům (sumativní hodnocení) a vzhledem k jejich individuálnímu pokroku (formativní hodnocení). Zaměříme se na to, jak sbírat informace o jednotlivých žácích, abychom jim mohli poskytnout ucelenou zpětnou vazbu a jak k tomuto účelu slouží žákovská portfolia. Budeme hodnotit s pomocí kritérií hodnocení a sestavovat jednoduchý kriteriální rámec hodnocení. Zvláštní prostor bude věnován hodnocení dovedností, které směřují k rozvoji klíčových kompetencí. Toto téma významně souvisí se zaváděním inkluzívního vzdělávání do praxe škol.

Metody práce v semináři

• evokační metody
• modelové lekce
• metody aktivního učení – brainstorming, řeka, třídění výroků, myšlenkové mapy, Vennovy diagramy, skládankové učení, galerie, veletrh, I.N.S.E.R.T aj.
• výklad lektora, prezentace
• individuální a skupinová práce, práce ve dvojicích
• diskuse
• reflexe prožitková
• reflexe pedagogická
• plánovací metody přenosu poznatků do praxe
• evaluační metody

Problematika užívání kyberprostoru žáky a studenty ve škole či mimo školu se stává více a více palčivějším negativním fenoménem, který zaměstnává nejen rodiče, ale především pedagogy, školní psychology nebo preventisty. Virtuální prostor skýtá pro žáky mnoho výhod, ale bohužel také velkou část rizik, o jejichž předcházení, včasném záchytu a efektivním řešení by měl mít základní přehled každý pedagog.

Vysvětlíme si různé typy rizikových projevů v kyberprostoru, jako je Kybergrooming, Webcamtrolling, Sexting, Happy slapping, Hoax a další fenomény, které jsou v dnešní době velmi aktuální a mohou se u žáků vyskytnout. Samozřejmě neopomeneme základní informace o sociálních sítích, které naprostá většina žáků a studentů denně využívá a bohužel také zneužívá nebo se prostřednictvím jich stává jejich obětí.

Hlavní zřetel bude kladen na problematiku kyberšikany, u které si vysvětlíme mechanismus jejího vzniku, její fáze, základní typy a především její prevenci, diagnostiku a adekvátní řešení.

Škola by se měla k výskytu kyberšikany (nebo jiných „kyber“ útoků) postavit čelem vždy – jak v případě, že k ní dochází v době výuky (resp. na půdě školy), tak i když probíhá mimo ni. V prvním případě existují ucelené postupy, kterých by se měla každá škola držet. V případě druhém je doporučeno pracovat s kolektivy, kde ke kyberšikaně dochází, protože naprostá většina případů kyberšikany souvisí s reálnými vztahovými potížemi (agrese, nepřátelství, šikana) ve třídě i mimo virtuální prostor.  

Seminář obsahuje jednak teoretická východiska problematiky užívání kyberprostoru žáky, na straně druhé budou účastníci seznámeni s ukázkami konkrétních aktivit – detailně si vysvětlíme některé techniky, přímo použitelné při prevenci, diagnostice nebo řešení projevů rizikového chování u žáků a studentů spojeného s používáním kyberprostoru.

Probereme si také konkrétní kazuistiky z praxe, při kterých se reálná kyberšikana řešila.

Lektor jakožto školní psycholog a preventista se bude snažit předat vědomosti a zkušenosti získaná teoretickým studiem psychologie a praktickými zkušenostmi nabytými ve sféře školního prostředí a pedagogicko-psychologického kontextu. 

Po celou dobu programu bude vymezen čas a prostor pro vlastní dotazy a připomínky samotných účastníků.