Kurzy

Toxické látky přitahují lidskou pozornost od nepaměti. Záznamy o tom lze najít již ve starověkých dokumentech. V současnosti jsou toxické látky, které kontaminují vodu, vzduch, půdu a potravu předmětem intenzivního zájmu odborné i laické veřejnosti. Informace o nich jsou dnes díky internetu snadno dostupné, ale je těžké se v jejich záplavě orientovat a odlišit je od desinformací. Není proto příliš překvapivé, že laická veřejnost má často zkreslené představy o rizikách spojených s toxickými látkami kolem nás. Média některá rizika často zveličují a jiná ignorují.

V tomto kurzu se posluchač formou přednášek seznámí se základními koncepty analýzy rizika spojeného s expozicí škodlivým látkám. Budou ukázány příklady nebezpečných kontaminantů životního prostředí, vody a potravy s poukazem na rizika pro lidské zdraví a také některé příklady mediálního zkreslení těchto rizik. Velká pozornost bude věnována diskusím s účastníky.

• Od Paracelsa k dnešku a zpět k Paracelsovi: pohled na jedy v toku staletí (45 min)
• Jak se odhaduje zdravotní riziko spojené s toxicitou a karcinogenitou. Limitní hodnoty škodlivých látek, jejich význam a způsob odvození (přípustný expoziční limit, přípustná/tolerovatelná denní dávka, referenční dávka, maximální limit pro residua pesticidů) (45 min)
• Persistentní látky v životním prostředí a lidské zdraví, aneb časovaná bomba (45 min)
• Toxické látky (včetně karcinogenů) v potravě. Jsou „éčka“ tím nejhorším, co jíme?    (2 x 45 min)
• Příklady mediálního zkreslení: čím byl otráven Alexander Veliký; pesticidy v čaji, dvojí mýtus o železe ve špenátu a další (45 min)
• Nové psychoaktivní látky („designer drugs“):  Co mohou a co nemohou způsobit (45 min)
• Shrnutí a diskuse s účastníky (45 min)

Přestávka na oběd v délce 45 bude po prvnívh třech vyučovacích hodinách. Další dvě kratší přestávky v délce 10 min budou po 2. a 6. vyučovací hodině.

Život v dnešní společnosti je nepředstavitelný bez vlivu vědy a jejích poznatků. S tím, jak se vzdalují vědecké myšlení a praxe osobní praxi širší populace, rostou společenská rizika nepochopení vědy a jejích poznatků, což může vrcholit až tzv. odpíračstvím (denialism). Na druhé straně, porozumění základním principům vědecké práce by mělo umožnit orientovat se snadněji ve složitém světě současnosti, ve kterém rozhodnutí nejen profesionální, ale i ta v osobním životě mohou být na tomto porozumění závislá. Středoškolské studium je vhodným obdobím, kdy studenty s tímto tématem seznamovat. Vědecká gramotnost, tj. nejen znát, ale i chápat, umožní se snadněji pohybovat v prostředí, které je netriviálními vědeckými poznatky přímo utvářeno. Vyučování spojením faktu/poznatku se způsobem, jakým byl tento získán, posiluje schopnost porozumět širším souvislostem a důsledkům dopadu složitého vědeckého poznání na život jednotlivce i společnosti.

Kurz se bude sestávat z interaktivního výkladu za pomocí prezentace a diskuze s účastníky nad předloženými tématy týkajícími se vědecké gramotnosti. Akce předpokládá aktivní účast a osobní zapojení se. Účelem je přímé zprostředkování vhledu do nejednoduché tématiky a pochopení základních principů vědecké metodiky a jejich aspektů pro jejich následnou aplikaci ve výuce.

Seminář je zaměřen na nejvýznamnější karcinogeny a teratogeny v našem životním prostředí, závažnost jejich zdravotních dopadů, testování karcinogenity a teratogenity. Bloky věnované karcinogenům a teratogenům využívají principů narativní pedagogiky, jsou představeny prostřednictvím příběhů.

• Úvod a obecné základy (3 hod)
  • Úvodní ilustrační příběh
  • Základní terminologie
  • Podstata vzniku nádorů
  • Těhotenství z hlediska citlivosti k teratogenům
• Posouzení konkrétního teratogenního vlivu – společně prováděná analýza dat ilustrovaná reálným příběhem - společná práce (1 hod)
• Vnímání závažnosti karcinogenů a teratogenů – anketa mezi účastníky, diskuse nad výsledky
• Bloky témat věnované jednotlivým karcinogenům a teratogenům (3,5 hod)
• Testování karcinogenity a teratogenity – přednáška (0,5 hod)
• Závěrečná diskuse