Kurzy

Přiblížit pomocí fotografií, map a živých rostlin základní biotopy ČR v různých vegetačních stupních a v odlišných abiotických podmínkách (zejména lesy a louky)

Obsah:

1. hod: základní pojmy (flóra x vegetace, klimaxová a azonální vegetace, vegetační stupně, biotopy přírodní x silně ovlivněné nebo vytvořené člověkem); Natura 2000
2. hod: základní typy lesů ČR (zonální): dubohabřiny a doubravy, bučiny, smrčiny – jejich charakteristika, skladba po patrech, rozšíření, ohrožení, návrhy managementu, zajímavosti, ukázky atypických testů zejména pomocí fotografií
3. hod: základní typy lesů ČR (ekologicky podmíněné): mokřadní olšiny, lužní lesy, suťové lesy, bory, rašelinné lesy (viz výše)
4. hod: sekundární trávníky a vřesoviště (viz výše)
5. hod: vodní a mokřadní a pobřežní vegetace, prameniště a rašeliniště
6. hod: skály, subalpínské a alpínské bezlesí, křoviny
7. hod: přehled a charakteristiky biotopů silně ovlivněných nebo vytvořených člověkem; rozbor rostlinného materiálu a třídění do biotopů
8. hod: diskuze, náměty pro výuku, zejména motivační, test, hodnocení

Mikroskopická charakteristika jednotlivých tkání a orgánů dovoluje přiblížit strukturu a její vztah k funkci našeho organismu, dotýká se anatomie, buněčné biologie a patologických odchylek ve struktuře i funkci. To vše je důležité pro logické objasnění vztahu mezi buňkami a tkáněmi a pro pochopení fungování našeho organismu.

• Paleontologie, historický vývoj vědního oboru, základní členění, vztah k dalším biologickým oborům
• Vznik života, základní hypotézy, moderní teorie chemické evoluce, vznik genetického kódu
• Tafonomie, základní principy fosilizace a vzniku fosilního záznamu, pseudofosilie, ichnofosilie
• Systematická paleozoologie a paleobotanika
• Paleoiochnologie, klasifikace fosilních stop a jejich interpretace, význam bioturbace při sedimentaci, rekurentní ichnofacie
• Obecné principy paleoekologie, základní pojmy a definice, biotické a abiotické faktory, valence, tolerance, nika, trofické vztahy v geologické minulosti, populace…
• Ekologické rekonstrukce paleoekosystémů a jejich limitujících faktorů. Bioeventy a extinkce ve fosilním záznamu.
• Metody paleoekologického výzkumu – elektronová mikroskopie, paleoklimatologie, magnetostratigrafie, paleopalynologie, molekulární paleontologie, datování fosilií.

Tento webinář uvede posluchače do problematiky buněčné biologie. V první části webináře bude definována eukaryotická buňka, představena buněčná teorie a popsána struktura a funkce buněk. Následně si účastníci poslechnou, jak se buňky dělí, jak se v nich kopíruje genetická materiál a od čeho závisí, jestli a jak často se budou buňky rozmnožovat. Ve druhé části webináře bude představen speciální typ buněk – pohlavní buňky, jak vznikají, jaká je jejich role a jaký je počátek života jedince po kontaktu dvou těchto pohlavních buněk.

Webinář se věnuje tématu reprodukčního zdraví člověka a jeho poruchám. V první části bude popsána pohlavní soustava člověka a fyziologické procesy vzniku a dozrávání pohlavních buněk, ovulace a princip oplodnění, buněčná podstata vzniku nového jedince. Ve druhé části bude naopak popsána patofyziologie přirozených procesů - poruchy plodnosti, se zaměřením na léčbu neplodnosti metodami asistované reprodukce.

Prenatální vývoj člověka je velmi zajímavým a důležitým tématem spojeným s mnoha vědními disciplínami – embryologií, genetikou, vývojovou biologií, gynekologií a porodnictvím. Pochopení základních principů vývoje člověka může sloužit jak pro samotnou výuku v biologických či biomedicínských oborech, tak může být velmi zajímavé pro klinické souvislosti i pro možný dopad na naše zdraví. V semináři bude diskutována i prevence a klinické poznámky.

Kurz ve formě souboru přednášek je zaměřen na seznámení se základními molekulárními mechanismy probíhajícími v živočišných buňkách. Budou shrnuty informace o molekulárních a funkčních vlastnostech buněčných membrán, o membránovém a váčkovém transportu látek a buněčné signalizaci, o cytoskeletu a jeho funkci, o buněčné energetice a metabolismu a o buněčném jádře a regulaci exprese genů. Nakonec budou probrány mechanismy poškození a reparace buněk, buněčné smrti, stárnutí a neurodegenerace a možnosti regulace těchto procesů.

Seminář je zaměřen na využívání informatických nástrojů při práci s biologickými daty, zahrnuje velký podíl samostatné práce s konkrétními příklady.

(časové údaje jsou uvedeny ve vyučovacích hodinách)

• Úvodní přednáška – co je bioinformatika (1,5 hod)
• Ukázky konkrétních bioinformatických nástrojů, následované vždy krátkým procvičením (1 hod)
• Samostatné zpracování konkrétních kasuistik s využitím bioinformatických nástrojů, každá kasuistika vždy následována krátkou diskusí nad způsobem vyřešení jednotlivými účastníky (2 hod)
• Příklady využití bioinformatiky v soudobé medicíně a vědě (1 hod)
• Závěrečná diskuse (0,5 hod)

Tento seminář uvede posluchače do problematiky nízko až středně molekulárních organických látek se sacharidovými jednotkami s důrazem na jejich interakci s biologicky či farmakologicky aktivními látkami. V semináři se dále účastníci dozví novinky a trendy v syntéze nových organických látek, ale i využití počítačového molekulového modelování pro simulace organických sloučenin.

Seminář je pojat jako shrnutí dosavadní poznatků o vývoji (především sacharidových) organických látek pro farmaceutický i potravinářský průmysl s přihlédnutím k jejich důležitosti i v dalších oborech, jako příprava kloubních implantátů, syntéza polymerů jako nosičů léčiv či „molekulárních strojů“.