Kurzy

Tento seminář uvede posluchače do problematiky buněčné biologie. V jednotlivých lekcích se posluchači dozví o struktuře a funkci eukaryotické buňky – z jakých části se skládá a k čemu tyto části slouží. Účastníci si poslechnou, jak se buňky dělí, jak se v nich kopíruje genetická materiál a od čeho závisí jestli a jak často se budou naše buňky rozmnožovat. Seminář ukončíme popisem speciálního typu buněk – pohlavních, jak vznikají, jaká je jejich role a jaký je počátek života jedince po střetu dvou těchto pohlavních buněk.

Tento seminář uvede posluchače do problematiky molekulární biologie a genetiky. V jednotlivých lekcích se posluchači dozví o lidské DNA, kde se v našich buňkách nachází, jakou má strukturu, k čemu nám slouží, jak byla postupně objevována a pochopena. Účastníci si poslechnou jak podle DNA buňka tvoří proteiny, naučí se rozumět genetickému kódu. Pomocí Mendlových zákonů si ukážeme, jaké jsou pravidla genetiky, jak se předávají vlastnosti a vlohy z rodiče na potomky a taky jak spolupracují geny a prostředí.

- série přednáškových bloků

- praktické ukázky geopřírodnin

- diskuse

• Paleontologie, historický vývoj vědního oboru, základní členění, vztah k dalším biologickým oborům
• Vznik života, základní hypotézy, moderní teorie chemické evoluce, vznik genetického kódu
• Tafonomie, základní principy fosilizace a vzniku fosilního záznamu, pseudofosilie, ichnofosilie
• Systematická paleozoologie a paleobotanika
• Paleoiochnologie, klasifikace fosilních stop a jejich interpretace, význam bioturbace při sedimentaci, rekurentní ichnofacie
• Obecné principy paleoekologie, základní pojmy a definice, biotické a abiotické faktory, valence, tolerance, nika, trofické vztahy v geologické minulosti, populace…
• Ekologické rekonstrukce paleoekosystémů a jejich limitujících faktorů. Bioeventy a extinkce ve fosilním záznamu.
• Metody paleoekologického výzkumu – elektronová mikroskopie, paleoklimatologie, magnetostratigrafie, paleopalynologie, molekulární paleontologie, datování fosilií.

- série přednáškových bloků

- praktické ukázky geopřírodnin

- diskuse

• Klasifikace způsobů exploatace ložisek (povrchová / hlubinná těžba)
• Základní typy nerostných surovin, terminologie (rudy, nerudy, energetické suroviny)
• Historie vyhledávání a využívání ložisek nerostných surovin
• Surovinová základna ČR – bilance, perspektiva, zásoby
• Globální komoditní trh, evropská a světová situace
• Energetické suroviny – klasické i netradiční zdroje, těžitelné v ČR
• Stavební suroviny – lokalizace základních typů ložisek, vazba na stavební slohy
• Stará důlní díla – legislativa, způsoby využití, metody průzkumu

Základní informace o bakteriálním složení lidského těla. Jako naše bakterie ovlivňují naši fyzickou kondici a zdravotní stav.

Lidský mikrobiom - neviditelný orgán 

Vývoj mikrobiomu v prvním roce života člověka 

Mikrobiom a změny během života – jste to co jíte! 

Mikrobiom ve zdraví a nemoci 

Mikroskopická charakteristika jednotlivých tkání a orgánů dovoluje přiblížit strukturu a její vztah k funkci našeho organismu, dotýká se anatomie, buněčné biologie a patologických odchylek ve struktuře i funkci. To vše je důležité pro logické objasnění vztahu mezi buňkami a tkáněmi a pro pochopení fungování našeho organismu.

• Základy z cytologie
• Obecná nauka o tkáních (histologie):
• Tkáň epitelová
• Tkáň pojivová
• Tkáň svalová
• Tkáň nervová
• Krev, krevní elementy
• Speciální histologie:
• Srdce a cévy
• Lymfatický a imunitní systém
• Trávicí systém a dýchací systém
• Močový a pohlavní systém
• Nervový systém a smysly
• Kožní systém
• Endokrinní systém

1. Krevsající členovci: úvod do problematiky (celosvětově, ČR)

2. Krevsající členovci: systematický přehled

3. Klíště obecné (Ixodes ricinus L.): nejvýznamnější činitel mezi krevsajícími členovci v přenosu závažných onemocnění v ČR

4. Onemocnění přenášená klíšťaty a jejich původci (lymská borrelióza, klíšťová encefalitida, anaplasmóza aj.)

5. Onemocnění přenášená klíšťaty a jejich původci (pokračování)

6. Onemocnění přenášená klíšťaty a opatření proti těmto nákazám (biocidy, očkování, …)

7.  Seznámení se zdroji pro přípravu výukových materiálů, tipy pro výuku, náměty na didaktické materiály (literatura, webové stránky, výuková videa a další)

8. Diskuze s účastníky, dotazy, ověřovací test, závěrečné shrnutí

V průběhu semináře budou využity elektronické materiály připravené autorkou.

Přiblížit pomocí fotografií, map a živých rostlin základní biotopy ČR v různých vegetačních stupních a v odlišných abiotických podmínkách (zejména lesy a louky)

Obsah:

1. hod: základní pojmy (flóra x vegetace, klimaxová a azonální vegetace, vegetační stupně, biotopy přírodní x silně ovlivněné nebo vytvořené člověkem); Natura 2000
2. hod: základní typy lesů ČR (zonální): dubohabřiny a doubravy, bučiny, smrčiny – jejich charakteristika, skladba po patrech, rozšíření, ohrožení, návrhy managementu, zajímavosti, ukázky atypických testů zejména pomocí fotografií
3. hod: základní typy lesů ČR (ekologicky podmíněné): mokřadní olšiny, lužní lesy, suťové lesy, bory, rašelinné lesy (viz výše)
4. hod: sekundární trávníky a vřesoviště (viz výše)
5. hod: vodní a mokřadní a pobřežní vegetace, prameniště a rašeliniště
6. hod: skály, subalpínské a alpínské bezlesí, křoviny
7. hod: přehled a charakteristiky biotopů silně ovlivněných nebo vytvořených člověkem; rozbor rostlinného materiálu a třídění do biotopů
8. hod: diskuze, náměty pro výuku, zejména motivační, test, hodnocení

Webinář je zaměřen na distanční výuku a využití technologií během této výuky. Účastník bude seznámen s aplikacemi vhodnými pro dálkovou výuku, jejich vhodným využitím a celým procesem lekce vedené na dálku a jeho formami. Webinář se zaměřuje na aplikace Nearpod, Zoom a Google Classroom a jejich vzájemným propojením tak, aby tvořil celek, který co nejefektivněji nahradí prezenční výuku a udrží motivaci studentů ke studiu. V kurzu si také ukážeme integraci s aplikací MS Teams.

Život v dnešní společnosti je nepředstavitelný bez vlivu vědy a jejích poznatků. S tím, jak se vzdalují vědecké myšlení a praxe osobní praxi širší populace, rostou společenská rizika nepochopení vědy a jejích poznatků, což může vrcholit až tzv. odpíračstvím (denialism). Na druhé straně, porozumění základním principům vědecké práce by mělo umožnit orientovat se snadněji ve složitém světě současnosti, ve kterém rozhodnutí nejen profesionální, ale i ta v osobním životě mohou být na tomto porozumění závislá. Středoškolské studium je vhodným obdobím, kdy studenty s tímto tématem seznamovat. Vědecká gramotnost, tj. nejen znát, ale i chápat, umožní se snadněji pohybovat v prostředí, které je netriviálními vědeckými poznatky přímo utvářeno. Vyučování spojením faktu/poznatku se způsobem, jakým byl tento získán, posiluje schopnost porozumět širším souvislostem a důsledkům dopadu složitého vědeckého poznání na život jednotlivce i společnosti.

Kurz se bude sestávat z interaktivního výkladu za pomocí prezentace a diskuze s účastníky nad předloženými tématy týkajícími se vědecké gramotnosti. Akce předpokládá aktivní účast a osobní zapojení se. Účelem je přímé zprostředkování vhledu do nejednoduché tématiky a pochopení základních principů vědecké metodiky a jejich aspektů pro jejich následnou aplikaci ve výuce.

• Jak věda funguje a proč je vůbec úspěšná (3 h)

: vědecké poznání jako metodické a systematické rozvíjení přirozeného způsobu získávání poznání; kritické pochybnosti jako základní nástroje vědeckého poznání (testování hypotéz); naše mysl a přirozená omezení při získávání poznání (tzv. kognitivní předpojatosti – ukotvení, rámování, potvrzování apod.)

• Věda jako nový druh gramotnosti (2 h)

: vědecká gramotnost a zásadní vliv vědeckých poznatků a jejich povahy na běžný život každého z nás; jak poznáme, co je škodlivé a co není, a proč tomu tak je; vztah vědy a přírodovědného vzdělávání; osobní postoje k vědeckým poznatkům výrazně ovlivňují společnost (odpíračtví HIV-AIDS, očkování, fluoridace vody, GMO, atp.)

• Jak skloubit klasickou znalostní výuku s výukou vědecké gramotnosti (3 h)

: využití historie získávání vědeckých poznatků v kombinaci s probíraným učivem přírodovědných oborů – vybrané příklady z fyziky (např. vývoj modelu Sluneční soustavy), chemie (např. vývoj organické syntézy) i biologie (např. vývoj mikrobiologie); uvěřitelnost i obtížně srozumitelného vědeckého poznatku je vyšší, víme-li, jak byl poznatek prakticky získán.