Kurzy

Kurz představuje podnikání jako alternativní životní cestu vedle zaměstnání. Účastníci kurzu se seznámí s hlavními motivy podnikání, jeho specifickými formami a cílem. Součástí kurzu budou diskuse nad vybranými tématy, praktické příklady a on-line ankety různého typu vytvořené na platformě Slido. Všechna témata budou doplněna tipy na aktivity ve výuce a didaktické návody pro výuku předmětů zaměřených na podnikání.

Seminář se bude věnovat analýze rasismu, s využitím poznatků z oblasti historie, sociologie, antropologie, politologie a filozofie. Z historické perspektivy se zaměříme na kořeny rasového myšlení, spory o rasismus, roli rasismu v kolonialismu a otrokářství, nebo vznik rasové klasifikace. Popíšeme interní a externí příčiny rozkvětu rasismu v Evropě, moderní rasové teorie a klasifikace, včetně rasismu na poli vědy, např. v podobě tzv. sociálního darwinismu. Tyto historické fenomény a jejich analýzu využijeme přitom k reflexi současných projevů rasismu v Evropě a primárně pak v České republice. S využitím metod interkulturního vzdělávání pak budou představeny návody, jak o této tematice učit ve škole a přispívat k boji proti projevům rasismu a rasové diskriminaci.

• Úvod: základní předpoklady, rámce a historická východiska rasismu (15 min.).
• Rasismus a kolonialismus: rasismus jako způsob legitimizace otrokářské společnosti (45 min.).
• Rasismus, nacionalismus, nacismus: od rasových teorií a sociálního darwinismu k teoriím o árijské rase  (45 min.).
• Současné projevy rasismu a etnické xenofobie a diskriminace: od kultury ghetta k mediálnímu zobrazení migrační krize (45 min.).
• Didaktické ukázky: praktické příklady pro pedagogickou praxi (30 min.).

Webinář je zaměřen hlavně na právní otázky politické perzekuce 50. let. Vedle historických souvislostí se účastníci seznámí s právními předpisy a jejich aplikací, právními následky pro oběti politické perzekuce, otázkami mimotrestní perzekuce i časově vzdálenějšími aspekty politických procesů jako jsou amnestie a rehabilitace.

• Politická perzekuce 50. let – právo jako nástroj komunistické moci (1 hodina)
• Právní základ politické perzekuce – právní předpisy trestního práva 50. let (2 hodiny)
• Ostatní otázky související s politickou perzekucí 50. let – amnestie, revize a rehabilitace; vězeňství; přesahy do jiných právních odvětví, primární a sekundární literatura (1 hodina)

Webinář je zaměřen na poskytnutí základních informací o právním řádu tzv. první československé republiky. Kromě vzniku samostatného státu se účastníci seznámí formou přednášky i studia dokumentů s právním životem meziválečného Československa, což může přinést nové impulzy do výuky moderních českých dějin.

• Vznik Československa z pohledu práva a jeho ústavní systém (1 vyučovací hodina)
• Menšinová práva v Československu (1 vyučovací hodina)
• Pozemková a správní reforma (1 vyučovací hodina)
• Vývoj institutů občanského a trestního práva (1 vyučovací hodina)
• Konkrétní témata mohou být upravena nebo změněna s ohledem na složení posluchačů a jejich potřeby.

Tento kurz se v první části zaměří na představení nejnovějších poznatků z morální psychologie, neodarwinismu nebo kognitivních věd a dopady jejich zjištění pro studium morálních hodnot. Postupně se budeme věnovat otázkám vztahu racionality a emocí, sociální podmíněnosti morálního myšlení, nebo morálním intuicím a kognitivním zkreslením. Účastníci budou postupně seznámeni se současnými odpověďmi na otázky typu: Jsme spíše altruisté nebo sobci? Co je v morálce podmíněno kulturou? Existují nějaké univerzální vzorce morálního myšlení? Odpovědi budou propojeny s příklady, jak tyto poznatky využít v pedagogické praxi.

• Úvod: etika jako vědecká disciplína; od deskriptivní přes normativní k aplikované etice (15 min.).
• Evoluční etika: poznatky darwinistické etiky o altruismu a sobectví  (45 min.).
• Psychologie morálky a kognitivní vědy: morální intuice a kognitivní zkreslení (45 min.).
• Morální základy politiky a hledání univerzální etiky: od liberalismu a konzervatismu k pluralismu (45 min.).
• Didaktické ukázky: praktické příklady pro pedagogickou praxi (30 min.).

Kurz seznamuje posluchače se základními makroekonomickými kategoriemi a vzájemnými vztahy mezi nimi. Cílem kurzu je seznámit posluchače se základními teoretickými poznatky makroekonomie. Těžiště spočívá ve výuce podstaty teorie tvorby a rozdělování produktu, fiskální politiky, monetární politiky a zahraničně obchodní politiky. Kurz objasňuje také problémy spojené s inflací, nezaměstnaností i cyklickými výkyvy ekonomiky a vytváří tak teoretický základ všech dalších ekonomických předmětů.

• Jaké základní pojmy používáme, hovoříme-li o makroekonomii? (1 h)
• Co je to hrubý národní produkt, jak se vytváří a vypočítává? K čemu slouží? (1 h)
• Přestávka 30 minut
• Jak vypočítáme míru nezaměstnanosti nebo inflace? Jaké jsou jejich typy? (1 h)
• Jak se tvoří státní rozpočet? Jaký je rozdíl mezi deficitem a dluhem? (1 h)

Cílem kurzu je seznámit posluchače se základními ekonomickými kategoriemi a vzájemnými vztahy mezi nimi. Kurz tak má za úkol připravit posluchače na studium dalších ekonomických předmětů spojených se získáním základních teoretických znalostí v oblasti mikroekonomie. Zabývá se především statky, trhem a jeho elementy, chováním spotřebitele a výrobce, příjmy, náklady a ziskem, různými konkurenčními prostředími, či rolí státu v ekonomice z pohledu mikroekonomie.

• Co je to ekonomie, statek, spotřebitel, firma, výrobní faktor nebo konkurence?  (1 h)
• Jak se utváří nabídka a poptávka a na jejich základě cena? (1 h)
• Přestávka 30 minut
• Co je to monopol, oligopol nebo monopolistická konkurence (1 h)
• Jak může stát ovlivnit mikroekonomické prostředí? (1 h)

Formou textové, mapové a obrazové dokumentace představit zainteresované veřejnosti typy a lokality aktuálních rizik ve světě.

• Aktuální rizikové jevy a procesy ve světě (1 hod.)
• Typy přírodních rizik (1/2 hod.)
• Typy technických a společenských rizik (1/2 hod.)
• Přírodní rizika ve světě (1/2 hod.)
• Technická a společenská rizika ve světě (1 hod.)
• Konflikty v současném světě (1/2 hod.)

Seminář je zaměřen na měnící se pohledy na podíl genetické/vrozené predispozice a vlivu prostředí na formování fenotypových znaků, představuje řadu konkrétních příkladů a novodobé poznatky v této oblasti, včetně epigenetiky. Zahrnuje individuální zamyšlení účastníků a jejich porovnání se soudobým stavem poznání, samostatnou práci s analýzou konkrétní kasuistiky a průběžné i shrnující diskuse.

• Úvod a obecné základy (3,5 hod)
  • Základní genetická terminologie
  • Přestávka 30 minut
  • Základy vývojové biologie, obecné mechanismy teratogenního působení v těhotenství a v perinatálním období
• Přestávka 30 minut
• Individuální zamyšlení účastníků – názory na podíl genetických/vrozených/environmentálních faktorů u vybraných vzhledových a osobnostních znaků; porovnání osobních pohledů se soudobými vědeckými poznatky a diskuse nad shodou/rozdíly (0,5 hod)
• Heritabilita, interakce genů a prostředí, epigenetika, nature x nurture koncept a jeho limity (4 hod)
  • Historie vývoje filosofického pohledu na vliv genů a prostředí
  • Současný obecný pohled na formování fenotypu
  • Příklady konkrétních vzhledových znaků, nemocí a osobnostních rysů se známým podílem genetiky x prostředí
  • Přestávka 30 minut
  • Samostatná analýza kasuistiky s rozhodnutím o podílu jednotlivých vlivů, následovaná diskusí o rozdílnostech názorů účastníků a jejich příčinách
  • Epigenetika a její vliv na posun názorů na dědičnost
  • Genetika behaviorálních znaků v úvahách o vině a trestu
• Závěrečná diskuse

Běžné zvyky a tradice není obtížné zařadit do života školy. Jiné, méně známé zvyky a lidové tradice zůstávají didakticky nezpracovány a učiteli nepovšimnuty. Některé z nich není jednoduché zprostředkovat dětem a žákům tak, aby byly věkově přiměřené a nezanikl jejich výchovný potenciál, především síla příkladu, příspěvek k rozvoji osobnosti dítěte, rozvoj zdravého patriotismu a další postoje. Seminář přináší návody, jak dětem a žákům přiblížit složitější témata, méně známé lidové zvyky a tradice, jak je aktualizovat a zpracovat moderními didaktickými postupy, aby byly pro současné žáky srozumitelné. Seminář představí, jak tradiční dětské hry, tak především moderně zpracovaná známá i méně známá témata lidových slavností. Kromě didaktických her a jejich využití v rámci projektového a tematického vyučování budou nabídnuty heuristické metody, badatelství a pokusnictví jako jedny z mnoha způsobů zpracování lidových slavností a oslav z hlediska přírodních dějů a porozumění přírodě. Seminář v krátkosti představí také integrační snahy v oblasti aktivní práce s učivem a seznámí s různými přístupy a druhy integrace obsahu učiva, kritérii výběru vzhledem k tématu (v MŠ typicky propojení hudební, pohybové, dramatické výchovy a dalších složek, v ZŠ propojení napříč předměty bez ohledu na to, zda vychází z přírodních nebo společenských věd).

• Význam slavností a oslav pro život ve škole (smysl slavení narozenin a svátků dětí ve školním prostředí).
• Tradiční svátky a jejich méně známé okolnosti (Advent, Vánoce, Velikonoce a další).
• Další příležitosti: dušičky, hromnice, letnice.
• Regionální prvky v učivu (některé regionální odlišnosti, zvyky a tradice a jejich široké využití, např. masopust, posvícení)
• Lidové zvyky a tradice a jejich odraz v tradičních dětských hrách.
• Vliv liturgického roku na lidové zvyky a tradice (např. svátek Tří králů, sv. Jiří, sv. Anna, sv. Martin, sv. Kateřina, sv. Barbora, sv. Lucie, sv. Ondřej, sv. Silvestr)
• Moderní didaktické zpracování některých méně známých lidových zvyků a tradic s využitím didaktických her a projektů pro jednotlivé věkové kategorie, ukázky her a jejich začlenění do projektového vyučování (Dušičky, sv. Dorota, sv. Řehoř, sv. Filip a Jakub, sv. Anna a další)
• Jak se slaví některé svátky v zahraničí a jak je můžeme slavit my bez komerčního nánosu (namátkou sv. Valentýn, sv. Patrik a další)
• Jak jednoduše a efektivně žákům přiblížit státní svátky, aby jim porozuměli.
• Významné a mezinárodní dny (Den dětí, Den matek, Den otců, Den Země, Den učitelů a náměty pro mnohé jiné.
• Školní svátky a oslavy (zahradní slavnost, školní akademie, rozlučkové akce).
• Environmentální výchova napříč lidovými zvyky a tradicemi v MŠ a ZŠ.

Posluchači budou seznámeni s příčinami, průběhem a projevy Studené války (1947 – 1989) v globálních souvislostech. Lektor k téma probere prostřednictvím prezentace s využitím audiovizuálních materiálů a ukázek.

Posluchači budou seznámeni s předpoklady vzniku, počátky a vývojem studené války v letech 1945-1989. (1h)

Lektor objasní klíčové momenty ve vývoji vztahů mezi supervelmocemi (Berlínské krize, Korejská válka) s přihlédnutím vojensko-politickému vývoji v Evropě (rozdělené Německo, NATO, Varšavská smlouva). (1h)

Lektor objasní klíčové momenty ve vývoji vztahů mezi supervelmocemi (Vietnamská válka, Suezská krize, Karibská krize, Afghánská krize) (2h)

Dále budou posluchači seznámeni s vývojem jaderných zbraní, jejich typů, strategiemi jejich případného použití včetně důsledků. Shrneme dějiny závodů ve zbrojení mezi supervelmocemi USA a SSSR a objasňuje hlavní mezníky tzv. odzbrojovacího procesu. (2h)

V závěrečné části budou analyzovány příčiny rozpadu SSSR a okolnosti konce studené války. (2h)

Lektor bude výklad doplňovat multimediální prezentací k dané problematice a posluchači si odnesou řadu odkazů ke stažení zajímavých a přínosných materiálů na webu lektora.

Seminář je zaměřen na výchovný styl pedagoga vedoucí k harmonizaci kolektivu třídy. Zahrnuje nástroje, metody, techniky (včetně motivačních) vedoucí ke zvolení efektivního výchovného stylu, který vede k minimalizaci rizikového chování žáků (odměny, tresty, metoda důsledků, inventář sociálního chování a jeho vyladění, typologie pedagoga, volba postojů při nevhodném chování žáků podle R. Dreikurse, prožitková pedagogika, prosociálnost ve školním kolektivu (R.R. Olivar – L. Lencz).

• Co je výchovný styl, k čemu slouží, z jakých modulů se skládá – teoretická část. V této části je pedagog seznámen s výchovným stylem pedagoga vedoucímu k prevenci rizikového chování, podporující rozvoj prosociálnosti v kolektivu třídy ( podle R. Roche Olivara, L. Lencze)  , který zahrnuje 9 kroků . ( např. bezpodmínečné přijetí, systém odměn a trestů, metoda důsledků, aj. 1 hod.
• Výchovný styl pedagoga v praxi – zahrnuje příběhy, kazuistiky z praxe pedagogů, kteří se snažili daný styl realizovat, metody techniky ověřené praxí lektorky i jiných pedagogů   1 hod
• Přestávka 30 minut
• Malý auto test sociálního chování, volba osobního stylu je krátkým zamyšlením nad asertivním jednáním v praxi pedagoga. Jde o formu výrokového tesu, vyhodnotí každý sám své tendence a v krátké reflexi hovoříme o konkrétních zkušenostech a volbě jednání asertivně – autoritativního, asertivně – pasivního v různých situacíh. ( podle Nováka, využíváno i na UHK při vzdělávání učitelů) 1 hod
• Nevhodné chování žáků – jak reagovat, jak vyladit, diagnostika příčin je dialogem nad problematikou  chování žáků, z pohledu R. Dreikurse i zkušeností pedagogů.  1hod

Seminář se zaměří na komplexní představení poválečného období omezené limitované demokracie v povalečném Československu. Na jedné straně bude popsán proces vyrovnávání se s tíživým dědictvím nacistického totalitního systému. Úvodem kurzu budou účastníci seznámeni s výsledky nejnovějšího bádání na toto téma (např. fenomén národní očisty) a relevantní literaturou k danému tématu. Poté bude postupně analyzován nový nastupující totalitní systém v podobě komunistické ideologie. Současně budou analyzovány i společné kořeny komunistického a nacistického hnutí. Budou porovnány shody a rozdíly v jejich ideologii (tzv. politické náboženství – „ve jménu strany a vůdce“) ale také v jejich každodenní praxi. Seminář se následně zaměří na příčiny úspěchu komunistického hnutí v ČSR a proces upevňování politické moci. Značná pozornost bude věnována rovněž období po únoru 1948, kdy došlo k procesu likvidace možný odpůrců režimu a transformace v totalitní režim.

Seminář objasňující fungování práva v ochraně životního prostředí, s důrazem na praxi a právní možnosti účasti veřejnosti. Výklad, rozbor případů ze správní a soudní praxe, využití zkušeností účastníků semináře s občanskými aktivitami apod., diskuse.

• Ústavní základy práva životního prostředí, mezinárodní smlouvy, právo EU (1 vyuč. hod)
• Role moci zákonodárné, výkonné a soudní v ochraně životního prostředí (2 vyuč. hod)
• Účast samospráv (obcí a krajů), spolků a občanů v ochraně životního prostředí (2 vyuč. hod)
• Právo na informace (nejen) o životním prostředí, podněty, stížnosti, petice (1 vyuč. hod)
• Účast ve správních řízeních (1 vyuč. hod)
• Územní plánování, EIA, SEA – význam a účast veřejnosti (Aarhuská úmluva, směrnice EIA) (1 vyuč. hod)

Problematika užívání kyberprostoru žáky a studenty ve škole či mimo školu se stává více a více palčivějším negativním fenoménem, který zaměstnává nejen rodiče, ale především pedagogy, školní psychology nebo preventisty. Virtuální prostor skýtá pro žáky mnoho výhod, ale bohužel také velkou část rizik, o jejichž předcházení, včasném záchytu a efektivním řešení by měl mít základní přehled každý pedagog.

Vysvětlíme si různé typy rizikových projevů v kyberprostoru, jako je Kybergrooming, Webcamtrolling, Sexting, Happy slapping, Hoax a další fenomény, které jsou v dnešní době velmi aktuální a mohou se u žáků vyskytnout. Samozřejmě neopomeneme základní informace o sociálních sítích, které naprostá většina žáků a studentů denně využívá a bohužel také zneužívá nebo se prostřednictvím jich stává jejich obětí.

Hlavní zřetel bude kladen na problematiku kyberšikany, u které si vysvětlíme mechanismus jejího vzniku, její fáze, základní typy a především její prevenci, diagnostiku a adekvátní řešení.

Škola by se měla k výskytu kyberšikany (nebo jiných „kyber“ útoků) postavit čelem vždy – jak v případě, že k ní dochází v době výuky (resp. na půdě školy), tak i když probíhá mimo ni. V prvním případě existují ucelené postupy, kterých by se měla každá škola držet. V případě druhém je doporučeno pracovat s kolektivy, kde ke kyberšikaně dochází, protože naprostá většina případů kyberšikany souvisí s reálnými vztahovými potížemi (agrese, nepřátelství, šikana) ve třídě i mimo virtuální prostor.  

Seminář obsahuje jednak teoretická východiska problematiky užívání kyberprostoru žáky, na straně druhé budou účastníci seznámeni s ukázkami konkrétních aktivit – detailně si vysvětlíme některé techniky, přímo použitelné při prevenci, diagnostice nebo řešení projevů rizikového chování u žáků a studentů spojeného s používáním kyberprostoru.

Probereme si také konkrétní kazuistiky z praxe, při kterých se reálná kyberšikana řešila.

Lektor jakožto školní psycholog a preventista se bude snažit předat vědomosti a zkušenosti získaná teoretickým studiem psychologie a praktickými zkušenostmi nabytými ve sféře školního prostředí a pedagogicko-psychologického kontextu. 

Po celou dobu programu bude vymezen čas a prostor pro vlastní dotazy a připomínky samotných účastníků.