Kurzy

Posluchači budou seznámeni s okolnostmi vzniku křesťanství. Následně bude v mnoha souvislostech (dějinných, mocenskopolitických, filosofických, kulturně-civilizačních, uměleckých, vědeckých, ekonomických) popsán vnitřní vývoj a globální rozšiřování křesťanství včetně jeho současné podoby. Lektor k téma probere prostřednictvím prezentace s využitím audiovizuálních materiálů a ukázek.

Posluchači budou seznámeni s kulturně-historickým pozadím vzniku křesťanství, s cestou malé sekty v rámci judaismu k nejrozšířenějšímu náboženství světa. Bude osvětlen proces formování Nového zákona a jeho vztahu se Starým zákonem, popsána základní světonázorová struktura křesťanství včetně základních oblastí fundamentální teologie (ekleziologie, pneumatologie, eschatologie atd.) (3h)

Přestávka 30 minut

Kromě výkladu stěžejních myšlenek, pojmů a výkladu procesu formování dogmat na (ekumenických) koncilech se budeme zabývat vnitřní diferenciací a postupným vznikem jednotlivých významných duchovních proudů v rámci křesťanství. (3h)

Přestávka 30 minut

Dále bude pospán základní přehled dějin katolické církve s přihlédnutím k jejímu kulturně-civilizační vlivu na evropské i světové dějiny. Bude přiblížena základní osnova liturgického roku a osvětlen význam základních svátků a rituálů. (2h)

Lektor bude výklad doplňovat multimediálními prezentacemi k dané problematice a posluchači si odnesou řadu odkazů ke stažení zajímavých a přínosných materiálů na webu lektora.

Webinář je zaměřen na dějiny práva na území dnešní České republiky od počátku v letech 1618–1918. Cílem je seznámení s vývojem právních institutů, a to pomocí právních dokumentů. Kromě studia textů se účastníci seznámí i s právními aspekty běžného života u nás v dobách minulých (otázky manželství, dosažení zletilosti, smluvní právo, ale i právo trestní).

• Státoprávní vývoj let 1618–1918 (1 vyučovací hodina)
• Vývoj práva státního – základní dokumenty českého státu prizmatem právního historika (1 vyučovací hodina)
• Tři století vývoje občanského práva, včetně práva rodinného (1 vyučovací hodina)
• Vývoj institutů trestního práva, včetně zvláštního zastavení u čarodějnických procesů (1 vyučovací hodina)
• Konkrétní témata mohou být upravena nebo změněna s ohledem na složení posluchačů a jejich potřeby.

Kurz seznamuje posluchače se světovou ekonomikou, s jejími prvky, vztahy, rozložením ekonomického potenciálu v jednotlivých regionech světa, základními tendencemi vývoje ve světové ekonomice a jejich vlivem na národní ekonomiky. Poskytuje základní informace o mezinárodních institucích, ekonomických centrech a jejich roli ve světové ekonomice a rovněž o integračních procesech ve světové ekonomice. Výklad zahrnuje charakteristiku a vymezení zemí centra světové ekonomiky, dále rozvojových zemí a centrálně plánovaných ekonomik a konečně i seznámení s problematikou komparace subjektů světové ekonomiky a vymezení postavení národní ekonomiky ČR) a integrace (EU) ve světové ekonomice.

Každá kultura má odlišné vnímání osob, které chápeme jako své příbuzné. Ať blízké, nebo vzdálené. Tématem vzdělávací akce je rodina a příbuzenství z antropologické perspektivy. Pokusíme se seznámit s kulturní pestrostí pojetí rodiny a příbuzenství, postavení jednotlivců napříč jako oním systémem, tak různými kulturami. Nedílnou součástí je i příbuzenská terminologie. Jedinci si připomenou a pokusí si osvojit praktiky spojené s případovým příbuzenstvím. Presentace v powerpointu.

• Rodina a příbuzenství v různých kulturách - 2 v. hodina
• Přestávka 30 minut
• Příbuzenská terminologie a její zákonitosti -  2 v. hodiny
• Přestávka 30 minut
• Patri, matri, uni, bilinearita jako pravidlo – 1 v. hodina
• Sňatek, výměna žen, postmaritální residence – 1 v. hodina
• Přestávka 30 minut
• Typy manželství a jejich role v různých společnostech -  2 v. hodiny

Webinář je zaměřen na poskytnutí základních informací o právním řádu na území Československa od roku 1939 do roku 1989. Především jde o pohled právního historika na dobu nesvobody, poválečné a poúnorové období, ale i dobu pražského jara. Témata jsou volena z oblasti práva ústavního, občanského i trestního.

• Doba nesvobody a její právní režim (1 vyučovací hodina)
• Poválečné Československo a jeho právní řád (1 vyučovací hodina)
• Ústavní vývoj let 1939–1989 (1 vyučovací hodina)
• Vývoj institutů občanského a trestního práva (1 vyučovací hodina)
• Konkrétní témata mohou být upravena nebo změněna s ohledem na složení posluchačů a jejich potřeby.

Webinář je zaměřen na ústavní systém Rakouska a Rakousko-Uherka v 19. a na počátku 20. století. Nedílnou součástí je i výklad státoprávních otázek týkajících se českých zemí a Slovenska. Kromě ústavních dějin je cílem semináře seznámit posluchače s vývojem některých institutů ústavního práva a jejich zakotvením v ústavních dokumentech. Jde především o základní občanská práva a jejich ochranu.

• První polovina 19. století – počátek změn a doba kodifikací (1 vyučovací hodina)
• Vývoj ústavního práva v letech 1848–1918 (2 vyučovací hodiny)
• Přestávka 30 minut
• Občanská práva a jejich ochrana v letech 1848–1918 (1 vyučovací hodina)
• Konkrétní témata mohou být upravena nebo změněna s ohledem na složení posluchačů a jejich potřeby.

Účastníci nejprve projdou stručný úvodem do oboru etiky (deskriptivní, normativní a aplikované).Tyto poznatky pak budou aplikovány na oblast umělé inteligence a s ní spojené etické výzvy. Kurz se přitom zaměří na aktuální a reálná morální dilemata spojená s využitím umělé inteligence v různých oblastech společenského života (zdraví, doprava, justice, hudba, vzdělání), příklady nastavení morálních hodnot AI a debatu, jak bychom měli algoritmy “moralizovat”. Neopomeneme ani diskuzi o možných důsledcích vzniku superinteligence, vyšší formě inteligence, která by na nás byla nezávislá, a rozebereme problém jejího dlouhodobého ovládání. V závěru kurzu bude primárně věnovaná pozornost otázkám a příkladům, jak umělá inteligence vstupuje do oblasti vzdělávání.

• Úvod: etika jako vědecká disciplína a možnosti její aplikace na oblast umělé inteligence (15 min.).
• Základy etiky umělé inteligence: reálná etická dilemata v různých oblastech společenského života, včetně vzdělávání (45 min.).
• Příklady nastavení morálních hodnot AI a otazníky pro budoucnost (45 min.).
• Debata o superinteligenci a výzvách, které může přinést (45 min.).
• Didaktické ukázky: praktické příklady pro pedagogickou praxi (30 min.).

Jak je možné, že jednu událost vnímáme každý jinak? Proč ve zprávách převládají negativní události? Na tuto a mnoho dalších otázek poskytuje odpověď behaviorální ekonomie. Behaviorální ekonomie je vědecký směr, který propojuje poznatky o lidském rozhodování z psychologie, sociologie a ekonomie. V rámci kurzu budou představeny základní vhledy do toho, jak funguje lidské rozhodování. Důraz přitom bude kladen na to, jak lidé pracují s informacemi – od jejich vyhledávání, přes interpretaci až po využití v rozhodování. Účastníci si zároveň projdou několika experimenty, ve kterých si prakticky vyzkouší některá obecná pravidla lidského rozhodování a z nich vyplývající zkreslení. Tyto experimenty budou zároveň snadno přenositelné do výuky.

• Úvod do behaviorální ekonomie: Základní pojmy a principy (1 h)
• Jaký má vztah práce s informacemi a vyhýbání se nepříjemným věcem (0,5 h)
• Jak se lidé vypořádávají se složitou realitou (1 h)
• Jakou roli hraje v práci s informacemi kontext (0,5 h)
• Jak se vypořádat se zkresleními při práci s informacemi (1 h)

Posluchači budou seznámeni s kořeny, vývojem a současným stavem Arabsko-izraelského a Izraelsko-palestinského konfliktu v kontextu Blízkého východu a mezinárodních vztahů po r. 1945. Lektor k téma probere prostřednictvím prezentace s využitím audiovizuálních materiálů a ukázek.

Účastníci budou seznámeni s původem a myšlenkovým pozadím moderního sionismu a procesem, který vedl ke vzniku státu Izrael. Budou analyzovány počátky bojů mezi Židy a Araby, vývoj vztahu Velké Británie k židovskému přistěhovalectví. (2h)

Přestávka 30 minut

Analýza arabsko-izraelských válečných konflikty od vzniku židovského státu v r. 1948 až do roku 2021 (včetně jejich mezinárodněpolitických a vojensko-ekonomických důsledků). (2h)

Přestávka 30 minut

Výklad bude také zaměřen na strukturu palestinského národně osvobozeneckého hnutí a boj Palestinců s Izraelem včetně analýzy ničivých teroristických útoků a problematiky palestinských uprchlíků v okolních zemích (Jordánsko, Libanon). (2h)

Přestávka 30 minut

Výklad bude zahrnovat nástin vývoje blízkovýchodního mírového procesu včetně rozboru role jednotlivých zainteresovaných aktérů (USA, SSSR, Egypt, OSN atd.). (1h)

Dále bude přiblížena současná situace v soužití mezi Izraelci a Palestinci a problematika situace na okupovaných územích (výstavba židovských osad, zdi, situace na palestinské politické scéně apod.) včetně vnitřního sporu židovských občanů ohledně "okupovaných území". (1h)

Lektor bude výklad doplňovat multimediální prezentací k dané problematice a posluchači si odnesou řadu odkazů ke stažení zajímavých a přínosných materiálů na webu lektora.

Problematika užívání kyberprostoru žáky a studenty ve škole či mimo školu se stává více a více palčivějším negativním fenoménem, který zaměstnává nejen rodiče, ale především pedagogy, školní psychology nebo preventisty. Virtuální prostor skýtá pro žáky mnoho výhod, ale bohužel také velkou část rizik, o jejichž předcházení, včasném záchytu a efektivním řešení by měl mít základní přehled každý pedagog.

Vysvětlíme si různé typy rizikových projevů v kyberprostoru, jako je Kybergrooming, Webcamtrolling, Sexting, Happy slapping, Hoax a další fenomény, které jsou v dnešní době velmi aktuální a mohou se u žáků vyskytnout. Samozřejmě neopomeneme základní informace o sociálních sítích, které naprostá většina žáků a studentů denně využívá a bohužel také zneužívá nebo se prostřednictvím jich stává jejich obětí.

Hlavní zřetel bude kladen na problematiku kyberšikany, u které si vysvětlíme mechanismus jejího vzniku, její fáze, základní typy a především její prevenci, diagnostiku a adekvátní řešení.

Škola by se měla k výskytu kyberšikany (nebo jiných „kyber“ útoků) postavit čelem vždy – jak v případě, že k ní dochází v době výuky (resp. na půdě školy), tak i když probíhá mimo ni. V prvním případě existují ucelené postupy, kterých by se měla každá škola držet. V případě druhém je doporučeno pracovat s kolektivy, kde ke kyberšikaně dochází, protože naprostá většina případů kyberšikany souvisí s reálnými vztahovými potížemi (agrese, nepřátelství, šikana) ve třídě i mimo virtuální prostor.  

Seminář obsahuje jednak teoretická východiska problematiky užívání kyberprostoru žáky, na straně druhé budou účastníci seznámeni s ukázkami konkrétních aktivit – detailně si vysvětlíme některé techniky, přímo použitelné při prevenci, diagnostice nebo řešení projevů rizikového chování u žáků a studentů spojeného s používáním kyberprostoru.

Probereme si také konkrétní kazuistiky z praxe, při kterých se reálná kyberšikana řešila.

Lektor jakožto školní psycholog a preventista se bude snažit předat vědomosti a zkušenosti získaná teoretickým studiem psychologie a praktickými zkušenostmi nabytými ve sféře školního prostředí a pedagogicko-psychologického kontextu. 

Po celou dobu programu bude vymezen čas a prostor pro vlastní dotazy a připomínky samotných účastníků.

Cílem akce je seznámit s politickým systémem meziválečného Československa, na který vědomě dnešní politický systém navazuje. Posluchači se více dozví nejen o tom, jaký byl meziválečný systém a jak fungoval. Velká pozornost bude věnována roli prezidenta republiky T. G. Masaryka. Pozornost bude rovněž zaměřena na to, jaká byla politická realita a praxe vykonávání politiky v souvislosti s předvolebním bojem, volebními výsledky etc.

Význam T. G. Masaryka pro českou politickou kulturu a meziválečný politický sytém (aktéři, instituce a osobnosti) 2 vyuč. hodiny

Volby v meziválečném Československu (politické programy, předvolební boj, politická realita 2 vyuč. hodiny

      Představy o ideálním státě a politickém systému 2 vyuč. hodiny

Srovnání s dnešní politickým systémem 2 vyuč. hodiny

Posluchači budou seznámeni s okolnostmi a klíčovými momenty vzniku a rozšíření islámu. Bude provedena komparace islámu s dalšími abrahámovskými náboženstvími. Ve stručném přehledu bude nastíněn vývoj islámu v kulturně civilizačních a globálních souvislostech. Ve druhé části semináře bude popsán kontext vzniku a vývoje islámské fundamentalismu a jeho konkrétní projevy a působení ve světě od r. 1979.

Lektor k téma probere prostřednictvím prezentace s využitím audiovizuálních materiálů a ukázek.

Účastníci budou seznámeni s kulturně-historickým pozadím vzniku islámu (myšlenkové a kulturní pozadí vzniku Koránu, život a působení proroka Mohameda) dále se základní     myšlenkovou strukturou tohoto náboženství (signifikantní témata: kosmologie, vztah člověk - Bůh, eschatologie, právo, sociální aspekty, vztah k dalším náboženstvím atd.) včetně komparace s judaismem a křesťanstvím. Výklad dále zahrne historický nástin šíření islámu ve světě v průběhu dějin a kulturně-civilizační aspekty islámu. Dále se výklad bude zabývat     detailní analýzou práva šaría a jeho srovnáním s právem v euroamerickém civilizačním            okruhu. Dalším z dílčích témat budou projevy islámu v současném světě včetně problematiky islámu v rámci EU (realita - statistiky, mýty a předsudky). (5 hodin).

V další části přejdeme k vysvětlení okolností vzniku militantního islámského fundamentalismu, popíšeme jeho historický vývoj a vysvětlíme jeho ideologii včetně vysvětlení negativního vztahu islamistů k naší civilizaci. (3 hodiny)

Lektor bude výklad doplňovat multimediálními prezentacemi k dané problematice a posluchači si odnesou řadu odkazů ke stažení zajímavých a přínosných materiálů na webu lektora.

Posluchači budou seznámeni s příčinami, průběhem a projevy Studené války (1947 – 1989) v globálních souvislostech. Lektor k téma probere prostřednictvím prezentace s využitím audiovizuálních materiálů a ukázek.

Posluchači budou seznámeni s předpoklady vzniku, počátky a vývojem studené války v letech 1945-1989. (1h)

Lektor objasní klíčové momenty ve vývoji vztahů mezi supervelmocemi (Berlínské krize, Korejská válka) s přihlédnutím vojensko-politickému vývoji v Evropě (rozdělené Německo, NATO, Varšavská smlouva). (1h)

Lektor objasní klíčové momenty ve vývoji vztahů mezi supervelmocemi (Vietnamská válka, Suezská krize, Karibská krize, Afghánská krize) (2h)

Dále budou posluchači seznámeni s vývojem jaderných zbraní, jejich typů, strategiemi jejich případného použití včetně důsledků. Shrneme dějiny závodů ve zbrojení mezi supervelmocemi USA a SSSR a objasňuje hlavní mezníky tzv. odzbrojovacího procesu. (2h)

V závěrečné části budou analyzovány příčiny rozpadu SSSR a okolnosti konce studené války. (2h)

Tato akce poskytuje posluchačům základní vědomosti o cílech, metodách a postupech mediální komunikace a specifických forem cílené diskomunikace a dezinformace, směřujících k utváření veřejného mínění. V hierarchii médií masové komunikace je věnována pozornost zejména audiovizuálním a multimediálním médiím. Nebude chybět ani exkurz k rozvoji médií a mediální komunikace a dále analýza mediálních obsahů a jejich formálního ztvárnění z hlediska zpravodajských, publicistických a uměleckých žánrů ale i reklamy, propagace a marketingu.

• Charakteristika teorie masové komunikace, začlenění předmětu do soustavy věd (hlavní teoretická a metodologická východiska) - 1 vyučovací hodina
• Typologie sociální komunikace: základní charakteristiky jednotlivých typů komunikační události od intrapersonální až po veřejnou -1 vyučovací hodina
• Přestávka 30 minut
• Mediální informace, druhy, struktura, vlastnosti - 1 vyučovací hodina
• Mediální systémy, druhy, vývoj, obsahová a formální struktura - 1 vyučovací hodina
• Přestávka 30 minut
• Prvky mediálních informačních systémů (komunikátor, komunikant, sdělení, informační kanál, médium, informační instituce) – 2 vyučovací hodiny
• Přestávka 30 minut
• Vyhodnocování efektů masové komunikace (stimuly, predispozice komunikátora a komunikanta, vnitřní zprostředkovací procesy, specifické možnosti jednotlivých médií a jejich druhů) – 1 vyučovací hodina
• Současný stav a perspektivy dalšího rozvoje médií a mediální komunikace – 1 vyučovací hodina

Seminář je zaměřen na kritické vyhodnocování informací z oblasti medicíny a příbuzných oborů, učí práci s primárními zdroji a nástroji pro ověřování, zahrnuje velký podíl samostatného nácviku na konkrétních kasuistikách a datech a řadu tematických diskusí.

• Úvod – terminologie, kritické myšlení, informační zdroje, nástroje (3,5 hod)
  • Úvodní ilustrační příběh
  • Problematika nárůstu neověřených informací odborného charakteru v soudobých médiích
  • Přestávka 30 minut
  • Principy kritického myšlení, význam vzdělávání a práce s informacemi, typy kognitivních zkreslení
  • Ukázky pomocných nástrojů usnadňujících vyhodnocení validity odborných informací
• Ověřování validity konkrétních informací (3,5 hod)
  • Společně prováděné analýzy konkrétních příkladů populární mediální informace a jejího ověřování
  • Samostatné zpracování, vyhodnocení a ověření konkrétních reálných dat a článků z populárních médií, následované vždy krátkou diskusí s ostatními účastníky nad každým zpracovaným tématem
  • Diskuse nad nejčastějšími medicínsko-biologickými tématy, u nichž se účastníci setkávají s pochybnostmi o jejich validitě
• Konspirační teorie – historie, současnost, psychologické aspekty (1 hod)
• Závěrečná diskuse