Kurzy

Seminář se zaměří na seznámení posluchačů s osobností Emila Háchy v kontextu vývoje české politiky 20. století a s výsledky dosavadního výzkumu k danému tématu. Pokusí se postihnout poměr naší společnosti k protektorátu, přiblížit postoje Emila Háchy ale i celé společnosti k nacistické okupaci a vyrovnávání naší společnosti s novými podmínkami vyvolané okupací a druhou světovou válkou. Hlavní pozornost se soustředí na jednání Emila Háchy v době okupace a jeho aktivity v odboji. Stranou nezůstanou ani poválečné osudy protektorátního prezidenta, jeho zatčení a brzká smrt ve vězení. Stejně jako kritické zhodnocení jeho úlohy v poválečné historiografii.

Kurz je koncipován na 6 hodin a bude obsahovat následující témata:

1/ Emil Hácha pokus o stručný životopis

2/ Volba Emila Háchy československým prezidentem v listopadu 1938 a jeho role v politickém systému druhé republiky

3/ Nacistická okupace a role Emila Háchy při vzniku Protektorátu Čechy a Morava

4/ Kontakty Emila Háchy s odbojem (spolupráce s ministerským předsedou gen. A. Eliášem)

5/ Situace po nástupu R. Heydricha

6/ Konec války a smrt. E. Háchy a hodnocení jeho činnosti.

Seminář bude zaměřen na problematiku našich dějin ve 20 století. Bude se zabývat jak dobou demokracie, tak problematickým obdobím dvou totalit. Zásadní pozornost bude věnována čtyřem tématům. Nejprve otázce rozpadu habsburské monarchie (2014 –100 let od vypuknutí Velké války) a vzniku Československa (1918-1920). Druhým okruhem bude popis moderní prvorepublikové demokracie s jejími přednostmi i zápory. S účastníky se budeme také zabývat příčinami krize demokracie. Třetím tématem pak bude období nacistické okupace a protektorátu a československého druhého odboje. Konečně čtvrtým tématem bude nástup komunistické totality (období třetí republiky, únor 1948 a podoby nově budovaného totalitního systému).

Seminář se zaměří na komplexní představení možností a limitů komparace dvou velkých totalitarismů 20. století. Úvodem kurzu budou účastníci seznámeni s výsledky nejnovějšího bádání a relevantní literaturou k tématu. Poté budou postupně analyzovány: 1) společné historické kořeny komunistického a nacistického hnutí, 2) shody a rozdíly v jejich ideologii (tzv. „politická náboženství“), 3) shody a rozdíly v jejich praxi (např. osobnost vůdce, masovost, represivní politika, propaganda apod.)

Seminář bude zaměřen na vysvětlení a přiblížení událostí v únoru 1948, které zásadně předurčily vývoj v naší společnosti v druhé polovině 20. století.

Seminář bude zaměřen na představení životních osudů druhého československého prezidenta Edvarda Beneše.

Seminář bude zaměřen na fungování politického systému Národní fronty a to jednak v období let 45-48 a následně na změnu po únoru 1948 a na roli tzv. Akčních výborů NF

Cílem přednášky je přiblížit specifickou problematiku 20. století s ohledem na klíčové události zejména v rámci doby studené války, která patří ke stále podceňovaným tématům v rámci českého vzdělávacího systému. Přednáška se bude zaměřovat na světové dějiny, nikoliv na české dějiny a bude se snažit vysvětlit souvislosti mezi různými událostmi v jednotlivých částech světa.

• Vznik „krátkého 20. století“ – od 1. světové války po 2. světovou válku
• Vznik studené války, příčiny a formování bloků, vznik mocenského soupeření
• Fenomén zástupných konfliktů (Korea, Vietnam, Angola)
• Vznik „druhé studené války“ – nástup Reagana a rozpad bipolarity

1. Skotsko – země a lidé. Nejkrásnější místa Skotska, krajina, která utvářela charakter lidí, kteří tam žili, jejich historii i jazyk. Přehled nejdůležitějších momentů vývoje Skotska, kořeny konfliktů s Anglií. Povídání o lidech, jejichž význam pro Skotsko byl takový, že se stali ikonami dnešního Skotska. Vývoj skotské architektury a význam Charlese R. Mackintoshe. Tradiční hudba a tanec. Pokusíme se vyvrátit některé stereotypy o Skotsku.

2. Drobnosti z britské a americké historie, které pomohou osvěžit vaše znalosti historie i inspirovat vás k začlenění podobných aktivit do vlastní výuky angličtiny.

Probereme národní stereotypy, pověry, zvyky, symboly, významné osobnosti a události, vše hravou formou prostřednictvím kvizů a cvičení.

Jde o metodický seminář s prvky teorie i praxe, prostor bude dán i diskusi učitelů o tom, jak začleňují kulturní a historická témata do výuky angličtiny. Učitelé se dovědí množství zajímavostí z oblasti kultury a historie, bude jim poskytnuto pár ukázkových pracovních listů pro výuku, zároveň získají přístup k online materiálům k tomuto tématu. 

Historické pozadí některých svátků v anglicky mluvících zemích a jejich zasazení do současného kontextu. Možné způsoby, jak tyto svátky a události s nimi spojené představit studentům. Ukázka aktivit, které zpestří hodinu, zaujmou žáky a pomohou rozšířit jejich obzor. Seminář seznámí účastníky se svátky v anglicky mluvících zemích: Independence Day, Columbus Day, Halloween, Bonfire Night, Patron Saint's Days, St Valentine's Day, Thanksgiving, April Fool's day, Remembrance Day, Memorial Day, Veteran's Day, Trooping the Colour, Martin Luther King's Day.

Seminář je zaměřen na prohloubení přehledu a orientace v aktuálním dění ve světě – jeho problémových oblastech a konfliktech a nedávné minulosti. Obecný a systematický pohled na problematiku (aktuální procesy, obecné příčiny a důsledky, typologie problémových oblastí a konfliktů) bude vystřídán přiblížením vybraných konfliktů v jednotlivých oblastech světa: Evropy, postsovětského prostoru, islámského regionu (terorismus, Blízký východ), indického subkontinentu, jihovýchodní a východní Asie, Latinské Ameriky a subsaharské Afriky. Důraz je přitom kladen na vidění problematiky v širších globálních a historických souvislostech, analýzu příčin a diskusi rizik budoucího vývoje. Závěr se věnuje významu znalosti aktuálního dění ve světě a možnostem aplikace této látky ve výuce na ZŠ a SŠ.

• První plány a pokusy o integraci
• Vývoj po druhé světové válce
• 60. a 70. let – rozšiřování i první problémy
• Britská role v integračním procesu
• Od konce 20. století do současnosti

- co jsou VNSA? (státní vs. nestátní aktér, typologie VNSA);

- VNSA v moderní historické perspektivě (historie fenoménu, příčiny existence VNSA);

- VNSA  a bezpečnost (VNSA jako poskytovalé bezpečnosti vs. jako bezpečnostní hrozba);

- radikálně-salafističtí VNSA (od Al-Káidy k Daeši).

Webinář bude primárně zaměřen na podoby židovské tematiky v české literatuře. Vzhledem k faktu, že povětšinou se ve školství pracuje pouze s tematikou biblickou a dále se šoa, budou tyto dvě pod-tematiky upozadněny na úkor jiných, ve výuce méně zastoupených, ne však nezajímavých, pod-tematik (českožidovské hnutí, Praha, Golem, židovství, ahasverismus, humor). Součástí lekce bude rovněž návrh didaktického využití díla Lea Perutze a Siegfrieda Kappera, jenž proběhne formou práce s textem. Jelikož rozebírané díla obsahují značné množství odkazů na mimoliterární kontext, (termíny spojené s judaismem, historická data, symbolika, hebrejské a jidiš výrazy apod.) bude nedílnou součástí webináře také úvod do židovství (historie Židů ve světě, základní židovské texty, židovské tradice a zvyky, židovské jazyky) a dále lekce zabývající se česko-židovskými vztahy (historie, literární stopa, osobnosti, školství). Rovněž budou zmíněny vývojové fáze literárních postav – Židů. Z hlediska šoa se zaměříme na vývojové etapy antisemitismu, na tvorbu terezínskou a na tu intencionální (zaměřenou na děti a mládež). V oblasti biblické bude analyzováno desatero (z židovského pohledu). Účastníkům bude poskytnuta také řada tipů na sekundární studijní literaturu a na výukové programy zabývající danou problematikou.

1. Osnova akce (přehled témat výuky s časovou dotací jednotlivých témat)

• Úvod do židovství 
• historie Židů ve světě
• základní židovské texty
• tradice a zvyky
• jazyky (hebrejština, jidiš, judeo-španělština, němčina, čeština)
• Židé v českých zemích
• historie
• literární vývoj
• významné osobnosti
• Golem v souvislostech
• židovské školství v kontextu českého
• Židovská tematika v české literatuře
• židovská postava v romantismu
• literární kontext
• rozbor děl autorů židovského původů působících v období mezi revolucí 1848 a druhou světovou válkou se zaměřením na následující pod-tematiky: českožidovské hnutí, Praha, Golem, židovství, ahasverismus, šoa (Terezínská tvorba a intencionální literatura) a židovský humor
• zaměřeno zejména na autory: S. Kapper, L. Kompert, H. Salus, M. Brod, I. Olbracht, F. Gellner, E. Hostovský, P. Eisner, J. Orten, F Gottlieb, V. Fischl, L. Perutz, G. Meyrink, F. Kafka, J. Langer, V. Rakous a A. Fuchs
• Návrhy didaktického využití vybraných textů
• rozbor školských dokumentů
• práce s textem (S. Kapper, L. Perutz)
• studijní a výukové zdroje

Intenzivní výukový blok představí přehled vývoje českého divadla od počátků národního obrození, v němž hrála myšlenka existence vlastního ´národního divadla´ klíčovou roli v celé probouzející se společnosti, po vybudování velké reprezentativní budovy Národního divadla.

Během stoletého procesu, který několikrát jakoby začínal od počátku, česká divadelní kultura do značné míry (v rekordním čase) ´dohnala Evropu´ a vytvořila základ (svými vzory i traumaty) českého moderního divadla.

Osnova akce (přehled témat výuky s časovou dotací jednotlivých témat)

1. Počátky přemýšlení o národním divadle (a první divadelní a dramatické pokusy) v českých vlasteneckých kruzích na konci 18. století / 1,5 h
2. Situace českého divadla v první polovině 19. století s důrazem na působení a význam Josefa Kajetána Tyla / 1,5 h
3. Josef Jiří Kolár a české divadlo v 50. letech 19. století; ustavení moderní české divadelní kritiky / 1,5 h
4. Cesta od otevření Prozatímního divadla k (dvojímu) otevření Národního divadla (dramatikové a dramatické soutěže, herci a podoby herectví, publikum) / 1,5 h

• Od průmyslová revoluce k moderní společnosti 
• Od prosperity k černému pátku
• Ekonomické aspekty fungování totalitních režimů 
• Vývoj globálního hospodářství druhé poloviny 20. století

Cílem přednášky je přiblížit aktuální témata mezinárodních vztahů Pozornost bude věnována problematice mezinárodní chudoby, migrace, vzdělávání, výživy a hladu a životnímu prostředí, to vše ve vazbě na jednotlivé regiony (subsaharská Afrika, Magreb, jihovýchodní Asie, východní Asie, Latinská Amerika). Další část kurzu bude věnována nastupujícím mocnostem v mezinárodním systému (Čína, Indie, Brazílie, Jihoafrická republika) od 90. let 20. století do současnosti.

• Chudoba jako rozvojový problém č. 1, možnosti měření chudoby, vztah mezi chudobou a migrací a praktické aplikace v jednotlivých regionech
• Problematika hladu, výživy a vzdělávaní a praktická aplikace v jednotlivých regionech
• Čína a Indie v současném mezinárodním systému
• Brazílie a JAR v současném mezinárodním systému

Cílem přednášky je přiblížit postavení ČR od roku 1993, hlavní směry její zahraniční politiky, hlavní témata její rozvojové politiky, členství ČR v NATO a EU a témata, na která se soustředí v rámci mezinárodních vztahů. Jedná se o opomíjené téma, které není dostatečně zpracované v rámci středoškolských osnov, a přesto znalost ČR a jejich aktivit patří ke klíčovým krokům k pochopení toho, jakým způsobem ČR na mezinárodní scéně vystupuje. Znalosti o ČR patří k významným i z hlediska výchovy k občanství.

• Zahraniční politika ČR po roce 1993 – její tvorba a aktéři (prezident, vláda)
• Rozvojová politika ČR po roce 1993 – hlavní témata spolupráce, výběr prioritních zemí
• Členství ČR v NATO, EU – účast ČR na misích

• Teorie mezinárodních vztahů: moc, stát, suverenita, zahraniční politika státu 
• Velmocenský systém 
• První a druhá světová válka
• Studená válka
• Vývoj po roce 1992