Kurzy

Posluchači budou seznámeni s příčinami, průběhem a projevy Studené války (1947 – 1989) v globálních souvislostech. Lektor k téma probere prostřednictvím prezentace s využitím audiovizuálních materiálů a ukázek.

Posluchači budou seznámeni s předpoklady vzniku, počátky a vývojem studené války v letech 1945-1989. (1h)

Lektor objasní klíčové momenty ve vývoji vztahů mezi supervelmocemi (Berlínské krize, Korejská válka) s přihlédnutím vojensko-politickému vývoji v Evropě (rozdělené Německo, NATO, Varšavská smlouva). (1h)

Přestávka 30 minut

Lektor objasní klíčové momenty ve vývoji vztahů mezi supervelmocemi (Vietnamská válka, Suezská krize, Karibská krize, Afghánská krize) (2h)

Přestávka 30 minut

Dále budou posluchači seznámeni s vývojem jaderných zbraní, jejich typů, strategiemi jejich případného použití včetně důsledků. Shrneme dějiny závodů ve zbrojení mezi supervelmocemi USA a SSSR a objasňuje hlavní mezníky tzv. odzbrojovacího procesu. (2h)

Přestávka 30 minut

V závěrečné části budou analyzovány příčiny rozpadu SSSR a okolnosti konce studené války. (2h)

Lektor bude výklad doplňovat multimediální prezentací k dané problematice a posluchači si odnesou řadu odkazů ke stažení zajímavých a přínosných materiálů na webu lektora.

Široce koncipovaný, interdisciplinárně orientovaný seminář a workshop na pomezí ekonomie, historie a numismatiky ukazuje, jak peníze od svého vzniku až do současnosti ovlivňovaly a ovlivňují život lidí.

• Druhy platidel a jejich kupní síla napříč stoletími (2 hodiny)
• Měnové krize, fiskální politika, ceny a mzdy, měření životní úrovně, úvěr a lichva, dluhy a půjčky, rozvoj obchodu a bankovnictví (2 hodiny)
• Peníze jako symbol a součást rituálu, chování lidí ovlivněné penězi (1 hodina)
• Rozbor pramenů (1 hodina)

Webinář je zaměřen na dějiny práva na území dnešní České republiky od počátku do roku 1618. Cílem je seznámení s vývojem právních institutů v době středověku a novověku pomocí právních dokumentů. Kromě studia textů se účastníci seznámí i s právními aspekty běžného života u nás v dobách minulých (otázky manželství, dosažení zletilosti, smluvní právo, ale i právo trestní).

• Význam práva v českých dějinách, základní instituty (1 vyučovací hodina)
• Vývoj práva státního – základní dokumenty českého státu prizmatem právního historika (1 vyučovací hodina)
• Přestávka 30 minut
• Středověké a novověké osobní, manželské, rodinné a smluvní právo, trestní právo (2 vyučovací hodiny)
• Konkrétní témata mohou být upravena nebo změněna s ohledem na složení posluchačů a jejich potřeby.

Posluchači budou seznámeni s kořeny, vývojem a současným stavem Arabsko-izraelského a Izraelsko-palestinského konfliktu v kontextu Blízkého východu a mezinárodních vztahů po r. 1945. Lektor k téma probere prostřednictvím prezentace s využitím audiovizuálních materiálů a ukázek.

Účastníci budou seznámeni s původem a myšlenkovým pozadím moderního sionismu a procesem, který vedl ke vzniku státu Izrael. Budou analyzovány počátky bojů mezi Židy a Araby, vývoj vztahu Velké Británie k židovskému přistěhovalectví. (2h)

Přestávka 30 minut

Analýza arabsko-izraelských válečných konflikty od vzniku židovského státu v r. 1948 až do roku 2021 (včetně jejich mezinárodněpolitických a vojensko-ekonomických důsledků). (2h)

Přestávka 30 minut

Výklad bude také zaměřen na strukturu palestinského národně osvobozeneckého hnutí a boj Palestinců s Izraelem včetně analýzy ničivých teroristických útoků a problematiky palestinských uprchlíků v okolních zemích (Jordánsko, Libanon). (2h)

Přestávka 30 minut

Výklad bude zahrnovat nástin vývoje blízkovýchodního mírového procesu včetně rozboru role jednotlivých zainteresovaných aktérů (USA, SSSR, Egypt, OSN atd.). (1h)

Dále bude přiblížena současná situace v soužití mezi Izraelci a Palestinci a problematika situace na okupovaných územích (výstavba židovských osad, zdi, situace na palestinské politické scéně apod.) včetně vnitřního sporu židovských občanů ohledně "okupovaných území". (1h)

Lektor bude výklad doplňovat multimediální prezentací k dané problematice a posluchači si odnesou řadu odkazů ke stažení zajímavých a přínosných materiálů na webu lektora.

Kurz je určen všem učitelům ZŠ a SŠ, VOŠ, VŠ zajímajícím se o využití metody orální historie ve výuce. Kurz seznámí vyučující s základy orální historie.

Hlavní část kurzu je věnována vedení rozhovorů, výběru pamětníků/narátorů, volbě otázek, volbě prostředí pro nahrávání, platné legislativě pro uchování záznamů a rovněž výstupům z orálně historických projektů.

Kurz přinese praktické ukázky – výstupy práce žáků a studentů v podobě audiovizuálních dokumentů, žákovských a studentských prací, lexikonů apod.

Seminář vychází z výsledků badatelských výzkumů přednášejícího, z pěti publikací a desítek článků doma i v zahraničí. Účastníci kurzu obdrží podpůrné materiály pro vlastní vedení projektů.

• Orální historie, kvalitativní metoda výzkumu – historie, postavení ve světě a u nás.
• Orálně historický výzkum – postup (vedení rozhovoru), vlastní projekt.
• Analýza, intepretace OH projektu.
• Výsledky OH projektů – seminární práce, žákovské práce, dokumenty, web. Probereme vlastní nápady na vedení rozhovorů z řad učitelů.

Nejen vzdálenější minulost, ale také české dějiny 20. století zrodily řadu historických mýtů a stereotypů, které stále ovlivňují náš každodenní život a podle nichž se orientujeme ve světě. Lektor představí s pomocí vědeckých, publicistických i uměleckých děl vybrané události a procesy tohoto období a společně s účastníky semináře je podrobí diskusi.

• Čechoslovakismus (1 hodina)
• Mnichovský komplex (1 hodina)
• Odsun – vyhnání Němců (1 hodina)
• Únor 1948 (1 hodina)
• „Pražské jaro“ 1968 (1 hodina)
• Normalizace a listopad 1989 (1 hodina)

Cílem semináře je představit jeho účastníkům různé odpovědi na otázky: Proč lidé migrovali, migrují a migrovat budou? Jaké jsou cesty a způsoby migrace? Lze mezinárodní migrace řídit? Kolik je migrantů na světě? Je rozdíl mezi migrantem a uprchlíkem? Kolik migrantů přichází do Evropy? Kolik migrantů přichází do České republiky? Potřebuje Evropa a Česká republika imigranty? Jaké jsou dopady emigrace na rozvojové země?

Výklad bude doplněn o témata historie migrace obyvatel v Evropě v průběhu staletí, hlavní migrační proudy během 20.století, trendy současné migrace, jaké migrační proudy můžeme očekávat v budoucnu. Na semináři budou prezentovány případové studie současná migrace do Evropy, migrace v Asii a migrace obyvatel do USA. Výklad bude doplněn zkušenostmi lektora z výzkumných aktivit v dané problematice z regionů Asie, Afriky a střední i východní Evropy.

Normalizační režim 70. a 80. let usiloval o monopol moci ve všech oblastech

veřejného života, mnoho nepřipustil ani v ochraně životního prostředí. Devastace životního prostředí, především pokud se jednalo o znečištění ovzduší a vody dosáhlo svého maxima na přelomu 70. a 80. let, kdy se Československo mírou znečištění dostalo na samý konec evropských tabulek a nelichotivé 4. místo od konce zaujal severočeský region dokonce v celosvětovém měřítku. Na sklonku osmdesátých let se experti a čelné osobnosti ekologického hnutí, jakož i sami občané, především z postižených regionů, začali vymezovat nejen vůči fenoménům očividně poškozujícím lidské zdraví a zkracujícím životy, ale rovněž vůči velkým energetickým i vodohospodářským. Nejen tyto snahy, ale rovněž aktivizace ekologického hnutí, které přerostlo k pořádání demonstrací přispělo k delegitimizaci státního socialismu a úspěšné revoluci v listopadu 1989. Devadesátá léta se nesla v útlumu ekologického aktivismu v naději, že nové vládnoucí elity zlepší parametry znečištění a budou šetrné k rozvoji krajiny. Až globální oteplování přimělo nejen různé environmentální spolky, ale rovněž i politické strany, aby se ekologií a její ochranou opět více zaobíraly. Přednáška vychází z výsledků badatelských výzkumů přednášejícího, ze dvou publikací a článků doma i v zahraničí.

• Životní prostředí v Československu
• Kritický stav životního prostředí v 70. a 80. letech
• Černobyl – zvrat v myšlení čs. obyvatelstva
• Ochranáři v 70. a 80. letech vs. environmentalisté dneška. Diskuse.

V rámci tohoto dne se seznámíme se zeměmi regionu Blízkého východu a jejich rozvojových potenciálem. Pozornost bude věnována také islámu, překladu náboženských textů z jiných jazyků a úskalí při překládání. Zároveň se podíváme na tvoření budoucích scénářů, které se používají v rámci studií budoucnosti.

• Regionální geografie Blízkého východu
• Rozvojové příležitosti – voda, ropa, Arabské jaro
• Náboženství a rozvoj

• Turismus
• Foresight – úvod do studií budoucnosti a metody

Přednáška je zaměřená na uchopení tématu britské knižní „klasiky“ v širším kontextu, zároveň pomůže se zorientovat v moderních filmových zpracováních významných literárních děl z této doby. Přednáška bude plná málo známých zajímavostí, perliček, které zpestří vyučovací hodinu, dále např., audiovizuálních ukázek.

• Kontext Velké Británie v 18. a 19. století, společenský vývoj v období romantismu a raně viktoriánské doby (1h)
• - Zásadní rysy dobové literární scény – vztah mezi autory, nakladateli a publikem (1h)
• - Klíčoví autoři: jezerní básníci, Walter Scott, druhá generace romantiků, sestry Brontë, Charles Dicknes (1h)
• - Přehled a srovnání filmových a seriálových adaptací (0,h)
• - Pseudoromantismus na filmovém plátně (Bridgertonovi apod.) (0,5h)

Přednáška je zaměřená na uchopení tématu britské knižní „klasiky“ v širším kontextu, zároveň pomůže se zorientovat v moderních filmových zpracováních významných literárních děl z této doby. Přednáška bude plná málo známých zajímavostí, perliček, které zpestří vyučovací hodinu, dále např., audiovizuálních ukázek.

• - Kontext Velké Británie v 18. a 19. století, společenský vývoj v období romantismu a raně viktoriánské doby (2h)
• - Zásadní rysy dobové literární scény – vztah mezi autory, nakladateli a publikem (2h)
• - Klíčoví autoři: jezerní básníci, Walter Scott, druhá generace romantiků, sestry Brontë, Charles Dicknes (2h)
• - Přehled a srovnání filmových a seriálových adaptací (1h)
• - Pseudoromantismus na filmovém plátně (Bridgertonovi apod.) (1h)

Zajímají Vás možnosti využití technologií ve výuce?  Na semináři se seznámíte s pár tipy na ovládání operačního systému windows. Vyzkoušíme si bezplatné webové stránky pro tvorbu materiálů do výuky - osmisměrky, přeskládávačky, křížovky, trimina, dobble. Ukážeme si pomocníky do vyučovací hodiny - losovátko, turnajový pavouk, organizér do třídy. Představím vám možnosti sdílení souborů - OneDrive, Disk Google. Ukážeme si, možnosti jak využít umělou inteligenci pro potřebu učitele. Pro zapojení telefonu a tabletu využijeme Quizziz a Wordwall. Vytvoříme si plakát v Canvě a vyzkoušíme i instalaci programu Tarzia. Cílem semináře je představit počítač/notebook/telefon/tablet jako pomocníka učitele při vyučovací hodině. Seminář je určen pro začátečníky v užívání technologií. Doporučujeme vzít si s sebou notebook, aby jste si vše mohli ihned vyzkoušet. Seminář je pro učitele I., II. i III. stupně.

Předmětem kurzu je přiblížit účastníkům pojetí vztah kultury a jazyka prostřednictvím kognitivních systémů. Základem je však představení co je to kultura, její možné dvojí vidění, zároveň vymezení pojmu „jazyk“ v komparaci s pojmem „parole“. Téma vztahu jazyka a kultury vychází z oblasti lingvistické antropologie, zvláště jeho lingvistický determinismus Saphir-Whorfovy hypotézy. Přiblížena a bude také experiencialistická kategorizace podle G. Lakoffa. Témata budou zpracovány a presentovány na powerpointtu.

• Kultura v pojetí různých teorií – 1 v. hodina
• Jazyk jako symbolická forma a jeho vliv – 1 v. hodina
• Jazyk vs. parole; Arbitrárnost, lineárnost, diskontinuita: E. Cassirer, N. Chomsky, Saphir, F. de Saussure, C. Lévi-Strauss – 1 v. hodina
• Jazyková struktura a jeho základní principy společnosti /komponentová a sémantická analýza/; klasifikace kultury a jazykový popis  -   2 v. hodiny
• Saphir-Whorfova hypotéza; obraz světa, strukturace prostoru a času dané kultury – 2 v. hodina
• Lakoffova klasifikace kultury jazykem – 1 v. hodina.

Přednáška/seminář založeny na dialogické metodě výuky s využitím ilustrací v PowerPointu.

• Pojem konflikt a typické příčiny mezinárodních/mezistátních konfliktů (3 hodiny)
• Nejzávažnější mezinárodní/mezistátní konflikty v současném světě (3 hodiny)
• Vývoj a možnosti řešení mezinárodních/mezistátních konfliktů (2 hodiny)