Kurzy

Rozdíl v chápání chemie a chemického inženýrství v Česku a ve světě, ve výuce a akreditaci studia, a v praxi. Rozdíl mezi bezpečnosti práce v chemické laboratoři a bezpečnostním  inženýrstvím. Základní metody hodnocení rizik s příklady: kontrolní seznam (checklist), analýza "co se stane, když" (what if analýza), předběžná analýza ohrožení (PHA), analýza kvantitativních rizik procesu (QRA), analýza ohrožení a provozuschopnosti (HAZOP), analýza stromu událostí (ETA), Úvod do průmyslové toxikologie, hygienické normy vs. toxicita chemikálií. Analýza „PROBIT“ a příklady. Vliv chemického znečištění na přírodní prostředí. Reaktivita a rizikové chemické reakce.

• Úvod do problematiky: Chápání práce chemika a chemického inženýra. Výuka  a akreditace výuky v Česku a ve světě. Bezpečnost práce v chemické laboratoři. Bezpečnostní  inženýrství. (1 vyučovací hodina).
• Základní metody hodnocení rizik při práci v poloprovozní laboratoři a v průmyslu (nejenom chemickém).
• Řešení příkladů na konkrétní situace použitím těchto metod (účastníci rozdělení do skupin). (1 vyučovací hodina).
• Úvod do průmyslové toxikologie, hygienické normy vs. toxicita chemikálií. (1 vyučovací hodina).  
• Řešení příkladů na konkrétní situace. Analýza „PROBIT“. (1 vyučovací hodina).   
• Vliv chemického znečištění na přírodní prostředí.
• Reaktivita a rizikové chemické reakce. (1 vyučovací hodina).  
• Závěr, shrnutí, dotazy a odpovědi. (1 vyučovací hodina).  

Toxické látky přitahují lidskou pozornost od nepaměti. Záznamy o tom lze najít již ve starověkých dokumentech. V současnosti jsou toxické látky, které kontaminují vodu, vzduch, půdu a potravu předmětem intenzivního zájmu odborné i laické veřejnosti. Není příliš překvapivé, že informace o nich a o rizikách s nimi spojených se k laické veřejnosti dostávají často ve značně zkreslené podobě. Média některá rizika často zveličují a jiná ignorují.

V tomto kurzu se posluchač formou přednášek seznámí se základními koncepty analýzy rizika spojeného s expozicí škodlivým látkám a budou diskutovány některé příklady mediálního zkreslení těchto rizik. Velká pozornost bude věnována diskusím s účastníky.

• Od Paracelsa k dnešku a zpět k Paracelsovi: pohled na jedy v toku staletí (2h)
• Jak se odhaduje zdravotní riziko spojené s toxicitou a karcinogenitou (2 h)
• Příklady mediálního zkreslení: čím byl otráven Alexander Veliký; pesticidy v čaji a další (1h)
• Nové psychoaktivní látky („designer drugs“):  Co mohou a co nemohou způsobit (1h)

V tomto semináři budou nastíněny nové možnosti prezentace učiva skrze technologie. Účastník bude seznámen s aplikacemi, zejména aplikací Nearpod, které jsou vhodným prostředkem pro zvýšení interaktivity výuky a motivace žáků i vyučujících. Tyto aplikace nám zároveň umožní jednoduchý přechod mezi prezenční a distanční výukou.

První část semináře je věnována motivaci žáka ke studiu a možnostem jejího pozitivního ovlivnění pomocí vhodného použití technologií a aplikací. Zmíněna bude také motivace učitele při výuce za použití technologií.

V hlavní části semináře se zaměříme na aplikaci Nearpod jako prostředek k obohacení prezentací o interaktivní prvky. Účastníci poznají aplikaci Nearpod a její možnosti nejprve z pohledu žáka. Bude jim prezentována vzorová lekce vytvořená v programu MS PowerPoint obohacená o ankety, kvízy, otevřené otázky, virtuální prohlídky apod. vytvořené skrze aplikaci Nearpod. Zároveň uvidí aplikaci z pohledu vyučujícího a její možnosti nahlížet do práce žáků a okamžitě jim poskytovat zpětnou vazbu. V další části semináře si budou účastníci moci vyzkoušet vytvořit vlastní lekci a ve dvojicích cvičně otestovat funkčnost aplikace. Posluchači budou následně seznámeni s funkcí „Reports“, která jim po vyučovací hodině umožní nahlédnout do výsledků jednotlivých žáků a případně jejich počínání ohodnotit.

V poslední části semináře se účastník seznámí s možností vytvoření prezentace v aplikaci Google Slides s integrací aplikace Nearpod. Dále bude seznámen s možnostmi virtuální tabule a jejím využití v prezenční i distanční výuce. Závěrečná část bude věnována diskuzi a použití ostatních aplikací ve výuce a jejich případnému spojení s aplikací Nearpod.

• Žák a motivace k výuce (45 minut)
• Aplikace Nearpod – teoretická část (90 minut)
  • Seznámení s aplikací
  • Ukázka vzorové lekce
  • Popis funkcí
  • Ukázka integrace s ostatními aplikacemi
• Aplikace Nearpod – praktická část (90 minut)
  • Praktické vytvoření interaktivní lekce z klasické PowerPoint prezentace
  • Otestování funkčnosti lekce ve dvojicích
  • Seznámení s funkcí Reports
• Nearpod a Google Slides (45 minut)
  • Integrace aplikací a ukázka vytvoření lekce ve Slides jako náhradě za MS PowerPoint
• Virtuální tabule a její využití (30 minut)
• Tipy na ostatní aplikace k obohacení výuky (60 minut)

Vzdělávací akce bude zaměřena na problematiku vlivu potravin a látek v nich obsažených na fyziologické procesy v těle člověka a normalizaci těchto procesů. Dále bude pojednáno o využití výše zmíněných potravin a látek v rámci prevence chorob a podpory zdraví.

V průběhu akce budou dle probíraného tématu zařazeny dialogické metody, brainstormingové aktivity, výklad, testovací úlohy atd.

V průběhu semináře budou využity elektronické materiály připravené autorkou.

BLOK 1 (2 vyučovací hodiny): Úvod do problematiky potravin a jejich složek s příznivým působením na fyziologii člověka - vymezení pojmů, historie, trendy ve výzkumu, přínosy a rizika atp.;

Přestávka 30 minut

BLOK 2 (2 vyučovací hodiny): Seznámení s vybranými potravinami a jejich obsahovými složkami v souvislosti se zdravotními dopady pro člověka;

Přestávka 30 minut

BLOK 3 (2 vyučovací hodiny): Seznámení s vybranými potravinami a jejich obsahovými složkami v souvislosti se zdravotními dopady pro člověka - pokračování;

Přestávka 30 minut

BLOK 4 (2 vyučovací hodiny): Seznámení se zdroji pro přípravu výukových materiálů, tipy pro výuku, náměty na didaktické materiály (literatura, webové stránky, výuková videa a další); diskuze s účastníky, dotazy, ověřovací test, závěrečné shrnutí

Na semináři bude vysvětleno fyziologické členění  a působení rostlinných hormonů. Bude probrána jejich biochemie, fyziologická aktivita včetně molekulárního působení v životních procesech rostlin. Bude charakterizován příspěvek „české hormonologické školy“ jehož výsledky jsou významně dlouhodobě akceptovány i na mezinárodní úrovni. Úloha jednotlivých fytohormonů bude charakterizována i pro využití v praxi. Zmíněny budou i syntetické růstové regulátory a jejich využití. (použití PC a dataprojektoru, diskuze praktické - rozpouštění látek a jejich aplikovatelnost).

Osnova akce

• Členění fytohormonů a růstových regulátorů a jejich význam. (45 min)
• Signální role fytohormonů a jejich transport. (45 min)
• Auxiny, cytokininy, gibereliny, strigolaktony, kyselina abscisová a etylén.  (45 min)
• Hormony obranné reakce – kyselina jasmonová, salicylová a oligosachariny. (45 min)
• Polyaminy, turgoriny, melatonin, florigen, stomagen aj. (45 min)
• Syntetické sloučeniny a využití poznatků v praxi. (45 min)
• Analytika a kvantifikace fytohormonů.(45 min)
• Fyzikální a chemické vlastnosti fytohormonů a růstových regulátorů (45 min)

Seznámení učitelů s technologií a výrobními postupy výroby polymerních nanovláken. Monologický výklad, výuková videa, odpovědi na otázky posluchačů.

• Úvod do světa vybraných nanotechnologií -  2 vyučovací hodiny
• Úvod do elektrického zvlákňování polymerních nanovláken – 2 vyučovací hodiny
• Stejnosměrné a střídavé elektrické zvlákňování, praktické provedení a technologická úskalí – 2 vyučovací hodiny
• Další vybrané technologie výroby polymerních nanovláken a vybrané aplikace polymerních nanovláken – 2 vyučovací hodiny

Seminář je zaměřen na nejvýznamnější karcinogeny a teratogeny v našem životním prostředí, závažnost jejich zdravotních dopadů, testování karcinogenity a teratogenity. Bloky věnované karcinogenům a teratogenům využívají principů narativní pedagogiky, jsou představeny prostřednictvím příběhů.

• Úvod a obecné základy (3 hod)
  • Úvodní ilustrační příběh
  • Základní terminologie
  • Podstata vzniku nádorů
  • Těhotenství z hlediska citlivosti k teratogenům
• Posouzení konkrétního teratogenního vlivu – společně prováděná analýza dat ilustrovaná reálným příběhem - společná práce (1 hod)
• Vnímání závažnosti karcinogenů a teratogenů – anketa mezi účastníky, diskuse nad výsledky
• Bloky témat věnované jednotlivým karcinogenům a teratogenům (3,5 hod)
• Testování karcinogenity a teratogenity – přednáška (0,5 hod)
• Závěrečná diskuse