Kurzy

1. Reprodukce člověka: gametogeneze, základní procesy a pojmy

2. Embryologie: přehled embryonálního a fetálního vývoje člověka

3. Problematika reprodukčního zdraví, neplodnosti (popis aktuálního stavu, příčiny, možná řešení)

4. „Zázraky“ reprodukční medicíny: představení možností, jakými prostředky současná medicína může pomoci při řešení problému neplodnosti

5.  Seznámení se zdroji pro přípravu výukových materiálů, tipy pro výuku, náměty na didaktické materiály (literatura, webové stránky, výuková videa a další)

6. Diskuze s účastníky, dotazy, ověřovací test, závěrečné shrnutí

V průběhu webináře budou dle probíraného tématu zařazeny dialogické metody, brainstormingové aktivity, výklad, testovací úlohy atd.

Tento webinář představí posluchačům základy metabolismu sacharidů, jak se nám cukry z diety dostanou do oběhu, jak se zpracovávají, jak se ukládají. Účastníci si poslechnou, co má s metabolismem společné inzulin, jak vzniká cukrovka a jak se diagnostikuje a léčí. Vysvětlíme si, že cukrovka nebolí, ale její nebezpečí tkví v jejích pozdních komplikacích, které postupně vyřadí z činnosti některé orgány, co může mít fatální následky.

Etologie a ochrana vybraných skupin větších afrických savců: sociální chování, komunikace včetně ukázek hlasových projevů, status ochrany jednotlivých druhů, ochranářské praktiky ve volné přírodě s konkrétními příklady především z Jihoafrické republiky.

• Proboscidea: sloni, Pholidota: luskouni, Tubulidentata: hrabáč  (1 vyučovací hodina)
• Perissodactyla: nosorožci, zebry, osel (1 hodina)
• Cetartiodactyla: hroši, prasatovití, přežvýkavci (žirafy, okapi, buvoli, gazely, antilopy, atd.)  (3 hodiny)
• Primates: gorila, šimpanz, bonobo, komby, paviáni, kočkodani  (1 hodina) 

• Paleontologie, historický vývoj vědního oboru, základní členění, vztah k dalším biologickým oborům
• Vznik života, základní hypotézy, moderní teorie chemické evoluce, vznik genetického kódu
• Tafonomie, základní principy fosilizace a vzniku fosilního záznamu, pseudofosilie, ichnofosilie
• Systematická paleozoologie a paleobotanika
• Paleoiochnologie, klasifikace fosilních stop a jejich interpretace, význam bioturbace při sedimentaci, rekurentní ichnofacie
• Obecné principy paleoekologie, základní pojmy a definice, biotické a abiotické faktory, valence, tolerance, nika, trofické vztahy v geologické minulosti, populace…
• Ekologické rekonstrukce paleoekosystémů a jejich limitujících faktorů. Bioeventy a extinkce ve fosilním záznamu.
• Metody paleoekologického výzkumu – elektronová mikroskopie, paleoklimatologie, magnetostratigrafie, paleopalynologie, molekulární paleontologie, datování fosilií.

• obecná definice bioléčiv a jejich srovnání s klasickými léčivy (tzv. malými molekulami)                                                                                                           (1 hodina)
• osvěžení základních informací o syntéze a struktuře proteinů, specifika výrobního postupu bioléčiv, rekombinantní proteiny                                                         (2 hodiny)
• konkrétní příklady a mechanismus účinku bioléčiv
  • inzulin jako historicky první bioléčivo
  • využití bioléčiv v asistované reprodukci
  • protilátky – nejrychleji se rozvíjející oblast bioléčiv - léčba nádorových a autoimunitních onemocnění
  • vakcíny (hepatitida B, rakovina děložního čípku, chřipka, covid-19 apod.)
  • léčba poruch srážlivosti krve
  • rychlé shrnutí dalších oborů využívajících bioléčiva                       (2,5 hodiny)
• závěrečná diskuse                                                                                         (0,5 hodiny)

Toxické látky přitahují lidskou pozornost od nepaměti. Záznamy o tom lze najít již ve starověkých dokumentech. V současnosti jsou toxické látky, které kontaminují vodu, vzduch, půdu a potravu předmětem intenzivního zájmu odborné i laické veřejnosti. Není příliš překvapivé, že informace o nich a o rizikách s nimi spojených se k laické veřejnosti dostávají často ve značně zkreslené podobě. Média některá rizika často zveličují a jiná ignorují.

V tomto kurzu se posluchač formou přednášek seznámí se základními koncepty analýzy rizika spojeného s expozicí škodlivým látkám a budou diskutovány některé příklady mediálního zkreslení těchto rizik. Velká pozornost bude věnována diskusím s účastníky.

• Od Paracelsa k dnešku a zpět k Paracelsovi: pohled na jedy v toku staletí (2h)
• Jak se odhaduje zdravotní riziko spojené s toxicitou a karcinogenitou (2 h)
• Příklady mediálního zkreslení: čím byl otráven Alexander Veliký; pesticidy v čaji a další (1h)
• Nové psychoaktivní látky („designer drugs“):  Co mohou a co nemohou způsobit (1h)

Obeznámit učitele s nejmodernějšími přístupy k detekci částic v mikrosvětě a ukázat užitečnost a důležitost těchto měření, na která ČR jen do CERNu přispívá už 15 let cca 80 milionů Kč ročně. Přiblížit důvody, proč se musí budovat tak drahá a náročná měřící zařízení, jak fungují, co měří a co je tím demonstrováno. (1h)

Ukázat, proč je důležité žákům a studentům tyto věci předkládat a jejich návaznost na celkové představy o uspořádání mikro- a makrosvěta. Přiblížit a zpřístupnit dobrou argumentaci a faktografii nejen učitelům fyziky, ukázat vědeckou metodu práce a rozlišit to od různých jiných přístupů nevědeckých a tzv „meta-fyzikálních“. Nejedná se jen o samotná výsledná měřící zařízení, ale o vědeckou metodologii v praxi a o důležitost ukázat sepětí vědy s její metodami. (6h)

Diskuse nad částicemi, jejich měřitelností, nad tím, co pro nás jejich existence znamená, a zda a jak je možné toto téma přiblížit žákům a studentům (1h).

Obsah:

1. Zlehka úvodem: částice, proč o nich vědět

2. Tvrdě na věc: pokud jsou, měřme je!

3. Ještě tvrději na věc: měříme!

4. Relaxace: hlavní části detektoru

5. Do hloubky: co všechno se řeší pro dráhový detektor

6. Závěrečná exkurze: po některých experimentech

7. Závěr

Ionizující záření je dobrý sluha, ale zlý pán. Dokáže popálit i zabít, ale také jako neviditelný zachránce vyléčit rakovinu či ulevit od bolesti. Jak radiace působí na lidskou buňku a proč někdy pomáhá a někdy škodí? Umí se naše buňky bránit? Po krátké úvodním vhledu do fyziky ionizujícího záření kurz nabídne přehled moderních radioterapeutických postupů a miniworkshop plánování fotonové terapie.

1. Úvod do fyziky ionizujícího záření a jeho biologické účinky
2. Strategie onkologické léčby - chemoterapie, hormonoterapie či radioterapie?
3. Terapie externími svazky a brachyterapie
4. Výhody a nevýhody protonové terapie
5. Plánování radioterapie krok za krokem a verifikace léčebného plánu
6. Ozáření pacienta a vliv frakcionace dávek
7. Vztah lékaře a fyzika v radiologické fyzice
8. Miniworkshop - plánování fotonové teleterapie rakoviny prostaty

Seminář bude obsahovat vysvětlení důležitosti jogínských technik jakožto nástroje pro přiblížení se stavu zdraví, dále bude proveden nácvik vybraných jógových technik podle pětitisíciletých jogínských zkušeností.

• Vysvětlení důležitosti pozvolného protahování svalů a setrvání v tomto stavu v určitých pozicích (ásanách) dle pětitisíciletých zkušeností praktikujících jogínů v kontextu s technikami novodobé evropské civilizace – 60 minut
• Nácvik jógového rozcvičení před vlastními technikami (protahovací techniky celého těla zaměřené na protažení krční páteře + pozdrav slunci) – 45 minut
• Nácvik základních jógových technik (představení jógových pozic důležitých pro protažení základních svalů – padahastásana, talásana, paščimotásana, bhudžangásana, halásana) – 60 minut
• Přestávka – 60 minut
• Vysvětlení důležitosti koncentrace zaměřené na protahované svaly i na energetické změny probíhající v těle při prováděných pozicích (ásanách) dle pětitisíciletých zkušeností praktikujících jogínů v kontextu s technikami novodobé evropské civilizace – 60 minut
• Nácvik základních jógových technik (představení jógových pozic důležitých pro protažení základních svalů – trikonásana, čakrásana, andhamatsjendrásana, šalahásana, vadžrásana) – 45 minut
• Základní relaxační techniky – 30 minut
• Nácvik základních jógových technik (představení jógových pozic důležitých pro protažení základních svalů – dhanurásana, sarvangásana, prathanásana, badrásana, udiijána bandha) – 45 minut
• Závěrečný test (kontrola správného provedení technik - 15 minut

V pregraduálním studiu se bohužel nevěnuje dostatek pozornosti průřezovému tématu environmentální výchova. Spojení geovědních oborů s environmentálními je ve výuce žádoucí. Účastníkům budou poskytnuty inspirace, jak žákům pomocí aktuálních jevů přiblížit problematiku vztahu přírody a lidské činnosti (např. vulkanismus, extrémní klimatické jevy, dopady tzv. Green Dealu, člověkem způsobené environmentální havárie aj.). Účastníci se seznámí s příklady využití médií, s diskusí formou „soudního procesu“ atd.

• Člověk – planeta: (3 hodiny)

• Úvod do environmentální výchovy. Rychlý růst lidské populace a jeho vliv na životní prostředí. Klíčové principy a zákony, na jejichž základě příroda pracuje. Základní ekologické pojmy a definice (1 hodina).
• Demonstrace provázanosti přírodních jevů a procesů, nezbytnost jejich studia na různých úrovních. Faktory ovlivňující životní prostředí, rovnováha mezi abiotickými a biotickými složkami na Zemi. (1 hodina).
• Rozsah vlivu člověka na životní prostředí, odlišování procesů přirozených a antropogenních. Nástroje a možnosti řešení globálních ekologických problémů. Jak vést studenty k zamyšlení nad svým vlastním životním stylem – „hlubinná ekologie“ (1 hodina).

• Země je uzavřený systém (5 hodin)

• Z vesmíru přichází jen sluneční energie; množství hmoty je stálé a konečné (limitované zdroje, omezené možnosti zbavit se nepohodlných látek). Litosféra, biosféra, hydrosféra, atmosféra a jejich vzájemná provázanost.  (1 hodina).
• Horninový cyklus - Geotermální energie, vnitřní stavba Země, litosférické desky a důsledky jejich pohybu – vulkanismus, zemětřesení a j. (1 hodina).
• Energetický cyklus. Externí a interní zdroje energie a její toky, globální systém a všechny jeho podcykly (1 hodina).
• Hydrologický cyklus – Rozdělení zásob vody, problémy způsobené globální změnou  klimatu a činností člověka, vliv průmyslu, zemědělství, těžby surovin a dopravy na kvalitu vody (0,5 hodiny).
• Biogeochemické cykly – Propojení biologických a geologických systémů. Zvětrávání, vznik půdy, sedimentace. Nejdůležitější cykly kritické pro udržení života: uhlík, dusík, síra, fosfor, kyslík (1,5 hodiny).

• Zdroje nerostných surovin a energie (5 hodin)

• Příčiny zvyšování spotřeby energie - rostoucí počet obyvatel Země; růst životního standardu, rostoucí industrializace, intenzivnější využívání půdy a prostoru vůbec        (1 hodina).
• Problematika zajišťování energie z neobnovitelných surovin (fosilní paliva, atomová energie) (1 hodina).
• Výroba energie z obnovitelných zdrojů (voda, vítr, geotermální energie, využití slunečního záření, biomasa). Omezené zdroje primárních nerostných surovin, jejich nahrazování technologickým rozvojem (1 hodina).
• Využívání obnovitelných zdrojů energie omezené zásobami nerostných surovin potřebných pro výrobu technických prostředků (baterie, solární panely, větrníky)         (1 hodina).
• Budoucnost energetiky (očekávané nové zdroje), uchovávání a přeměna energie, možné negativní dopady. (1 hodina).

• Kam s ním? Odpady a znečišťování životního prostředí (3 hodiny)

• Lidská činnost produkuje odpady. Vzhledem k uzavřenosti zemského systému je nezbytně nutné omezit neúčelnou spotřebu surovin a nedostatkových materiálů (1 hodina).
• Hierarchie nakládání s odpady: redukce odpadu u zdroje, maloodpadové technologie – znovuzískání a znovupoužití odpadu (recyklace on site) – recyklace off-site – úprava objemu nebo toxicity odpadu – energetické využití odpadu – skládkování odpadů (povrchové a podpovrchové). Zneškodňování odpadů jako proces vedoucí ke vzniku druhotných surovin (1 hodina).
• Recyklace odpadů a meziproduktů ze zpracování surovin různého původu. Zneškodňování nebezpečných odpadů, přepracování toxických komponent na netoxické. Možnosti aplikace odpadů jako druhotných surovin ve stavebnictví, v zemědělství a dalších oblastech (1 hodina).

V tomto semináři budou nastíněny nové možnosti prezentace učiva skrze technologie. Účastník bude seznámen s aplikacemi, zejména aplikací Nearpod, které jsou vhodným prostředkem pro zvýšení interaktivity výuky a motivace žáků i vyučujících. Tyto aplikace nám zároveň umožní jednoduchý přechod mezi prezenční a distanční výukou.

První část semináře je věnována motivaci žáka ke studiu a možnostem jejího pozitivního ovlivnění pomocí vhodného použití technologií a aplikací. Zmíněna bude také motivace učitele při výuce za použití technologií.

V hlavní části semináře se zaměříme na aplikaci Nearpod jako prostředek k obohacení prezentací o interaktivní prvky. Účastníci poznají aplikaci Nearpod a její možnosti nejprve z pohledu žáka. Bude jim prezentována vzorová lekce vytvořená v programu MS PowerPoint obohacená o ankety, kvízy, otevřené otázky, virtuální prohlídky apod. vytvořené skrze aplikaci Nearpod. Zároveň uvidí aplikaci z pohledu vyučujícího a její možnosti nahlížet do práce žáků a okamžitě jim poskytovat zpětnou vazbu. V další části semináře si budou účastníci moci vyzkoušet vytvořit vlastní lekci a ve dvojicích cvičně otestovat funkčnost aplikace. Posluchači budou následně seznámeni s funkcí „Reports“, která jim po vyučovací hodině umožní nahlédnout do výsledků jednotlivých žáků a případně jejich počínání ohodnotit.

V poslední části semináře se účastník seznámí s možností vytvoření prezentace v aplikaci Google Slides s integrací aplikace Nearpod. Dále bude seznámen s možnostmi virtuální tabule a jejím využití v prezenční i distanční výuce. Závěrečná část bude věnována diskuzi a použití ostatních aplikací ve výuce a jejich případnému spojení s aplikací Nearpod.

• Žák a motivace k výuce (45 minut)
• Aplikace Nearpod – teoretická část (90 minut)
  • Seznámení s aplikací
  • Ukázka vzorové lekce
  • Popis funkcí
  • Ukázka integrace s ostatními aplikacemi
• Aplikace Nearpod – praktická část (90 minut)
  • Praktické vytvoření interaktivní lekce z klasické PowerPoint prezentace
  • Otestování funkčnosti lekce ve dvojicích
  • Seznámení s funkcí Reports
• Nearpod a Google Slides (45 minut)
  • Integrace aplikací a ukázka vytvoření lekce ve Slides jako náhradě za MS PowerPoint
• Virtuální tabule a její využití (30 minut)
• Tipy na ostatní aplikace k obohacení výuky (60 minut)

Kurz je v podobě přednášek a diskusí strukturován tak, aby posluchačům poskytl komplexní pohled na energetický sektor ČR, jeho historický vývoj a geopolitickou pozici země v regionu střední a východní Evropy. Nejde o kurz technický, který by popisoval fyzikální zákony výroby, přenosu a spotřeby energie, byť se bez nich do určité míry neobejdeme. Po absolvování kurzu budou posluchači schopni rozumět energeticko-bezpečnostní situaci České republiky, a to i ve vztahu k významným mezinárodně-politickým aktérům jako je např. Ruská federace. Absolventi budou rozumět širším souvislostem a logice uspořádání jednotlivých sektorů. Kromě historického úvodu a představení základních aktérů a koncepčních dokumentů se kurz bude podrobně zabývat problémy jednotlivých sektorů. Posluchači se tedy dozví detaily o tzv. environmentálních limitech těžby hnědého uhlí, o problémech černouhelného sektoru, o závislostech a s nimi souvisejícími hrozbami v dopravě ropy a zemního plynu, o problémech sektoru obnovitelných zdrojů energie v českých podmínkách, o jaderné energetice a potenciální výstavbě nových bloků a obecně o výzvách české energetice. Relevantní informace a souvislosti jsou obzvláště důležité v době, kdy je Česká republika pod vlivem významného tlaku na tradiční energetickou základnu země, pod vlivem hrozeb v chování autokratických vlád a pochopitelně pod vlivem dalekosáhlých změn v souvislosti s bojem ČR, EU a světa se změnami klimatu.

1) Historie rozvoje české energetiky (45 minut)

2) Základní aktéři, dokumenty a předpoklady české energetiky (45 minut)

3) Uhelný sektor (45 minut)

4) Ropný sektor (45 minut)

5) Plynárenský sektor (45 minut)

6) Obnovitelné zdroje energie (45 minut)

7) Jaderný sektor (45 minut)

8) Výzvy české energetiky (45 minut)