Kurzy

Vzdělávací akce bude zaměřena na problematiku vlivu potravin a látek v nich obsažených na fyziologické procesy v těle člověka a normalizaci těchto procesů. Dále bude pojednáno o využití výše zmíněných potravin a látek v rámci prevence chorob a podpory zdraví.

V průběhu akce budou dle probíraného tématu zařazeny dialogické metody, brainstormingové aktivity, výklad, testovací úlohy atd.

V průběhu semináře budou využity elektronické materiály připravené autorkou.

1. a 2. hodina: Úvod do problematiky potravin a jejich složek s příznivým působením na fyziologii člověka - vymezení pojmů, historie, trendy ve výzkumu, přínosy a rizika atp.;

3. až 6. hodina:  Seznámení s vybranými potravinami a jejich obsahovými složkami v souvislosti se zdravotními přínosy a riziky pro člověka (látky sacharidové, lipidové, proteinové povahy, vitamíny, látky fenolové a terpenové povahy a jiné);

7. hodina: Seznámení se zdroji pro přípravu výukových materiálů, tipy pro výuku, náměty na didaktické materiály (literatura, webové stránky, výuková videa a další);

8. hodina: Diskuze s účastníky, dotazy, ověřovací test, závěrečné shrnutí

Přiblížit pomocí fotografií, map a živých rostlin základní biotopy ČR v různých vegetačních stupních a v odlišných abiotických podmínkách (zejména lesy a louky)

Obsah:

1. hod: základní pojmy (flóra x vegetace, klimaxová a azonální vegetace, vegetační stupně, biotopy přírodní x silně ovlivněné nebo vytvořené člověkem); Natura 2000
2. hod: základní typy lesů ČR (zonální): dubohabřiny a doubravy, bučiny, smrčiny – jejich charakteristika, skladba po patrech, rozšíření, ohrožení, návrhy managementu, zajímavosti, ukázky atypických testů zejména pomocí fotografií

Přestávka 30 minut

3. hod: základní typy lesů ČR (ekologicky podmíněné): mokřadní olšiny, lužní lesy, suťové lesy, bory, rašelinné lesy (viz výše)
4. hod: sekundární trávníky a vřesoviště (viz výše)

Přestávka 30 minut

5. hod: vodní a mokřadní a pobřežní vegetace, prameniště a rašeliniště
6. hod: skály, subalpínské a alpínské bezlesí, křoviny

Přestávka 30 minut

7. hod: přehled a charakteristiky biotopů silně ovlivněných nebo vytvořených člověkem; rozbor rostlinného materiálu a třídění do biotopů
8. hod: diskuze, náměty pro výuku, zejména motivační, test, hodnocení

1. Fyziologické principy (30 minut)
2. Obecná neurofyziologie (30 minut)
3. Fyziologie svalstva (30 minut)
4. Přestávka 30 minut
5. Fyziologie krve, oběh krve a lymfy (45 minut)
6. Fyziologie imunitního systému (45 minut)
7. Přestávka 30 minut
8. Fyziologie dýchání (45 minut)
9. Fyziologie trávení a vstřebávání (45 minut)
10. Přestávka 30 minut
11. Fyziologie vylučování (30 minut)
12. Fyziologie žláz s vnitřní sekrecí (30 minut)
13. Fyziologie rozmnožování (30 minut)

Charakteristika

Hmyz s více než milionem popsaných druhů představuje nejbohatší skupinu organismů na Zemi. Reprodukční strategie hmyzu odpovídají této rozmanitosti a svojí variabilitou mohou postihnout obecné reprodukční strategie živočichů. Během celého semináře se tak účastníci seznámí s variabilitou především hmyzu, ale i jiných bezobratlých na atraktivních příkladech reprodukčního chování.

Obsah

V úvodu semináře jsou účastníkům představeny základní teoretická východiska reprodukce hmyzu – typy určení pohlaví a stavba pohlavních soustav (1 hod). V dalších částech jsou na konkrétních příkladech představeny zákonitosti sexuální komunikace a kopulační i postkopulační chování (3 hod). Dále je věnován prostor péči o potomky vybraných hmyzích zástupců i jiných bezobratlých (2 hod). V závěru jsou shrnuty nejdůležitější obecné souvislosti v kontextu školního kurikula a didaktiky biologie, resp. přírodopisu (2 hod).

Obsah: Vzdělávací akce je zaměřena na nejdůležitější horniny, na jejich vznik a výskyt v přírodě, vlastnosti a průmyslové využití. Jde o přehledně uspořádaná fakta o horninách coby základu našeho přírodního prostředí i lidské civilizace. Jádrem semináře je sbírka hornin v jejich nejčastějších podobách s důkazem na nejrozšířenější horniny zemské kůry a nejvýznamnější nerostné suroviny; vzorků je cca 100 a sbírka představuje ucelený soubor s vysokým didaktickým potenciálem mírně nad rámec potřeb základních a středních škol. Po krátkém teoretickém úvodu (základní stavba zemského tělesa; co je hornina, jaké typy hornin se rámcově rozeznávají podle vzniku) se probírají jednotlivé nejdůležitější horniny od vyvřelých přes usazené po přeměněné s ukázkami jednotlivých druhů (výčet viz níže) – vzorky kolují mezi účastníky, takže si je mohou „osahat“ a pořádně prohlédnout. Hodně pozornosti je věnováno poznávacím znakům základních hornin; zkušenost ukazuje, že učitelům tato „praktická“ část nauky o horninách často působí potíže, nepochybně proto, že jde o dovednost, již lze získat jen praxí, tj. studiem reálných vzorků, ne pouze teoreticky např. četbou literatury nebo hledáním informací na internetu. Ke každé hornině se účastníci dozví základní informace (složení, vlastnosti, určovací znaky, vznik a výskyt obecně a v ČR, průmyslové použití) i různé zajímavosti, kterými by mohli oživit a zatraktivnit svůj výklad žákům. Velký důraz je kladen na snahu o srozumitelnost bez používání složitější oborové terminologie. Vítány jsou samozřejmě všechny dotazy a připomínky účastníků, byť jasně daná struktura semináře nedává příliš prostoru pro improvizaci témat (na rozdíl od semináře o deskové tektonice).

Témata:

• Krátce přehled stavby Země, aby byly probírané horniny zařazeny do kontextu zemského tělesa; ukázka železného meteoritu (materiál podobný jádru) a olivínovce (hornina zemského pláště). Co je zemská kůra. Co je hornina, jak se horniny rozlišují dle vzniku (vyvřelé, usazené, přeměněné). Horninotvorné minerály. Horninový cyklus. 1,0 h
• Horniny vyvřelé: vznik magmat, hlubinné a výlevné vyvřeliny; hlavně žulové a čedičové horniny. 2 hod.
• Horniny usazené: zvětrávání, transport, usazování; úlomkovité, chemogenní a úlomkovité usazeniny; hlavně horniny řady jílovec–slepenec a vápence. 3 hod.
• Horniny přeměněné: teplotně-tlaková přeměna hornin, druhy přeměny; regionálně, kontaktně, dynamicky,  chemicky, šokově přeměněné horniny; hlavně horniny řady fylit–migmatit, mramory. 2 hod.

Výčet základních probíraných hornin (pozornost je vždy věnována hlavně nejrozšířenějším horninám z dané skupiny – viz témata, ostatní jen letmo nebo v případě zvláštního zájmu účastníků):

• Vyvřelé horniny: žuly a ryolity, čediče a gabra, andezity, znělce
• Usazené horniny: slepence a brekcie, pískovce a křemence, prachovce a prachové břidlice, jílovce a jílové břidlice, slínovce, opuky, vápence, travertiny, evapority (sůl kamenná, sádrovec), ferolity (usazené železné rudy), horniny uhelné řady, reziduální horniny (laterity, bauxity, kaoliny)
• Přeměněné horniny: fylity, svory, pararuly, metakvarcity, ortoruly, migmatity, amfibolity, mramory, erlany, hadce, eklogity, granulity, kontaktní rohovce a břidlice, porcelanity, mylonity, impaktové horniny

Charakteristika

Evoluční biologie je u veřejnosti stále vnímána kontroverzně, zejména ve školním prostředí. Obsahem semináře bude základní představení evoluční biologie, zejména evoluce člověka z hlediska evoluční psychologie. Důležitou částí evoluční biologie je volba partnera. Rozhodnutí týkající se výběru partnera u člověka patří k těm, která se týkají téměř všech. Na mnoho zdánlivě iracionálních či podivných nutkání a přání přitom umí odpovědět evoluční psychologie člověka. Atraktivní tématika pohlavního výběru tak bude demonstrována na příkladu volby partnera u lidí z hlediska evoluční psychologie člověka.

Obsah

Během tohoto semináře jsou představeny základy evoluční biologie – zejména příčiny a důsledky přirozeného výběru a teorie sobeckého genu. Teoretické zákonitosti jsou demonstrovány na praktických příkladech živočichů i člověka (2 hod).

Stručně nastíněna je i evoluce rodu Homo a koncept tzv. „prostředí evolučních adaptací“ člověka (2 hod).

Další část semináře je věnována pohlavnímu výběru – jeho existence je zdůvodněna na základě fyziologie rozmnožování, jeho nápadné projevy jsou demonstrovány na praktických příkladech z české i exotické přírody (1 hod).

Kromě základní charakteristiky pohlavního výběru jsou uvedeny jeho nejdůležitější další složky (zejména „hypotéza sexy synů“, „hypotéza dobrých genů“, teorie handicapu“ a „parazitová hypotéza“ Hamiltona a Zuka). Všechny teoretické konstrukce jsou přiblíženy na příkladech živočichů, především hmyzu, ptáků, obojživelníků a savců včetně člověka (1 hod).

V poslední části semináře budou účastníci seznámeni s detaily výběru partnera u lidí. Z lidské evoluce pramenící specifika procesu výběru partnera jsou ukázány na příkladech z výzkumů běžných i exotických lidských kultur celého světa. Kromě fyzických vlastností, ovlivňujících atraktivitu pro opačné pohlaví, jsou ukázány např. příklady vlivu hormonální antikoncepce na pohlavní výběr člověka; úloha čichu; červené barvy a další zajímavosti. Představen je i základní koncept tzv. války spermií a vztah krátkodobých / dlouhodobých svazků  a osobnosti mužů i žen (2 hod).

Seminář je zaměřen na nejvýznamnější karcinogeny a teratogeny v našem životním prostředí, závažnost jejich zdravotních dopadů, testování karcinogenity a teratogenity. Bloky věnované karcinogenům a teratogenům využívají principů narativní pedagogiky, jsou představeny prostřednictvím příběhů.

• Úvod a obecné základy (3 hod)
  • Úvodní ilustrační příběh
  • Základní terminologie
  • Podstata vzniku nádorů
  • Těhotenství z hlediska citlivosti k teratogenům
• Posouzení konkrétního teratogenního vlivu – společně prováděná analýza dat ilustrovaná reálným příběhem - společná práce (1 hod)
• Vnímání závažnosti karcinogenů a teratogenů – anketa mezi účastníky, diskuse nad výsledky
• Bloky témat věnované jednotlivým karcinogenům a teratogenům (3,5 hod)
• Testování karcinogenity a teratogenity – přednáška (0,5 hod)
• Závěrečná diskuse

Seznámení se nebo hlubší porozumění tématu DNA, genetické informace živých tvorů. Porozumíme tomu, jak DNA kóduje funkce buněk a organismů. Následně si uděláme přehled o tom, jak vědci DNA přepisují, proč, a k čemu to může sloužit.

Seminář bude pojat formou interaktivní přednášky a navazující workshop jako aktivní reflexe ve skupinkách, kdy frekventanti využijí nabyté znalosti k sestavení vlastních genetických okruhů (na papíře, LEGO jako inspirace).

Seminář je zaměřen na kritické vyhodnocování informací z oblasti medicíny a příbuzných oborů, učí práci s primárními zdroji a nástroji pro ověřování, zahrnuje velký podíl samostatného nácviku na konkrétních kasuistikách a datech a řadu tematických diskusí.

• Úvod – terminologie, kritické myšlení, informační zdroje, nástroje (3,5 hod)
  • Úvodní ilustrační příběh
  • Problematika nárůstu neověřených informací odborného charakteru v soudobých médiích
  • Přestávka 30 minut
  • Principy kritického myšlení, význam vzdělávání a práce s informacemi, typy kognitivních zkreslení
  • Ukázky pomocných nástrojů usnadňujících vyhodnocení validity odborných informací
• Ověřování validity konkrétních informací (3,5 hod)
  • Společně prováděné analýzy konkrétních příkladů populární mediální informace a jejího ověřování
  • Samostatné zpracování, vyhodnocení a ověření konkrétních reálných dat a článků z populárních médií, následované vždy krátkou diskusí s ostatními účastníky nad každým zpracovaným tématem
  • Diskuse nad nejčastějšími medicínsko-biologickými tématy, u nichž se účastníci setkávají s pochybnostmi o jejich validitě
• Konspirační teorie – historie, současnost, psychologické aspekty (1 hod)
• Závěrečná diskuse

Chladové (>0°C) a mrazové (<0°C) teploty jsou stresovými faktory, které významně ovlivňují metabolismus rostlinných buněk. U neodolných druhů rostlin často způsobují poškození buněk a mohou vést až k jejich smrti. Některé druhy rostlin si však vyvinuly účinné adaptační mechanismy, které jim umožňují tyto stresové faktory překonávat.

     Významným adaptačním mechanismem je proces otužování vůči mrazovým teplo-tám, tj. (1) vyhnutí se zmrznutí díky podchlazení, nebo (2) lokalizace tvorby ledových krystalů do těch buněčných struktur, které tolerují mrznutí a tvorbu ledu bez poškození buněk. U kryotolerantních druhů rostlin vůbec nedochází k tvorbě ledových krystalů ani při velmi nízkých teplotách - voda přechází do amorfního stavu.

     Přednáška je zaměřena na vzdělávání učitelů gymnázií a SŠ, příp. nadaných studentů v oborech biologie, ekologie a zeměpis.

• Primární a sekundární poškození rostlin chladem
• Fyzikálně-chemické děje probíhající v rostlinách a ve stélkách lišejníků při zmrznutí
  • Mrznutí na úrovni pletiv a buněk     
  • Nukleace ledu
• Fyziologické mechanismy tvořící toleranci/resistenci vůči chladu a mrazu
  • Mechanismy mrazové odolnosti      
  • Mechanismy vyhnutí se mrznutí      
  • Mechanismy mrazové tolerance       
  • Cykly opakovaného mrznutí a tání  
  • Aklimace na chladové a mrazové teploty
• Metody studia vlivu chladových a mrazových teplot na polární autotrofy
• Inhibice primárních procesů fotosyntézy nízkými teplotami

1. Krevsající členovci: úvod do problematiky (celosvětově, ČR) a systematický přehled

2. Klíště obecné (Ixodes ricinus L.): nejvýznamnější činitel mezi krevsajícími členovci v přenosu závažných onemocnění v ČR

3. Onemocnění přenášená klíšťaty a jejich původci (lymská borrelióza, klíšťová encefalitida, anaplasmóza aj.), opatření proti nákazám (biocidy, očkování, …)

4.  Seznámení se zdroji pro přípravu výukových materiálů, tipy pro výuku, náměty na didaktické materiály (literatura, webové stránky, výuková videa a další)

5. Diskuze s účastníky, dotazy, ověřovací test, závěrečné shrnutí

V průběhu webináře budou dle probíraného tématu zařazeny dialogické metody, brainstormingové aktivity, výklad, testovací úlohy atd.

V průběhu semináře budou využity elektronické materiály připravené autorkou.

V pregraduálním studiu se bohužel nevěnuje dostatek pozornosti průřezovému tématu environmentální výchova. Spojení geovědních oborů s environmentálními je ve výuce žádoucí. Účastníkům budou poskytnuty inspirace, jak žákům pomocí aktuálních jevů přiblížit problematiku vztahu přírody a lidské činnosti a seznamovat je s principy udržitelného rozvoje v podmínkách omezených zemských zdrojů.

• Země jako uzavřený systém. Důsledkem je omezenost zemských zdrojů. Některé z nich jsou obnovitelné (voda), jiné neobnovitelné (rudy, ropa). Konečnost zásob vyvolává konflikty mezi společnostmi i státy, které mohou končit vydíráním zbytku světa dominantním majitelem určitých komodit (Čína), nebo přímou válkou o zdroje (RF – UA). (1 hodina)

• I obnovitelné zdroje jsou předmětem konfliktů – voda (boj o rozdělení vod Nilu), ovzduší a jeho znečišťování – globální změna klimatu, půda a její využívání (kácení deštných pralesů) (1 hodina)
• Zemské cykly – horninový, energetický, hydrologický, biogeochemické cykly. Vznik půdy a její ohrožení erozí. (2 hodiny)

• Problematika zajišťování energie z neobnovitelných surovin (fosilní paliva, atomová energie) (1 hodina)
• Výroba energie z obnovitelných zdrojů (voda, vítr, geotermální energie, využití slunečního záření, biomasa). (1 hodina).
• Využívání obnovitelných zdrojů energie omezené zásobami nerostných surovin potřebných pro výrobu technických prostředků (baterie, solární panely, větrné elektrárny, výrobníky vodíku (1 hodina).
• Omezené zdroje primárních nepalivových surovin, jejich nahrazování technologickým rozvojem. (1 hodina)

Počet problémových žáků neustále narůstá. Na učitele jsou kladeny stále vyšší nároky v oblasti výchovného působení, především při zvládání problémových žáků a stresových situací s nimi souvisejících. Seminář se skládá ze třech na sebe navazujících částí. V první části se účastníci seznámí s příčinami problémového chování žáků a s možnostmi a hranicemi jeho ovlivnění, protože předpokladem úspěšného řešení problémového chování je hlubší porozumění příčinám. Stěžejní částí druhého semináře je oblast prevence, tedy jak problémovému chování žáků předcházet, jak ho předvídat či eliminovat. Důležitou součástí práce s problémovými žáky je ale i práce s vlastními emocemi, jejichž zvládání se na úspěšnosti ovlivnění problému významně podílí. Na druhém semináři také učitelé dostanou podklady pro vyzkoušení v praxi, které budou v navazujícím semináři předmětem rozboru. Třetí seminář bude převážně praktický a bude úzce navazovat na předcházející části.

Účastníci se seznámí s konkrétními problémovými situacemi a variantami jejich řešení. Předmětem rozboru budou jak kazuistiky z praxe lektorky, tak i z praxe účastníků. Učitelé se také seznámí s technikami a strategiemi, které jsou chybné, dále jaká kázeňská opatření používat a v neposlední řadě také s tím, s kým při řešení problémového chování spolupracovat.

Osnova 1. Semináře (8 x 45 minut):

1. Problémový žák, problémové chování – definice, pojetí, různorodost
2. Příčiny problémového chování
3. Problémové chování žáka a třídní klima
4. Metodika – analýza problému/problémového chování
5. Komunikace s problémovým žákem
6. Tlumení agresívních sklonů

Osnova 2. Semináře (8 x 45 minut):

1. Možnosti ovlivnění problémového chování – prevence jako důležitý nástroj předcházení problémových situací
2. Možnosti ovlivnění problémového chování – reakce na konkrétní problémové situace, kazuistiky, příklady z praxe
3. Chybné a nefunkční strategie
4. Kázeňské metody a prostředky
5. Zvládání vlastních emocí, psychohygiena
6. Opakování, diskuze, test

Život v dnešní společnosti je nepředstavitelný bez vlivu vědy a jejích poznatků. S tím, jak se vzdalují vědecké myšlení a praxe osobní praxi širší populace, rostou společenská rizika nepochopení vědy a jejích poznatků, což může vrcholit až tzv. odpíračstvím (denialism). Na druhé straně, porozumění základním principům vědecké práce by mělo umožnit orientovat se snadněji ve složitém světě současnosti, ve kterém rozhodnutí nejen profesionální, ale i ta v osobním životě mohou být na tomto porozumění závislá. Středoškolské studium je vhodným obdobím, kdy studenty s tímto tématem seznamovat. Vědecká gramotnost, tj. nejen znát, ale i chápat, umožní se snadněji pohybovat v prostředí, které je netriviálními vědeckými poznatky přímo utvářeno. Vyučování spojením faktu/poznatku se způsobem, jakým byl tento získán, posiluje schopnost porozumět širším souvislostem a důsledkům dopadu složitého vědeckého poznání na život jednotlivce i společnosti.

Kurz se bude sestávat z interaktivního výkladu za pomocí prezentace a diskuze s účastníky nad předloženými tématy týkajícími se vědecké gramotnosti. Akce předpokládá aktivní účast a osobní zapojení se. Účelem je přímé zprostředkování vhledu do nejednoduché tématiky a pochopení základních principů vědecké metodiky a jejich aspektů pro jejich následnou aplikaci ve výuce.

Seminář je zaměřen na praktické uchopení problematiky lokálních, sezónních a původních potravin v environmentálním kontextu. Ukazuje i pohledy z dalších stran – potravinářské, medicínské, sociální atd. Zahrnuje velký podíl diskusí a bloky samostatné práce, které mohou být využity jako inspirace pro výuku i výchovu k odpovědnosti vůči životnímu prostředí.

• Úvod do problematiky (2,5 hod)
  • Objasnění pojmů lokální, původní, tuzemské, sezónní
  • Společné zamyšlení „jak daleko je lokální“?
  • Lokální x původní – myšlenkový experiment s individuální prací účastníků; společné porovnání výsledků
• Posouzení různých aspektů využívání lokálních potravin (4 hod)
  • Kvalita potravin
  • Ekologický pohled
  • Ekonomický pohled
  • Zdravotní aspekty
  • Sociální pohled
• Možnosti získání lokálních a sezonních potravin; skladování potravin (1,5 hod)
• Závěrečná diskuse

Radioindikátorové metody jsou významné pro celou řadu lidských činností (od technických až po např. nukleární medicínu). V zemědělství a biologii reprezentují již dlouhou řadu let metodickou základnu (často stále nenahraditelnou). Pomocí „radioizotopů“ tak lze charakterizovat některé fenomény života (transport látek a metabolismus). Budou probrány základní principy použití radioindikátorů, nezbytné bezpečnostní přístupy a možné alternativy (pro porovnání). Budou provedeny různé výpočty vycházející z použitých metod. (Použití PC a dataprojektoru, počítání a interpretace/diskuze výsledků).

• Radioindikátorové metody – úvod, členění a využití.
• Opatření, nezbytná povolení a bezpečnost práce, vybavení.
• Stopovací metody – studium transportu a metabolismu.
• Přehled radioindikátorových metod.
• Radioimunoanalýza a její význam.
• Praktické výpočty - radioimunoanalýza.
• Praktické výpočty – využití spalovacích metod.
• Praktické výpočty – chromatografické dělení metabolitů

Během semináře budou nastíněny nové možnosti prezentace učiva skrze technologie. Účastník bude seznámen s aplikacemi, které jsou vhodným prostředkem pro zvýšení interaktivity prezenční i distanční výuky a zvýšení motivace žáků i vyučujících. Zejména pak s aplikací Nearpod.

První část semináře je věnována motivaci žáka ke studiu a možnostem jejího pozitivního ovlivnění pomocí vhodného použití technologií a aplikací. Zmíněna bude také motivace učitele při výuce za použití technologií.

V hlavní části semináře se zaměříme na aplikaci Nearpod jako hlavní prostředek k obohacení prezentací o interaktivní prvky. Účastníci poznají aplikaci Nearpod a její možnosti nejprve z pohledu žáka. Bude jim prezentována vzorová lekce vytvořená v programu MS PowerPoint obohacená o ankety, kvízy, otevřené otázky, virtuální prohlídky apod. vytvořené skrze aplikaci Nearpod. Zároveň uvidí aplikaci z pohledu vyučujícího a její možnost nahlédnout do práce žáků a okamžitě jim poskytnout zpětnou vazbu. V další části si budou účastníci moci vyzkoušet vytvoření vlastní lekce a ve dvojicích cvičně otestovat funkčnost aplikace. Posluchači budou následně seznámeni s funkcí „Reports“, která jim po vyučovací hodině umožní nahlédnout do výsledků jednotlivých žáků a případně jejich počínání ohodnotit.

V poslední části semináře se účastník seznámí s možností vytvoření prezentace v aplikaci Google Slides s integrací aplikace Nearpod. Dále bude seznámen s možnostmi virtuální tabule a jejím využitím v prezenční i distanční výuce. Závěrečná část bude věnována diskuzi a použití ostatních aplikací ve výuce a jejich případnému spojení s aplikací Nearpod.

• Žák a motivace k výuce (45 minut)
• Aplikace Nearpod – teoretická část (90 minut)
  • Seznámení s aplikací
  • Ukázka vzorové lekce
  • Popis funkcí
  • Ukázka integrace s ostatními aplikacemi
• Aplikace Nearpod – praktická část (90 minut)
  • Praktické vytvoření interaktivní lekce z klasické PowerPoint prezentace
  • Otestování funkčnosti lekce ve dvojicích
  • Seznámení s funkcí Reports
• Nearpod a Google Slides (45 minut)
  • Integrace aplikací a ukázka vytvoření lekce ve Slides jako náhradě za MS PowerPoint
• Virtuální tabule a její využití (30 minut)
• Tipy na ostatní aplikace k obohacení výuky (60 minut)

Toxické látky přitahují lidskou pozornost od nepaměti. Záznamy o tom lze najít již ve starověkých dokumentech. V současnosti jsou toxické látky, které kontaminují vodu, vzduch, půdu a potravu předmětem intenzivního zájmu odborné i laické veřejnosti. Informace o nich jsou dnes díky internetu snadno dostupné, ale je těžké se v jejich záplavě orientovat a odlišit je od desinformací. Není proto příliš překvapivé, že laická veřejnost má často zkreslené představy o rizikách spojených s toxickými látkami kolem nás. Média některá rizika často zveličují a jiná ignorují.

V tomto kurzu se posluchač formou přednášek seznámí se základními koncepty analýzy rizika spojeného s expozicí škodlivým látkám. Budou ukázány příklady nebezpečných kontaminantů životního prostředí, vody a potravy s poukazem na rizika pro lidské zdraví a také některé příklady mediálního zkreslení těchto rizik. Velká pozornost bude věnována diskusím s účastníky.

• Od Paracelsa k dnešku a zpět k Paracelsovi: pohled na jedy v toku staletí (45 min)
• Jak se odhaduje zdravotní riziko spojené s toxicitou a karcinogenitou. Limitní hodnoty škodlivých látek, jejich význam a způsob odvození (přípustný expoziční limit, přípustná/tolerovatelná denní dávka, referenční dávka, maximální limit pro residua pesticidů) (45 min)
• Persistentní látky v životním prostředí a lidské zdraví, aneb časovaná bomba (45 min)
• Toxické látky (včetně karcinogenů) v potravě. Jsou „éčka“ tím nejhorším, co jíme?    (2 x 45 min)
• Příklady mediálního zkreslení: čím byl otráven Alexander Veliký; pesticidy v čaji, dvojí mýtus o železe ve špenátu a další (45 min)
• Nové psychoaktivní látky („designer drugs“):  Co mohou a co nemohou způsobit (45 min)
• Shrnutí a diskuse s účastníky (45 min)

Přestávka na oběd v délce 45 bude po prvnívh třech vyučovacích hodinách. Další dvě kratší přestávky v délce 10 min budou po 2. a 6. vyučovací hodině.