Kurzy

V pregraduálním studiu se bohužel nevěnuje dostatek pozornosti průřezovému tématu environmentální výchova. Spojení geovědních oborů s environmentálními je ve výuce žádoucí. Účastníkům budou poskytnuty inspirace, jak žákům pomocí aktuálních jevů přiblížit problematiku vztahu přírody a lidské činnosti a seznamovat je s principy udržitelného rozvoje v podmínkách omezených zemských zdrojů.

• Země jako uzavřený systém. Důsledkem je omezenost zemských zdrojů. Některé z nich jsou obnovitelné (voda), jiné neobnovitelné (rudy, ropa). Konečnost zásob vyvolává konflikty mezi společnostmi i státy, které mohou končit vydíráním zbytku světa dominantním majitelem určitých komodit (Čína), nebo přímou válkou o zdroje (RF – UA). (1 hodina)

• I obnovitelné zdroje jsou předmětem konfliktů – voda (boj o rozdělení vod Nilu), ovzduší a jeho znečišťování – globální změna klimatu, půda a její využívání (kácení deštných pralesů) (1 hodina)
• Zemské cykly – horninový, energetický, hydrologický, biogeochemické cykly. Vznik půdy a její ohrožení erozí. (2 hodiny)

• Problematika zajišťování energie z neobnovitelných surovin (fosilní paliva, atomová energie) (1 hodina)
• Výroba energie z obnovitelných zdrojů (voda, vítr, geotermální energie, využití slunečního záření, biomasa). (1 hodina).
• Využívání obnovitelných zdrojů energie omezené zásobami nerostných surovin potřebných pro výrobu technických prostředků (baterie, solární panely, větrné elektrárny, výrobníky vodíku (1 hodina).
• Omezené zdroje primárních nepalivových surovin, jejich nahrazování technologickým rozvojem. (1 hodina)

Účastníkům budou prezentovány aktuální příklady působení člověka na životní prostředí (extrémní klimatické jevy, globální oteplování, člověkem způsobené environmentální havárie aj.) a uvedeny příklady využití médií. Seznámí se s návrhy seminárních prací individuálních a kolektivních. Proběhne diskuse formou „soudního procesu“.

• Úvod do environmentální výchovy. Rychlý růst lidské populace a jeho vliv na životní prostředí. Klíčové principy a zákony, na jejichž základě příroda pracuje. Základní ekologické pojmy a definice (1 hodina).
• Demonstrace provázanosti přírodních jevů a procesů, nezbytnost jejich studia na různých úrovních. Faktory ovlivňující životní prostředí. Rovnováha mezi abiotickými a biotickými složkami na Zemi. (1 hodina).
• Rozsah vlivu člověka na životní prostředí, odlišování procesů přirozených a antropogenních. Nástroje a možnosti řešení globálních ekologických problémů. Jak vést studenty k zamyšlení nad jejich vlastním životním stylem – „hlubinná ekologie“ (1 hodina).
• Environmentální dopady těžby a zpracování nerostných surovin – přesuny velkých objemů hmot, znečištění vody, ovzduší a půdy (1 hodina).
• Zásahy do hydrologického režimu krajiny – regulace toků, protipovodňová opatření, agrotechnické postupy v boji s erozí (1 hodina)

• Kam s ním? Odpady a znečišťování životního prostředí. Lidská činnost produkuje odpady. Vzhledem k uzavřenosti zemského systému je nezbytně nutné omezit neúčelnou spotřebu surovin a nedostatkových materiálů (1 hodina).
• Hierarchie nakládání s odpady: redukce odpadu u zdroje, maloodpadové technologie – znovuzískání a znovupoužití odpadu (recyklace on site) – recyklace off-site – úprava objemu nebo toxicity odpadu – energetické využití odpadu – skládkování odpadů (povrchové a podpovrchové). Zneškodňování odpadů jako proces vedoucí ke vzniku druhotných surovin (1 hodina).
• Recyklace odpadů a meziproduktů ze zpracování surovin různého původu. Možnosti aplikace odpadů jako druhotných surovin ve stavebnictví, v zemědělství a dalších oblastech (1 hodina).

Seminář je zaměřen na praktické uchopení problematiky lokálních, sezónních a původních potravin v environmentálním kontextu. Ukazuje i pohledy z dalších stran – potravinářské, medicínské, sociální atd. Zahrnuje velký podíl diskusí a bloky samostatné práce, které mohou být využity jako inspirace pro výuku i výchovu k odpovědnosti vůči životnímu prostředí.

• Úvod do problematiky (2,5 hod)
  • Objasnění pojmů lokální, původní, tuzemské, sezónní
  • Společné zamyšlení „jak daleko je lokální“?
  • Lokální x původní – myšlenkový experiment s individuální prací účastníků; společné porovnání výsledků
• Posouzení různých aspektů využívání lokálních potravin (4 hod)
  • Kvalita potravin
  • Ekologický pohled
  • Ekonomický pohled
  • Zdravotní aspekty
  • Sociální pohled
• Možnosti získání lokálních a sezonních potravin; skladování potravin (1,5 hod)
• Závěrečná diskuse

Počet problémových žáků neustále narůstá. Na učitele jsou kladeny stále vyšší nároky v oblasti výchovného působení, především při zvládání problémových žáků a stresových situací s nimi souvisejících. Seminář se skládá ze třech na sebe navazujících částí. V první části se účastníci seznámí s příčinami problémového chování žáků a s možnostmi a hranicemi jeho ovlivnění, protože předpokladem úspěšného řešení problémového chování je hlubší porozumění příčinám. Stěžejní částí druhého semináře je oblast prevence, tedy jak problémovému chování žáků předcházet, jak ho předvídat či eliminovat. Důležitou součástí práce s problémovými žáky je ale i práce s vlastními emocemi, jejichž zvládání se na úspěšnosti ovlivnění problému významně podílí. Na druhém semináři také učitelé dostanou podklady pro vyzkoušení v praxi, které budou v navazujícím semináři předmětem rozboru. Třetí seminář bude převážně praktický a bude úzce navazovat na předcházející části.

Účastníci se seznámí s konkrétními problémovými situacemi a variantami jejich řešení. Předmětem rozboru budou jak kazuistiky z praxe lektorky, tak i z praxe účastníků. Učitelé se také seznámí s technikami a strategiemi, které jsou chybné, dále jaká kázeňská opatření používat a v neposlední řadě také s tím, s kým při řešení problémového chování spolupracovat.

Osnova 1. Semináře (8 x 45 minut):

1. Problémový žák, problémové chování – definice, pojetí, různorodost
2. Příčiny problémového chování
3. Problémové chování žáka a třídní klima
4. Metodika – analýza problému/problémového chování
5. Komunikace s problémovým žákem
6. Tlumení agresívních sklonů

Osnova 2. Semináře (8 x 45 minut):

1. Možnosti ovlivnění problémového chování – prevence jako důležitý nástroj předcházení problémových situací
2. Možnosti ovlivnění problémového chování – reakce na konkrétní problémové situace, kazuistiky, příklady z praxe
3. Chybné a nefunkční strategie
4. Kázeňské metody a prostředky
5. Zvládání vlastních emocí, psychohygiena
6. Opakování, diskuze, test

Seminář je zaměřen na nejvýznamnější karcinogeny a teratogeny v našem životním prostředí, závažnost jejich zdravotních dopadů, testování karcinogenity a teratogenity. Bloky věnované karcinogenům a teratogenům využívají principů narativní pedagogiky, jsou představeny prostřednictvím příběhů.

• Úvod a obecné základy (3 hod)
  • Úvodní ilustrační příběh
  • Základní terminologie
  • Podstata vzniku nádorů
  • Těhotenství z hlediska citlivosti k teratogenům
• Posouzení konkrétního teratogenního vlivu – společně prováděná analýza dat ilustrovaná reálným příběhem - společná práce (1 hod)
• Vnímání závažnosti karcinogenů a teratogenů – anketa mezi účastníky, diskuse nad výsledky
• Bloky témat věnované jednotlivým karcinogenům a teratogenům (3,5 hod)
• Testování karcinogenity a teratogenity – přednáška (0,5 hod)
• Závěrečná diskuse

Seznámení se nebo hlubší porozumění tématu DNA, genetické informace živých tvorů. Porozumíme tomu, jak DNA kóduje funkce buněk a organismů. Následně si uděláme přehled o tom, jak vědci DNA přepisují, proč, a k čemu to může sloužit.

Seminář bude pojat formou interaktivní přednášky a navazující workshop jako aktivní reflexe ve skupinkách, kdy frekventanti využijí nabyté znalosti k sestavení vlastních genetických okruhů (na papíře, LEGO jako inspirace).

Chladové (>0°C) a mrazové (<0°C) teploty jsou stresovými faktory, které významně ovlivňují metabolismus rostlinných buněk. U neodolných druhů rostlin často způsobují poškození buněk a mohou vést až k jejich smrti. Některé druhy rostlin si však vyvinuly účinné adaptační mechanismy, které jim umožňují tyto stresové faktory překonávat.

     Významným adaptačním mechanismem je proces otužování vůči mrazovým teplo-tám, tj. (1) vyhnutí se zmrznutí díky podchlazení, nebo (2) lokalizace tvorby ledových krystalů do těch buněčných struktur, které tolerují mrznutí a tvorbu ledu bez poškození buněk. U kryotolerantních druhů rostlin vůbec nedochází k tvorbě ledových krystalů ani při velmi nízkých teplotách - voda přechází do amorfního stavu.

     Přednáška je zaměřena na vzdělávání učitelů gymnázií a SŠ, příp. nadaných studentů v oborech biologie, ekologie a zeměpis.

• Primární a sekundární poškození rostlin chladem
• Fyzikálně-chemické děje probíhající v rostlinách a ve stélkách lišejníků při zmrznutí
  • Mrznutí na úrovni pletiv a buněk     
  • Nukleace ledu
• Fyziologické mechanismy tvořící toleranci/resistenci vůči chladu a mrazu
  • Mechanismy mrazové odolnosti      
  • Mechanismy vyhnutí se mrznutí      
  • Mechanismy mrazové tolerance       
  • Cykly opakovaného mrznutí a tání  
  • Aklimace na chladové a mrazové teploty
• Metody studia vlivu chladových a mrazových teplot na polární autotrofy
• Inhibice primárních procesů fotosyntézy nízkými teplotami