V kratší úvodní části se budeme zabývat zdroji, které nám mohou usnadnit výuku o světových náboženstvích v každodenní výuce. V druhé části si vyzkoušíme některé osvědčené aktivity z hodin základů společenských věd, které chtějí tyto náboženské tradice přibližovat. Prostor bude i na diskusi o použitelnosti těchto metod a potřebě a způsobech jednotlivé aktivity modifikovat.
Osnova kurzu
1) úvodní seznámení s cílem a obsahem semináře, očekávání účastníků, představení lektora (cca 15 min.)
2) náš vztah k náboženství, co je to náboženství, víra a vědění, Abrahamovská víra, Češi a něcismus (cca. 60 min.)
3) informační zdroje týkající se jednotlivých světových tradic (cca 60 min.)
4) judaismus a křesťanství: stručné shrnutí východisek jejich víry, hebrejština, školní výprava do Izraele, vybrané biblické texty, orientace v Bibli (cca 45 min.)
5) islám: stručné shrnutí východisek, islamofobie, orientalismus, islám a média, šaría a křesťanská etika, modlitba salát, blasfemie a případ karikatur (cca 90 min.)
6) východní učení: stručné shrnutí východisek: jinakost myšlení, modlitba óm, mlčení v zen-buddhismu, buddhistické mandaly (cca 45 min.)
7) náboženství dnes: občanské/státní náboženství (příklad religiozity čučche v Severní Koreji), fundamentalismus a terorismus, sekty a nová náboženská hnutí (co je a co není sekta?, aktivita Přesvědčení) (cca 90 min.)
8) závěrečné vyhodnocení semináře, zpětná vazba, sdílení
Účastníci budou seznámeni se vznikem a vývojem evoluční teorie, dále fenoménem krásy a atraktivity v živočišné (včetně člověka) i rostlinné říši a se širšími souvislostmi krásy, atraktivity a umění se sexem, individuálním životem jedinců i vývojem druhů. Zohledněny budou i psychologické a filosofické aspekty tématu.
Tematický blok Rozumíme reklamě a umíme (se) před ní bránit? představí různé formy marketingové komunikace a soustředí se především na jednu z jejích forem – na reklamu (vizuální i audiovizuální, marketingovou, sociální i politickou). Seznámí s jejími globálními cíli, s její historií a zaměří se také na jazykové i nejazykové prostředky a strategie, jimiž autoři reklam manipulují různými cílovými skupinami (vše bude doloženo ukázkami reklam). Součástí semináře budou otázky zneužití reklamy a obrany před jejím působením.
Témata:
1. Marketingová komunikace, Marketingový komunikační mix
2. Druhy a typy reklamy
3. Cíle a funkce reklamy
4. Verbální prostředky v reklamě
5. Cílová skupina – rozhodující faktor při tvorbě reklamy
6. Vývoj vyjadřovacích prostředků a strategií v české reklamě
7. Odborný styl a česká reklama
Jak se neztratit ve světě financí
Tématem kursu je role matematiky v dnešních společenských vědách, zejména ekonomii. Cílem kursu je ukázat, kde může být užitečná a kde jsou v dané oblasti její limity.
Hlavními problémy, na které matematika ve společenských vědách naráží, jsou zejména nedostatek informací (neurčitost) a obtížný popis liských preferencí, obecně pak nemožnost předvídání svobodného rozhodování. To vše zabraňuje mechanickým aplikacím matematických postupů, ale na druhou stranu činí věc zajímavou: je například otázkou, nakolik je naše rozhodování ovlivněno teoriemi, které je původně měly jen popisovat.
Po krátkém představení současné matematiky a jejích možností bude diskutována problematika předpovídání za neurčitosti, popisu lidského rozhodování a modelování konfliktních situací (teorei her), vše demonstrováno na praktických příkladech (od sestavování rozvrhu po korupci či fake news). Následně bude diskutováno téma zmíněné v názvu: jak může a jak nemůže matematika pomoci ve „spravedlivém“ přerozdělování společně vytvořeného bohatství.
Při výkladů nebude zabíháno do detailů – spíše než detailní přehled probraného materiálu by se účastníci měli odnést určitý vhled, který umožňuje nahlížet věci i z jiného než „selského“ úhlu pohledu.
1. hod. Matematika se představuje: starověk, středověk, moderní nadšení, postmoderní vystřízlivění, matematika dnes, co dnes je a co není vědecké
2. hod. Matematika a myšlení: nevyhnutelnost logiky, myšlení pomalé a rychlé, heuristiky, kognitivní zahlcení, ahaefekt, racionální a „iracionální“ chování, koherence aneb která news je fake.
3. hod. Matematika a předpovídání: co je a co není náhoda, všudypřítomná statistika, dynamické systémy, teorie chaosu,
4. hod. Matematika a rozhodování: vícekriteriální rozhodování aneb když je něco za něco, NP-úplnost aneb proč nelze sestavit ideální rozvrh, rozhodovíní za neurčitosti,
5. hod. Matematika a hry: modelování konflitních situací, spravedlivá a nespravedlivá hra, Nashovo ekvilibrium aneb jak se dostat do ráje, když každý táhne za jiný provaz, proč hrajeme, i když prohráváme, pojištění proti prohře
6. hod. Matematika a spravedlnost: jak spravedlivě rozdělit koláč, superaditivní efekt aneb jak se podělit, když 1+1=3, co dokáže a co nedokáže neviditelná ruka trhu, nutnost pravidel aneb jak by to vypadalo, kdyby každý jezdil jsk chce, proč by byl socialismus super, jen kdyby….
7-8. hod. Závěrečný „test“: krátká esej či diskusní příspěvek na některé z probíraných témat, prezentace, diskuse (dle počtu účastníků)
Formou přednášek provázených power pointovými prezentacemi v prolnutí s diskusí s účastníky akce objasnění otázky, jaké bylo Rusko ve 20. století a nakolik v 21. století navazuje na stereotypy, které vytvořilo ve 20. století.
Osnova
1.Jak poznávat realitu moderního Ruska? Geopolitika od 18. století po dnešek
2.Rusko dnes: politika V. V. Putina
3.Rozpad SSSR jako důsledek neúspěchu „perestrojky“ ?
4.Ruská revoluce 1917 – hlavní události
5.Co přinesl Rusku a světu Říjen 1917 ?
6.Lenin - Stalin – Chruščov – Brežněv. Rusko se bez vůdce neobejde?
7.Teror jako nástroj sovětské (ruské) politické moci
8.Moderní literatura o Revoluci 1917, sovětském Rusku a Ruské federaci. Úskalí tzv. faktů a zhodnocení hodnověrnosti jejich interpretace.
Dějiny komunismu zůstávají i nadále (takřka 30 let po jeho pádu) terčem přepjatých politických hodnocení a stále se vzpírají být uzavřenou minulostí. Pozice pedagoga stojícího před tímto tématem je v tomto ohledu komplikovanější než v případě výkladu starších dějin. Přehledná orientace ve směrech bádání o komunismu, kterou kurs poskytne, obohatí možnosti pedagogického působení účastníků. Ačkoliv absolutní objektivita není zvláště u takto exponovaných témat ničím více než tužbou, smyslem kursu bude předestřít účastníkům, co možná nejširší metodologickou paletu tak, aby jejich výsledný přístup byl co nejkvalifikovanější a odrážel výsledky špičkové české i zahraniční historické vědy. Seminář bude doplněn vhodnými čtenými ukázkami z odborné i krásné literatury a krátkými video-vstupy, které budou společně ilustrovat různé úhly pohledu na nedávnou minulost.
1.Seznámení s problematikou a současným kontextem (45 min)
2.Přístup totalitně-historický (90 min)
3.Přístup revizionistický (90 min)
4.Přístupy post-revizionistické (90 min)
5.Závěrečné shrnutí a diskuse (45 min)
Posluchači budou seznámeni se vznikem, vývojem a současným stavem dvou velkých asijských duchovních systémů - hinduismu a buddhismu, taoismu a konfucianismu. Probereme základní myšlenky a charakteristické náhledy na svět, člověka, duchovní praxi a další originální perspektivy, které tato inspirativní učení poskytují. Lektor bude výklad doplňovat multimediálními prezentacemi k dané problematice a posluchači si odnesou řadu odkazů ke stažení zajímavých a přínosných materiálů na webu letora.
Hodina č. 1: Velká Británie jako obtížný partner evropské integrace (stručný nástin vývoje a specifik členství VB v ES/EU, včetně referenda o setrvání země v ES v roce 1975 či evropské politiky Margaret Thatcherové a Tonyho Blaira).
Hodina č. 2: Evropská politika Davida Cameron (analýza důvodů, které vedly Davida Camerona k vyhlášení referenda, včetně rostoucího euroskepticismu Konzervativní strany, role euroskeptického tisku a radikální strany UKIP).
Hodina č. 3: Referendum o setrvání VB v EU v roce 2016 (analýza předreferendové kampaně; profilace a argumentace obou táborů; reflexe výsledků)
Hodina č. 4: Formální proces odchodu VB z EU (charakteristika článku 50 Lisabonské smlouvy; analýza jednotlivých kroků a procedur; role evropských institucí)
Hodina č. 5: Brexitová vyjednávání (průběh vyjednávání; analýza problematických bodů; reflexe aktuálního stavu).
Hodina č. 6: Dopady brexitu na vybrané oblasti a politiky EU a VB (dopady brexitu např. na regionální, zemědělskou, zahraniční či obranou politiku EU a VB).
Hodina č. 7: Brexit a Česká republika (vztahy VB a ČR; význam VB pro ČR v rámci evropské politiky; priority a zájmy ČR při brexitových vyjednáváních).
Hodina č. 8: Brexit: potenciální budoucí scénáře (budoucnost vztahu VB a EU – nástin jednotlivých modelů: tvrdý či měkký brexit; norský, švýcarský, kanadský či turecký model).
Cílem semináře je seznámit účastníky s historickým vývoje migrace v Evropě; s hlavními příčinami migrací obyvatel a obecnými důvody xenofobie vůči migrantům obecně v Evropě; současnými trendy mezinárodní migrace ve světě i v ČR; problematikou uprchlictví; způsoby a hlavními cestami migrace; hlavními sociálními a ekonomickými dopady mezinárodní migrace (zasílání remitencí, fenomén úniku mozků či cirkulace mozků, etc.); příčinami vzniku environmentální migrace. Budou prezentovány konkrétní případové studie z výzkumných aktivit přednášejícícho. Na seminářích budou vzneseny následující otázky: Proč lidé migrují? Odkud a mam nejčastěji migrují? Jaký je rozdíl mezi migrantem, uprchlíkem, žadatelem o azyl? Selhává nebo je úspěšný evropský model multikulturalismu? Potřebuje Česká republika imigranty? Jaké jsou dopady emigrace na rozvojové země? Výklad bude doplněn zkušenostmi lektora z výzkumných aktivit v dané problematice ze třech světadílů.
Akce má zmírňovat předsudky, stereotypní vnímání menšin a vyvracet všeobecně zavedené mýty. Představit extremistické formy Islámu a jejich vazby na terorismus a zároveň dekriminalizovat muslimy jako takové. Obsahem akce je představení struktury a charakteru české muslimské komunity a její srovnání s muslimskými komunitami v západoevropských státech. Vyhodnocení míry a druhu religiozity, organizovanosti v občanském sektoru, vztahu k fundamentálním islamistickým proudům. Dále určení úrovní začleňování do majoritní společnosti, případné identifikátory radikalizace minority a majority.
Představení vývoje politických stran, jejich historických typů, konkrétní příklady, situace v České republice. Přednášky a diskuse na konkrétní témata uvedená níže, včetně přehledu o základní studijní literatuře pro danou oblast.
Obsah:
1. Počátky politických stran, elitní strany.
2. Masové politické strany.
3. Politika a média, nástup televizního věku a důsledky pro vývoj politických stran.
4. Chyť, koho můžeš, aneb catch-all strany.
5. Všichni jsme přece politici aneb kartelové strany.
6. Politický marketing a politické strany.
7. Řídím stranu jako firmu neboli byznysové strany, model strany-firmy.
8. Závěr, zhodnocení.
Seminář „Jak učit filosofii“ je určen především pro učitele ZSV, jimž má pomoci s výukou filosofie na středních školách, gymnáziích či vyšších odborných školách. Seminář je ale otevřen i všem zájemcům o danou tématiku. Seminář nabízí základní přehled dějin filosofie, jenž je nezbytným předpokladem pro výuku. Neméně podstatným prvkem při výuce filosofie je forma samotné výuky. Obsahem semináře je proto četba a interpretace vybraných filosofických textů, která učitelům zase poskytne jistou platformu pro výuku filosofie rozvíjející u žáků schopnost samostatného uvažování.
8 vyučovacích hodin je rozděleno do čtyř bloků, přičemž na každý blok připadají dvě vyučovací hodiny, z nichž jedna je vždy věnována přednášce a druhá semináři. V přednáškové části budou přiblíženy základní postavy a směry jednotlivých období. Seminář kromě doporučení literatury bude věnován četbě a interpretaci textů, což by učitelům mělo napomoci rozvíjet samostatné myšlení žáků.
Rozdělení bloků je následující
1.Blok: Antická filosofie
2.Blok: Středověká filosofie
3.Blok: Novověká filosofie
4.Blok: Současná filosofie
Obsah:
2 hod. Představení tématu etnicity, hodnot a stereotypů
2 hod. Problémy se začleňováním a specifika různých etnických/národnostních skupin včetně diskuse nad vlastní zkušeností učitelů
1 hod. Možnosti, jak aktivně pomoci začlenění žáků různých etnických/národnostních skupin
3 hod. Jak učit o etnicitě – příklady aktivizačních metod a her na téma etnické různorodosti, stereotypů, identity, hodnot a pod.
Seminář se zaměří na komplexní představení poválečného období omezené limitované demokracie v povalečném Československu. Na jedné straně bude popsán proces vyrovnávání se s tíživým dědictvím nacistického totalitního systému. Úvodem kurzu budou účastníci seznámeni s výsledky nejnovějšího bádání na toto téma (např. fenomén národní očisty) a relevantní literaturou k danému tématu. Poté bude postupně analyzován nový nastupující totalitní systém v podobě komunistické ideologie. Současně budou analyzovány i společné kořeny komunistického a nacistického hnutí. Budou porovnány shody a rozdíly v jejich ideologii (tzv. politické náboženství – „ve jménu strany a vůdce“) ale také v jejich každodenní praxi. Seminář se následně zaměří na příčiny úspěchu komunistického hnutí v ČSR a proces upevňování politické moci. Značná pozornost bude věnována rovněž období po únoru 1948, kdy došlo k procesu likvidace možný odpůrců režimu a transformace v totalitní režim.
DESCARTES, v.o.s. si vyhrazuje právo změnit termín konání akce, pokud bude nutné. O změně termínu se účastníci dozví s dostatečným časovým předstihem prostřednictvím pozvánky.
