Kurzy

Seminář se zaměří na komplexní představení poválečného období omezené limitované demokracie v povalečném Československu. Na jedné straně bude popsán proces vyrovnávání se s tíživým dědictvím nacistického totalitního systému. Úvodem kurzu budou účastníci seznámeni s výsledky nejnovějšího bádání na toto téma (např. fenomén národní očisty) a relevantní literaturou k danému tématu. Poté bude postupně analyzován nový nastupující totalitní systém v podobě komunistické ideologie. Současně budou analyzovány i společné kořeny komunistického a nacistického hnutí. Budou porovnány shody a rozdíly v jejich ideologii (tzv. politické náboženství – „ve jménu strany a vůdce“) ale také v jejich každodenní praxi. Seminář se následně zaměří na příčiny úspěchu komunistického hnutí v ČSR a proces upevňování politické moci. Značná pozornost bude věnována rovněž období po únoru 1948, kdy došlo k procesu likvidace možný odpůrců režimu a transformace v totalitní režim.

Seminář nabídne informace a data o řadě soudobých trendů ve vztahu demokratických a nedemokratických režimů, přičemž se bude soustředit zejména na příklady z praxe (například metody potlačování oposice v nedemokratických režimech, metody nenásilného odporu u demokratické opozice, využívání sociálních médií k manipulaci atd.). Tyto příklady budou zasazeny do kontextu dlouhodobějších tendencí v šíření či naopak ústupu liberální demokracie a strategií nedemokratických režimů, jež jimi jsou v poslední době využívány ve snaze prosazovat své zájmy a oslabit liberálně-demokratické státy.

1)Současná demokracie – její podoba a problémy

2)Autoritářské režimy a jejich zájmy

3)Možnosti odporu proti nedemokratickým režimům a jejich nástroje

4)Praktické problémy změny režimů

Předmět »český jazyk a literatura« vnímají snad všichni zúčastnění, učitelé i žáci, jako dva před­měty v jednom. Je »literatura«, kde se za úspěch uznává (ze strany školy) i přijímá (ze stra­ny rodičů a žáků), když funguje jako ob­čan­ská a mravní výchova a zároveň probouzí zá­jem o svět (což uznávám za dů­le­ži­té hodnoty); »literatura« co estetická výchova je na školách vzác­ná, »lite­ra­tu­ra« co autonomní před­mět studia se fakticky nepředvádí (pomíjím kari­ka­tu­ru v po­dob­ě soupisu autorů a děl). A je »jazyk«, který se pojímá jako pra­vo­pis (prožíváno: už bys­te to konečně měli umět!) a mluv­nic­ký rozbor (pro­ží­vá­no: k čemu je to dobré?); proti to­mu se staví pojetí: učme raději ko­mu­ni­ko­vat. Před­mět »cizí jazyk« se o předmět »ma­teř­ský ja­zyk« ne­za­jí­má, vzývá se na­opak ide­ál: myslet rovnou v cizím jazyce, nepřekládat z češ­ti­ny; vy­jád­řit kloud­ně česky, co jsem slyšel či četl v jazyce jiném, se nepěstuje. — Kurs uka­zuje, jak tyto propasti překonat pomocí celostní filologie.

• Jazyková komunikace je jedinečný »zázrak přírody«, který se děje v lid­ských spo­le­čen­stvích. Funguje jen díky obrovskému systému spo­le­čen­ských norem: jazykové rozumění je nad­osob­ní a pro dané společenství závazné.

• Jazyková komunikace je vždy konkrétní, děje se v jisté situaci mezi jistými účast­níky, vždy s plným využitím všeho, co oni účastníci mají k dispozici.

• Jsme přirozeně mnohojazyční, protože přirozeně patříme do mnoha spole­čen­ství zároveň (ne­jsme však ve všech současně); již náš rodný jazyk je sy­stém mnoha jazyků.

• Popis jazyka (mluvnice, gramatika) je užitečný nástroj, jak překonat situace, kdy si ne­roz­umí­me. Pravopis je užitečný nástroj, jak spolehlivě pře­chá­zet me­zi jazykem, jenž se vy­jad­řu­je zvukem, a jazykem, jenž se vyjadřuje písmem, což jsou samo­stat­né a značně odlišné sy­sté­my.

• Učit se cizí jazyk je nejlepší způsob, jak porozumět jazyku vlastnímu: vidí­me, že lidé, kteří jsou jinak stejní, mají k dispozici odlišné prostředky, a v ko­mu­nikačních situacích, které jsou jinak stejné, se chovají odlišně.

• S výukou cizích jazyků se začíná zbytečně brzy. Nejprve je nutné získat od­stu­pu od vlast­ní­ho jazyka, naučit se na něj dívat zvenčí.

• Zvuk a písmo jsou rozdílné materiály jazykového projevu. Mnohem důle­ži­těj­ší je rozdíl mezi projevem reflektovaným a nereflektovaným. Úspěšnost je­din­ce ve společenství je dána tím, jak dobře si dokáže uvědomit, s kým ko­mu­ni­kuje, za jakých okolností a o co přitom jde.

• Jazykové sdělení může potěšit i ublížit: člověk je za své vyjadřování zod­po­věd­ný. Jazykové sdě­le­ní může být objevné i krásné: objevnost a krása jsou pro­vá­zá­ny, báseň dokáže být stejně ob­jev­ná jako cestopis.

Jednodenní seminář s dotací 8 hodin poskytuje základní vhled do jednotlivých právních odvětví (občanské, obchodní, pracovní, trestní, správní, procesní a ústavní právo).

Důraz je kladen zejména na otázky praktické, tedy takové, se kterými se každý člověk může potkat v běžném životě (uzavírání smluv, dědictví, odpovědnost za škodu, vztah k orgánu veřejné moci). Základním cílem semináře je naučit účastníky chovat se tak, aby s právem neměli problémy a byli schopni své znalosti šířit dále.

Důležitou část semináře tvoří i vysvětlování často tradovaných nepravd a nesprávností o právu, a to zejména v oblasti pojmosloví. Pozornost je v tomto směru věnována právnímu jazyku a jeho úskalím.

Účastníci budou seznámeni s kulturně-historickým pozadím vzniku islámu (myšlenkové a kulturní pozadí vzniku Koránu, život a působení proroka Mohameda) dále se základní myšlenkovou strukturou tohoto náboženství (signifikantní témata: kosmologie, vztah člověk - Bůh, eschatologie, právo, sociální aspekty, vztah k dalším náboženstvím atd.) včetně komparace s judaismem a křesťanstvím. Výklad dále zahrne historický nástin šíření islámu ve světě v průběhu dějin a kulturně-civilizační aspekty islámu. Dále se výklad bude zabývat detailní analýzou práva šaría a jeho srovnáním s právem v euroamerickém civilizačním okruhu. Dalším z dílčích témat budou projevy islámu v současném světě včetně problematiky islámu v rámci EU (realita - statistiky, mýty a předsudky). 

V další části přejdeme k vysvětlení okolností vzniku militantního islámského fundamentalismu, popíšeme jeho historický vývoj a vysvětlíme jeho ideologii včetně vysvětlení negativního vztahu islamistů k naší civilizaci. Lektor bude výklad doplňovat multimediálními prezentacemi k dané problematice a posluchači si odnesou řadu odkazů ke stažení zajímavých a přínosných materiálů na webu lektora.

1. hod. Základy investování: peněžní toky, inflace, úročení, investiční trojůhelník (výnos, riziko, likvidita), rozhodování za neurčitosti, analýza výnos versus riziko, diverzifikace

2. hod.  Finanční trhy: dluhopisy, hypotéza efektivních trhů, pravidlo „no free lunch“, nemožnost vědecké předpovědi cen, řecká dluhová krize, příběh fondu LTCM

3. hod. Akcie: model CAPM (všichni drží stejné portfolio), fundamentální a technická analýza, racionální bubliny a krachy, vybrané černé dny akciových trhů. 

4. hod. Investiční hra (účastníci mezi sebou obchodují s virtuálními akciemi a dluhopisy, cena je nejprve dána zvenčí, poté je určena nabídkou a poptávkou)

5. Měny: základní teorie směnného kursu měn, kryptoměny, intervence ČNB, Sorosův útok na libru. Deriváty: forwardy a opce jako nástroje řízení rizika a spekulace

6. Situace malého investora:  úvěry, spoření, pojištění, rizika samostatného obchodování, investování jako hra

7-8. hod. Závěrečný „test“: krátká esej či diskusní příspěvek na některé z probíraných témat, prezentace, diskuse (dle počtu účastníků)

Je mezinárodní politika jen světem velmocí, islamistů a teroristů?  Mezinárodní bezpečnost: důsledky změn mezinárodního řádu

Existuje rozdíl mezi laickou a vědeckou logikou/diskurzem?   Dilema sociální vědy: interpretace sociální reality veřejností a experty

Co je to hrozba a jak hrozbu poznám?  Sekuritizace a desekuritizace: konstruování a dekonstruování hrozeb

Jakk přežít v nebezpečném světě?   Behaviorální modality: bezpečnostní strategie a řešení konfliktů

Diskuze nad tématem    Prostor ke vznášení otázek a pro společné hledání odpovědí