ČJ 194 Lidová píseň, její symbolika a vliv na literaturu

Předmět
Cílová skupina
učitelé 2. stupně ZŠ, učitelé SOŠ a SOU, učitelé gymnázií,
Akreditace
396/2018-2-35

DESCARTES, v.o.s. si vyhrazuje právo změnit termín konání akce, pokud bude nutné. O změně termínu se účastníci dozví s dostatečným časovým předstihem prostřednictvím pozvánky.


Vzdělávací cíl

  • Pedagogové prohloubí své chápání lidové písně, poznají specifika kramářské písně, porozumí formování umělé balady z lidové tradiční balady a proměnu písňové lyriky v ústní tradici a „na papíře“.
  • Pedagogové poznají kořeny zposvátnění lidové písně u romantiků a porozumí zásadnímu vlivu lidové písně na vznik novočeské literatury.
  • Pedagogové budou moci vysvětlit studentům alegorické a symbolické významy epitet konstans v lidových písních.
  • Pedagogové si ostřeji uvědomí rozdíly a styčné body mezi folklorem a literaturou a folkloristikou a literární vědou.

Obsah akce

Seminář se zaměří na interpretaci a analýzu slovesné části moravských a českých lidových písní, zohlední nicméně i jejich hudební složku. Seminář zahájí úvodní přednáška, která vymezí specifika písně a folkloru obecně a představí písňové žánry (včetně kramářské písně) a bude se věnovat vzniku lidových písní a zásadnímu vlivu lidové písně na utváření novočeské literatury. Následně pak už nad konkrétními písňovými texty (především ze Sušilovy a Erbenovy sbírky) společně zacílíme na „formule“, tedy na základní stavební jednotky lidových písní, vybroušené komunitní pamětí a majícími archetypální platnost. V semináři rozklíčujeme základní symbolický a alegorický význam formulí (stojí hruška v širém poli, černý les, zelený hájíček, voda aj.) a určíme základní způsoby jejich fungování jako základních paměťových bloků. Nad konkrétním materiálem se dále zaměříme na svět lidové písně – hodnoty v písních obsažené. Dále bude seminář sledovat, jak se žánr lidové balady proměňuje u K. J. Erbena a jak se žánr lyrické písně promění u K. Tomana, F. Šrámka a J. Seiferta. Nad ukázkami z filmů Zítra se bude tančit všude (1952, V. Vlček) a Žert (1968, r. J. Jireš) doložíme konkrétní způsoby ideologického využití folkloru jako hráze proti anglofonní hudbě v období socialismu. Dotkneme se i mimoevropských písňových tradic a projevů dětského soudobého písňového folkloru (typu: „Prší prší jen se leje, Vinnetou se z okna směje“).

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace