PP 334 Jak na skupinové a kooperativní učení?

Vzdělávací cíl

Každý účastník by měl umět:

• vyjmenovat příležitosti, jak formy aktivního učení přispívají k inkluzi
• pojmenovat rozdíly mezi skupinovým a kooperativním vyučováním
• analyzovat své vnitřní předpoklady pro týmovou práci
• pojmenovat vnější projevy efektivních a neefektivních týmů
• vyjmenovat alespoň 5 doporučení pro plánování kooperativních aktivit

Metody práce v semináři

• evokační metody
• modelové lekce
• metody aktivního učení – diskusní metody, brainstorming, řeka, třídění výroků, myšlenkové mapy, Vennovy diagramy, skládankové učení, galerie, veletrh aj.
• výklad lektora, prezentace
• individuální a skupinová práce, práce ve dvojicích
• diskuse
• reflexe prožitková
• reflexe pedagogická
• plánovací metody přenosu poznatků do praxe
• evaluační metody

Obsah akce

To, že učitel zařazuje práci ve skupinách, ještě nemusí znamenat, že učí žáky spolupracovat. Proč je důležité učit žáky spolupracovat? Protože kooperativní dovednosti patří dnes k nejžádanějším dovednostem na trhu práce. Každý člověk má jiné vnitřní předpoklady pro týmovou práci a každý může být jinak prospěšný pro práci v týmu. Společně se podíváme na to, jak navenek vypadá neefektivní tým a jak efektivní. Budeme pracovat s doporučeními pro zařazování kooperativního učení, a také podíváme se na to, jak kooperativní činnosti hodnotit. Toto téma významně souvisí se zaváděním inkluzívního vzdělávání do praxe škol.

Přehled témat:

• formy učení
• skupinové x kooperativní učení
• analýza vnitřních předpokladů pro týmovou práci
• efektivní x neefektivní týmy
• formy práce a konstruktivismus
• adaptace a harmonizace týmů
• výukové programy s využitím skupinové či kooperativní práce
• hodnocení skupinové a kooperativní práce
• cíle a kritéria hodnocení
• efektivní zpětná vazba, vnitřní motivace k učení

Seminář proběhne formou kombinace individuální a skupinové práce, diskuse budou probíhat v komunitním kruhu:

1. představení tématu a cílů semináře
2. představení lektora a účastníků
3. snos myšlenek na téma: Co umíme?
4. pojmenování vzdělávacích potřeb (resp. očekávání) k tématu ze strany účastníků (Co bychom se chtěli naučit? S čím si nevíme rady? Chtěli bychom odpovědi na tyto otázky…)
5. praktické ukázky výukových programů – přímá práce účastníků kombinovaná s pozorováním videí
6. analýza ukázek
7. plánování dle potřeb účastníků
8. společná reflexe – přijímání a poskytování zpětné vazby k prezentovaným plánům i přípravám