V současné době nejsou vypsány žádné termíny tohoto kurzu.
SV 18
Klíčové otázky z dějin filozofie v kontextu moderní vědy
Obsah akce
V semináři budou prezentovány klíčové filosofické otázky z dějin filosofie (Platón, Aristotelés, Descartes, Kant, Nietzsche, Russell, Popper, Quine, Lyotard etc.) v kontextu objevů moderní fyziky, biologie a neurofyziologie. Důraz bude kladen zejména na diskuzi a vlastní návrhy účastníků semináře s přesahem do vzdělávací praxe.
- 4 x 45 min – Výklad klíčových otázek lektorem a zasazení daných témat do kontextu moderní vědy
- 1 x 45 min – Vlastní návrhy účastníků semináře a diskuze
- 1 x 45 min – Diskuze nad otázkami v kontextu vzdělávací praxe
- 1 x 45 min – Diskuze perspektivních pedagogických strategií
- 1 x 45 min – Vzájemná evaluace a návrhy na inovace
Vzdělávací cíl
Rozbor a diskuze tradičních epistemologických otázek v kontextu současného vývoje vědeckého poznání z hlediska rozvoje aktuální, efektivní a perspektivní pedagogické strategie pro výuku filozofie a základů společenských věd.
Vhodné pro předměty a obory:
Určeno pro
- učitelé SOŠ a SOU
- učitelé gymnázií
- učitelé VOŠ
Termíny a lokality kurzů:
V dějinách filozofie se myslitelé přeli zejména o následující epistemologické otázky, které dodnes nejsou jednoznačně zodpovězeny: Mají být cílem „pravého“ poznání abstraktní a obecné ideje (Platón), nebo konkrétní věci smyslového světa (Aristotelés)? Jsou nástrojem „jistého“ poznání spíše racionální intuice (Descartes), nebo smyslové vjemy (Hobbes)? Jaké jsou podmínky a možnosti lidského poznání a je vůbec v našich silách vyřešit „metafyzické“ otázky po svobodě a nekonečnu (Kant)? Je poznání tradiční filosofie, morálky a vědy skutečně pravdou, nebo pouhou „iluzí“ (Nietszche)? Můžeme svět „vysvětlit“ prostřednictvím logiky (Russell), nebo je třeba mu hlouběji „porozumět“ (Heidegger)? Můžeme s jistotou zdůvodnit naše poznání (Carnap), nebo nemáme nárok na jistotu (Popper)? Je věda nejlepším způsobem poznání (Quine), nebo je jen jedním z mnoha (Lyotard)? Záměrem semináře je ukázat návrhy řešení uvedených otázek a nastínit, jak se jeví tato tradiční filozofická dilemata prizmatem objevů moderní biologie (evoluce, genetika, epigenetika, genetické inženýrství), fyziky (zakřivení časoprostoru, princip neurčitosti, gravitační vlny, temná hmota) a neurofyziologie (funkce vnímání, vědomí, emocí). Důraz bude kladen zejména na diskuzi a vlastní návrhy účastníků semináře s přesahem do vzdělávací praxe s cílem zvýšit aktuálnost, flexibilitu a efektivitu pedagogických strategií v oboru filozofie s možností aplikace formálních prvků diskuze do výuky předmětu Základy společenských věd.
