Kurzy

Cílem kurzu je představit dějiny novověké a současné filozofie tak, aby v ní byly zdůrazněny ty rysy a tendence, které byly relevantní pro utváření humanitních a společenských věd a pro pochopení jejich metodologie. Kurz je rozdělen do čtyř tematických bloků, v nichž bude postupně probráno dvanáct základních témat. Bloky zahrnují úvod do filozofie včetně nástinu základní terminologie a témat, dále raně novověkou filozofii, filozofii 19. století a konečně filozofii 20. století.

Osnova:

• Úvod do filozofie, základní pojmy (2 h)
• Raně novověká filozofie (2 h)
• Filozofie 19. století (2 h)
• Současná filozofie (2 h)

Cílem kurzu/workshopu cílem je mikroekonomický rozbor ekonomických problémů. Kurz seznamuje účastníky kurzu/workshopu s metodologií ekonomie, modelem rozhodování spotřebitele a výrobce, základními modely trhu (model dokonané konkurence, monopolistické konkurence, oligopolu, monopolu) a s trhy výrobních faktorů. Při úspěšném absolvování kurzu/workshopu jsou účastnící schopni učinit závěry vyplývající z vybraných mikroekonomicky orientovaných teorií; dále jsou účastníci schopni zorientovat se v základních mikroekonomických pojmech (fixní vs. variabilní náklady, dokonalá vs. nedokonalá konkurence, komplementy vs. substituty a řadě dalších).
Ekonomie jako věda a styl myšlení používá celou řadu metod a přístupů, které budou patřit také k hlavním metodám a technikám během workshopu: např. indukce, dedukce, ekonomické modelování, analýza, pozorování a brainstorming. Studenti si během workshopu vyzkouší grafickou vizualizaci ekonomických jevů a budou

• Trh – místo, kde se střetává nabídka s poptávkou (identifikace tržních stran; příčiny změn na trhu; faktory ovlivňující nabídku a poptávku; nalezení tržní rovnováhy; stát jako aktivní účastník trhu) 
• Spotřebitel jako ekonomický subjekt (jeho neomezené potřeby vs. omezené zdroje)
• Firma (druhy nákladů, příjmy, cíl firmy – maximalizace zisku a možnosti jeho dosažení) 
• Konkurence (dokonalá vs. nedokonalá – monopol, oligopol, monopolistická konkurence) 
• Trhy výrobních faktorů (práce, půda, kapitál);

Během semináře budou nastíněny nové možnosti prezentace učiva skrze technologie. Účastník bude seznámen s aplikacemi, které jsou vhodným prostředkem pro zvýšení interaktivity prezenční i distanční výuky a zvýšení motivace žáků i vyučujících. Zejména pak s aplikací Nearpod.

První část semináře je věnována diskuzi o motivaci žáka ke studiu a možnostem jejího pozitivního ovlivnění pomocí vhodného použití technologií a aplikací. Zmíněna bude také motivace učitele při výuce za použití technologií.

V hlavní části semináře se zaměříme na aplikaci Nearpod jako hlavní prostředek k obohacení prezentací o interaktivní prvky. Účastníci poznají aplikaci Nearpod a její možnosti nejprve z pohledu žáka. Bude jim prezentována vzorová lekce vytvořená v programu MS PowerPoint obohacená o ankety, kvízy, otevřené otázky, virtuální prohlídky apod. vytvořené skrze aplikaci Nearpod. Zároveň uvidí aplikaci z pohledu vyučujícího a její možnost nahlédnout do práce žáků a okamžitě jim poskytnout zpětnou vazbu. V další části si budou účastníci moci vyzkoušet vytvoření vlastní lekce a ve dvojicích cvičně otestovat funkčnost aplikace. Posluchači budou následně seznámeni s funkcí „Reports“, která jim po vyučovací hodině umožní nahlédnout do výsledků jednotlivých žáků a případně jejich počínání ohodnotit.

V poslední části semináře se účastník seznámí s možností vytvoření prezentace v aplikaci Google Slides s integrací aplikace Nearpod. Dále bude seznámen s možnostmi virtuální tabule a jejím využitím v prezenční i distanční výuce. Závěrečná část bude věnována diskuzi a použití ostatních aplikací ve výuce a jejich případnému spojení s aplikací Nearpod.

• Žák a motivace k výuce (45 minut)
• Aplikace Nearpod – teoretická část (90 minut)
  • Seznámení s aplikací
  • Ukázka vzorové lekce
  • Popis funkcí
  • Ukázka integrace s ostatními aplikacemi
• Aplikace Nearpod – praktická část (90 minut)
  • Praktické vytvoření interaktivní lekce z klasické PowerPoint prezentace
  • Otestování funkčnosti lekce ve dvojicích
  • Seznámení s funkcí Reports
• Nearpod a Google Slides (45 minut)
  • Integrace aplikací a ukázka vytvoření lekce ve Slides jako náhradě za MS PowerPoint
• Virtuální tabule a její využití (30 minut)
• Tipy na ostatní aplikace k obohacení výuky (60 minut)

Seminář se věnuje postavení žen od antiky po počátky moderní doby. Ukazuje, jak se měnil obraz ženy v náboženství, medicíně, filozofii i každodenním životě, a jak skutečně vypadala realita ženského života – od dětství přes manželství a mateřství až po stáří či řeholní dráhu.
Kurz odhaluje, že největší zlom pro ženy nepřinesla politika ani revoluce, ale pokrok v medicíně, hygiena, anestezie či antikoncepce. Zabývá se také genderovými stereotypy, představou ženského těla, sexualitou a otázkou moci.
Seminář kombinuje výklad s diskusí, analýzou historických pramenů, ukázkami textů a praktickými tipy, jak tato témata začlenit do výuky dějepisu či občanské nauky.

Přednáška s následnou diskusí, ukázka mobilních aplikací k tématu

Kurz je určen vyučujícím dějepisu a občanské nauky/základům společenských věd zajímajícím se o naši nedávnou minulost, především pak těm, kteří si kladou otázky související s ideologickým a propagandistickým výkladem našich nejnovějších dějin i dnešní současnosti. Prostřednictvím vybraných ideologických a propagandistických obrazů, jakož i vykreslováním naší minulosti dobovými uměleckými prostředky jsou charakterizovány jednotlivé politické či společenské události, vystihující obecnější a širší problematiku naší nedávné minulosti. Novým technologickým šiřitelem různých "zaručených" zpráv jsou nová média.

Předmět by měl přispět ke kritickému vyhodnocování různých ideologických sdělení a propagandistických kanálů. Přednáška vychází z výsledků badatelských výzkumů přednášejícího.

Osnova:

• Propaganda a ideologie v dějinách
• Propaganda a ideologie v 70 a 80. letech.
• Současná propaganda a ideologie.
• Diskuse o propagandě bez předsudků – jak hovořit o propagandě? Neideologicky.

Cílem kursu je seznámit účastníky kurzu se základními sociologickými pojmy, které jsou často nepřesně používány v tištěných a elektronických médiích a jejichž osvojení patří k mediální gramotnosti.  Budou vysvětlovány rozdíly mezi malými a velkými společenskými skupinami, charakteristiky přechodných společenských skupin, budou uváděny příklady formálních a neformálních skupin, apod. Dále budou prezentovány sociální hnutí jako cílevědomé, organizované skupiny usilující o dosažení společného společenského cíle, které působí na místní, státní, národní či globální úrovni. Vyzdvižen bude dále také význam symbolů a sociálních interakcí jako vzájemného působení jedné osoby na druhou, které mohou mít povahu formální (například zasedání parlamentu či senátu) či neformální (studentské večírky na kolejích, štamgastská sezení, apod.). Budou prezentovány debaty o kultuře, sociálních nerovnostech, deviaci, sociální kontrole a vzdělání v současných poměrech.  

1. Základní témata obecné sociologie (45 minut).

2. Typologie společenských skupin (45 minut).

3. Typologie sociálních hnutí (45 minut).

4. Význam symbolů pro společenský život a symbolický interakcionismus (45 minut).

5. Vymezení kultury a její klíčové aspekty; materiální a nemateriální kultura, vysoká a nízká kultura, apod. (45 minut).

6. Sociální nerovnosti, stratifikace a sociální mobilita (45 minut).

7. Deviace a sociální kontrola: vymezení řádu, normy, sankce teorie deviantního chování, kriminality a právního systému (45 minut).

8. Vzdělání v současných poměrech: školství a rovný přístup ke vzdělání, kvalita vzdělání, vzdělanostní společnost a skryté curriculum (45 minut).

Pokud mají studenti různých středních škol, ale i fakult o dějinách tzv. normalizace širší povědomí, pak se jedná především o politické dějiny, resp. represivní projevy komunistického systému. Málo se ovšem ví, jak vypadala socialistická každodennost v 70. a 80. letech minulého století v bývalém Československu. Byla skutečně tak šedá, jak by se na první pohled zdálo? Co lidi trápilo, z čeho se naopak radovali? Právě tento kurz by měl přinést prohloubené, vědecké nikoli ideologické, zamyšlení nad povahou „normalizace“ v jejím každodenním projevu a snad napomoci s hledáním odpovědi na otázku „Proč je i po 33 letech stále u některé části společnosti cítit nostalgii, která nemá nic společného s tradovanou šedí, ale jsou připomínány i jiné, pestré tóny?“ Kurz se zaměří na hospodářské, pracovní, sociální a kulturní otázky zmíněného období a jejich dopady na tehdejší populaci, stejnou měrou rozebere problematiku trávení volného času a dotkne se tzv. socio-patologických jevů v čs. společností. Výuku obohatí kromě relevantní literatury řada audiovizuálních ukázek.  Přednáška vychází z výsledků badatelských výzkumů přednášejícího, ze dvou publikací a desítek článků v odborných časopisech.

Osnova:

• Socialistická každodennost – šedá, nehybnost, bezdějinnost? Lze takto hodnotit „normalizaci“?
• Starší i mladé švadlenky, kutilství aneb Do it yourself (DIY)
• Zahrádky a chalupářská subkultura
• Diskuse k dnešku – covid – šijeme roušky, covid – útěk na chalupy…

Workshop se zaměří na rozvoj dovedností v oblasti popisné statistiky a vizualizace dat s využitím softwaru Microsoft Excel. Účastníci se seznámí s různými typy dat, naučí se provádět základní statistické analýzy a vytvářet efektivní grafické reprezentace dat. Důraz bude kladen na praktické cvičení s reálnými datovými soubory a na interpretaci výsledků. Součástí workshopu budou také diskuse nad problematickými grafy a práce s online nástroji pro vizualizaci vybraných dat.

• Úvod do popisné statistiky a typů dat
• Základní statistické charakteristiky v Excelu
• Manipulace s proměnnými
• Vizualizace dat v Excelu
• Diskuse nad problematickými grafy
• Práce s kontingenčními tabulkami
• Praktická ukázka práce s online grafy a interpretace výsledků

Seminář se zaměřuje na to, kdo a co formuje svět, ve který věříme, a jaké mechanismy stojí v zákulisí moderních technologií, politických kampaní, dezinformačních aktérů i lidské psychiky. Popisuje, jak fungují algoritmy sociálních sítí (doporučovací systémy, personalizace, metriky engagementu). Vysvětluje, proč algoritmy neukazují „pravdu”, ale to, co nás udrží online a jak se algoritmická logika podílí na formování veřejného mínění, vytváření informačních bublin a polarizaci společnosti. Příklady z praxe (TikTok, YouTube, Instagram, X/Twitter). Naznačuje, proč se ztrácí společenský konsenzus na tom, co je realita, proč dochází k erozi důvěry ve veřejné instituce a tradiční média.

Zkoumá evoluce propagandy: od jejích počátků až k dnešní datové analytice, mikrotargetingu a psychografii.

Zabývá se psychosociálními aspekty fungování lidské mysli v éře dezinformací, deepfake videí, generativní AI jako nástroje manipulace (automatizované účty, syntetické obličeje, generování textů). Analyzuje, jak fungují digitální manipulace a představuje typologii manipulativních obsahů (hoaxy, clickbait, pseudověda, esoterika a alternativní medicína). Zabývá se psychologií konspirací (proč lidé věří jednoduchým vysvětlením složitého světa a jak konspirační teorie naplňují emocionální i identitární potřeby jednotlivce) a uvádí příklady nejsilnějších konspirací posledních let (QAnon, pandemické mýty apod.)

Informační války (státní a nestátní aktéři). Politické a komerční zájmy sledující manipulaci veřejného prostoru. Uvádí příklady koordinovaných kampaní, botnetů a trollích farem (ovlivňování veřejného mínění a voleb). Zkoumá úlohu médií, fact-checkerů, občanské společnosti a vzdělávání.

Ve světle současných výzkumů se zabývá hrozbou algoritmů sociálních sítí s důrazem na děti a teenagary (duševní zdraví, extremismus a polarizace).

Na praktických příkladech rozkrývá dezinformační scénu a poukazuje manipulativní praktiky.

Dále se detailněji zabývá kognitivními biasy, braiwashingem, skupinovým myšlením a tématy jako digitální detox, osobní informační hygiena a nástrojům imunizace žáků před manipulativními technikami (jak pracovat se zdroji, ověřovat fakta, rozvíjet kritické myšlení).

Argumentační fauly. Memetika a šíření narativů.

Seminář bude pracovat s mnoha ukázkami výše naznačených témat v praxi (volební kampaně USA, EU, ČR; dezinformační kampaně kolem covid-19, války na Ukrajině, migrace, energetiky apod.

Osnova semináře:

Algoritmy, bubliny a digitální krajina: Kdo formuje náš svět? (1/2h )

Propaganda 2.0: evoluce a proměny propagandy od počátků do současnosti. (2h)

Emoce, identita a lidská mysl v éře informačního chaosu. (2h)

Umělá inteligence jako nástroj manipulace. (2h)

Obrana, imunizace a kritické myšlení v 21. století. (1,5h)

Workshop se snaží přiblížit literaturu v kontextu jednotlivých kultur: italská, španělská, francouzská, i česká. Každá z těchto kultur má svá specifika, každá má i svá literární specifika. Zájem je kladen na analýzu kulturně-historickou i jazykovou tak, aby zdůraznila specifika jednotlivých kulturních kontextů. Druhá rovina je historická: srovnáním, ve které se renesanční literatura vyvíjela. Pokusíme se zodpovědět otázky po relevanci odrazu společnosti v literatuře na straně jedné a na straně druhé, zda je možné charakterizovat kulturu na základě renesanční literatury. Jinými slovy, kde autor vzal inspiraci, co kromě hlavních motivů, chronicky známých chtěl také svými díly říci. Do jaké míry a s jakými konkrétními rysy se držel kulturních rysů dané společnosti.

• Renesanční literatura: kulturně-historické členění; vlivy, motivy, inspirace - 1 hodina
• Literatura rané renesance – Itálie a směs křesťansko-antických rysů – 1 hodiny
• Španělská renesanční literatura: hrdina a jeho činy – 1 hodina
• Francouzská renesanční literatura – 1 hodina
• Shakespeare netradiční pohled na motivy a kulturní kontext – 2 hodina
• Jak k renesanci přispívá česká literatura – 2 hodina