Kurzy

Sinice a řasy jsou široká skupina fotosyntetických organismů, které tvoří důležitou a nedílnou součást pozemských ekosystémů, ale mají také obrovský potenciál pro biotechnologii a udržitelnost životního prostředí. Mikroskopické sinice a řasy nejsou jen vodní organismy, ale přežívají a prosperují v široké škále prostředí, od suchých pouští, přes horké prameny až po Antarktické ledovce. V průběhu kurzu získají účastníci vhled do jejich ekologických rolí, taxonomické klasifikace a nejmodernějších metod používaných k jejich studiu, a seznámí se také se zajímavými zástupci sinic a řas České přírody. Tento seminář propojuje teoretické základy s praktickými náhledy do současných výzkumných technik, s cílem přiblížit účastníkům fascinující svět mikroskopických řas.

Blok 1 (3 vyučovací hodiny)

• Co jsou to sinice a řasy
• Klasifikace sinic a řas
• Historie a evoluce sinic a řas

Blok 2 (3 vyučovací hodiny)

• Role sinic a řas v ekosystémech
• Extremofilní organismy
• Nejdůležitější sinice a řasy našich ekosystémů

Blok 3 (2 vyučovací hodiny)

• Moderní metody ve studiu sinic a řas
• Biotechnologie a bioprospekting

Obsah: 1. Desinformace o vzrůstajícím množství lidských parazitů v naší populaci a o nejrůznějších „následcích“  parazitárních infekcí: příčiny a účel podvodů. 1 hod

2. Skutečná rizika parazitárních onemocnění, která hrozí lidem (zvláště dětem) na našem území v současné době. 2 hod

3. Poruchy imunity: Oportunní parazitózy a jejich vzrůstající význam. 2 hod

4. Paraziti, kteří nás ohrožují při cestách do tropů a subtropů (importované parazitózy). 2 hod

5. Kladné působení parazitických infekcí, pokusy léčit některá (autoimunní, alergická) onemocnění pomocí kontrolovaných infekcí parazity. 1 hod

Cílem kurzu je posluchače (především učitelé SŠ) seznámit se základními informacemi o anatomické a morfologické stavbě rostlinného těla. Teoretická část kurzu bude doplněna praktickou částí. Posluchači si tak nejen osvojí základní mikroskopické techniky (stavba, vlastnosti a obsluha mikroskopu), ale i základní techniky přípravy mikroskopických preparátů, správného zakreslení a popsání pozorovaných objektů. Může to být dobrým podnětem pro častější začlenění mikroskopování do výuky biologie na SŠ.

• cytologie: popis a struktura rostlinné buňky, organely, mitóza, meióza: 1 vyučovací hodina
• histologie: popis a klasifikace rostlinných pletiv: 1 vyučovací hodina
• organologie: anatomická a morfologická stavba vegetativních (kořen, stonek, list) a generativních (květ) orgánů rostlin: 4 vyučovací hodiny
• reprodukce rostlin: vegetativní a generativní rozmnožování rostlin, opylení, oplození, vznik semene a plodu u krytosemenných rostlin: 2 vyučovací hodina

- bloky budou doplněny praktickými úlohami na mikroskopu (základy mikroskopování, příprava mikroskopických preparátů, správné zakreslení a popsání pozorovaných objektů)

Saminář částečně navazuje na seminář o badatelsky orientované výuce biologie. Tentokrát se zaměříme na realizaci pitev především bezobratlých živočichů ve školních podmínkách. Účastníci se dozví množství praktických informací a tipů pro provádění pitev a podobných aktivit. Seznámí se s možnými postupy, přínosy ale i úskalími pitev ve školních podmínkách, nahlédnou do výstupů pitev provedených pod vedením lektora. Konkrétně se zaměří na pitvu plže, žížaly a členovce. Chybět nebude ani didaktická opora.

Osnova:

• Úvod – představení lektora a tématu, diskuse a zjištění dosavadních zkušeností účastníků (1 hod.)
• Didaktické aspekty pitev bezobratlých jako aktivity pro praktickou výuku biologie (1 hod.)
• Pitva plže - východiska, pomůcky, postupy, ukázky výstupů (1 hod.)
• Pitva žížaly - východiska, pomůcky, postupy, ukázky výstupů (1 hod.)
• Pitva členovce (šváb) - východiska, pomůcky, postupy, ukázky výstupů (1 hod.)
• Závěrečná reflexe, diskuse, zpětná vazba (1 hod.)

Toxické látky přitahují lidskou pozornost od nepaměti. Záznamy o tom lze najít již ve starověkých dokumentech. V současnosti jsou toxické látky, které kontaminují vodu, vzduch, půdu a potravu předmětem intenzivního zájmu odborné i laické veřejnosti. Informace o nich jsou dnes díky internetu snadno dostupné, ale je těžké se v jejich záplavě orientovat, vyhodnotit jejich spolehlivost a odlišit je od desinformací. Není proto příliš překvapivé, že laická veřejnost má často zkreslené představy o rizikách spojených s toxickými látkami kolem nás. Média některá rizika často zveličují a jiná ignorují.

Porozumět správně informacím rizikům spojeným s toxickými látkami není možné bez pochopení způsobů, jak odborníci tato rizika hodnotí a jak se stanovují bezpečné dávkové či expoziční limity. Proto se v rácmi tohoto kurzu účastníci seznámí se základními koncepty analýzy rizika spojeného s expozicí škodlivým látkám. Budou ukázány příklady nebezpečných kontaminantů životního prostředí, vody a potravy s poukazem na rizika pro lidské zdraví a také některé typické příklady "informačních posunů," které se objevují v médiích a někdy i v oficiálních autoritativních zdrojích. Pozornost bude věnována také diskusím s účastníky.

Osnova:

• Od Paracelsa k dnešku a zpět k Paracelsovi: pohled na jedy v toku staletí (1h)
• Jak se odhaduje zdravotní riziko spojené s toxicitou a karcinogenitou. Limitní hodnoty škodlivých látek, jejich význam a způsob odvození (přípustný expoziční limit, přípustná/tolerovatelná denní dávka, referenční dávka, maximální limit pro residua pesticidů) (2 h)
• Persistentní látky v životním prostředí a lidské zdraví, aneb časovaná bomba (1 h)
• Toxické látky (včetně karcinogenů) v potravě. Jsou „éčka“ tím nejhorším, co jíme?   (1 h)
• Příklady mediálního zkreslení: čím byl otráven Alexander Veliký; pesticidy v čaji, dvojí mýtus o železe ve špenátu a další (2 h)
• Nové psychoaktivní látky („designer drugs“):  Co mohou a co nemohou způsobit (1 h)

V rámci semináře se dozvíte informace o půdě – vznik, vývoj, půdní vlastnosti, vztah k ostatním složkám životního prostředí, klasifikaci půd, laboratorní pokusy použitelné ve výuce. Výuka bude vedena frontální výuky pomocí prezentace, kterou účastníci dostanou k dispozici k dalšímu využití v jejich výuce. Část laboratorní pokusy bude probíhat prakticky, kdy se účastníci vyzkouší přípravu a měření jednotlivých charakteristik (v případě online webináře budou předvedeny ukázky).

Osnova:

• vznik a vývoj půd, vztah půdy k ostatním složkám životního prostředí (1 vyučovací hodina)
• půdní vlastnosti (2 vyučovací hodiny)
• klasifikace půd (1 vyučovací hodina)
• laboratorní pokusy použitelné ve výuce (2 vyučovací hodiny)

Praktická biochemie výživy, sportu a vytrvalostních disciplín

Forma: Mini-přednášky, workshop, diskuze, výpočet bazálního metabolismu, možnost měření koncentrace laktátu a glukózy v krvi gluko- a laktátometry.

Biochemie a fyziologie sportu

Hned na úvod se trochu proběhneme s možností změřit si koncentraci laktátu v krvi ve vztahu k tepové frekvenci. Bude navazovat teoretická část zaměřená na:

• Význam vytrvalosti
• Význam posilování
• Malé intervence
• Oxidační stres
• Laktátovou křivku a VO₂max
• Základy aerobního vs. anaerobního metabolismu

Biochemie a význam výživy a výživových doplňků

• Význam racionální diety včetně jednotlivých složek
• Význam doplňků stravy
• Hydratace při sportovním výkonu
• Význam iontových nápojů
• Malé intervence
• Antioxidanty a dlouhověkost