Kurzy

Život v dnešní společnosti je nepředstavitelný bez vlivu vědy a jejích poznatků. S tím, jak se vzdalují vědecké myšlení a praxe osobní praxi širší populace, rostou společenská rizika nepochopení vědy a jejích poznatků, což může vrcholit až tzv. odpíračstvím (denialism). Na druhé straně, porozumění základním principům vědecké práce by mělo umožnit orientovat se snadněji ve složitém světě současnosti, ve kterém rozhodnutí nejen profesionální, ale i ta v osobním životě mohou být na tomto porozumění závislá. Středoškolské studium je vhodným obdobím, kdy studenty s tímto tématem seznamovat. Vědecká gramotnost, tj. nejen znát, ale i chápat, umožní se snadněji pohybovat v prostředí, které je netriviálními vědeckými poznatky přímo utvářeno. Vyučování spojením faktu/poznatku se způsobem, jakým byl tento získán, posiluje schopnost porozumět širším souvislostem a důsledkům dopadu složitého vědeckého poznání na život jednotlivce i společnosti.

Kurz se bude sestávat z interaktivního výkladu za pomocí prezentace a diskuze s účastníky nad předloženými tématy týkajícími se vědecké gramotnosti. Akce předpokládá aktivní účast a osobní zapojení se. Účelem je přímé zprostředkování vhledu do nejednoduché tématiky a pochopení základních principů vědecké metodiky a jejich aspektů pro jejich následnou aplikaci ve výuce.

Osnova:

• Jak věda funguje a proč je vůbec úspěšná (3 h)

: vědecké poznání jako metodické a systematické rozvíjení přirozeného způsobu získávání poznání; kritické pochybnosti jako základní nástroje vědeckého poznání (testování hypotéz); naše mysl a přirozená omezení při získávání poznání (tzv. kognitivní předpojatosti – ukotvení, rámování, potvrzování apod.)

• Věda jako nový druh gramotnosti (2 h)

: vědecká gramotnost a zásadní vliv vědeckých poznatků a jejich povahy na běžný život každého z nás; jak poznáme, co je škodlivé a co není, a proč tomu tak je; vztah vědy a přírodovědného vzdělávání; osobní postoje k vědeckým poznatkům výrazně ovlivňují společnost (odpíračtví HIV-AIDS, očkování, fluoridace vody, GMO, atp.)

• Jak skloubit klasickou znalostní výuku s výukou vědecké gramotnosti (3 h)

: využití historie získávání vědeckých poznatků v kombinaci s probíraným učivem přírodovědných oborů – vybrané příklady z fyziky (např. vývoj modelu Sluneční soustavy), chemie (např. vývoj organické syntézy) i biologie (např. vývoj mikrobiologie); uvěřitelnost i obtížně srozumitelného vědeckého poznatku je vyšší, víme-li, jak byl poznatek prakticky získán.

Toxické látky přitahují lidskou pozornost od nepaměti. Záznamy o tom lze najít již ve starověkých dokumentech. V současnosti jsou toxické látky, které kontaminují vodu, vzduch, půdu a potravu předmětem intenzivního zájmu odborné i laické veřejnosti. Informace o nich jsou dnes díky internetu snadno dostupné, ale je těžké se v jejich záplavě orientovat, vyhodnotit jejich spolehlivost a odlišit je od desinformací. Není proto příliš překvapivé, že laická veřejnost má často zkreslené představy o rizikách spojených s toxickými látkami kolem nás. Média některá rizika často zveličují a jiná ignorují.

Porozumět správně informacím rizikům spojeným s toxickými látkami není možné bez pochopení způsobů, jak odborníci tato rizika hodnotí a jak se stanovují bezpečné dávkové či expoziční limity. Proto se v rácmi tohoto kurzu účastníci seznámí se základními koncepty analýzy rizika spojeného s expozicí škodlivým látkám. Budou ukázány příklady nebezpečných kontaminantů životního prostředí, vody a potravy s poukazem na rizika pro lidské zdraví a také některé typické příklady "informačních posunů," které se objevují v médiích a někdy i v oficiálních autoritativních zdrojích. Pozornost bude věnována také diskusím s účastníky.

Osnova:

• Od Paracelsa k dnešku a zpět k Paracelsovi: pohled na jedy v toku staletí (1h)
• Jak se odhaduje zdravotní riziko spojené s toxicitou a karcinogenitou. Limitní hodnoty škodlivých látek, jejich význam a způsob odvození (přípustný expoziční limit, přípustná/tolerovatelná denní dávka, referenční dávka, maximální limit pro residua pesticidů) (2 h)
• Persistentní látky v životním prostředí a lidské zdraví, aneb časovaná bomba (1 h)
• Toxické látky (včetně karcinogenů) v potravě. Jsou „éčka“ tím nejhorším, co jíme?   (1 h)
• Příklady mediálního zkreslení: čím byl otráven Alexander Veliký; pesticidy v čaji, dvojí mýtus o železe ve špenátu a další (2 h)
• Nové psychoaktivní látky („designer drugs“):  Co mohou a co nemohou způsobit (1 h)

Během semináře budou nastíněny nové možnosti prezentace učiva skrze technologie. Účastník bude seznámen s aplikacemi, které jsou vhodným prostředkem pro zvýšení interaktivity prezenční i distanční výuky a zvýšení motivace žáků i vyučujících. Zejména pak s aplikací Nearpod.

První část semináře je věnována diskuzi o motivaci žáka ke studiu a možnostem jejího pozitivního ovlivnění pomocí vhodného použití technologií a aplikací. Zmíněna bude také motivace učitele při výuce za použití technologií.

V hlavní části semináře se zaměříme na aplikaci Nearpod jako hlavní prostředek k obohacení prezentací o interaktivní prvky. Účastníci poznají aplikaci Nearpod a její možnosti nejprve z pohledu žáka. Bude jim prezentována vzorová lekce vytvořená v programu MS PowerPoint obohacená o ankety, kvízy, otevřené otázky, virtuální prohlídky apod. vytvořené skrze aplikaci Nearpod. Zároveň uvidí aplikaci z pohledu vyučujícího a její možnost nahlédnout do práce žáků a okamžitě jim poskytnout zpětnou vazbu. V další části si budou účastníci moci vyzkoušet vytvoření vlastní lekce a ve dvojicích cvičně otestovat funkčnost aplikace. Posluchači budou následně seznámeni s funkcí „Reports“, která jim po vyučovací hodině umožní nahlédnout do výsledků jednotlivých žáků a případně jejich počínání ohodnotit.

V poslední části semináře se účastník seznámí s možností vytvoření prezentace v aplikaci Google Slides s integrací aplikace Nearpod. Dále bude seznámen s možnostmi virtuální tabule a jejím využitím v prezenční i distanční výuce. Závěrečná část bude věnována diskuzi a použití ostatních aplikací ve výuce a jejich případnému spojení s aplikací Nearpod.

• Žák a motivace k výuce (45 minut)
• Aplikace Nearpod – teoretická část (90 minut)
  • Seznámení s aplikací
  • Ukázka vzorové lekce
  • Popis funkcí
  • Ukázka integrace s ostatními aplikacemi
• Aplikace Nearpod – praktická část (90 minut)
  • Praktické vytvoření interaktivní lekce z klasické PowerPoint prezentace
  • Otestování funkčnosti lekce ve dvojicích
  • Seznámení s funkcí Reports
• Nearpod a Google Slides (45 minut)
  • Integrace aplikací a ukázka vytvoření lekce ve Slides jako náhradě za MS PowerPoint
• Virtuální tabule a její využití (30 minut)
• Tipy na ostatní aplikace k obohacení výuky (60 minut)

Tento kurz je možné absolvovat i bez předchozí účasti na 1. části.

Umíte již používat výstřižky, tvořit osmisměrky a křížovky a chcete umět více pro přípravu do vyučovací hodiny a nevadí vám registrovat si účty, které jsou zadarmo a nebojíte se instalovat programy?Přihlas se na tento seminář. Ukážeme si pár tipů v operačním systému windows.Digipad využijeme pro prezentaci a nahrávání práce. Pro tvorbu plakátů a jednoduché grafiky využijeme Canvu. Pro tvorbu aktivit využijeme Learning Apps. Zkusíme jednoduše využít google účet – Disk Google pro sdílení souborů a YouTube pro vyhledávání a nahrávání videí. Google účet také využijeme pro tvorbu aktivit z flippity – Quizz, Breakout,Videa si vyzkoušíme upravit v CapCut. Představíme si programy Open Board a Tarsii. Quizziz si ukážeme více do hloubky. Pro práci s PDF formátem využijeme PDF Creator a pro tvorbu přípravy na vyučovací hodinu využijeme ScioBota.

Kurz poskytne účastníkům ucelený přehled o moderních zdravotnických technologiích s důrazem na jejich fyzikální základy a praktické využití v lékařství.

• Základy a opakování fyziky a biologie (2 hodiny)
• Diagnostické zdravotnické prostředky (2 hodiny)
• Terapeutické zdravotnické prostředky (2 hodiny)
• Zobrazovací systémy v medicíně (2 hodiny)

Seminář seznámí účastníky s fenoménem CLIL (Content and Language Integrated Learning neboli Integrovaná výuka předmětu a cizího jazyka) a možnostmi jeho využití ve výuce přírodovědných a technických předmětů. Pomůže rozptýlit obavy z jeho zavádění a ukázat jeho potenciál v obohacení portfolia předmětů, smysluplné tandemové výuky či jazykového vzdělávání pedagogů. Chybět nebudou tipy a zkušenosti z praxe.

• Úvod – představení lektora a pojmu CLIL - co je a co není, historie, příklady ze zahraničí (1 hod.)
• Zavádění CLIL v ČR - specifika, překážky, možnosti řešení, příklady zajímavých projektů (1 hod.)
• Příklady materiálů, didaktických postupů plánů výuky apod. - aktivita (1 hod.)
• Představení projektů lektora a sdílení jeho zkušeností, diskuse (2 hod.)
• Přestávka (30 min.)
• Možnosti tandemové výuky a mezipředmětových vztahů - skupinová aktivita: Tvorba didaktických materiálů (2 hod.)
• Závěrečná reflexe, zpětná vazba (1 hod.)

Osnova:

• Buněčná teorie, prokaryotická vs. eukaryotická buňka               1 hodina
• Struktura buňky, organely a jejich funkce                                   2 hodiny
• Buněčné dělení: mitóza a meióza                                                2 hodiny
• Buněčný cyklus a jeho regulace                                                   1 hodina
• Diferenciace a specializace buněk                                               2 hodiny

Kurz poskytne úvod do fyzikálních principů zdravotnické zobrazovací techniky, zahrnující rentgenové zobrazování, ultrazvuk, magnetickou rezonanci a výpočetní tomografii, se zaměřením na jejich technologii, aplikace a bezpečnostní aspekty.

• Základy fyziky a principy zobrazování (2 hodiny)
• Ionizující zobrazovací systémy (2 hodiny)
• Neionizující zobrazovací systémy (2 hodiny)
• Aplikace zobrazovacích metod v medicíně (2 hodiny)

• Tento seminář nabídne komplexní pohled na metabolismus a ukládání sacharidů. Zatímco se zaměříme na základní mechanismy, které regulují příjem potravy a její energetický výdej, prozkoumáme také příčiny obezity, diagnostiku, rizikové faktory a moderní způsoby léčby.

● V první části si osvětlíme, co se děje po požití potravy v našem těle, jak se nutrienty zpracovávají, vstřebávají a ukládají. Povíme si, jak tělo reguluje příjem potravy a co všechno vstupuje do rovnice při rozhodování, kolik toho sníme a kdy máme pocit nasycením.

● Ve druhé části se podíváme na definici obezity, její diagnostiku a na to, jaké jsou hlavní rizikové faktory pro vznik tohoto moderního onemocnění. Dále se zaměříme na důsledky obezity pro naše zdraví. Projdeme si i možnosti léčby, a to jak nefarmakologické (úprava životního stylu), tak farmakologické (léky, chirurgické zákroky).

● Workshop bude zahrnovat teoretické přednášky, interaktivní diskuse a případové studie.

Osnova:

• Energetický metabolismus: Jak tělo zpracovává energii                         1,5 hodina
• Regulace příjmu potravy: Jak tělo řídí chuť k jídlu a pocit sytosti         0,5 hodiny
• Definice obezity, diagnostika a rizikové faktory                                     2,0 hodiny
• Důsledky obezity: Jak ovlivňuje zdraví                                                   0,5 hodiny
• Léčba obezity: Nefarmakologické a farmakologické přístupy                1,5 hodiny

Praktická biochemie výživy, sportu a vytrvalostních disciplín

Forma: Mini-přednášky, workshop, diskuze, výpočet bazálního metabolismu, možnost měření koncentrace laktátu a glukózy v krvi gluko- a laktátometry.

Biochemie a fyziologie sportu

Hned na úvod se trochu proběhneme s možností změřit si koncentraci laktátu v krvi ve vztahu k tepové frekvenci. Bude navazovat teoretická část zaměřená na:

• Význam vytrvalosti
• Význam posilování
• Malé intervence
• Oxidační stres
• Laktátovou křivku a VO₂max
• Základy aerobního vs. anaerobního metabolismu

Biochemie a význam výživy a výživových doplňků

• Význam racionální diety včetně jednotlivých složek
• Význam doplňků stravy
• Hydratace při sportovním výkonu
• Význam iontových nápojů
• Malé intervence
• Antioxidanty a dlouhověkost