Kurzy

Obsah: 1. Úvod, seznámení - 30 minut

            2. Stylistické hry a cvičení - 80 minut

            3. Ukázky výsledků práce dětí - 30 minut

            4. Zajímavá témata na psaní i mluvení - 120 minut

            5. Ukázky prací dětí - 30 minut

            6. Hodnocení prací - 20 minut

            7. Diskuse - 40 minut

            8. Závěr - 10 minut

Obsah semináře vychází z analýzy kurikulí zemí, jejichž žáci se ve čtenářské gramotnosti opakovaně nacházejí na předních místech (průzkumy PISA). Základní rozdíl spočívá v tom, že se tito žáci od počátku učí pracovat s intencionálními texty, jimž bez problémů rozumějí. České učebnice naopak často pracují s ukázkami z literatury pro dospělé čtenáře, což někdy může vést i k demotivaci. Jestliže literatura pro děti a mládež (LPDM) v učebnicích není dostatečně zastoupena, je na učiteli, aby ji svým žákům přiblížil sám. K tomu je třeba, aby sledoval její vývoj, avšak v dnešní době vychází obrovské množství literatury určené dětem a mládeži, je tedy pro učitele časově velmi náročné se v této oblasti patřičně orientovat. Seminář jim má být v tomto ohledu oporou.

Rozpis obsahu:

• Seznámení s poznatky z analýzy zahraničních kurikulí
• Postavení LPDM v kurikulu české základní školy
• Jak rozlišit kvalitní a nekvalitní literaturu (vytváření čtenářského vkusu)
• Počátky LPDM – autoři a díla, jejichž obliba přetrvala do současnosti
• Čeští a zahraniční autoři od 2. poloviny 20. století do současnosti
• Dříve tabuizovaná témata v LPDM - různé druhy handicapu, nemoci, smrt
• Výběr z poezie pro děti a mládež (smysl pro krásu jazyka, rozvíjení estetického cítění)

Učitelé získají  tipy, na co se zaměřit při hledání vhodných textů.  Na vybraných ukázkách si vyzkoušejí některé metody práce s textem.

Seminář využívá spojení českého jazyka s mediální výchovou. Opírá se o psychologické a sociolingvistické poznatky. Učitelé se seznámí s nástinem historického vývoje médií, se stereotypy, s nimiž média pracují, a se způsoby, jimiž média ovlivňují myšlení a chování lidí. Účastníci se zaměří především na jazykové prostředky, jichž média využívají, a vyzkoušejí si, jak je možno čelit mediální manipulaci. Vybrané aktivity jsou zaměřeny na rozvoj komunikačních kompetencí žáků pomocí autentických tištěných, audio a audiovizuálních materiálů. 

1.         Dílo jako historický pramen.

2.         Nová kritika aneb „smrt autora“.

3.         Hermeneutika a její horizonty očekávání.

4.         Čtenářsky orientovaná literární teorie.

5.         Český strukturalismus. Vše je struktura.

6.         Poststrukturalistické tázání. Co je autor?

Integrace dětí se smyslovým či tělesným postižením do běžných škol, práce s dětmi, které mají dyslexii, dysgrafii či dysortografii. Hledání cest, jak opravdu tyto děti začlenit mezi ostatní, jak využít pomoci asistenta. Prostě jak pomoci a neublížit. Celý seminář budou provázet příběhy skutečných dětí.

Seminář uvede účastníky do problematiky literární fantastiky, tj. především žánrů science fiction, fantasy a hororu. Nejprve budou zmíněné žánry charakterizovány, naznačen jejich vývoj a žánrové rozvrstvení v rámci angloamerické populární kultury, v níž tato oblast vznikla. Dále bude podrobně pojednána současná česká fantastika, její nejvýznamnější autoři a jejich díla. Zvláště pak bude zmíněna fanouškovská subkultura (tzv. fandom), která dnes určuje podobu fantastiky. V některých případech budou dle potřeby uvedeny také vazby na jiná média (např. film).       

Seminář má vždy svou praktickou a reflexivní část, během nichž se střídá vlastní činnost s analýzou prováděných kroků, záleží na zvoleném tématu. Vedle konkrétních nástrojů praxe tvůrčího psaní jde rovněž o rozvoj kreativity a v případě učitelské veřejnosti také o tipy na práci s vlastním duševním potenciálem, řekněme s psychohygienou a sebekoučováním. Pro jednotlivé tematické semináře připravuji obvykle handouty s konkretizovanými hlavními tezemi a doporučenou literaturou…

Tematický blok Rozumíme reklamě a umíme (se) před ní bránit? představí různé formy marketingové komunikace a soustředí se především na jednu z jejích forem – na reklamu (vizuální i audiovizuální, marketingovou, sociální i politickou). Seznámí s jejími globálními cíli, s její historií a zaměří se také na jazykové i nejazykové prostředky a strategie, jimiž autoři reklam manipulují různými cílovými skupinami (vše bude doloženo ukázkami reklam). Součástí semináře budou otázky zneužití reklamy a obrany před jejím působením.

Témata:

1.         Marketingová komunikace, Marketingový komunikační mix

2.         Druhy a typy reklamy

3.         Cíle a funkce reklamy

4.         Verbální prostředky v reklamě

5.         Cílová skupina – rozhodující faktor při tvorbě reklamy

6.         Vývoj vyjadřovacích prostředků a strategií v české reklamě

7.            Odborný styl a česká reklama

Kritéria výběru autorů a děl

Britská a americká literatura (Rushdie, McEwan, Ishiguro, Barnes, Mitchell, Pynchon, Franzen, McCarthy)

Španělská a latinskoamerická literatura (Marías, Vargas Llosa, Bolaňo, Cabrera Infante)

Francouzská literatura (Tournier, Jenni, Kaddour)

Německy psaná literatura (Sebald, Zeh, Jelinek, Menasse)

Ruská literatura (Sorokin, Jerofejev, Sokolov)

Autoři jiných zemí (Pamuk, Murakami, Tokarczuková, Lindgren)

Populární literatura a nové trendy (postmodernismus, fantasy, komiks)

V hodině vykládáte např. Kollárovu Slávy dceru a sami si nejste jisti, co to přesně je časomíra či jakými pravidly se řídila? – Rozbor básně a zvláště její metrické stránky (tedy metra, rytmu, rýmu, strofiky) patří ve výuce často k rozpačitým momentům. Cílem nabízeného semináře je tyto případné rozpaky odstranit. Seminář je koncipován jako uvedení do literárněvědných disciplín zabývajících se básnickým textem (zvl. versologie a deskriptivní poetika), jeho absolventi se seznámení se základní terminologií a především se ji naučí využívat při rozboru konkrétního básnického textu. Výuka je zaměřena prakticky a výklad se opírá o řadu příkladů z poezie 19. a 20. století. Seminář je určen všem pedagogům, kteří by chtěli versologický rozbor zapojit do výuky a/nebo chtějí získat jistotu v dané problematice. 

Seminář se věnuje nejprve shrnutí základních pojmů poetiky a teorie verše, a poté různým aktivitám, které lze ve výuce o veršovaných textech využít, včetně poslechu, vlastního psaní a hlasitého čtení. Seminář má části výkladové a diskusní a zahrnuje též práci ve dvojicích či větších skupinách. Probereme typy verše a rytmu, rým, různé tradiční útvary, čas a prostor v básni, otázku překladu a další témata. Účastníci budou mít možnost vyzkoušet si sami aktivity pro žáky a přizpůsobit si je pro vlastní použití dle potřeby. Součástí semináře jsou i ukázkové materiály a doporučená veršovaná díla k použití v hodinách. Kurz je vhodný pro učitele češtiny a literatury, případně jiných jazyků, ale i lektory dramatických a recitačních kroužků atd.

Tato akce poskytuje posluchačům základní vědomosti o cílech, metodách a postupech mediální komunikace a specifických forem cílené diskomunikace a dezinformace, směřujících k utváření veřejného mínění. V hierarchii médií masové komunikace je věnována pozornost zejména audiovizuálním a multimediálním médiím. Nebude chybět ani exkurz k rozvoji médií a mediální komunikace a dále analýza mediálních obsahů a jejich formálního ztvárnění z hlediska zpravodajských, publicistických a uměleckých žánrů ale i reklamy, propagace a marketingu.

Instrumentální a efektivní přístup ke starší literatuře. Aktivizující prvky.

Použitou technikou bude PC. Aktivitou řešení několika problémových úkolů (typu hádanky; překladu).

• Antická literatura.
• Středověká literatura.
• Literatura epochy renesance.
• Raněnovověká literatura.

Intenzivní výukový teoreticko-praktický blok věnovaný specifickému publicistickému žánru seznamuje s nezbytnou divadelní teorií a základy recenzentské praxe. S využitím aktuálních ukázek i historických příkladů směřuje nejen k osvojení recenzentských dovedností, ale i k hlubšímu pochopení vztahu divadla a diváků v kontextu dobové společenské mentality, kde je  odborně divadelní reflexe rovněž součástí reflexe obecně kulturní.

Čeho si všímat, na co se zaměřit, čeho si nevšímat, jak potěšit? – Aneb jak hodnotit vkusně, erudovaně, smysluplně.

Literatury pro mládež vychází doslova nepřeberné množství a ve velice různorodé kvalitě. Cílem semináře je seznámit účastníky s podnětnými autory a díly a zároveň poskytnout inspiraci, jak se čtenářsky oblíbenými žánry a konkrétními texty pracovat v hodinách. Zaměříme se mimo jiné na žánry young adult fantasy, dystopie, alternativní historie a městské fantasy a na způsoby, jakými umožňují klást a rozvíjet otázky výrazně přesahující rámec zábavné funkce textu – reflexe minulosti a současného dění, vize budoucího světa, zkoumání společenských struktur, odpovědnost jedince apod. Poukážeme také na přesah od čtení literatury pro mládež k občanskému aktivismu.

Kurs seznámí s vývojem ruské literatury 19. století od období jejího konstituování po nástup moderny. Představí hlavní osobnosti epochy romantismu a realismu. Zvláště se zastaví u osobností A. S. Puškina, M. J. Lermontova, N. V. Gogola, I. S. Turgeněva, I. A. Gončarova, L. N. Tolstého a F. M. Dostojevského. Popíše vývoj poezie a dramatu jako svébytných druhů literatury. Na základě analýzy vybraných děl výše uvedených autorů nastíní myšlenkový svět ruské klasické literatury.

Po celá staletí vycházela literární díla, která se vymykala své době – rozdělovala společnost, často byla považována za nebezpečná, provokovala, byla zakazována, stávala se předmětem soudních sporů, byla příčinou pronásledování jejich autorů. Také současná literatura má svá skandální díla. Nepřijatelnost literárních témat pro většinovou společnost se neustále proměňovala a proměňuje – na tento jev se zaměřuje vzdělávací program. Předmětem práce v programu budou proměny skandálnosti a nepřijatelnosti v průběhu literárních dějin jednak z hlediska tabuizovaných témat, jednak ve vztahu ke konkrétním dílům různých autorů, např. Ch. Baudelaira, G. Flauberta, H. Millera, W. Burroughse, Ch. Bukowského, M. Houellebecqa, D. Masłowské, J. Škvoreckého, L. Klímy, I. M. Jirouse aj. Účastníci budou pracovat s konkrétními ukázkami z děl, která bývala nebo jsou z nějakých (zpravidla neliterárních) důvodů považována za problematická. Program se zaměřuje na možnosti práce s texty těchto autorů v současné škole. Účastníci semináře dostanou ukázky vybraných textů s náměty k práci v hodinách českého jazyka a literatury, u některých děl si zkusí tvorbu pracovních listů.

Ideovým východiskem programu je skutečnost, že v současné škole roste frekvence užívání didaktických testů jako výukového, evaluačního i monitorovacího a výzkumného nástroje. Naprostá většina pedagogů nebyla v rámci vysokoškolského studia v této oblasti vzdělávána. Účelem vzdělávacího programu je tedy přispět ke zvýšení didaktických dovedností pedagogů v oblasti testologie. Účastníci se naučí sestavovat didaktický test z českého jazyka a literatury v souladu s principy vývoje standardizovaných testů, a to se zaměřením na ověřování úrovně osvojení čtenářských dovedností žáky. V rámci semináře budou postupovat v jednotlivých krocích od stanovení cíle a obsahu testu přes vytvoření specifikace zamýšleného testu, stanovení bodové hodnoty úloh, sestavení testu, až ke stanovení mezní hranice úspěšnosti žáků v řešení testu. Účastníci budou pracovat s baterií úloh vypracovaných lektorem.

Předmět Mediální sémiotika je zaměřen na osvojení vědomostí a dovedností pro rozpoznávání a interpretaci znaků a znakových systémů, které působí v naší kultuře a v mediální komunikaci. Sémiotika se tak stává předpokladem k prohloubenému chápání mediální komunikace, její vrstvenosti a propojenosti v mediální krajině. Kurs je zaměřen na hledání ekvivalencí a kooperací mezi znaky, na analýzu znakových operací či znakových soustav, které fungují v mediálním diskursu.

Volné pokračování vzdělávacích programů Vybraná díla současné světové literatury na SŠ a Vybraná díla současné světové literatury na SŠ II navazuje svým obsahem na uvedené programy a seznamuje účastníky s dalšími vybranými autory a některými jejich literárními díly, která v posledním dvacetiletí upoutala pozornost kritiků i čtenářů. Seminář si neklade za cíl prezentaci komplexních přehledových informací o současném vývoji jednotlivých světových literatur, ale směřuje spíše ke hledání cest k rozvoji čtenářských dovedností žáků prostřednictvím vybraných děl těchto autorů. Předmětem práce v semináři budou vybraná díla a texty autorů jako I. Kertész, E. Jelineková, M. Hvorecký, J. Saramago, R. Galanaki, M. de Moorová, O. Pamuk a další. Pozornost bude věnována především, nikoli však výlučně, vybraným literaturám středoevropského prostoru a některým literaturám „mimo hlavní proud“ – portugalské, novořecké, nizozemské a turecké.

Účastníci semináře dostanou pracovní listy s ukázkami vybraných textů s náměty k práci s převážně nekanonickými díly v hodinách českého jazyka a literatury. U některých děl si účastníci semináře zkusí tvorbu pracovních listů.

Seminář je tvořen dvěma souvislými bloky, z nichž každý má 8hodinovou časovou dotaci. Program se zabývá efektivními kroky podporujícími rozvoj čtení a čtenářských dovedností na základní škole. První blok je zaměřen na obecná východiska a teoretické poznatky práce s textem a jeho různými podobami. Účastníci budou pracovat nejen s texty beletristickými, ale i naučnými v různorodých formách (komiks, karikatura, encyklopedie, internetové texty). Na těchto ukázkách se prakticky seznámí s metodami podporujícími čtenářské dovednosti jako například čtení s tabulkou předpovědí, čtení s otázkami či metodou podvojného deníku. Druhý blok semináře se věnuje metodám a formám aktivního učení zvyšujících čtenářskou gramotnost. Mimo tyto jednotlivé edukační metody se účastníci seznámí i s komplexními přístupy k tématu čtenářské gramotnosti v podobě čtenářských dílen a čtenářských klubů. Jejich zaváděním do výuky, plánování i individuální podporou žáků.

Seminář bude zaměřen na vývoj české prózy po listopadu 1989, kdy se otevřel široký prostor pro uměleckou tvorbu nejrůznějšího druhu. Účastníci semináře se seznámí s hlavními vývojovými tendencemi prózy uplynulých pětadvaceti let (např. autenticitní a postmodernistická literatura, historický román, próza s náboženskými a duchovními motivy, ženy v literatuře, konfrontace s „cizími“ etniky a kulturami apod.), bude informován o důležitých autorech tohoto období a nejvýznamnějších dílech. Výklad bude doplněn ukázkami z vybraných próz. Seminář přispívá k rozvoji čtenářské gramotnosti.

Vývojové fáze prózy po r. 1989

Postmodernismus

Autenticitní tendence

„Umění“ versus „komerce“

Náboženské a spirituální motivy

Historický román

Reflexe současných společenských problémů a „nová angažovanost“

Feminita a feminismus

Konfrontace s „cizím“

Čeští autoři v cizině

Seminář na praktických ukázkách objasňuje základní vztahy mezi literaturou a filmem. Všímá si jejich společných znaků i rozdílností, přináší aktuální pohled na problematiku filmových adaptací literárních děl, zabývá se důvody vzniku adaptací a jejich klasifikací. Seminář poskytne základní vhled do filmového hodnocení, vychovává poučeného filmového a televizního diváka.

1. Vztahy literatury a filmu, důvody vzniku adaptací

2. Adaptace - vymezení pojmu a klasifikace

3. Adaptační proces a jeho problémy

4. Specifika literárního a filmového vyjadřování

5. Úvod do filmového hodnocení

6. Didaktická aplikace problematiky

V seminářích jsou podrobovány analýze a konfrontaci vybrané adaptace literárních děl české a světové literatury. 

Akce je zaměřena na seznámení účastníků semináře s poznatky, jež přináší šetření PIRLS. To je východiskem pro další aktivity, které budou směřovat k podpoře práce s literárními texty dětské literatury se zaměřením na literárněvýchovnou interpretaci zejména oblíbených prozaických žánrů (pohádka, pověst, mýtus, bajka, próza s dětským hrdinou) a poezie. Při výkladu lektor využije textů, jež budou účastníkům předloženy v tištěné variantě, aby jim tak bylo umožněno aktivně při práci s literárními texty při akci spolupracovat.

Dílna čtení je jedna z možných cest, jak se žáky v hodinách českého jazyka hledat smysl čtení. Nezdůrazňuje rozdíly v technice čtení. Žáci nejsou zkoušeni ze čtení, pracují individuálním tempem. O své knize a o pocitech, které žáci při čtení mají, mohou diskutovat s ostatními. Vytváří si záznamy o četbě, ke kterým se mohou vrátit a připomenout si myšlenky a pocity, které je při četbě provázaly. Dílna čtení má velký vliv na utužení třídního kolektivu, při rozhovorech o četbě se setkávají vždy nové dvojice žáků a tím dochází k jejich lepšímu vzájemnému poznávání.

Cíle dílny čtení

· rozvíjení vědomého čtenářství

· vytváření kladného vztahu k vlastní četbě

· motivování k celoživotnímu učení

· podpořit kladné vztahy v kolektivu třídy, pracovat s textem, zpracovávat informace,   

   vyjadřovat názory ke čtenému textu

· seznámit žáky s knižním fondem školní knihovny

Témata:

Čtenářská dílna – význam, pravidla, výhody, nevýhody                                         45 min

Výběr knih pro čtenářskou dílnu                                                                              45 min

Inspirace pro čtenářskou dílnu – prostředí, křeslo pro hosta                                    45 min

Záznamy o četbě – formy zápisu dle čtenářské úrovně                                          135 min

Rozhovory o četbě  - třífázový rozhovor, překřížené skupiny                                 90 min