Kurzy

Interaktivní přednáška se zapojením všech účastníků, teoretické zásady s navazujícím nácvikem. Výklad podpořený prezentací v MS Power Point, individuální práce, sebezkušenostní techniky, práce ve skupinách, hraní rolí, zpětná vazba, reflexe provedených aktivit, testy, výtvarné techniky, diskuze, příklady z praxe, opakovaná cvičení,  rady a doporučení ke zlepšení

1.blok v rozsahu 2 vyuč.hodin

• Základní faktory, které se na vzniku problému podílejí
• Nedorozumění a proč vzniká, úskalí komunikace
• Psychologické strategie zvládání konfliktních  a problémových situací
• Negativní a pozitivní aspekty konfliktu
•  

2.blok v rozsahu 2 vyuč.hodin

• Přístup ke konfliktu a styly jednání v konfliktních situacích
• Transakční analýza (TA) a její využití pro efektivní zvládání komunikace s druhými
• Jak vnímám sebe sama a svou roli
•  

3.blok v rozsahu 2 vyuč.hodin

• Jak se bránit agresi
• Jak jednat s rozčíleným člověkem
• Jak zvládnout vlastní negativní emoce
• Základní strategie a praktické postupy v náročných  situacích
•  

4.blok v rozsahu 2 vyuč.hodin

• Typologie osobnosti – jak jednat s jednotlivými typy lidí
• Rozbor problémových situacích  přednesených účastníky
• Základní orientace ve vlastních zdrojích a strategiích zvládání náročných komunikačních situací

• Typy obtížných situací a jejich příčiny
• Identifikace konkrétních obtížných situací z praxe účastníků
• Nástroje efektivního řešení obtížných situací
• Typologie obtížných lidí a jak s nimi jednat
• Kontrola emocí
• Empatie a zvládání námitek
• Strategie zvládání konfliktních situací
• Manipulace a obrana proti ní
• Asertivita – jeden z nástrojů při řešení obtížných situací

Seminář je veden interaktivní formou, aby prakticky představil nejen zásady a východiska plánování adaptačních kurzů pro jednotlivé stupně škol, ale také způsob práce se skupinou a vybrané konkrétní aktivity. Seminář může být motivací a inspirací pro zavedení podobných typů akcí pro učitele, výchovné poradce ale i vychovatele a pedagogy volného času, kteří se mohou podílet na jejich realizaci.

• Účel adaptačních kurzů: adaptace (na skupinu, prostředí, životní situaci) – 45 min.
• Metodická východiska: hra a učení prožitkem -  60 min.
• Tvorba scénáře akce: dramaturgie adaptačního kurzu - 90 min.
• Práce se skupinou: skupinová dynamika (fáze skupinového vývoje, role ve skupině) – 45 min.
• Organizační rámec akce – 60 min
• Přesah kurzu do života třídy a školy – 60 min.

Současný většinový systém hodnocení žáků na školách již nevyhovuje aktuálním požadavkům na vzdělávání. Tento interaktivní seminář přinese inspiraci, jak žáky smysluplně hodnotit a podporovat je na jejich cestě v učení, a to zejména prostřednictvím užitečné a přínosné zpětné vazby. Zaměříme se také na smysluplné způsoby uchopení závěrečného hodnocení na vysvědčení a zprostředkování informací o vzdělávání žáka jeho rodičům.

Aktivizační metody a interaktivní techniky, diskuse, řešení problémů, apod.

• Aktuální požadavky na školní hodnocení – 1 hodina
• Kvalitní zpětná vazba – 1 hodina
• Klasifikace – 1 hodina
• Sebehodnocení a vrstevnické hodnocení - 1 hodina
• Závěrečné hodnocení – 1 hodina
• Hodnocení jako informace pro rodiče – 1 hodina

Interaktivní přednáška se zapojením všech účastníků, teoretické zásady s navazujícím nácvikem. Výklad podpořený prezentací v MS Power Point, individuální práce, sebezkušenostní techniky, práce ve skupinách, hraní rolí, zpětná vazba, reflexe provedených aktivit, diskuze, příklady z praxe, opakovaná cvičení,  rady a doporučení ke zlepšení

• Základní pravidla komunikace
• 4 roviny komunikace
• Verbální a neverbální komunikace v každodenní praxi
• Slušnost a pozitivní přístup
• Pravidla vedení  rozhovoru s klientem v kontextu školy, praktické tipy pro navázání kontaktu a udržení vztahu, dovednost naslouchání
• Chyby při jednání s komunikačním partnerem
• Jak využít metody komunikace - principy transakční analýzy; stavy já v komunikaci, komunikační strategie a komunikační hry
• Komunikační techniky pro každý den a jejich nácvik

I s nejmenšími dětmi (kolektivy mateřské školy a první resp. druhé ročníky základních škol) lze preventivně pracovat a rozvíjet v nich určité sociální kompetence, např. adekvátní chování ve vztazích s ostatními, komunikaci, spolupráci, společenská pravidla, toleranci k rozdílům, funkční řešení problémů nebo předcházení projevům rizikového chování.

Práce s touto věkovou skupinou má jednu obrovskou výhodu - vykazuje (na rozdíl od starších dětí a náctiletých) téměř vždy vysokou motivaci a nadšení jedinců pro skupinové nebo kreativní aktivity.

Mějme také na paměti, že v tomto věku působí dospělá autorita (rodič, učitel, vychovatel, školní psycholog, preventista, vychovatel, vedoucí aj.) o mnoho silněji než později, kdy se na toto místo dostává spíše vrstevník, starší sourozenec či média. Z hlediska školní primární prevence rizikového chování je možné této velké výhody ve prospěch pozitivního působení na děti využít.

Lektor jakožto školní psycholog a preventista se bude snažit předat vědomosti a zkušenosti získaná teoretickým studiem psychologie a praktickými zkušenostmi nabytými ve sféře školního prostředí a pedagogicko-psychologického kontextu.

Po celou dobu programu bude vymezen čas a prostor pro vlastní dotazy a připomínky samotných účastníků.

• Věkové vymezení a vývojové potřeby v rámci skupinové práce s malými dětmi: 1 hod

• vývojová specifika dětí předškolního věku
• vývojová specifika dětí prvních a druhých ročníků ZŠ

(základní fyziologické potřeby, úroveň schopnosti učení, socializace a kognitivních procesů (pozornost, paměť, myšlení).

• Obecné zákonitosti a podmínky (čas, místo, personální obsazení), struktura a pravidla chování žáků i dospělých při skupinové práce s nejmenšími. 2 hod
  • specifika práce v primární prevenci se skupinou předškolních dětí (3 – 6 let)
  • specifika práce v primární prevenci se skupinou dětí prvních a druhých tříd (6 – 8 let) ZŠ
• Praktické ukázky konkrétních možností aktivit skupinové práce s nejmenšími dětmi: ukázky aktivit na uvolnění, aktivaci, zklidnění, komunikaci a spolupráci. Např.: Klubíčko; Kompot; Místa si vymění; Letadélka; Společné skládání aj. 3hod
• Prevence a řešení možných potíží při skupinové práci s nejmenšími (schopnost pozornosti, socializace, sebereflexe, motivace, zvládání afektů aj.)  1,5 hod
• Shrnutí, dotazy, zpětná vazba. 0,5 hod

Jak už sám název napovídá, seminář se zabývá lepším poznáním a zkoumáním konkrétního třídního kolektivu, který je každý ve svém složení jedinců, jejich sociálních rolích, vzájemných vztazích, atmosféře, vlastnostech a schopnostech (např. ochota si navzájem pomoci) neopakovatelný a originální. Mnoho důležitých fenoménů lze však ve většině kolektivů více či méně posuzovat resp. měřit.  

Seminář se dělí na dvě základní části.

MAPOVÁNÍ TŘÍDNÍHO KLIMATU, při jehož použití nefigurují konkrétní jména žáků (ani konkrétní vztahy mezi nimi), ale obecné vlastnosti nebo schopnosti celého kolektivu např.: míra spokojenosti žáků ve třídě nebo pocitová dovednost řešit problémy. Pomocí mapování třídního klimatu tedy můžeme lépe zjistit aktuální či dlouhodobější situaci ve třídě ohledně jejich aktuální nálady, celkové atmosféry, jejich pocitové míry bezpečnosti, empatie, blízkosti, důvěry, soudržnosti, spolupráce, komunikace, ale také soutěživosti, strachu, agrese a dalších měřitelných fenoménů ve třídě.

Pomocí SOCIOMETRIE zjišťujeme specifické vlastnosti (např.: oblíbenost nebo vliv) u konkrétních žáků ve třídě (pracujeme tedy s jejich jmény) či jejich sociální role a vzájemné vztahy, což už je o mnoho složitější z hlediska nutnosti souhlasů zákonných zástupců, celkové obtížnosti odborných metod či adekvátní práce s výsledky. Po proškolení je však většina pedagogů schopna základní sociometrické nástroje použít.

Seznámíme se s některými konkrétními metodami (na nichž není potřeba certifikát z odborného školení) mapování třídního klimatu i sociometrických nástrojů, kterými účastníky na základě své praxe provedu a poučím od začátku až do konce – rozdělení jednotlivých metod podle určitých věkových skupin žáků, jejich administraci, vyhodnocení, práci s výsledky, adekvátní možnosti sdělení výsledků zákonným zástupcům či pedagogům a jejich možnému využití při další práci se třídou.

Lektor jakožto školní psycholog a preventista se bude snažit předat vědomosti a zkušenosti získaná teoretickým studiem psychologie a praktickými zkušenostmi nabytými ve sféře školního prostředí a pedagogicko-psychologického kontextu.

Po celou dobu programu bude vymezen čas a prostor pro vlastní dotazy a připomínky samotných účastníků.

• Cíle (výhody) primárně preventivní práce s třídními kolektivy a adekvátní zakázka k diagnostice (proč a v jakých případech vlastně diagnostikovat třídní kolektiv?) 0,5 hod
• Podmínky realizace diagnostické práce se třídou. 0,5 hod

• Čas – doba vhodná na diagnostiku (v rámci roku, týdne, dne a celkovém procesu práce se třídou) a délka jednotlivých metod.
• Prostor – vhodné místo, úprava místa konání, potřebné vybavení a pomůcky.
• Personální obsazení (kdo by se měl na této práci podílet a proč).

• Struktura diagnostické práce se skupinou (jednotlivé fáze a jejich pořadí). 0,5 hod
• Pravidla: 0,5 hod

• přístupu v chování k žákům/studentům i pedagogům – seznámení s tím, které strategie v komunikaci a chování při diagnostice tříd kdy a kde použít)
• chování žáků a studentů při a po skupinové diagnostice (práce s citlivými daty).

• Názorné praktické ukázky konkrétních metod mapování třídního klimatu od začátku do konce (věkové rozdělení, administrace, vyhodnocení, práce s výsledky, možnosti následné práce se třídou). Např.: Nedokončené věty; Naše třída; Pocity ve třídě; 3 věty aj. 2 hod
• Názorné praktické ukázky konkrétních sociometrických metod od začátku do konce. Např.: Medvídci či duchové na stromě; Sluníčko s obláčky; Pyramida; Pustý ostrov; Plavba lodí aj. 2 hod
• Práce s výsledky diagnostiky třídních kolektivů, možnosti následné práce se třídou na základě zjištěných výsledků. 1 hod
• Prevence a řešení možných potíží při diagnostice tříd se žáky s a studenty (pravdivost výsledků, nechuť nebo strach žáků poskytovat informace o třídě, rizika následného procesu s výsledky diagnostiky aj.)  0,5 hod
• Shrnutí, dotazy, zpětná vazba. 0,5 hod

Tento osmihodinový seminář seznamuje účastníky s principy a strategiemi formativního hodnocení, to jak na straně pedagoga, tak i třídního kolektivu. Účastníci semináře se seznámí s praktickými technikami a metodami formativního hodnocení, seminář je založen na praktických ukázkách. Zaměřuje se také na vhodné nástroje komunikace se žákem a s třídním kolektivem.

Osnova akce

1. HODINA – teoretické vymezení, co to vlastně je formativní hodnocení, zaměřujeme se na to, aby účastníci vnímali formativní hodnocení především jako nástroje komunikace mezi pedagogem a žákem, mezi pedagogem a třídním kolektivem
2. HODINA – principy a strategie formativního hodnocení. Není to princip, ale hlavně koncepce. Cíl výuky. Kritéria úspěchu. Třídní komunikace. Zpětná vazba. Hodnocení a sebehodnocení
3. HODINA – praktická ukázka. Účastníci dostanou k vypracování krátký úkol. Dále lektor provádí metody, formy a strategie formativního hodnocení. Účastníci provádějí hodnocení a sebehodnocení
4. HODINA – reflexivní část. Vyhodnocení hodnocení a sebehodnocení. Lektor upozorňuje na úskalí formativního hodnocení. Kdy se jedná o formativní hodnocení a kdy již nikoliv
5. HODINA – úspěch. Co to vlastně je úspěch. Jak zvládat tlak na výkon, kdy je vhodný, kdy nikoliv. Jak určit co to je úspěch. Práce se sebeaktualizační tendencí žáků i celého třídního kolektivu
6. HODINA - zpětná vazba. Vhodné techniky získávání zpětné vazby. Jak pracovat se zpětnou vazbou. Jak pracovat s negativní zpětnou vazbou. Vhodné komunikační techniky při práci se zpětnou vazbou
7. HODINA – praktická část – zpětná vazba. Účastníci jsou rozdělení do tříčlenných skupin. Každá skupina vypracuje svoji zpětnou vazbu na seminář. Porovnání zpětných vazeb všech skupinek. Na každou zpětnou vazbu reaguje vhodným způsobem lektor
8. HODINA – závěrečná debata a reflexivní část, odpovědi na dotazy. Závěrečná hodina je o zjištění toho, co si z tohoto vzdělávání odnášejí účastníci. Následně se vede debata, lektor odpovídá na další dotazy účastníků

Workshop je zaměřen na pochopení významu týmové práce, na trénink a rozvoj základních komunikačních dovedností. Důležité je uvědomění a pochopení vlastního komunikačního stylu a způsobu komunikace ostatních. Cílem je budování hlubších vztahů.

• Icebreaking
• Budování týmů a spolupráce ve skupině
• Osobnostní typologie DISC
• Verbální a neverbální komunikace
• Aktivně konstruktivní reakce
• Asertivita

Přehled témat:

• metody práce s textem
• komunikační a diskusní metody
• metody objevování a řešení problémů
• simulace a simulační hry.
• metody práce s texty a konstruktivismus
• výukové programy s využitím metod aktivního učení
• cíle a kritéria hodnocení
• efektivní zpětná vazba, vnitřní motivace k učení

Forma a průběh:

Seminář proběhne formou kombinace individuální a skupinové práce, diskuse budou probíhat v komunitním kruhu:

1. představení tématu a cílů semináře
2. představení lektora a účastníků
3. snos myšlenek na téma: Co umíme?
4. pojmenování vzdělávacích potřeb (resp. očekávání) k tématu ze strany účastníků (Co bychom se chtěli naučit? S čím si nevíme rady? Chtěli bychom odpovědi na tyto otázky…)
5. praktické ukázky výukových programů (resp. metod) – přímá práce účastníků kombinovaná s pozorováním videí
6. analýza ukázek
7. plánování dle potřeb účastníků
8. společná reflexe – přijímání a poskytování zpětné vazby k prezentovaným plánům i přípravám

Anotace:

Společně vytvoříme přehled nejčastěji používaných metod aktivního učení – tedy učení, při kterém je žák aktivní. Na praktickém příkladu si ukážeme, jak lze tyto metody v rámci výuky řadit do funkční vyučovací jednotky, při které se žák učí nejen daný obsah, ale i důležité životní dovednosti. Východiskem tohoto tématu je konstruktivistická pedagogika, která vychází z předpokladu, že si žák svoje vlastní poznání buduje (konstruuje) sám na základě svých praktických zkušeností. Základem je model třífázového učení: evokace – uvědomění si významu – reflexe (dále jen E-U-R). Na základě sdílených zkušenosti a s podporou vytvořeného zásobníku metod si vytvoříte prvotní nástřel aplikace modelu E-U-R do svého předmětu. Každý účastník obdrží přehled vybraných metod vč. jejich popisu v elektronické podobě. Toto téma významně souvisí se zaváděním inkluzívního vzdělávání do praxe škol.

Počet problémových žáků neustále narůstá. Na učitele jsou kladeny stále vyšší nároky v oblasti výchovného působení, především při zvládání problémových žáků a stresových situací s nimi souvisejících. Seminář se skládá ze třech na sebe navazujících částí. V první části se účastníci seznámí s příčinami problémového chování žáků a s možnostmi a hranicemi jeho ovlivnění, protože předpokladem úspěšného řešení problémového chování je hlubší porozumění příčinám. Stěžejní částí druhého semináře je oblast prevence, tedy jak problémovému chování žáků předcházet, jak ho předvídat či eliminovat. Důležitou součástí práce s problémovými žáky je ale i práce s vlastními emocemi, jejichž zvládání se na úspěšnosti ovlivnění problému významně podílí. Na druhém semináři také učitelé dostanou podklady pro vyzkoušení v praxi, které budou v navazujícím semináři předmětem rozboru. Třetí seminář bude převážně praktický a bude úzce navazovat na předcházející části.

Účastníci se seznámí s konkrétními problémovými situacemi a variantami jejich řešení. Předmětem rozboru budou jak kazuistiky z praxe lektorky, tak i z praxe účastníků. Učitelé se také seznámí s technikami a strategiemi, které jsou chybné, dále jaká kázeňská opatření používat a v neposlední řadě také s tím, s kým při řešení problémového chování spolupracovat.

Osnova 1. Semináře (8 x 45 minut):

1. Problémový žák, problémové chování – definice, pojetí, různorodost
2. Příčiny problémového chování
3. Problémové chování žáka a třídní klima
4. Metodika – analýza problému/problémového chování
5. Komunikace s problémovým žákem
6. Tlumení agresívních sklonů

Osnova 2. Semináře (8 x 45 minut):

1. Možnosti ovlivnění problémového chování – prevence jako důležitý nástroj předcházení problémových situací
2. Možnosti ovlivnění problémového chování – reakce na konkrétní problémové situace, kazuistiky, příklady z praxe
3. Chybné a nefunkční strategie
4. Kázeňské metody a prostředky
5. Zvládání vlastních emocí, psychohygiena
6. Opakování, diskuze, test

Ne každému žákovi se daří být ve škole stoprocentně úspěšný a mít jen samé jedničky či dvojky. Někdy děti zase tráví nad učebnicemi velké množství času a dobré známky stojí hodně úsilí, ale výsledný efekt tomu neodpovídá. Potíže s učením jsou častým problémem dětí během školní docházky, nikoliv však neřešitelným. Seminář odpovídá na otázky, které s odhalováním příčin a řešením souvisejí. Součástí semináře jsou i příklady a kazuistiky, což účastníkům umožní nezbytné propojení teoretických poznatků s praxí.

1. Definice pojmů: co je školní neúspěšnost, školní neprospěch (15 minut).
2. Hodnocení: normy, kritéria, úskalí (30 minut).
3. Analýza příčin školní neúspěšnosti: metodika zjišťování, specifika jednotlivých vývojových období (45 minut).
4. Motivace: role, druhy (vnitřní x vnější), aspirační úroveň (30 minut).
5. Paměť, pozornost: druhy, posilování, poruchy (45 minut).
6. Řešení a prevence školní neúspěšnosti (105 minut):
   1. Co může udělat škola?
   2. Žák a učení: styl učení, způsob učení, domácí příprava.
   3. Co mohou udělat rodiče? Spolupráce rodina x škola.
   4. S kým dalším lze na řešení školní neúspěšnosti spolupracovat?
7. Kazuistiky z praxe: varianty jejich řešení, chybné a nefunkční strategie (průběžně).

Kurz se soustředí na konkrétní aktivity, které lze okamžitě využít v hodinách výuky literatury. Důraz je kladen na klasické metody jako volné psaní, myšlenkové mapy či čtení s předvídáním. V kurzu se ale účastníci také seznámí se zcela novými aktivitami, které propojují tradiční pedagogiku a zážitkovou pedagogiku. V semináři se podíváme na to, jak využít prvky dramatické výchovy, jak zapojit moderní technologie nebo jak udělat z hodiny zážitek (inovativní aktivity jako např. „tržiště“, „speed dating“ a mnoho dalších) Cílem kurzu je, aby si účastníci odnesli portfolio aktivit, které by mohli ihned druhý den zakomponovat do svých hodin. Aktivity jsou prověřené praxí a účastníci si jich velké množství vyzkouší na vlastní kůži.

• Přivítání, představení konceptu semináře, diskuze o potřebách učitele literatury (30 min.)
• Představování tradičnějších aktivit na textech, teoretické vysvětlení cvičení (2,5 h)
• Představování zážitkových a inovativních metod, zapojení účastníků, aby si zkusili aktivity z pozice studenta (3-4 h)
• Zapojení moderních technologií a prvků formativního hodnocení do hodin (2-3 h)