V současné době nejsou vypsány žádné termíny tohoto kurzu.
FY 138
(H)různé tváře záření
Obsah akce
- Ukliďme si v pojmech radioaktivita, radiace a ionizující záření. Radioaktivita jako vlastnost atomových jader a ionizující záření jako přirozený důsledek radioaktivity
- Přírodní a umělé zdroje ozáření a radon jako nejvýznamnější z nich. Radon jako pomocník v predikci zemětřesení
- Gama spektrometrie - metoda nedestruktivního měření aneb záření jako pachatel na místě činu (praktický workshop)
- Působení ionizujícího záření na lidskou buňku. Radiační poškození DNA, buněčná genetika a genová exprese. Deterministické a stochastické účinky ionizujícího záření
- Když záření léčí aneb využití ionizujícího záření v radiodiagnostice, nukleární medicíně a radioterapii
- Jak funguje jaderný reaktor. Černobyl, Fukušima a další radiační i neradiační nehody
- Střípky z (jaderné) energetiky. Je budoucnost jádra v modulárních reaktorech?
- Výběr z mediální interpretace z jaderného odvětví aneb fakta vs. emoce ve společnosti. Příběh jaderné elektrárny Zwentendorf
Vzdělávací cíl
- rozšíření znalostí o fyzice ionizujícího záření, radiobiologii, radiologické fyzice, radiačních nehodách a energetice
- popularizace jaderné a radiační fyziky, vyvrácení mýtů o ionizujícím záření
Vhodné pro předměty a obory:
Určeno pro
- učitelé 2. stupně ZŠ
- učitelé SOŠ a SOU
- učitelé gymnázií
- učitelé VOŠ
- pedagogové volného času
Termíny a lokality kurzů:
Ionizující záření není vidět, slyšet ani cítit, nemůžeme si na něj sáhnout ani jej ochutnat, a možná právě proto v nás žlutý trojúhelník se symbolem radioaktivity podněcuje obavy či dokonce strach. Radiace nám však nastavuje mnoho tváří, z nichž málokteré jsou "hrůzné"; jako přirozená součást životního prostředí na nás dopadá z kosmu a vyzařuje z hornin, jako neviditelný zachránce dokáže přeprat rakovinu, jako pachatel na místě činu zanechává otisky a pomáhá analyzovat materiály a jako dobrý sluha umí rozštěpit uran a dát stabilitu energetické síti.
Jak spolu souvisí radioaktivita a ionizující záření? Je to nebezpečné? A umí se naše buňky proti radiaci bránit? Jak vzniká rakovina a jak lze ionizující záření využít při její diagnostice a léčbě? Je možné, aby nastal druhý Černobyl? Může si naše společnost dovolit bezjadernou energetiku? A jak vnímá jadernou a radiační problematiku veřejnost, často pod tlakem médií neustále oživujících Černobyl?
Podívejme se, jaké radosti a strasti při práci s ionizujícím zářením jaderný a radiační fyzik zažívá, ať už v laboratoři, v elektrárně, v nemocnici, při těžbě uranu či při měření radonu v bytě pana Nováka. Porovnejme fyzikální obraz radiace s pohledem mediálním a politickým, který často reflektuje, že žijeme v době, kdy emoce a pocity kolikrát znamenají více než fakta. To vše zasadíme do kontextu pravidel jaderné bezpečnosti a radiační ochrany, neboť při jejich nedodržování se z dobrého sluhy snadno vyklube zlý pán.
