Kurzy

Úmyslná chyba, oprava žákovské chyby, taháky, text učící, mnemotechnické pomůcky a legrace, to jsou možnosti, které dětem češtinu přiblíží. Budeme mluvit o nezvyklých způsobech opravování chyb, o vytváření korektur i o tom, co může chyba způsobit.

Intenzivní výukový teoreticko-praktický blok věnovaný specifickému publicistickému žánru seznamuje s nezbytnou divadelní teorií a základy recenzentské praxe. S využitím aktuálních ukázek i historických příkladů směřuje nejen k osvojení recenzentských dovedností, ale i k hlubšímu pochopení vztahu divadla a diváků v kontextu dobové společenské mentality, kde je  odborně divadelní reflexe rovněž součástí reflexe obecně kulturní.

Čeho si všímat, na co se zaměřit, čeho si nevšímat, jak potěšit? – Aneb jak hodnotit vkusně, erudovaně, smysluplně.

Přednášky o vybraných kapitolách z dějin české literatury druhé poloviny 20. století, a to z literatury o holocaustu (Jiří Weil a Ladislav Fuks) a undergroundu (Egon Bondy a Ivan Martin Jirous).

Přednášky jsou pojaty jako vhled nejen do osobnosti a díla, ale i do dobových literárněhistorických a společenských kontextů.

Kurs seznámí s vývojem ruské literatury 19. století od období jejího konstituování po nástup moderny. Představí hlavní osobnosti epochy romantismu a realismu. Zvláště se zastaví u osobností A. S. Puškina, M. J. Lermontova, N. V. Gogola, I. S. Turgeněva, I. A. Gončarova, L. N. Tolstého a F. M. Dostojevského. Popíše vývoj poezie a dramatu jako svébytných druhů literatury. Na základě analýzy vybraných děl výše uvedených autorů nastíní myšlenkový svět ruské klasické literatury.

Po celá staletí vycházela literární díla, která se vymykala své době – rozdělovala společnost, často byla považována za nebezpečná, provokovala, byla zakazována, stávala se předmětem soudních sporů, byla příčinou pronásledování jejich autorů. Také současná literatura má svá skandální díla. Nepřijatelnost literárních témat pro většinovou společnost se neustále proměňovala a proměňuje – na tento jev se zaměřuje vzdělávací program. Předmětem práce v programu budou proměny skandálnosti a nepřijatelnosti v průběhu literárních dějin jednak z hlediska tabuizovaných témat, jednak ve vztahu ke konkrétním dílům různých autorů, např. Ch. Baudelaira, G. Flauberta, H. Millera, W. Burroughse, Ch. Bukowského, M. Houellebecqa, D. Masłowské, J. Škvoreckého, L. Klímy, I. M. Jirouse aj. Účastníci budou pracovat s konkrétními ukázkami z děl, která bývala nebo jsou z nějakých (zpravidla neliterárních) důvodů považována za problematická. Program se zaměřuje na možnosti práce s texty těchto autorů v současné škole. Účastníci semináře dostanou ukázky vybraných textů s náměty k práci v hodinách českého jazyka a literatury, u některých děl si zkusí tvorbu pracovních listů.

Seminář je tvořen dvěma souvislými bloky, z nichž každý má 8hodinovou časovou dotaci. Program se zabývá efektivními kroky podporujícími rozvoj čtení a čtenářských dovedností na základní škole. První blok je zaměřen na obecná východiska a teoretické poznatky práce s textem a jeho různými podobami. Účastníci budou pracovat nejen s texty beletristickými, ale i naučnými v různorodých formách (komiks, karikatura, encyklopedie, internetové texty). Na těchto ukázkách se prakticky seznámí s metodami podporujícími čtenářské dovednosti jako například čtení s tabulkou předpovědí, čtení s otázkami či metodou podvojného deníku. Druhý blok semináře se věnuje metodám a formám aktivního učení zvyšujících čtenářskou gramotnost. Mimo tyto jednotlivé edukační metody se účastníci seznámí i s komplexními přístupy k tématu čtenářské gramotnosti v podobě čtenářských dílen a čtenářských klubů. Jejich zaváděním do výuky, plánování i individuální podporou žáků.

Seminář cílí na výchovu filmového a divadelního diváka, estetickou výchovu, rozvoj kritického myšlení a kultury mluveného projevu.  Účastníci se seznámí s teoretickými poznatky z oblasti literatury a filmu i s jejich vzájemným prolínáním. Na vybraných ukázkách si názorně vyzkoušejí možnosti jejich didaktického využití ve výuce.

1. Literatura a film - vztah mezi verbálním a audiovizuálním uměním
2. Vztah filmu k dalším uměleckým formám
3. Motivační potenciál literatury a filmu
4. Modely adaptace, adaptační teorie, druhy adaptačních postupů
5. Analýza, interpretace a komparace literárního díla a jeho filmové adaptace
6. Film a jeho výrazové prostředky
7. Didaktické aplikace – scénář, vypravěč, postavy, hudba, zvuk, kamera, filmový plakát
8. Komparace vybraných adaptací

Dílna čtení je jedna z možných cest, jak se žáky v hodinách českého jazyka hledat smysl čtení. Nezdůrazňuje rozdíly v technice čtení. Žáci nejsou zkoušeni ze čtení, pracují individuálním tempem. O své knize a o pocitech, které žáci při čtení mají, mohou diskutovat s ostatními. Vytváří si záznamy o četbě, ke kterým se mohou vrátit a připomenout si myšlenky a pocity, které je při četbě provázaly. Dílna čtení má velký vliv na utužení třídního kolektivu, při rozhovorech o četbě se setkávají vždy nové dvojice žáků a tím dochází k jejich lepšímu vzájemnému poznávání.

Cíle dílny čtení

· rozvíjení vědomého čtenářství

· vytváření kladného vztahu k vlastní četbě

· motivování k celoživotnímu učení

· podpořit kladné vztahy v kolektivu třídy, pracovat s textem, zpracovávat informace,   

   vyjadřovat názory ke čtenému textu

· seznámit žáky s knižním fondem školní knihovny

Témata:

Čtenářská dílna – význam, pravidla, výhody, nevýhody                                         45 min

Výběr knih pro čtenářskou dílnu                                                                              45 min

Inspirace pro čtenářskou dílnu – prostředí, křeslo pro hosta                                    45 min

Záznamy o četbě – formy zápisu dle čtenářské úrovně                                          135 min

Rozhovory o četbě  - třífázový rozhovor, překřížené skupiny                                 90 min