Kurzy

Úmyslná chyba, oprava žákovské chyby, taháky, text učící, mnemotechnické pomůcky a legrace, to jsou možnosti, které dětem češtinu přiblíží. Budeme mluvit o nezvyklých způsobech opravování chyb, o vytváření korektur i o tom, co může chyba způsobit.

Vzdělávací program je zaměřen na získání praktických dovedností v oblasti vývoje pracovních listů, jejichž prostřednictvím lze rozvíjet a případně i ověřovat čtenářské dovedností žáků druhého stupně základních škol. Program je založen na obecně platných principech a konstrukčních zásadách vývoje pracovních listů s akcentem na jejich využití při výuce českého jazyka a literatury na druhém stupni základní školy  Program má charakter praktické dílny, tzn. účastníci budou vytvářet pracovní listy k různým typům souvislých i nesouvislých textů. Při tvorbě pracovních listů si účastníci vyzkouší práci s různými typy úloh vhodnými k využití při rozvíjení čtenářských a jazykových dovedností, přičemž hlavní úsilí bude směřovat k vývoji materiálů tak, aby jejich využití ve výuce bylo orientováno zásadně k praktické práci žáků s texty. Účastníci se budou učit vytvářet pracovní listy dovednostního charakteru, tedy bez využití faktografie a terminologie, případně s jejich minimalizací. Při praktickém nácviku budou využívány různé oborové texty, bude přihlédnuto ke specifickým rysům práce s nesouvislými texty. Pozornost bude věnována také didaktickému potenciálu pracovního listu ve výuce – tedy návaznosti a propojenosti mezi cílem (čeho chci pomocí pracovního listu dosáhnout), nástrojem (text + úlohy) a vyhodnocením práce žáka (způsob/kritéria hodnocení). Účastníci budou pracovat také s rozeznáním a analýzou běžných konstrukčních i obsahových vad pracovních listů a úloh v nich užitých; východiskem práce budou výhradně autentické texty.

Osnova akce (přehled témat výuky s časovou dotací jednotlivých témat):

- základní zásady vývoje pracovních listů k rozvoji čtenářských a jazykových dovedností

- aplikace souvislosti cíl; prostředek; hodnocení v pracovních listech

- rozlišení úloh pracujících s jazykovými a čtenářskými znalostmi a dovednostmi se zřetelem k užití u žáků druhého stupně základní školy

- práce s konstrukčními a obsahovými vadami pracovních listů

- tvorba pracovních listů účastníky semináře (samostatná práce s vedením lektora) se zaměřením na konkrétní témata předmětné vzdělávací oblasti u žáků druhého stupně základní školy

Předmětem programu je rozvoj a prohlubování čtenářských dovedností v odborných předmětech na středních odborných školách, odborných učilištích a vyšších odborných školách.  Autentické odborné texty mohou být pro řadu žáků/studentů tematicky velmi atraktivní, využívá se odborného zaměření žáků, což umožňuje efektivnější osvojování čtenářských dovedností žáky/studenty.

Vzdělávací program je zaměřen na získání dovedností učitelů potřebných k využití odborných oborových textů k rozvoji čtenářských dovedností. Účastnici si vyzkouší samostatnou tvorbu úloh odvozených od odborných oborových textů s vedením lektora a vývoj pracovního listu / krátkého testu jako nástroje k souběžnému ověřování odborných i čtenářských dovedností. Osvojování těchto dovedností totiž nebylo, a ani nyní často není, předmětem vysokoškolského studia učitelů českého jazyka a literatury. Práce v rámci kurzu bude probíhat ve skupinách v závislosti na oborové příslušnosti přihlášených účastníků (např. strojírenství, obchod a služby, zemědělství, elektro…). Účastníci kurzu si tak budou moci zvolit oborovost textů, a nimiž budou pracovat, aby mohli v maximální míře využít dovedností osvojených v kurzu při výuce.

Osnova:

- základní principy tvorby úloh včetně rozeznání jejich konstrukčních i obsahových vad;

- inspirativní seznámení s volně přístupnými příklady pracovních listů k rozvoji čtenářských dovedností s využitím odborných textů, zpracovaných v rámci projektu Spolupráce škol a firem, realizovaného NÚV v Praze.

- řízená tvorba úloh k ověření vybraných čtenářských dovedností (ve skupinách podle oborové příslušnosti přihlášených účastníků);

- vývoj zvoleného evaluačního nástroje (krátký test / pracovní list) v závislosti na zvolené oborové příslušnosti textů;

- prezentace a obhajoba autorských evaluačních nástrojů za jednotlivé skupiny oborové příslušnosti, vzájemné připomínkování účastníky programu.

Kurz obsahuje část teoretickou (seznámení s vývojem současné světové literatury se zaměřením na prózu (zejména fantaskní), představení významných autorů překládaných do češtiny) a praktickou (práce s vybranými texty).

Budeme se věnovat dílu vlivných současných světových autorů, jež zasadíme do širšího společenského kontextu a místy do vztahu k české literatuře. Zaměříme se na v současnosti silné tendence překračování žánrových omezení a zpochybňování hranic mezi vysokým a nízkým v umění, na reinterpretaci mýtu v literatuře a na práci s fantastickým a iluzivním v současných vysoce ceněných textech.

Výběrový okruh autorů: David Mitchell, Markus Zusak, Timur Vermes, Margaret Atwoodová, Michel Faber, Salman Rushie, Johanna Sinisalo, Vladimir Sorokin, Haruki Murakami, Kazuo Ishiguro, Jasutaka Cucui a další.

Tato akce poskytuje posluchačům základní vědomosti o cílech, metodách a postupech mediální komunikace a specifických forem cílené diskomunikace a dezinformace, směřujících k utváření veřejného mínění. V hierarchii médií masové komunikace je věnována pozornost zejména audiovizuálním a multimediálním médiím. Nebude chybět ani exkurz k rozvoji médií a mediální komunikace a dále analýza mediálních obsahů a jejich formálního ztvárnění z hlediska zpravodajských, publicistických a uměleckých žánrů ale i reklamy, propagace a marketingu.

Předmět Mediální sémiotika je zaměřen na osvojení vědomostí a dovedností pro rozpoznávání a interpretaci znaků a znakových systémů, které působí v naší kultuře a v mediální komunikaci. Sémiotika se tak stává předpokladem k prohloubenému chápání mediální komunikace, její vrstvenosti a propojenosti v mediální krajině. Kurs je zaměřen na hledání ekvivalencí a kooperací mezi znaky, na analýzu znakových operací či znakových soustav, které fungují v mediálním diskursu.

Lektorka vychází z průzkumu provedeného mezi žáky, jenž mapoval nejoblíbenější knihy, které by samy děti doporučily svým vrstevníkům k přečtení. Opírá se o antologii kolektivu Petra Mandyse 2x 101 knih – nejlepší a nejvlivnější knihy pro děti a mládež (Albatros 2013). Pozornost bude věnována také knihám, které byly oceněny Zlatou stuhou a jinými cenami.

 České učebnice často pracují s ukázkami textů z literatury pro dospělé čtenáře, což někdy může vést i k demotivaci. Jestliže literatura pro děti není v učebnicích dostatečně zastoupena, je na učiteli, aby ji svým žákům přiblížil sám.  Pro učitele je průběžné sledování nových titulů časově velmi náročné. Je však třeba se v této oblasti patřičně orientovat. Seminář jim má být v tomto ohledu oporou. Kromě práce s texty se seznámí s vybranými autory a ilustrátory knih pro žáky mladšího školního věku.

• Vytváření čtenářského vkusu, ceny za dětskou literaturu
•  Připomínka některých nadčasových autorů, jejichž obliba přetrvala do současnosti
• Vybraní čeští a zahraniční autoři a ilustrátoři od  2. poloviny 20. století do současnosti – přehled podle žánrů:
• Pohádky (Petr Stančík, Pierre Grippari, Sven Nordqvist, Luis Sepúlveda aj.)
• Dětský hrdina (Markéta Pilátová, Hana Doskočilová, Miloš Kratochvíl, René Goscinny, Christine Nöstlingerová aj.)
• Dobrodružné příběhy; detektivní zápletka ( Thomas Brezina, Jo Nesbo aj.)
• Dříve tabuizovaná témata v literatuře pro děti – handicap, nemoc, holocaust, smrt atd.(Ivona Březinová, Martina Drijverová, Ollivier Mikaël, R. J. Palaciová, Andreas Steinhöfel, John Boyne, Iva Procházková aj.)
• Populárně naučná literatura (Alena Ježková, Daniela Krolupperová, Martina Drijverová, , Lucie Seifertová, Martina Skala, Ondřej Hník aj.)
• Komiks a obrázková kniha (Pavel Čech, Raina Telgemeierová aj.)
• Poezie pro děti a mládež (Pavel Šrut, Radek Malý, Michal Černík, Jiří Havel, Jiří Dědeček, Emanuel Frynta, Josef Brukner aj.)
• Rozvíjení estetického cítění, smysl pro krásu jazyka, práce s poetickým textem, vlastní tvorba žáků

V tomto semináři budou nastíněny nové možnosti prezentace učiva skrze technologie. Účastník bude seznámen s aplikacemi, zejména aplikací Nearpod, které jsou vhodným prostředkem pro zvýšení interaktivity výuky a motivace žáků i vyučujících. Tyto aplikace nám zároveň umožní jednoduchý přechod mezi prezenční a distanční výukou.

První část semináře je věnována motivaci žáka ke studiu a možnostem jejího pozitivního ovlivnění pomocí vhodného použití technologií a aplikací. Zmíněna bude také motivace učitele při výuce za použití technologií.

V hlavní části semináře se zaměříme na aplikaci Nearpod jako prostředek k obohacení prezentací o interaktivní prvky. Účastníci poznají aplikaci Nearpod a její možnosti nejprve z pohledu žáka. Bude jim prezentována vzorová lekce vytvořená v programu MS PowerPoint obohacená o ankety, kvízy, otevřené otázky, virtuální prohlídky apod. vytvořené skrze aplikaci Nearpod. Zároveň uvidí aplikaci z pohledu vyučujícího a její možnosti nahlížet do práce žáků a okamžitě jim poskytovat zpětnou vazbu. V další části semináře si budou účastníci moci vyzkoušet vytvořit vlastní lekci a ve dvojicích cvičně otestovat funkčnost aplikace. Posluchači budou následně seznámeni s funkcí „Reports“, která jim po vyučovací hodině umožní nahlédnout do výsledků jednotlivých žáků a případně jejich počínání ohodnotit.

V poslední části semináře se účastník seznámí s možností vytvoření prezentace v aplikaci Google Slides s integrací aplikace Nearpod. Dále bude seznámen s možnostmi virtuální tabule a jejím využití v prezenční i distanční výuce. Závěrečná část bude věnována diskuzi a použití ostatních aplikací ve výuce a jejich případnému spojení s aplikací Nearpod.

• Žák a motivace k výuce (45 minut)
• Aplikace Nearpod – teoretická část (90 minut)
  • Seznámení s aplikací
  • Ukázka vzorové lekce
  • Popis funkcí
  • Ukázka integrace s ostatními aplikacemi
• Aplikace Nearpod – praktická část (90 minut)
  • Praktické vytvoření interaktivní lekce z klasické PowerPoint prezentace
  • Otestování funkčnosti lekce ve dvojicích
  • Seznámení s funkcí Reports
• Nearpod a Google Slides (45 minut)
  • Integrace aplikací a ukázka vytvoření lekce ve Slides jako náhradě za MS PowerPoint
• Virtuální tabule a její využití (30 minut)
• Tipy na ostatní aplikace k obohacení výuky (60 minut)

Dílna čtení je jedna z možných cest, jak se žáky v hodinách českého jazyka hledat smysl čtení. Nezdůrazňuje rozdíly v technice čtení. Žáci nejsou zkoušeni ze čtení, pracují individuálním tempem. O své knize a o pocitech, které žáci při čtení mají, mohou diskutovat s ostatními. Vytváří si záznamy o četbě, ke kterým se mohou vrátit a připomenout si myšlenky a pocity, které je při četbě provázaly. Dílna čtení má velký vliv na utužení třídního kolektivu, při rozhovorech o četbě se setkávají vždy nové dvojice žáků a tím dochází k jejich lepšímu vzájemnému poznávání.

Cíle dílny čtení

· rozvíjení vědomého čtenářství

· vytváření kladného vztahu k vlastní četbě

· motivování k celoživotnímu učení

· podpořit kladné vztahy v kolektivu třídy, pracovat s textem, zpracovávat informace,   

   vyjadřovat názory ke čtenému textu

· seznámit žáky s knižním fondem školní knihovny

Témata:

Čtenářská dílna – význam, pravidla, výhody, nevýhody                                         45 min

Výběr knih pro čtenářskou dílnu                                                                              45 min

Inspirace pro čtenářskou dílnu – prostředí, křeslo pro hosta                                    45 min

Záznamy o četbě – formy zápisu dle čtenářské úrovně                                          135 min

Rozhovory o četbě  - třífázový rozhovor, překřížené skupiny                                 90 min