Kurzy

• Typy obtížných situací a jejich příčiny
• Identifikace konkrétních obtížných situací z praxe účastníků
• Nástroje efektivního řešení obtížných situací
• Typologie obtížných lidí a jak s nimi jednat
• Kontrola emocí
• Empatie a zvládání námitek
• Strategie zvládání konfliktních situací
• Manipulace a obrana proti ní
• Asertivita – jeden z nástrojů při řešení obtížných situací

V dílně budeme společně analyzovat a sdílet zkušenosti s vedením třídnických hodin a rozebírat pozitiva a negativa různých přístupů. Budeme se zabývat třídnickou hodinou, která může být nástrojem k hodnocení klíčových kompetencí žáků, nástrojem pro plánování a vyhodnocování sociální dynamiky třídy a nástrojem propojování školy s reálným životem. Každý žák se přitom může zapojovat dle svých možností, zkušeností a schopností. Společně se zaměříme na organizační formu třídnických hodin, četnost setkávání, délku jednoho setkání i na obsah jednotlivých setkání v závislosti na aktivitách třídy i průběhu školního roku.

Kurz poskytuje hlubší pohled na člověka jako takového a jako na článek mezilidských vztahů. Učí, jak přistupovat k řešení konfliktů ve skupině, jak motivovat, řídit a ovlivňovat jednotlivce i skupinu. Výuka je vedena formou interaktivního výkladu, řízené diskuze a využívání pracovních listů, tematických videí a praktických příkladů.

Program je zaměřený na pojmenování různých příležitostí, jak stmelit třídní kolektiv. Je vhodný zejména pro třídní učitele s tím, že ostatní učitelé podporují tento proces zařazováním diskusních aktivit, skupinové práce a kooperativního učení.

Účastníci jsou spolutvůrci programu. Na začátku dostávají příležitost položit otázky, na které by v rámci programu chtěli dostat odpovědi.

Budování týmu třídy se v praxi odehrává ve třech fázích, které uvedený program rozebírá:

1. Přípravná fáze – seznamovací, poznávací a sebepoznávací aktivity, adaptace a harmonizace týmu, stmelování týmu, empatie, důvěra, tolerance, nastavení pravidel
2. Realizační fáze – analýza reality (SWOT), plánování a realizace činností, zpětná vazba a průběžné vyhodnocování
3. Vyhodnocovací fáze – vyhodnocení daného období na základě předem nastavených kritérií hodnocení

Přehled témat (příklady aktivit či podtémat) - popis:

• Harmonizace a adaptace týmu (seznamovací a poznávací aktivity, lov lidí, přebíhaná, mašinky) – jednotliví zástupci týmu se poznávají v situacích, které nejsou běžné, učí se, že jinakost zástupců týmu je ku prospěchu týmu apod.
• Empatie a důvěra (poslední slovo patří mně, pád důvěry, místo po mé pravici je volné…) – umění vcítit se do druhého a důvěřovat ostatním jsou nezbytnou podmínkou fungujícího týmu
• Podnětné a bezpečné prostředí (materiální a technické vybavení učebny, sociálně komunikativní prostředí, efektivní x neefektivní komunikace, třídní pravidla) – podnětné prostředí je důležitým prostředkem pro nastavení týmu, pravidla nastavují podmínky pro vytvoření pocitu bezpečí a pohody pro každého zástupce týmu
• Analýza a plánování (SWOT, plánování od konce, akční plán) – každý tým něco společně dělá/(řeší, vytváří), a proto je důležité vědět, jak na to, aby to dobře dopadlo!
• Spolupráce x soupeření (o nebo x, počítám s tvojí pomocí, čtverce spolupráce) – na jednoduchých aktivitách tým pozná, že strategie spolupráce se vyplácí, že se práce zvládne rychleji kvalitněji, než když týmy mezi sebou soupeří
• Skupinová práce (řeka) – je to, že dáme hlavy dohromady
• Kooperativní učení (tvorba produktu) – všichni musí spolupracovat, každý má svoji roli a zadaní je tak složité, žádný zástupce týmu nemůže udělat práci za ostatní
• Učení se navzájem (skládankové učení, kolující flipy, galerie) – když žáci dostanou příležitost, učí se navzájem
• Diskuze a komunikace (čára, sociodrama, třífázový rozhovor) – tolerance názorů, přesvědčování se pomocí argumentů, demokratické rozhodování jako další pilíře fungujícího týmu
• Řešení problémů (simulace, simulační hry) – strategie vítěz – vítěz versus strategie vítěz – poražený či poražený - poražený
• Projekty (co je to projekt, příklady projektů) – činnost, která se od ostatních aktivit liší svým obsahem, rozsahem a dopadem
• Kritéria hodnocení (průběžné a výroční vyhodnocování společné práce na základě předem nastavených kritérií hodnocení, průběžná zpětná vazba a sebehodnocení) – důraz na formativní hodnocení, kdy se hodnotí posun každého žáka, a na to, že hodnotu pro žáka má je to, čemu se hodnota přiřazuje, žák má dopředu vědět, za co a jak bude hodnocen
• Reflexe učitele (otázky, dotazník) – učitel si nastavuje zrcadlo k vyhodnocení úspěšnosti své práce, aby svoji činnost neustále vylepšoval

Některé aktivity budou zařazeny jako ukázka, ostatní budou pouze představeny.

1. Vliv ICT na žáka v každodenním životě (2 hod.)
2. Počítačová gramotnost – Čeho se týká, jaká by měla být role učitele, co je funkční a informační gramotnost, jaká je pozice žáka… (2 hod.)
3. Moderní technologie a jejich implementace do edukačního procesu – učitel, žák, škola, PC a dataprojektor, interaktivní tabule, laptopové třídy, LMS a e-learning, mezinárodní kooperace (2 hod.)
4. ICT ve výuce – ukázka možností využití některých programů a internetových stránek k podpoře výuky (týmová výuka – Toglic, různé webové portály, s kterými může pedagog výuku oživit. Ukázka práce s dotykovým zařízením. Práce s internetem a bezpečnost na internetu z pohledu pedagoga. (2 hod.)