Kurzy

• seznámení s jemnou a hrubou motorikou a grafomotorikou (1h)
• rozvoj jemné a hrubé motoriky u dětí v MŠ a mladšího školního věku (1h)
• důležitost jemné a hrubé motoriky u dětí (1h)
• ukázka praktických pomůcek a grafomotorických cvičení do praxe (1h)

Běžné zvyky a tradice není obtížné zařadit do života školy. Jiné, méně známé zvyky a lidové tradice zůstávají didakticky nezpracovány a učiteli nepovšimnuty. Některé z nich není jednoduché zprostředkovat dětem a žákům tak, aby byly věkově přiměřené a nezanikl jejich výchovný potenciál, především síla příkladu, příspěvek k rozvoji osobnosti dítěte, rozvoj zdravého patriotismu a další postoje. Seminář přináší návody, jak dětem a žákům přiblížit složitější témata, méně známé lidové zvyky a tradice, jak je aktualizovat a zpracovat moderními didaktickými postupy, aby byly pro současné žáky srozumitelné. Seminář představí, jak tradiční dětské hry, tak především moderně zpracovaná známá i méně známá témata lidových slavností. Kromě didaktických her a jejich využití v rámci projektového a tematického vyučování budou nabídnuty heuristické metody, badatelství a pokusnictví jako jedny z mnoha způsobů zpracování lidových slavností a oslav z hlediska přírodních dějů a porozumění přírodě. Seminář v krátkosti představí také integrační snahy v oblasti aktivní práce s učivem a seznámí s různými přístupy a druhy integrace obsahu učiva, kritérii výběru vzhledem k tématu (v MŠ typicky propojení hudební, pohybové, dramatické výchovy a dalších složek, v ZŠ propojení napříč předměty bez ohledu na to, zda vychází z přírodních nebo společenských věd).

• Význam slavností a oslav pro život ve škole (smysl slavení narozenin a svátků dětí ve školním prostředí).
• Tradiční svátky a jejich méně známé okolnosti (Advent, Vánoce, Velikonoce a další).
• Další příležitosti: dušičky, hromnice, letnice.
• Regionální prvky v učivu (některé regionální odlišnosti, zvyky a tradice a jejich široké využití, např. masopust, posvícení)
• Lidové zvyky a tradice a jejich odraz v tradičních dětských hrách.
• Vliv liturgického roku na lidové zvyky a tradice (např. svátek Tří králů, sv. Jiří, sv. Anna, sv. Martin, sv. Kateřina, sv. Barbora, sv. Lucie, sv. Ondřej, sv. Silvestr)
• Moderní didaktické zpracování některých méně známých lidových zvyků a tradic s využitím didaktických her a projektů pro jednotlivé věkové kategorie, ukázky her a jejich začlenění do projektového vyučování (Dušičky, sv. Dorota, sv. Řehoř, sv. Filip a Jakub, sv. Anna a další)
• Jak se slaví některé svátky v zahraničí a jak je můžeme slavit my bez komerčního nánosu (namátkou sv. Valentýn, sv. Patrik a další)
• Jak jednoduše a efektivně žákům přiblížit státní svátky, aby jim porozuměli.
• Významné a mezinárodní dny (Den dětí, Den matek, Den otců, Den Země, Den učitelů a náměty pro mnohé jiné.
• Školní svátky a oslavy (zahradní slavnost, školní akademie, rozlučkové akce).
• Environmentální výchova napříč lidovými zvyky a tradicemi v MŠ a ZŠ.

Vývojová psychologie pozoruje a popisuje především psychické (emoční, hodnotové, vztahové a jiné) i fyzické změny lidské osobnosti v závislosti na čase. Člověk zažívá neustálou změnu od početí až do smrti. Pro pedagoga pracujícího s dětmi, které se neustále tělesně i duševně mění, může znalost právě těchto změn velice pomoci v pochopení žáků a v adekvátním vztahu k nim.

V období vzdělávacího procesu (v kontextu školství mateřského, základního, středního či vysokého) prochází každý žák (a samozřejmě také pedagog a rodič) specifickými vývojovými stádii, pro které jsou určité tělesné a duševní (např. emoce, utváření hodnot a cílů) typické. Každé vývojové stadium v sobě skýtá u většiny jedinců obecné prvky, které právě vývojová psychologie popisuje.

Vzhledem k důležitosti věkového rozmezí vzdělávacího procesu u žáků a studentů se nejvíce zaměříme na vývojové změny, potřeby a další fyzická či psychická specifika předškolního věku, mladšího školního věku a dospívání. Samozřejmě však neopomeneme také další stádia, jako je např. období dospělosti.

Lektor jakožto psycholog se bude snažit předat vědomosti a zkušenosti získaná teoretickým studiem psychologie a praktickými zkušenostmi nabytými ve sféře školního prostředí a pedagogicko-psychologického kontextu.

Po celou dobu programu bude vymezen čas a prostor pro vlastní dotazy a připomínky samotných účastníků.

• Vymezení oboru vývojové psychologie a její využití v pedagogice. Co tedy vývojová psychologie zkoumá a jak ji může použít pedagog ve výuce a vztahu ke svým žákům. 0,5 hod
• Popis jednotlivých vývojových stádií (edukačního věku) s aplikací do pedagogické sféry. Předškolní věk, mladší školní věk, dospívání (pubescence a adolescence) a dospělost. 1 hod
• Aplikace poznatků vývojové psychologie v rámci prevence, diagnostiky a řešení potíží ve školním prostředí. Vysvětlení typických projevů (pozitivních i negativních) žáků a studentů v daných vývojových fázích ve školním i mimoškolním prostředí (emoce, potřeby, chování žáků). 1 hod
• Aplikace poznatků vývojové psychologie ve vztahu pedagog/žák. Měnící se role (autorita) – vztah pedagoga se žáky v průběhu jejich věku, možnosti efektivnější komunikace a spolupráce pedagogů se žáky v jednotlivých vývojových obdobích.       1 hod
• Shrnutí, dotazy, zpětná vazba. 0,5 hod

V dnešní době se stále častěji můžeme setkat s názorem, že vzhledem k účinnému a fungujícímu třídnímu managementu je potřeba chápat smysl, vytvořit si a následně dodržovat třídní pravidla. Otázky pedagogů ohledně potřebnosti pravidel se příliš neliší od otázek samotných žáků a studentů:

Existují pravidla všude? Kde všude se můžeme setkat s nějakými pravidly? Proč by ve třídě vůbec nějaká pravidla měla být?  Proč bychom je měli vlastně dodržovat? Co z toho budeme mít? Jaké jsou vlastně následky dodržování pravidel? Co se může stát, když pravidla budou porušena?

Děti (mládež) a stejně tak i pedagogičtí pracovníci by si měli být schopni na tyto otázky odpovědět a pochopit jejich užitečnost pro ně samotné – i pro celý kolektiv.

V rámci semináře se zamyslíme nad smyslem pravidel jako takových (nejen ve třídních kolektivech) – takovém smyslu, který poté účastnící budou moci přenést do uvědomění svých žáků.

Hlavní část semináře se bude věnovat vlastní práci účastníků, kteří budou mít za úkol vytvořit podle jejich názoru adekvátní konkrétní znění svých pravidel, o kterých se domnívají, že jsou u jejich žáků potřeba. Tato jejich pravidla budou kriticky rozebrána a poslouží jako možnost pochopit základní zákonitosti tvoření a následného užívání pravidel. Pro účastníky jsou připraveny konkrétní příklady třídních pravidel pro jednotlivé věkové skupiny a typy kolektivů.

Další část bude věnována ukázce doporučeného postupu, jak vůbec celý proces (povídání o smyslu pravidel, tvorba, konkrétní znění, prezentace a umístění pravidel, odměny a případné tresty za jejich dodržení či porušení) prakticky uchopit a s dětmi realizovat. Účastníci budou poučeni o důležitých zákonitostech a také o slabých místech a rizicích, kterých je dobré se při práci s dětmi vyvarovat.

Po celou dobu programu bude vymezen čas a prostor pro vlastní dotazy a připomínky samotných asistentů.

Lektor jakožto školní psycholog a preventista se bude snažit předat vědomosti a zkušenosti získaná teoretickým studiem psychologie a praktickými zkušenostmi nabytými ve sféře školního prostředí a pedagogicko-psychologického kontextu. 

Po celou dobu programu bude vymezen čas a prostor pro vlastní dotazy a připomínky samotných účastníků.

To, že učitel zařazuje práci ve skupinách, ještě nemusí znamenat, že učí žáky spolupracovat. Proč je důležité učit žáky spolupracovat? Protože kooperativní dovednosti patří dnes k nejžádanějším dovednostem na trhu práce. Každý člověk má jiné vnitřní předpoklady pro týmovou práci a každý může být jinak prospěšný pro práci v týmu. Společně se podíváme na to, jak navenek vypadá neefektivní tým a jak efektivní. Budeme pracovat s doporučeními pro zařazování kooperativního učení, a také podíváme se na to, jak kooperativní činnosti hodnotit. Toto téma významně souvisí se zaváděním inkluzívního vzdělávání do praxe škol.

Osnova akce

• 1. blok (90 minut)
• Úvod, cíle webináře, představení lektora, představení účastníků
• Mapování reality ze strany účastníků, sdílení zkušeností
• Máme otázky
• PROČ se tématem zabývat a JAK na to
• Spolupráce jako nejžádanější kompetence na trhu práce, spolupráce jako jeden z pilířů vnitřní motivace žáků k učení
• Spolupráce a klíčové kompetence, kompetenční cíle
• 30 minut přestávka

• 2. blok (90 minut)
• Skupinová práce versus kooperativní učení
• Jak uspořádat učebnu
• Jak dělit žáky do skupin
• Představení ukázky konkrétní vyučovací jednotky postavené na práci ve skupinách vč. Analýzy
• 30 minut přestávka

• 3. blok (90 minut)
• Představení metod na rozvoj spolupráce
• Představení metod aktivního učení založených na práci ve skupinách, sdílení zkušeností
• Skládankové učení
• 30 minut přestávka

• 4. blok (90 minut)
• Hodnocení skupinové práce, sebehodnocení
• Burza nápadů, doporučení
• Zdroje
• Reflexe webináře – vůči cílům a vůči otázkám
• Závěr

Třída a škola jsou velké a důležité sociální systémy (skupiny), kde se žák/student nebo pedagog chtě nechtě socializuje. Základní poznatky o žácích s hlediska sociální psychologie by měly být pro pedagogy klíčové.

Vysvětlíme si základní pojmy v sociální psychologii, jako je skupina (jejich vznik, dělení a další specifika), socializace, sociální normy, sociální role, vztahy ve skupině, sociální učení a další. Každé společenství lidí je pro všechny jedince nositelem naplnění důležitých potřeb, ale bohužel také nositelem nebezpečí či nepříjemných zkušeností a pocitů.

Na základě vědomosti základních ovlivňujících sociálních a socializačních faktorů u žáků (ale také u pedagogů a rodičů) může edukovaný pedagog lépe realizovat prevenci, včasnou diagnostiku či adekvátní řešení vzniklých potíží.

Lektor jakožto psycholog se bude snažit předat vědomosti a zkušenosti získaná teoretickým studiem psychologie a praktickými zkušenostmi nabytými ve sféře školního prostředí a pedagogicko-psychologického kontextu. 

Po celou dobu programu bude vymezen čas a prostor pro vlastní dotazy a připomínky samotných účastníků.

Seminář je zaměřen na výchovný styl pedagoga vedoucí k harmonizaci kolektivu třídy. Zahrnuje nástroje, metody, techniky (včetně motivačních) vedoucí ke zvolení efektivního výchovného stylu, který vede k minimalizaci rizikového chování žáků (odměny, tresty, metoda důsledků, inventář sociálního chování a jeho vyladění, typologie pedagoga, volba postojů při nevhodném chování žáků podle R. Dreikurse, prožitková pedagogika, prosociálnost ve školním kolektivu (R.R. Olivar – L. Lencz).

• Co je výchovný styl, k čemu slouží, z jakých modulů se skládá – teoretická část. V této části je pedagog seznámen s výchovným stylem pedagoga vedoucímu k prevenci rizikového chování, podporující rozvoj prosociálnosti v kolektivu třídy ( podle R. Roche Olivara, L. Lencze)  , který zahrnuje 9 kroků . ( např. bezpodmínečné přijetí, systém odměn a trestů, metoda důsledků, aj. 1 hod.
• Výchovný styl pedagoga v praxi – zahrnuje příběhy, kazuistiky z praxe pedagogů, kteří se snažili daný styl realizovat, metody techniky ověřené praxí lektorky i jiných pedagogů   1 hod
• Přestávka 30 minut
• Malý auto test sociálního chování, volba osobního stylu je krátkým zamyšlením nad asertivním jednáním v praxi pedagoga. Jde o formu výrokového tesu, vyhodnotí každý sám své tendence a v krátké reflexi hovoříme o konkrétních zkušenostech a volbě jednání asertivně – autoritativního, asertivně – pasivního v různých situacíh. ( podle Nováka, využíváno i na UHK při vzdělávání učitelů) 1 hod
• Nevhodné chování žáků – jak reagovat, jak vyladit, diagnostika příčin je dialogem nad problematikou  chování žáků, z pohledu R. Dreikurse i zkušeností pedagogů.  1hod

Oblastí rizikového chování je také rizikové chování v oblasti sexuality .  Syndrom rizikového chování dospívajících zahrnuje tři základní faktory, které se vzájemně podmiňují a prolínají. Tam, kde se setkáváme s jednou z forem rizikového chování, vnímáme možnost výskytu souvisejících problémů z jiné oblasti. Problematika SRCHD zahrnuje oblast závislostí, nepřizpůsobivého chování, agresivity, násilí, agresivity zaměřené na sebe (tedy poruchy příjmu potravy, chování sebepoškozující) a rizikové chování v oblasti sexuality .

Seminář nabízí různorodé metody práce s žáky ověřené v praxi lektorky a podává základní informace k jednotlivým tématům. Téma doplňuje z pohledu bio-psycho-sociálního . Zaměřuje se na faktory vnitřní i vnější, které napomáhají/ eliminují rizikové chování žáků a studentů.

Téma je doplněno kazuistikami z praxe pedagogické.

Vysvětlení základních pojmů z oblasti týmové spolupráce, osobnostní typologie, efektivní komunikace a řešení konfliktů. Zdůraznění odlišností týmových rolí včetně týmového lídra, vedoucího či manažera. Použité techniky a aktivity: Prezentace, diskuse, výměna zkušeností, praktické příklady, řešení aktuálních problémů členů výukové skupiny, ukázková vyhodnocení a skupinová práce, simulace týmové spolupráce.

• vysvětlení základních pojmů z oblasti týmové spolupráce v kontextu organizace, specifika projektového managementu při řízení týmů 30 minut
• odlišné typy individuálních cílů v návaznosti na odlišné typy osobností 45 minut
• osobní hodnoty a jejich vliv na komunikaci a týmovou spolupráci 30 minut
• rozpoznání silných a slabých stránek členů týmu 45 minut
• sladění individuálních cílů a zájmů v týmu, společné zacílení a vzájemná podpora členů týmu 45 minut
• klíčové role v týmu a jejich využití – praktická ukázka 45 minut
• motivační diagnostika – vysvětlení účelu, principu rozpoznávání a ukázkové vyhodnocení ve skupině 2x45 minut
• komunikace, poskytování zpětné vazby, řešení konfliktů při týmové práci 45 minut

Vysvětlení základních pojmů v kontextu organizace, postup implementace systému, / proces řízení rizik. Použité techniky a aktivity: Prezentace, diskuse, výměna zkušeností, praktické příklady, identifikace rizik pro konkrétní organizaci nebo projekt (práce ve skupinkách s konzultacemi lektora), příklady analýzy rizik a stanovení strategií jejich řízení, ukázka výstupů (mapa rizik, karta rizika, risk report).

• vysvětlení základních pojmů z oblasti řízení rizik v kontextu organizace 30 minut
• přínos systému pro řízení rizik pro různé typy organizací, typické zainteresované strany a jejich cíle 30 minut
• proces řízení rizik a vazba na finanční plánování 45 minut
• postup implementace systému pro řízení rizik v organizaci 45 minut
• klíčové role zaměstnanců tvořících systém pro řízení rizik v organizaci a jejich úkoly 45 minut
• ukázka identifikace rizik, práce s katalogem rizik, práce ve skupinkách 45 minut
• analýza a hodnocení rizik, vytvoření mapy rizik, přiřazení významnosti a priorit rizikům, práce ve skupinkách 45 minut
• stanovení strategií pro řízení rizik včetně praktických příkladů 45 minut
• reporting a monitoring rizik 30 minut

Problematika užívání kyberprostoru žáky a studenty ve škole či mimo školu se stává více a více palčivějším negativním fenoménem, který zaměstnává nejen rodiče, ale především pedagogy, školní psychology nebo preventisty. Virtuální prostor skýtá pro žáky mnoho výhod, ale bohužel také velkou část rizik, o jejichž předcházení, včasném záchytu a efektivním řešení by měl mít základní přehled každý pedagog.

Vysvětlíme si různé typy rizikových projevů v kyberprostoru, jako je Kybergrooming, Webcamtrolling, Sexting, Happy slapping, Hoax a další fenomény, které jsou v dnešní době velmi aktuální a mohou se u žáků vyskytnout. Samozřejmě neopomeneme základní informace o sociálních sítích, které naprostá většina žáků a studentů denně využívá a bohužel také zneužívá nebo se prostřednictvím jich stává jejich obětí.

Hlavní zřetel bude kladen na problematiku kyberšikany, u které si vysvětlíme mechanismus jejího vzniku, její fáze, základní typy a především její prevenci, diagnostiku a adekvátní řešení.

Škola by se měla k výskytu kyberšikany (nebo jiných „kyber“ útoků) postavit čelem vždy – jak v případě, že k ní dochází v době výuky (resp. na půdě školy), tak i když probíhá mimo ni. V prvním případě existují ucelené postupy, kterých by se měla každá škola držet. V případě druhém je doporučeno pracovat s kolektivy, kde ke kyberšikaně dochází, protože naprostá většina případů kyberšikany souvisí s reálnými vztahovými potížemi (agrese, nepřátelství, šikana) ve třídě i mimo virtuální prostor.  

Seminář obsahuje jednak teoretická východiska problematiky užívání kyberprostoru žáky, na straně druhé budou účastníci seznámeni s ukázkami konkrétních aktivit – detailně si vysvětlíme některé techniky, přímo použitelné při prevenci, diagnostice nebo řešení projevů rizikového chování u žáků a studentů spojeného s používáním kyberprostoru.

Probereme si také konkrétní kazuistiky z praxe, při kterých se reálná kyberšikana řešila.

Lektor jakožto školní psycholog a preventista se bude snažit předat vědomosti a zkušenosti získaná teoretickým studiem psychologie a praktickými zkušenostmi nabytými ve sféře školního prostředí a pedagogicko-psychologického kontextu. 

Po celou dobu programu bude vymezen čas a prostor pro vlastní dotazy a připomínky samotných účastníků.

Stále četnější pobyt Ukrajinců v České republice, a zejména jejich působení na českém trhu práce, je jevem, se kterým se česká společnost musí dlouhodobě vyrovnávat. Jedná se například o specifika mezikulturního vědomí a interkulturní komunikační kompetence u Ukrajinců, kteří dlouhodobě pracují nebo žijí v ČR, dále o jejich kulturní hodnoty včetně právního povědomí, tj. jejich názory na právo a jejich konkrétní práva a povinnosti. Cílem je prezentovat základní kulturní rozdíly mezi Ukrajinci, Rusy a Čechy, pracující či žijící na území ČR.

1.Úvod: Základní charakteristiky Ukrajinců, žijících na území ČR (45 min)

2.Chápání rodiny a domova u Ukrajinců (45 min)

3.Význam národní identity a občanství pro Ukrajince (45 min)

4.Význam komunikace, sociálních vztahů a sítí pro Ukrajince (45min)

5.Chápání moci a individualismu (45 min)

6.Hodnoty a hodnotové orientace u Ukrajinců (45 min)

7.Akulturace u Ukrajinců (45 min)

8.Interkulturní sensitivita u Ukrajinců (45 min)

Účastníci se dozví důležitost diagnostikování dětí a žáků pro další učení a celoživotní vzdělávání. Souvislost diagnostikování se stanovením výchovně vzdělávacím cílem, rozvoj dítěte a žáka dle jeho individuálních schopností a možností každého žáka a dítěte. Seminář bude veden prostřednictvím aktivního výkladu s možností řízené diskuse o zkušenostech účastníků s diagnostikováním

Kurz představuje podnikání jako alternativní životní cestu vedle zaměstnání. Účastníci kurzu se seznámí s hlavními motivy podnikání, jeho specifickými formami a cílem. Součástí kurzu budou diskuse nad vybranými tématy, praktické příklady a on-line ankety různého typu vytvořené na platformě Slido. Všechna témata budou doplněna tipy na aktivity ve výuce a didaktické návody pro výuku předmětů zaměřených na podnikání.

Tento kurz se v první části zaměří na představení nejnovějších poznatků z morální psychologie, neodarwinismu nebo kognitivních věd a dopady jejich zjištění pro studium morálních hodnot. Postupně se budeme věnovat otázkám vztahu racionality a emocí, sociální podmíněnosti morálního myšlení, nebo morálním intuicím a kognitivním zkreslením. Účastníci budou postupně seznámeni se současnými odpověďmi na otázky typu: Jsme spíše altruisté nebo sobci? Co je v morálce podmíněno kulturou? Existují nějaké univerzální vzorce morálního myšlení? Odpovědi budou propojeny s příklady, jak tyto poznatky využít v pedagogické praxi.

• Úvod: etika jako vědecká disciplína; od deskriptivní přes normativní k aplikované etice (15 min.).
• Evoluční etika: poznatky darwinistické etiky o altruismu a sobectví  (45 min.).
• Psychologie morálky a kognitivní vědy: morální intuice a kognitivní zkreslení (45 min.).
• Morální základy politiky a hledání univerzální etiky: od liberalismu a konzervatismu k pluralismu (45 min.).
• Didaktické ukázky: praktické příklady pro pedagogickou praxi (30 min.).

Biblioterapie je jednou z metod psychoterapie. Vzhledem k vzrůstajícímu počtu žáků s psychickými problémy je její uplatnění v hodinách českého jazyka a literatury jednou z možných cest, jak tyto problémy pojmenovat, ukázat na ně, jak s nimi pracovat. Seminář se zaměřuje na použití biblioterapeutických metod ve výuce literatury na střední škole. Účastníci si vyzkouší biblioterapeutický experiment sami na sobě, dozví se o další možnostech a úskalích použití těchto technik, budou mít možnost diskutovat o adekvátnosti zapojení těchto technik do výuky. Výhodou je účast a spolupráce hned tří lektorů: Jan Křeček je středoškolský pedagog, Marie Mokrá je odbornicí na biblioterapii, Tamara Valešová je psycholožka. Společně již několik let vytváří biblioterapeutické experimenty a aplikují je na žáky.

• biblioterapeutický experiment – praktická ukázka
• diskuze a zpětná vazba
• teoretické ukotvení: co je biblioterapie, co není a k čemu je na světě
• diskuze
• vyzkoušené experimenty, přístupy, reakce žáků, sdílení zkušeností
• diskuze, zpětná vazba