Kurzy

Účastníci získají základní přehled o problematice PAS, autistické triádě a o jejích projevech v průběhu vzdělávacího procesu, o jednotlivých poruchách v rámci autistického spektra, o diagnózách s podobnými projevy, o odborné péči a o možnostech vzdělávání.

Účastnící získají informace o metodách a zásadách přístupu k dětem a žákům s PAS, o Doporučení ŠPZ pro vzdělávání žáka s PAS ve škole nebo školském zařízení a dozvědí se také více o podpůrných opatřeních, která ŠPZ doporučují pro žáky s PAS.

Prostor bude také na diskusi, otázky a sdílení zážitků, pocitů a potíží z praxe účastníků.

Cílem kurzu je seznámit účastníky s vysoce efektivním způsobem zapisování poznámek, tzv. metodou zettelkasten. Jedná se o jednoduchý, přitom komplexní a propojený způsob zapisování a uchovávání poznámek z četby, studia, přednášek či kurzů. Metoda neslouží jen k uchovávání poznámek, ale tvoří prostor, ve kterém je možné přemýšlet a objevovat nečekané souvislosti. Je vhodná pro každého, především ale pro znalostní profese, případně studenty nebo žáky. Vedle principů metody budou účastníci seznámeni také s možnými nástroji, od kartiček po aplikace.

Hlavním cílem tohoto kurzu je ujasnit si, jak pracovat s pravidly ve třídě (proč je vlastně vůbec zavádět, jaký je jejich smysl, jak a kdy je stanovit, jak pracovat s jejich (ne)dodržováním. Kurz je prakticky orientován, cílem je, aby účastníci získali jistotu, jak s pravidly pracovat a aby si odnesli konkrétní inspirace do své praxe.

• Úvod a zahájení, představení lektora a účastníků, cíle a upřesnění programu, organizačně technické věci a pravidla, očekávání (a obavy) účastníků (30 minut)
• K čemu vlastně máme pravidla – na základě vlastní zkušenosti účastníci zformulují, jak funguje skupina s a bez pravidel   a společně zformulují smysl pravidel (30 minut)
• Psaná a nepsaná pravidla a jak vznikají – účastníci prozkoumají, jak pravidla vznikají a že existují „psaná“, tj. oficiálně stanovená pravidla (např. školní řád, či pravidla třídy, která jsou napsána na stěně) a pravidla nepsaná, která vznikají spontánně; uvědomí si také, co z toho plyne do praxe (50 minut)
• Jaká pravidla je dobré mít – účastníci se seznámí s nejobvyklejšími pravidly, která běžně mají zformulovány skupiny (60 minut)
• Kdy pravidla zavádět – zamyslíme se nad tím, že se pravidla dají stanovovat na začátku práce nebo v jejím průběhu, pokud je to potřeba a prozkoumáme, jaké mají obě varianty výhody a nevýhody: časová náročnost, energie, kterou tomu věnujeme, apod. (30 minut)
• Jak do formulace pravidel vtáhnout žáky – ukážeme si postupy, jak do stanovování pravidel vtáhnout žáky (30 minut)
• Jak postupovat, když žáci pravidla (ne)dodržují – budeme sdílet postupy, jak pracovat s porušováním pravidel (60 minut)
• Sběr a řešení situací z praxe účastníků – účastníci dají dohromady situace, které při práci s pravidly vnímají jako obtížné a budeme společně hledat jejich řešení  (40 minut)
• Závěr a shrnutí, jak se nám podařilo naplnit cíle, co so odnášíme do praxe, zpětná vazba lektora a účastníků, evaluace (30 minut)

Problematika užívání kyberprostoru žáky a studenty ve škole či mimo školu se stává více a více palčivějším negativním fenoménem, který zaměstnává nejen rodiče, ale především pedagogy, školní psychology nebo preventisty. Virtuální prostor skýtá pro žáky mnoho výhod, ale bohužel také velkou část rizik, o jejichž předcházení, včasném záchytu a efektivním řešení by měl mít základní přehled každý pedagog.

Vysvětlíme si různé typy rizikových projevů v kyberprostoru, jako je Kybergrooming, Webcamtrolling, Sexting, Happy slapping, Hoax a další fenomény, které jsou v dnešní době velmi aktuální a mohou se u žáků vyskytnout. Samozřejmě neopomeneme základní informace o sociálních sítích, které naprostá většina žáků a studentů denně využívá a bohužel také zneužívá nebo se prostřednictvím jich stává jejich obětí.

Hlavní zřetel bude kladen na problematiku kyberšikany, u které si vysvětlíme mechanismus jejího vzniku, její fáze, základní typy a především její prevenci, diagnostiku a adekvátní řešení.

Škola by se měla k výskytu kyberšikany (nebo jiných „kyber“ útoků) postavit čelem vždy – jak v případě, že k ní dochází v době výuky (resp. na půdě školy), tak i když probíhá mimo ni. V prvním případě existují ucelené postupy, kterých by se měla každá škola držet. V případě druhém je doporučeno pracovat s kolektivy, kde ke kyberšikaně dochází, protože naprostá většina případů kyberšikany souvisí s reálnými vztahovými potížemi (agrese, nepřátelství, šikana) ve třídě i mimo virtuální prostor.  

Seminář obsahuje jednak teoretická východiska problematiky užívání kyberprostoru žáky, na straně druhé budou účastníci seznámeni s ukázkami konkrétních aktivit – detailně si vysvětlíme některé techniky, přímo použitelné při prevenci, diagnostice nebo řešení projevů rizikového chování u žáků a studentů spojeného s používáním kyberprostoru.

Probereme si také konkrétní kazuistiky z praxe, při kterých se reálná kyberšikana řešila.

Lektor jakožto školní psycholog a preventista se bude snažit předat vědomosti a zkušenosti získaná teoretickým studiem psychologie a praktickými zkušenostmi nabytými ve sféře školního prostředí a pedagogicko-psychologického kontextu. 

Po celou dobu programu bude vymezen čas a prostor pro vlastní dotazy a připomínky samotných účastníků.

Přehled témat:

• metody práce s textem
• komunikační a diskusní metody
• metody objevování a řešení problémů
• simulace a simulační hry.
• metody práce s texty a konstruktivismus
• výukové programy s využitím metod aktivního učení
• cíle a kritéria hodnocení
• efektivní zpětná vazba, vnitřní motivace k učení

1) část (0 – 90 min.):

• představení tématu a cílů semináře
• představení lektora a účastníků
• Co umíme? - snos myšlenek na téma projekty
• Máme otázky - pojmenování vzdělávacích potřeb (resp. očekávání) k tématu ze strany účastníků (Co bychom se chtěli naučit? S čím si nevíme rady? Chtěli bychom odpovědi na tyto otázky…)
• Proč začínat s projekty?, Jak na to?
• Co je to projekt?

2. ) část (90. – 180 min):

• praktické ukázky projektů – přímá práce účastníků kombinovaná s představováním ukázek
• analýza ukázek

3) část (180 – 270 min):

• co by měl učitel umět a znát, aby naplánoval projekt - plánování dle potřeb účastníků   

4.  část (270 – 360 min):

• Vidíme tyto příležitosti pro projekt ITV
• Plánujeme – vytvoření prvotního nástřelu projektů ITV, prezentace, sdílení, prvotní nástřel kritérií pro posuzovaní projektu na škole
• společná reflexe vůči cílům či vůči položeným otázkám – přijímání a poskytování zpětné vazby k prezentovaným plánům i přípravám

V první části semináře jsou účastníkům nabídnuty přehledy klíčových kompetencí a průřezových témat, jejich možné začlenění do školních vzdělávacích programů, možnosti jejich plánování, realizace a vyhodnocování. Na základě získaných informací je ve druhé části semináře účastníkům dána příležitost vytvořit projekt (krátkodobý, střednědobý i dlouhodobý s mezipředmětovou tématikou, respektující průřezová témata a rozvoj klíčových kompetencí žáků). V závěrečné části účastníci vyvodí a zvolí nejvhodnější metodu a formu hodnocení žáků při kooperativním a projektovém vyučování.

• RVP ZV – cíle, klíčové kompetence, průřezová témata, vzdělávací oblasti – 45 min
• Průřezová témata ve ŠVP – zařazení, realizace, hodnocení - výhody a nevýhody – 45 min
• Projektové učení – obecné pojmy, typologie projektů – 45 min
• Příprava předmětového, ročníkového a školního projektu s využitím PT v podmínkách vlastní školy a ŠVP – 1. část – 90 min
• Příprava předmětového, ročníkového a školního projektu s využitím PT v podmínkách vlastní školy a ŠVP – 2. část – 90 min
• Vyvození způsobů hodnocení všech typů projektů – 45 min

Vzdělávací akce je vypracován pro pedagogické pracovníky na 2. stupni základních škol a na všech typech středních škol. Jedná se o jednodenní vzdělávací akci realizovanou odbornou přednáškou. Odborná přednáška má převážně výkladově-diskuzní formu. Doplněna je krátkými aktivizačními a opakovacími aktivitami – doplňovačky, krátké testy, závěrečný test

• Úvod, přehled klinických stavů – úzkostné poruchy u dětí a dospívajících, deprese  u dětí a dospívajících, poruchy příjmu potravy u dětí a dospívajících, poruchy autistického spektra,  časová dotace 45 minut
• Pokračování přehled klinických stavů -ADHD u dětí a dospívajících, závislosti u dětí a dospívajících, sebepoškozování u dětí a dospívajících.

Krátký nástin psychofarmakologie volně dostupné časová dotace 45 minut

• Krátký nástin psychofarmakologie vázané na lékařský recept.

      1. psychiatrická pomoc – role pedagogických pracovníků, časová dotace 45 minut

Závěrečné shrnutí – ukázka pedopsychiatrické péče, prostor pro dotazy, diskuze, závěrečný test, časová dotace 45 minut

Všichni můžeme žít spokojený život a dosáhnout svých životních cílů. Na naší cestě se nám někdy objeví překážky, které musíme překonat. Jaké jsou to vlastně překážky?

Při pečlivém prozkoumání situace zjistíme, že největší brzdou k dosažení našich životních cílů, jsme to my sami. Naše strachy a obavy. Kde se tyto strachy a obavy vzaly a jak s nimi zatočit je jedním z témat tohoto semináře. Dalším cílem semináře je naučit se pracovat sám se sebou, se svými osobními hodnotami tak, aby naše kreativní síla byla využita co nejvíce. Objevte své vnitřní dítě a hýčkejte si jej. Přijměte svou  jedinečnost a sílu. Rozhodně ji máte.

• Představení. Technické a organizační info – 0.5 hod
• Kdo jsem já. Poznejme sami sebe – 1 hod
• Moje identita a podstata bytí
• Vztah sám k sobě
• Osobní hodnoty
• Vize a cíle
• Co nejsem
• Sny
• Co vidím já a co druhý
• Sebevědomí  - 1,5 hod
• Definice
• Cvičení
• Nízké Sebevědomí  - 0,75 hod
• Definice
• Diskuze ve  velké skupině
• Práce na sobě – 1,5 hod
  • Poznej sám sebe
  • Poznej své překážky
  • Poznej své strachy a obavy
• Umění přijmout sami sebe
• Plán na zvýšení svého sebevědomí  0,5 hod
• Závěreční shrnutí  – 0,5 hod

Seminář se věnuje různým formám a metodám hodnocení v souvislosti se školským zákonem, účastníci se seznámí se zásadami, které jsou společné pro všechny typy hodnocení a dále s postupem, jak psát slovní hodnocení. Obsahem semináře je problematika klasifikace a slovního hodnocení, případně sebehodnocení žáka, tvorba objektivních školních pravidel a kritérií hodnocení žáka, individuální přístup k žákovi, hodnocení jako pozitivní motivace, hodnocení jako jeden z faktorů ovlivňujících kvalitu vzdělávání, problematika sebehodnocení, portfolia žáků jako jeden ze způsobů hodnocení. V průběhu vzdělávání lze k hodnocení žáků použít i alternativní způsoby hodnocení (hodnotící teploměr, sluníčková metoda hodnocení, hodnotící listy) k vytváření bezpečného a pozitivního klima ve třídě a pro učení žáka.

• 1. blok
• Problematika klasifikace a slovního hodnocení (výhody a nevýhody) 25 min
• Od sumativního hodnocení k formativnímu hodnocení                        20 min
• Školní pravidla a kritéria hodnocení žáka                                             90 min
• Pozitivní motivace (chuť k učení)                                                         45 min
• 2. blok
• Sebehodnocení žáka (i učitele)                                                              90 min
• Portfolio žáka (i učitele)                                                                        90 min 

Seminář seznámí účastníky se změnou ve školském zákoně a ve vyhlášce č. 27/2016Sb., vzdělávání dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí a žáků nadaných, rozdílem mezi integrací a inkluzí a potřebou společného vzdělávání.   Účastnici se také seznámí se stupni a druhy podpůrných opatření, zapojení asistentů, tlumočníků, přepisovatelů a dalších pedagogických pracovníků do výuky. Uvědomí si také i úlohu a postavení školského poradenského zařízení vzhledem ke společnému vzdělávání.  V pracovních dílnách se blíže seznámí s Plánem pedagogické podpory a Individuálním vzdělávacím plánem. 

1 hodina

• Novela školského zákona, integrace x inkluze
• Diferenciace a individualizace výuky
• Posílení záruk společného vzdělávání
• Dítě a žák se speciálními vzdělávacími potřebami
• Vyhláška 27/2016sb., vzdělávání dětí, žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků nadaných
• Členění a pravidla pro uplatňování podpůrných opatření

• Změny ve financování přiznaných podpůrných opatření
• Zásady financování společného vzdělávání
• Změna ve výkaznictví

1 hodina

• Školská poradenská zařízení a změny v souvislosti inkluze – společného vzdělávání
• Spolupráce škol a komunikace se Školským poradenským zařízení, zákonnými zástupci a mezi pracovníky školy
• Revize výstupů Školského poradenského zařízení

• Přehled podpůrných opatření
• Struktura a stupně podpůrných opatření
• První stupeň podpůrného opatření –bez finanční podpory, plán pedagogické podpory, jeho zpracování, vyhodnocení, práce s dětmi a žáky vyžadující podporu 1. stupně podpůrných opatření, změna organizace, metod a forem výuky, změna hodnocení

1 hodina

• Druhý až pátý stupeň podpůrných opatření s finanční podporou, postup školy, spolupráce se školským poradenským zařízením a zákonnými zástupci, informovaný souhlas, plnění zpětnovazební hodnocenípodpůrných opatření, změna organizace metod a forem výuky a výchovy, formulace cílů

1 hodina

• Individuální vzdělávací plán a jeho náležitosti, zpracování, vyhodnocování, informovaný souhlas, termíny vyplňování a vyhodnocování
• Individuální vzdělávací plán  -spolupráce pedagogických pracovníků s výchovným poradcem, se školním psychologem nebo se školním speciálním pedagogem

1 hodina

• Vzdělávání dětí nadaných a mimořádně nadaných, možnosti vzdělávaní, změna organizace, metod, forem vzdělávání, změna hodnocení
• Plán pedagogické podpory pro nadané děti
• Individuálně vzdělávací plán pro nadané děti
• Přeřazení do vyššího ročníku

1 hodina

• Typy hodnocení – bezděčné, záměrné, sumativní, formativní, hodnocení pro učení
• Změna v hodnocení dětí a žáků, přechod od sumativního hodnocení k formativnímu

1 hodina

• Personální podpora – asistent pedagoga
• Asistent pedagoga – náplň práce, spolupráce s ostatními pedagogickými pracovníky,
• Zapojení asistenta pedagoga do výchovně vzdělávací práce a jeho kompetence
• Spolupráce asistenta pedagoga se zákonnými zástupci

1 hodina

• Práce s heterogenními skupinami
• Organizace vzdělávaní dětí s potřebou podpůrných opatření
• Využití různých metod a a forem práce
• Závěr, diskuse, hodnocení

Učitelé si často kladou otázky: jak si udržet autoritu, jak ve třídě zajistit klid, čeho se vyvarovat, jak řešit problematické situace … Někteří učitelé se cítí být přirozenou autoritou a pro některé je těžké získat si pozornost žáků a často s nimi musí bojovat o pozornost a moc.

Seminář je určen zejména pro učitele základních, středních a vyšších škol. Zaměřuje se na autoritu učitele, zásady školní hierarchie, efektivní pedagogickou komunikaci a působení na vývoj žáků a studentů. Účastníci se dozví, co je formální a neformální autorita, jak se spolu kombinují a jak je vybudovat a podporovat. Připomenou si vlastnosti a role učitele a jejich důležitost v procesu získávání autority.

Seznámí se se základními kázeňskými prostředky, odměnami a tresty a jak je lze využít pro posílení své pedagogické a lidské  autority.

V neposlední řadě si také uvědomí a připomenou pravidla efektivní pedagogické komunikace jako nezbytného prostředku pro budování a udržení autority.

Poznají, co je potřeba dělat proto, aby je žáci respektovali, kolegové uznávali a rodiče považovali za partnery při rozvoji svých dětí.

Seminář je veden jako interaktivní v kombinaci se cvičeními. Budeme pracovat v diskutovat nad tématy účastníků. Budou realizovány praktické nácviky konkrétních situací z praxe učitelů (např. případové studie zaměřené na řešení obtížných situací v praxi pedagoga, základní pedagogické rozhovory a jednotlivé kompetence učitele).

Vyjednávání je velkou součástí našeho života. Denně vyjednáváme v zaměstnání se svými kolegy, nadřízenými, podřízenými, dodavateli a zákazníky ohledně cen, různých dohod, smluv, spolupráce, kvality a mnohých dalších věcí. V neposlední řadě také denně vyjednáváme v našich vztazích, nejen partnerských. Každé jednání je jiné, vždy v jednání však uplatňujeme určité vzorce, které vedou k úspěšnému zakončení.

Cílem workshopu (webináře) je objasnit a uvědomit si vzorce jednání, které vedou k úspěšnému vyjednávání v každodenním životě. Zároveň tyto vzorce jednání naroubovat aplikovat na naše osobní nastavení mysli a popřípadě si posunout své vlastní hranice, které nám někdy v jednání brání posunout se dál ke stanovenému cíli dosáhnout svého cíle nebo konsensu v jednání.  Kurz je veden tak, aby co nejjednodušším způsobem posluchačům kurzu ukázal cestu a návod, jak lépe a účinněji ve svých každodenních interakcích jednat.

1. Úvod a představení. Technické a organizační informace – 0,5 hod
2. Komunikační návyky a bariéry. (Metoda: prezentace, cvičení ve skupinách, reflexe – celkem 2 hod  Poznámka: videocall umožňuje práci ve skupinách – rozdělení do nich, proto tohoto nástroje využívám. Ze cvičení ve skupině návrat zpět do velké skupiny a následuje společná diskuze a reflexe)

• Teoretické vymezení komunikace. Jak vzniká, význam symbolů.
• Vzorce jednání
• Práce ve skupinách. Diskuze
• Jak zvládnout negativní emoce při vyjednávání
• Práce ve skupinách. Diskuze. Reflexe.

4. Konfliktní a složité situace.  (Metoda: prezentace, cvičení ve skupinách, reflexe – celkem 2 hod)

• Technika jak se naučit aktivně naslouchat a díky tomu druhého pochopit
• Technika, jak naopak druhé straně vysvětlit svůj názor tak, aby mu porozuměla
• Práce ve skupinách. Diskuze
• Technika, jak říkat nepříjemné věci
• Práce ve skupinách. Diskuze. Reflexe.

6. Tipy, jak posunout komunikaci dál (Metoda: prezentace + sdílení s účastníky. 0,75 hod + 0,25 přestávka.)
7. Shrnutí získaných znalostí a dovedností a sdílení zkušeností s účastníky

(Metoda: diskuze, cvičení ve skupinách, reflexe – 1 hod)

8. Závěrečná zpětná vazba (metoda: zpětná vazba účastníků – 0,5 hod

Vysvětlení základních pojmů z oblasti osobnostní typologie, práce se stresem a emocemi, fungování mozku ve stresových situacích. Důvody existence a možnosti rozpoznání různých osobnostních typů a jejich specifika. Použité techniky a aktivity: Prezentace, diskuse, výměna zkušeností, praktické příklady, řešení aktuálních problémů členů výukové skupiny, ukázková vyhodnocení a skupinová práce.

Osnova akce

• vysvětlení základních pojmů; důvody odlišného chování u různých typů osobností 30 minut
• typy stresu a jeho vznik, fungování mozku a jeho reakce na stres 30 minut
• emoce a jejich vytváření a zvládání, vliv na výkonnost, komunikaci 30 minut
• Přestávka 30 minut
• základní typy osobností, možnosti a výhody jejich rozpoznání 30 minut
• vznik stresu a reakce na stres dle osobnostního typu 30 minut
• nalezení individuálního osobnostního typu - ukázkové vyhodnocení a skupinová práce 45 minut
• Přestávka 30 minut
• interakce mezi různými osobnostními typy, rizika a výhody; práce ve skupinkách, řešení praktických problémů 2x45 minut
• Přestávka 30 minut
• priority v osobní motivaci dle probrané typologie, možnosti individuálního osobního rozvoje při využití mentoringu, koučinku či dodatečného vzdělávání 30 minut
• srovnání různých metodik zabývajících se osobnostní typologií a možnosti jejich využití 30 minut

Vysvětlení pojmů a nástrojů z oblasti řízení času jako prostředku pro dosažení životní spokojenosti, vyrovnaného pracovního i osobního života a možností následování osobní životní vize a mise. Použité techniky a aktivity: Prezentace, diskuse, výměna zkušeností, praktické příklady, řešení aktuálních problémů členů výukové skupiny, ukázková vyhodnocení a skupinová práce.

• vysvětlení základních pojmů z oblasti řízení času; výhody vyrovnaného pracovního i osobního života a možností jejich sladění 30 minut
• fungování mozku a jeho reakce na stres 30 minut
• emoce a jejich vliv na výkonnost, komunikaci a pocit životní spokojenosti 30 minut
• Přestávka 30 minut
• nastavení priorit, rozlišování mezi pracovními a osobními cíli. Uplatnění tohoto rozlišení v prostředí organizace i rodiny. 30 minut
• matice času a její praktické použití v pracovním i osobním životě 30 minut
• Přestávka 15  minut
• work-life balance prevence před vyhořením; práce ve skupinkách, řešení praktických problémů 2x45 minut
• Přestávka 30 minut
• řešení konfliktních situací vznikajících vlivem nefunkčního řízení času, přetížení, stresu, nevyrovnaného osobního a pracovního života 45 minut
• Přestávka 15 minut
• životní vize, mise a její následování 30 minut
• nastavení funkčních principů work-life balance a řízení času prostřednictvím mentoringu, koučinku a dalších nástrojů osobního rozvoje 45 minut

Tento čtyřhodinový seminář seznamuje účastníky s principy a strategiemi formativního hodnocení, to jak na straně pedagoga, tak i třídního kolektivu. Účastníci semináře se seznámí s praktickými technikami a metodami formativního hodnocení, seminář je založen na praktických ukázkách. Zaměřuje se také na vhodné nástroje komunikace se žákem a s třídním kolektivem.

• HODINA - teoretické vymezení, co to vlastně je formativní hodnocení, zaměřujeme se na to, aby účastníci vnímali formativní hodnocení především jako nástroje komunikace mezi pedagogem a žákem, mezi pedagogem a třídním kolektivem
• HODINA - principy a strategie formativního hodnocení. Není to princip, ale hlavně koncepce. Cíl výuky. Kritéria úspěchu. Třídní komunikace. Zpětná vazba. Hodnocení a sebehodnocení,  praktická ukázka. Účastníci dostanou k vypracování krátký úkol. Dále lektor provádí metody, formy a strategie formativního hodnocení. Účastníci provádějí hodnocení a sebehodnocení
• HODINA - úspěch. Co to vlastně je úspěch. Jak zvládat tlak na výkon, kdy je vhodný, kdy nikoliv. Jak určit co to je úspěch. Práce se sebeaktualizační tendencí žáků i celého třídního kolektivu
• HODINA - závěrečná debata a reflexivní část, odpovědi na dotazy. Závěrečná hodina je o zjištění toho, co si z tohoto vzdělávání odnášejí účastníci. Následně se vede debata, lektor odpovídá na další dotazy účastníků

Práce v pedagogické oblasti (a interakci s druhými) je náročná. Hledáme cestu, jak být v pohodě. Jak zvládnout dobře svou práci a svůj soukromý život. Někdy se v tom topíme a je toho na nás příliš. Na tomto workshopu bude každý hledat svou cestu ven, svůj recept na to, jak  dobře zvládat zátěž při práci s druhými, být produktivní v práci, mít ji pod kontrolou a rád. Zároveň jak si užívat svůj život. Pojďme hledat cesty k životu, jaký chceme žít.

Blok 1   Slasti a strasti v práci i doma – diagnostika sama sebe z pohledu zaměstnance v pedagogických službách a práci s druhými (2 hod)

-  Co bere čas a energii v práci s lidmi a ve službách?

-  Jak si poskládat své osobně-pracovní priority, osobní a firemní?

 - Pozitivní inteligence a jak ji využít ve svůj prospěch v práci s lidmi a ve službách          

Blok 2   Time management a produktivita (2hod)

• Chronotyp  a práce podle něj
• Priority – jak je určit a jak s nimi pracovat
• Prokorastinace?
• Tipy na plánovaní svého času        

Blok 3   Konfliktní situace zejména v práci s lidmi a v sociálních službách (2hod)

• Jak ustát kritické a konfliktní situace emočně a komunikačně
• Tipy a nácvik na podávání konstruktivní kritiky a ZV
• Umění přijmout sebevědomě a na úrovni kritiku z druhé strany              

 Blok 4 Sebepoznání a jak to využít ve svůj prospěch a prospěch druhých, při práci s lidmi a v sociálních službách (2hod)

Komunikace s rodiči je poměrně ožehavé téma ve školství, souvisí zejména s inkluzivním pojetím výchovně vzdělávací soustavy, ale také s faktem, že čím je dítě mladší, tím bývá velmi často komunikace s rodičem obtížnější, právě proto nabízíme tento akreditovaný semináře, který je zaměřen na možnosti a strategie, jak zvládat tyto často velmi zátěžové situace v práci pedagogického pracovníka.

1. HODINA - teoretické vymezení, formy a metody efektivní komunikace, strategie komunikace, asertivní komunikace, možnosti, jak se sblížit s rodiči, základem komunikace je především respekt a úcta,
2. HODINA - případová studie I., II, reflexivní část. Debata nad možnostmi případových studií, práce na vhodné strategii komunikace s rodiči
3. HODINA - další možnosti strategie komunikace s rodiči, zátěžové situace, vhodná strategie třídní schůzky, vhodné alternativy k třídním schůzkám
4. HODINA - závěrečná debata a reflexivní část, odpovědi na dotazy. Závěrečná hodina je o zjištění toho, co si z tohoto vzdělávání odnášejí účastníci. Následně se vede debata, lektor odpovídá na další dotazy účastníků

 Charakteristika současného žáka a učitele se proměňuje v čase. Jaký by měl být učitel současnosti? Co očekává učitel, co žáci, co rodiče a co společnost? Sociálně psychologické dovednosti jsou předpokladem úspěšné práce s žáky/skupinou/třídou, (komunikační dovednosti, výchovné a pedagogické dovednosti). Je třeba cíleně utvářet vlastní autoritu a dobré vztahy se žáky. Jaké dovednosti tomu napomáhají?  Vyzkoušíme metody usnadňující práci s žáky a kolektivem třídy.

Obsahem tohoto semináře je seznámení účastníků s tím, jak lze zakomponovat osobnostní rozvoj žáků do prostředí základních a středních škol, součástí jsou také praktické ukázky těchto možnosti, důraz především klademe na přirozenost procesu osobnostního růstů žáků a studentů základních a středních škol.

1. HODINA - úvod, seznámení s pojmem osobnostní rozvoj, možnostmi, jak zařadit osobnostní rozvoj do školního vzdělávacího programu
2. HODINA - struktura a komponenty osobnostního rozvoje žáků a studentů středních škol z hlediska potřeb společnosti i z hlediska potřeb jedince
3. HODINA – uvedení technik práce se zaměřením na osobnostní rozvoj
4. HODINA - evaluační hodina a uvedení dalších možných technik, které mohou účastníci využívat, dále je zde prostor pro debatu, zodpovídaní otázek, součástí této hodiny je také evaluace

Tato akce poskytuje posluchačům základní vědomosti o cílech, metodách a postupech mediální komunikace a specifických forem cílené diskomunikace a dezinformace, směřujících k utváření veřejného mínění. V hierarchii médií masové komunikace je věnována pozornost zejména audiovizuálním a multimediálním médiím. Nebude chybět ani exkurz k rozvoji médií a mediální komunikace a dále analýza mediálních obsahů a jejich formálního ztvárnění z hlediska zpravodajských, publicistických a uměleckých žánrů ale i reklamy, propagace a marketingu.

• Charakteristika teorie masové komunikace, začlenění předmětu do soustavy věd (hlavní teoretická a metodologická východiska) - 1 vyučovací hodina
• Typologie sociální komunikace: základní charakteristiky jednotlivých typů komunikační události od intrapersonální až po veřejnou -1 vyučovací hodina
• Přestávka 30 minut
• Mediální informace, druhy, struktura, vlastnosti - 1 vyučovací hodina
• Mediální systémy, druhy, vývoj, obsahová a formální struktura - 1 vyučovací hodina
• Přestávka 30 minut
• Prvky mediálních informačních systémů (komunikátor, komunikant, sdělení, informační kanál, médium, informační instituce) – 2 vyučovací hodiny
• Přestávka 30 minut
• Vyhodnocování efektů masové komunikace (stimuly, predispozice komunikátora a komunikanta, vnitřní zprostředkovací procesy, specifické možnosti jednotlivých médií a jejich druhů) – 1 vyučovací hodina
• Současný stav a perspektivy dalšího rozvoje médií a mediální komunikace – 1 vyučovací hodina

Seminář bude zaměřen na rozvoj čtenářské pregramotnosti u dětí předškolního věku a rozvoj čtenářské gramotnosti u žáků na 1. stupni bude obsahovat praktické ukázky z dětské literatury a jak pracovat s textem a knihou u dětí předškolního věku. Obsahem semináře budou také i metody rozvíjející dovednosti ke čtení u dětí předškolního věku a ukázka četby na pokračování s úkoly.

1. blok (90 minut)

• Význam čtení pro rozvoj ostatních gramotností, pro rozvoj dalšího vzdělávání a pro život,
• Vymezení pojmu čtenářské gramotnosti
• Předškolní období a vnitřní motivace ke čtení, budování si vztahu ke knihám a porozumění čteného textu
• Úloha rodiny v souvislosti se čtení a ve vztahu k předčtenářské gramotnosti
• Úloha mateřské školy v souvislosti s rozvojem předčtenářské gramotnosti – podpora individuálních rozvojových možností dítěte, principy ZVP PV, klíčové kompetence vztahující se k předčtenářské gramotnosti

• Spolupráce rodiny a mateřské školy – naplňování cílů v oblasti čtenářských dovedností
• Předpoklady pro čtení – genetické předpoklady, percepčně-kognitivní zralost, zralost nervové soustavy, podnětné prostředí
• Rozvoj smyslového vnímání, hry pro rozvoj smyslového vnímání
• Orientace v prostoru, vnímání času
• Pohybové hry a rozvoj motoriky a grafomotoriky

2. blok (90 minut)

• Zaměření se na podstatné myšlenky čteného textu – naslouchání
• Metody rozvíjející předčtenářskou gramotnost
• Čtení s tvorbou předpokladů, obrázkové čtení, pětilístek, metoda jazykové zkušenosti
• Projekt KNIHA – K Knihovníček, N naslouchání, I ilustrace, H hra, A autor
• Kniha je náš kamarád
• Brzy budeme číst

3. blok (90 minut)

• Metody čtenářské gramotnosti
• Brainstorming, myšlenková mapa, volné psaní, předvídání klíčových slov, kostka,
• Čtení s tabulkou předpovědí, čtení metodou INSERT, literární kroužky, podvojný deník, TGraf,

4.Blok (90 minut)

• Obrázkové čtení
• Tvorba knihy
• Projekt O víle Voděnce – čtení na pokračování s úkoly podporující čtenářskou pregramotnost
• Závěr a diskuse