Kurzy

Seminář se zaměřuje na možnosti využití vybraných metod a postupů ve výuce češtiny pro cizince. Většina z nich rozvíjí čtenářskou gramotnost chápanou jako schopnost porozumět psanému textu, přemýšlet o něm a používat jej k dosahování určitých cílů, k rozvoji vlastních schopností a vědomostí a k aktivnímu začlenění do života společnosti. Vybrané metody slouží ve výuce češtiny pro cizince nejen k motivaci a rozvoji psaní a mluvení, nezbytných k běžnému dennímu kontaktu, ale i k úspěšnému testování znalostí a složení zkoušek.

• Alternativní metody výuky (obecně)
• Metody pro podporu čtenářských dovedností
• Metody pro podporu psaní
• Výuka konverzace
• Testování 

Kurz probíhá v českém jazyce => je akreditovaný pod vyučovacím předmětem: český jazyk
V kurzu se posluchačům představí nejvýznamnější postavy americké prózy druhé poloviny 20. století. Například významná jižanská povídkářka Flannery O’Connorová, autor proslulé Lolity Vladimir Nabokov, význační židovští spisovatelé Saul Bellow a Philip Roth, „Mozart amerického románu“ John Updike, první Afroameričanka vyznamenaná Nobelovou cenou Toni Morrisonová, skvělá prozaistka Joyce Carol Oatesová, i u nás dobře známí romanopisci John Irving a Tom Robbins. U každého autora dostanou posluchači základní přehled o životě a díle a pak se podrobněji seznámí s jeho stěžejním dílem v českém překladu.

Přehled témat:

• čtenářská gramotnost a čtenářské dovednosti
• metody práce s texty a konstruktivismus
• příklady / ukázky čtenářských dílen
• cíle a kritéria hodnocení
• efektivní zpětná vazba, vnitřní motivace k učení a čtení

Seminář proběhne formou kombinace individuální a skupinové práce, diskuse budou probíhat v komunitním kruhu:

1. představení tématu a cílů semináře
2. představení lektora a účastníků
3. snos myšlenek na téma: Co umíme?
4. pojmenování vzdělávacích potřeb (resp. očekávání) k tématu ze strany účastníků (Co bychom se chtěli naučit? S čím si nevíme rady? Chtěli bychom odpovědi na tyto otázky…)
5. praktické ukázky výukových programů (resp. metod) – přímá práce účastníků kombinovaná s pozorováním videí
6. analýza ukázek
7. plánování dle potřeb účastníků
8. společná reflexe – přijímání a poskytování zpětné vazby k prezentovaným plánům i přípravám

Kreativní interpretace vybraných básní současných českých autorů v širším literárněkulturním kontextu (P. Kolmačka, K. Rudčenková, M. Huptych, P. Borkovec, J. Řehák ad.), včetně seznámení s metodami tvůrčího psaní určenými k jejich intertextuální interpretaci (analogramy, clustering, mentální mapování, fokalizační seznamy, vnitřní monology, paralelní texty aj.). Doplňkem skupinové a individuální práce bude přehled doporučené literatury k dílčím tématům, která budou v rámci tvůrčího a interpretačního procesu průběžně reflektována s ohledem na uvedené cíle.

Kurz obsahuje část teoretickou (seznámení s vývojem současné světové literatury se zaměřením na prózu, představení významných autorů překládaných do češtiny) a praktickou (práce s vybranými texty).

Budeme se věnovat dílu vlivných současných světových autorů, jež zasadíme do širšího společenského kontextu a do vztahu k české literatuře. Zaměříme se na v současnosti silné tendence překračování žánrových omezení a zpochybňování hranic mezi vysokým a nízkým v umění, na reinterpretaci mýtu v literatuře a na práci s fantastickým a iluzivním v současných vysoce ceněných textech.

Výběrový okruh autorů: David Mitchell, Markus Zusak, Timur Vermes, Margaret Atwoodová, Michel Faber, Salman Rushie, Edice Mýty, Johanna Sinisalo, Vladimir Sorokin, Haruki Murakami, Rjú Murakami, Kazuo Ishiguro, Jasutaka Cucui, Jü Chua, Mo Jen a další.

Obsahem semináře je seznámení s novými edukačními metodami a postupy v hodinách slohu dle americké pedagožky Lori Jamison Rog. Seminář vychází z konceptu kritického myšlení – dílna psaní. Účastníci semináře si většinu z představovaných metod sami vyzkouší a vcítí se tak do role žáka, který mnohdy zažívá strach před prázdným papírem s tužkou v ruce. Seminář chce ukázat, že psaní je dovednost, kterou si mohou žáci s trpělivým přístupem pedagoga osvojit a mít z ní radost.

Na semináři si ukážeme dlouhodobé jazykové hry i hry krátké, jen na pár minut, které můžeme využívat v různých fázích vyučovacího procesu, budou to tedy hry motivační, hry, které je možné použít během výkladu, při procvičování či prověřování učiva nebo jako domácí úkoly. Některé hry si také zahrajeme.

- metody aktivního učení, jejich charakteristika (45 minut)

- metody aktivního učení v jednotlivých částech vyučovací hodiny (45 minut)

- metody aktivního učení, jejich popis, konkrétní příklady (180 minut)

- plánování vyučovací hodiny na základě vybrané metody (45 minut)

- diskuse, sdílení (45 minut)

Obsah: 1. Úvod, seznámení - 30 minut

            2. Stylistické hry a cvičení - 80 minut

            3. Ukázky výsledků práce dětí - 30 minut

            4. Zajímavá témata na psaní i mluvení - 120 minut

            5. Ukázky prací dětí - 30 minut

            6. Hodnocení prací - 20 minut

            7. Diskuse - 40 minut

            8. Závěr - 10 minut

Obsah semináře vychází z analýzy kurikulí zemí, jejichž žáci se ve čtenářské gramotnosti opakovaně nacházejí na předních místech (průzkumy PISA). Základní rozdíl spočívá v tom, že se tito žáci od počátku učí pracovat s intencionálními texty, jimž bez problémů rozumějí. České učebnice naopak často pracují s ukázkami z literatury pro dospělé čtenáře, což někdy může vést i k demotivaci. Jestliže literatura pro děti a mládež (LPDM) v učebnicích není dostatečně zastoupena, je na učiteli, aby ji svým žákům přiblížil sám. K tomu je třeba, aby sledoval její vývoj, avšak v dnešní době vychází obrovské množství literatury určené dětem a mládeži, je tedy pro učitele časově velmi náročné se v této oblasti patřičně orientovat. Seminář jim má být v tomto ohledu oporou.

Rozpis obsahu:

• Seznámení s poznatky z analýzy zahraničních kurikulí
• Postavení LPDM v kurikulu české základní školy
• Jak rozlišit kvalitní a nekvalitní literaturu (vytváření čtenářského vkusu)
• Počátky LPDM – autoři a díla, jejichž obliba přetrvala do současnosti
• Čeští a zahraniční autoři od 2. poloviny 20. století do současnosti
• Dříve tabuizovaná témata v LPDM - různé druhy handicapu, nemoci, smrt
• Výběr z poezie pro děti a mládež (smysl pro krásu jazyka, rozvíjení estetického cítění)

Učitelé získají  tipy, na co se zaměřit při hledání vhodných textů.  Na vybraných ukázkách si vyzkoušejí některé metody práce s textem.

Seminář využívá spojení českého jazyka s mediální výchovou. Opírá se o psychologické a sociolingvistické poznatky. Učitelé se seznámí s nástinem historického vývoje médií, se stereotypy, s nimiž média pracují, a se způsoby, jimiž média ovlivňují myšlení a chování lidí. Účastníci se zaměří především na jazykové prostředky, jichž média využívají, a vyzkoušejí si, jak je možno čelit mediální manipulaci. Vybrané aktivity jsou zaměřeny na rozvoj komunikačních kompetencí žáků pomocí autentických tištěných, audio a audiovizuálních materiálů. 

Seminář je orientovaný na získání praktických dovedností v oblasti vývoje nástrojů k rozvíjení a ověřování čtenářských dovedností žáků. Účastníci semináře si osvojí základy dovednosti tvořit některé typy úloh ověřujících jednotlivé dovednosti, kterými je tvořena čtenářská gramotnost obecně (budou např. vytvářet úlohy na porozumění textu i jeho částem, nalezení informací v textu, určení či odvození významu slov i větších celků v daném kontextu, využití jednoho textu v jiném textu, interpretace různých druhů textu, interdisciplinární vztahy apod.). Práce v semináři se bude odehrávat s autentickými souvislými i nesouvislými texty využitelnými pro práci s žáky 6.–9. tříd.

Volné pokračování semináře Vybraná díla současné světové literatury. Cílem semináře je seznámení účastníků s vybranými autory a jejich některými literárními díly, která v posledním dvacetiletí upoutala pozornost kritiků i čtenářů. Předmětem práce v semináři budou vybraná díla a texty autorů jako D. Kehlmann, J. Zeh, U. Eco, J. Guillou, K. Aust, D. Masłovská aj. Pozornost bude věnována především, nikoli ale výlučně, německé, italské a severské literatuře. Seminář není zaměřen na prezentaci komplexních přehledových informací o současném vývoji jednotlivých světových literatur, ale spíše na hledání cest k rozvoji čtenářských dovedností žáků prostřednictvím vybraných děl některých autorů.

Účastníci semináře si vyzkouší tvorbu pracovních listů k použití ve výuce. Absolvování semináře tedy přinese jeho účastníkům nejen dílčí poznatky o vybraných dílech současné světové literatury, ale také náměty k využití převážně nekanonických děl v hodinách českého jazyka a literatury.

Úmyslná chyba, oprava žákovské chyby, taháky, text učící, mnemotechnické pomůcky a legrace, to jsou možnosti, které dětem češtinu přiblíží. Budeme mluvit o nezvyklých způsobech opravování chyb, o vytváření korektur i o tom, co může chyba způsobit.

Obsahem je představení základní komiksové terminologie a možností práce s komiksem ve výuce – interpretace, praktická cvičení, diskuse o (ne)uměleckosti komiksu, komiksové adaptace literárních děl, hledání místa komiksu v univerzu literárním i univerzu výtvarném. Témata:

-Základní komiksová terminologie (60 min)

-Možnosti interpretace komiksu ve výuce (60 min)

-Praktické využití komiksové tvorby ve výuce (90 min)

-Komiks jako literární adaptace – pro a proti (90 min)

Je komiks umění? A jaké? (60 min)

1.         Dílo jako historický pramen.

2.         Nová kritika aneb „smrt autora“.

3.         Hermeneutika a její horizonty očekávání.

4.         Čtenářsky orientovaná literární teorie.

5.         Český strukturalismus. Vše je struktura.

6.         Poststrukturalistické tázání. Co je autor?

Dílna čtení je jedna z možných cest, jak se žáky v hodinách českého jazyka hledat smysl čtení. Nezdůrazňuje rozdíly v technice čtení. Žáci nejsou zkoušeni ze čtení, pracují individuálním tempem. O své knize a o pocitech, které žáci při čtení mají, mohou diskutovat s ostatními. Vytváří si záznamy o četbě, ke kterým se mohou vrátit a připomenout si myšlenky a pocity, které je při četbě provázaly. Dílna čtení má velký vliv na utužení třídního kolektivu, při rozhovorech o četbě se setkávají vždy nové dvojice žáků a tím dochází k jejich lepšímu vzájemnému poznávání.

Cíle dílny čtení

· rozvíjení vědomého čtenářství

· vytváření kladného vztahu k vlastní četbě

· motivování k celoživotnímu učení

· podpořit kladné vztahy v kolektivu třídy, pracovat s textem, zpracovávat informace,   

   vyjadřovat názory ke čtenému textu

· seznámit žáky s knižním fondem školní knihovny

Témata:

Čtenářská dílna – význam, pravidla, výhody, nevýhody                                         45 min

Výběr knih pro čtenářskou dílnu                                                                              45 min

Inspirace pro čtenářskou dílnu – prostředí, křeslo pro hosta                                    45 min

Záznamy o četbě – formy zápisu dle čtenářské úrovně                                          135 min

Rozhovory o četbě  - třífázový rozhovor, překřížené skupiny                                 90 min                          

Předmět je rozdělen do šesti bloků.  Ke každému bloku je doporučena literatura, která je elektronicky k dispozici. Úvod do ruské filosofie bude vycházet ze studijní opory Ruská filosofie a dalších publikací, které jsem uvedeny u každého bloku.

Rozdělení výuky:

1. Úvod do ruské filosofie, vlivy západní filosofie, slavjanofilové a západníci. Doporučená literatura: Naldoniová, Ruská filosofie (1 hodina)
2. Ruský nihilismus; „Otcové a děti“. Doporučená literatura: Naldoniová, Turgeněvovy nihilistické děti  (1 hodina)
3. Masaryk a Dostojevskij; Dostojevskij a Solovjov; Dostojevskij a Nietzsche. Doporučená  literatura: Naldoniová, Peterburgskij period tvorčestva Vladimira Solovjova; Dostojevskij a Nietzsche: antropologické vědomí kreativního člověka (2 hodiny).
4. Filosofie lásky v kontextu ruské filosofie: Solovjov (erós), Florenskij (přátelství). Doporučená literatura: Naldoniová, Erós a jeho metamorfózy (2 hodiny)
5. Sofiologie; Platón a Solovjov ve vztahu k ruskému symbolismu; sborník Věchi. Doporučená literatura: Naldoniová, Ruská sofiologie a věčné ženství (1 hodina):
6. Ruský kosmismus – Fjodorov, Ciolkovského kosmická filosofie, Vernadského pojetí noosféry, nesmrtelnost a vzkříšení jako kosmický projekt. Doporučená literatura: Naldoniová, Počátky ruského kosmismu u N. F. Fjodorova a K. E. Ciolkovského; Přechod z biosféry k noosféře v pojetí Vladimíra Vernadského. (1 hodina)

Na konci každého tematického bloku účastníci dostanou test, který prokáže, zda byla jednotlivá témata pochopena. Na základě výsledku testu lektorka zopakuje a opět vysvětlí témata, která nebyla účastníkům jasná.

KURZ JE VEDEN V ČESKÉM JAZYCE

Seminář se zaměří na představení nejzajímavějších autorů, děl a trendů v britské literatuře posledních dvou desetiletí. Pozornost bude věnována jak autorům již etablovaným na literární scéně (zejména pak silné generaci, která do literatury vstoupila v osmdesátých letech minulého století), tak autory nové, jejichž první díla vykazují silný literární potenciál. V diskusi bude přihlédnuto i k problematice překladu do češtiny

Integrace dětí se smyslovým či tělesným postižením do běžných škol, práce s dětmi, které mají dyslexii, dysgrafii či dysortografii. Hledání cest, jak opravdu tyto děti začlenit mezi ostatní, jak využít pomoci asistenta. Prostě jak pomoci a neublížit. Celý seminář budou provázet příběhy skutečných dětí.

Seminář uvede účastníky do problematiky literární fantastiky, tj. především žánrů science fiction, fantasy a hororu. Nejprve budou zmíněné žánry charakterizovány, naznačen jejich vývoj a žánrové rozvrstvení v rámci angloamerické populární kultury, v níž tato oblast vznikla. Dále bude podrobně pojednána současná česká fantastika, její nejvýznamnější autoři a jejich díla. Zvláště pak bude zmíněna fanouškovská subkultura (tzv. fandom), která dnes určuje podobu fantastiky. V některých případech budou dle potřeby uvedeny také vazby na jiná média (např. film).       

Seminář má vždy svou praktickou a reflexivní část, během nichž se střídá vlastní činnost s analýzou prováděných kroků, záleží na zvoleném tématu. Vedle konkrétních nástrojů praxe tvůrčího psaní jde rovněž o rozvoj kreativity a v případě učitelské veřejnosti také o tipy na práci s vlastním duševním potenciálem, řekněme s psychohygienou a sebekoučováním. Pro jednotlivé tematické semináře připravuji obvykle handouty s konkretizovanými hlavními tezemi a doporučenou literaturou…

Tematický blok Rozumíme reklamě a umíme (se) před ní bránit? představí různé formy marketingové komunikace a soustředí se především na jednu z jejích forem – na reklamu (vizuální i audiovizuální, marketingovou, sociální i politickou). Seznámí s jejími globálními cíli, s její historií a zaměří se také na jazykové i nejazykové prostředky a strategie, jimiž autoři reklam manipulují různými cílovými skupinami (vše bude doloženo ukázkami reklam). Součástí semináře budou otázky zneužití reklamy a obrany před jejím působením.

Témata:

1.         Marketingová komunikace, Marketingový komunikační mix

2.         Druhy a typy reklamy

3.         Cíle a funkce reklamy

4.         Verbální prostředky v reklamě

5.         Cílová skupina – rozhodující faktor při tvorbě reklamy

6.         Vývoj vyjadřovacích prostředků a strategií v české reklamě

7.            Odborný styl a česká reklama

Kritéria výběru autorů a děl

Britská a americká literatura (Rushdie, McEwan, Ishiguro, Barnes, Mitchell, Pynchon, Franzen, McCarthy)

Španělská a latinskoamerická literatura (Marías, Vargas Llosa, Bolaňo, Cabrera Infante)

Francouzská literatura (Tournier, Jenni, Kaddour)

Německy psaná literatura (Sebald, Zeh, Jelinek, Menasse)

Ruská literatura (Sorokin, Jerofejev, Sokolov)

Autoři jiných zemí (Pamuk, Murakami, Tokarczuková, Lindgren)

Populární literatura a nové trendy (postmodernismus, fantasy, komiks)