Kreativní interpretace vybraných básní několika současných českých autorů (P. Kolmačky. K. Rudčenkové, M. Děžinského aj.), včetně seznámení s metodami tvůrčího psaní určenými k jejich intertextuální interpretaci (například: analogramy, clustering, mentální mapování, vnitřní monology, paralelní texty aj.). Doplňkem skupinové a individuální práce bude přehled doporučené literatury k dílčím tématům, která budou v rámci tvořivého a interpretačního procesu průběžně reflektována s ohledem na níže uvedené cíle.
V semináři budou předvedeny originálně zpracované didaktické zkušenosti pedagogů z praxe, zahrnující různé oblasti vzdělávání, zaměřené na rozvoj čtenářské gramotnosti. Lektorka zároveň představí vlastní nové a obecně málo známé a frekventované formy a metody vyučování. V první části se lektor zaměří na obecnější principy metodiky a didaktiky (na praktických příkladech), na využití inovativních, aktivizujících metod, v druhé části pak na ukázky konkrétních možností, jak výuku vést a obohacovat o zajímavé prvky a činnosti. Seminář bude věnován především těmto formám a metodám práce: otevřenému učení a prožitkovému učení, vyhledávání a zpracovávání informací, technikám RWCT – metoda I.N.S.E.R.T., pětilístek, volné psaní, metoda barevných papírů, třífázový rozhovor a mnoho dalších.
Změny ve vzdělávání – kurikulární reforma, rozvoj klíčových kompetencí (kompetence pro život) – 45 min
Čtenářská gramotnost: vyvození sedmi základních strategií čtenářské gramotnosti – 45 min
Obecná pedagogika – metody a formy práce, které rozvíjejí nejvíce klíčových kompetencí (vyvození) – 45 min
Model vzdělávání: E – U – R (45 min)
Inovativní a aktivizující metody a formy práce: prvky RWCT (včetně vyvození vhodných metod hodnocení – hodnotící teploměr, sluníčková metoda hodnocení…) – 180 min
Kreativní dílna bude zaměřena na využití metod tvůrčího psaní k rozvoji osobnosti, jeho cílem tedy primárně není literární, nýbrž sebereflexivní a motivační psaní, někdy s nadsázkou charakterizované jako myšlení na papíře. Půjde tedy zejména o snadno využitelné, níže uvedené metody práce s vlastním duševním potenciálem, včetně pro učitele nezbytné psychohygieny a vědomého sebekoučování vedoucího k rozvoji osobních i profesních kompetencí.
Úmyslná chyba, oprava žákovské chyby, taháky, text učící, mnemotechnické pomůcky a legrace, to jsou možnosti, které dětem češtinu přiblíží. Budeme mluvit o nezvyklých způsobech opravování chyb, o vytváření korektur i o tom, co může chyba způsobit.
Seminář bude zaměřen na vývoj české prózy po listopadu 1989, kdy se otevřel široký prostor pro uměleckou tvorbu nejrůznějšího druhu. Účastníci semináře se seznámí s hlavními vývojovými tendencemi prózy uplynulých pětadvaceti let (např. autenticitní a postmodernistická literatura, historický román, próza s náboženskými a duchovními motivy, ženy v literatuře, konfrontace s „cizími“ etniky a kulturami apod.), bude informován o důležitých autorech tohoto období a nejvýznamnějších dílech. Výklad bude doplněn ukázkami z vybraných próz. Seminář přispívá k rozvoji čtenářské gramotnosti.
Tvůrčí psaní poskytuje množství technik využitelných při odborné práci žáků. V prakticky sestaveném semináři budou účastníci seznámeni s širokým okruhem možností, jak žáky inspirovat k samostatné a kvalitní práci. Probereme celý postup tvorby projektu/seminární práce od hledání a zpřesňování tématu a rozvržení práce (cluster, automatický text, abecedář, pro a proti, hypotéza, práce s osnovou apod.), přes proces psaní (jak se zbavit strachu, využití výtvarných technik, sebereflexe a zpětná vazba apod.) a práci se zdroji až k finalizaci díla a jeho prezentaci.
Seminář nabídne pedagogům rozmanité aktivity pro práci v mluvnici, slohu, komunikaci i v literatuře. Jedná se o didaktické hry, postupy a aktivity, jimiž je možno zpestřit vyučování ČJL, motivovat žáky k práci, vést je k samostatnosti, k tvořivosti, ke správné komunikaci a k lásce k mateřskému jazyku.
Obsah: 1. seminář
Obsah: 2. seminář
Obsah I. bloku
Pracovní přednáška s prezentacemi v PowerPointu a seminář se zaměřuje na výuku češtiny jako cizího jazyka. Chce především ukázat, v čem se liší metodika poznávání české flexe, českých kategorií, jako je vid, apod. Ve druhé části seznamuje účastníky akce s podobami výuky češtiny v zahraničí a s mezinárodními zkouškami češtiny uznávanými v rámci EU. Lektorka vychází ze svých bohatých zkušeností vyučující češtiny jako cizího jazyka doma i v zahraničí a z práce v týmu examinátorů češtiny jako cizího jazyka.
Témata:
1)Čeština jako cizí jazyk, hlavní zásady její výuky
2)Jak se učí český pádový systém
3)Jak se cizince učí o slovanském slovesném vidu
4)Učebnice češtiny jako cizího jazyka
5)Čeština v cizině
6)Mezinárodní zkoušky češtiny
Obsah II. bloku
Seminář se týká přejímání cizích slov a cizích vlastních jmen do češtiny a jejich tvaroslovných, slovotvorných a souvisejících pravopisných a výslovnostních adaptací. Na mnoha příkladech a cvičeních je ukázáno, jak silný adaptační potenciál má čeština jako jazyk s velmi bohatou flexí. Probírána jsou i kontroverzní témata jako přechylování jmen profesí a vlastních jmen a otázka tzv. genderové korektnosti.
Témata:
Cyklus osmi 45 minutových přednášek přiblíží nové trendy v české literatuře, např. využití nových komunikačních technologií v literární tvorbě a při jejím šíření, tematizaci poválečného odsunu Němců, lokalizaci děl do exotických krajů atd. Pozornost bude rovněž věnována dosud neznámým autorům, kteří zaujali literární veřejnost, ať už odbornou nebo laickou.
Předmět »český jazyk a literatura« vnímají snad všichni zúčastnění, učitelé i žáci, jako dva předměty v jednom. Je »literatura«, kde se za úspěch uznává (ze strany školy) i přijímá (ze strany rodičů a žáků), když funguje jako občanská a mravní výchova a zároveň probouzí zájem o svět (což uznávám za důležité hodnoty); »literatura« co estetická výchova je na školách vzácná, »literatura« co autonomní předmět studia se fakticky nepředvádí (pomíjím karikaturu v podobě soupisu autorů a děl). A je »jazyk«, který se pojímá jako pravopis (prožíváno: už byste to konečně měli umět!) a mluvnický rozbor (prožíváno: k čemu je to dobré?); proti tomu se staví pojetí: učme raději komunikovat. Předmět »cizí jazyk« se o předmět »mateřský jazyk« nezajímá, vzývá se naopak ideál: myslet rovnou v cizím jazyce, nepřekládat z češtiny; vyjádřit kloudně česky, co jsem slyšel či četl v jazyce jiném, se nepěstuje. — Kurs ukazuje, jak tyto propasti překonat pomocí celostní filologie.
• Jazyková komunikace je jedinečný »zázrak přírody«, který se děje v lidských společenstvích. Funguje jen díky obrovskému systému společenských norem: jazykové rozumění je nadosobní a pro dané společenství závazné.
• Jazyková komunikace je vždy konkrétní, děje se v jisté situaci mezi jistými účastníky, vždy s plným využitím všeho, co oni účastníci mají k dispozici.
• Jsme přirozeně mnohojazyční, protože přirozeně patříme do mnoha společenství zároveň (nejsme však ve všech současně); již náš rodný jazyk je systém mnoha jazyků.
• Popis jazyka (mluvnice, gramatika) je užitečný nástroj, jak překonat situace, kdy si nerozumíme. Pravopis je užitečný nástroj, jak spolehlivě přecházet mezi jazykem, jenž se vyjadřuje zvukem, a jazykem, jenž se vyjadřuje písmem, což jsou samostatné a značně odlišné systémy.
• Učit se cizí jazyk je nejlepší způsob, jak porozumět jazyku vlastnímu: vidíme, že lidé, kteří jsou jinak stejní, mají k dispozici odlišné prostředky, a v komunikačních situacích, které jsou jinak stejné, se chovají odlišně.
• S výukou cizích jazyků se začíná zbytečně brzy. Nejprve je nutné získat odstupu od vlastního jazyka, naučit se na něj dívat zvenčí.
• Zvuk a písmo jsou rozdílné materiály jazykového projevu. Mnohem důležitější je rozdíl mezi projevem reflektovaným a nereflektovaným. Úspěšnost jedince ve společenství je dána tím, jak dobře si dokáže uvědomit, s kým komunikuje, za jakých okolností a o co přitom jde.
• Jazykové sdělení může potěšit i ublížit: člověk je za své vyjadřování zodpovědný. Jazykové sdělení může být objevné i krásné: objevnost a krása jsou provázány, báseň dokáže být stejně objevná jako cestopis.
KURZ PROBÍHÁ V ČESKÉM JAZYCE
V kurzu se posluchačům představí nejvýznamnější postavy americké literatury první poloviny 20. století. Autory takzvané „ztracené generace“, Ernesta Hemingwaye, Francise Scotta Fitzgeralda, a Johna Dos Passose. Samozřejmě nemůžeme pominout představitele amerického Jihu a pravděpodobně největšího amerického autora 20. století Williama Faulknera. Seznámíme se také se sociální kritikou Johna Steinbecka a s pohledem na americkou společnost z pera černošské spisovatelky Zory Neal Hurstonové. U každého autora dostanou posluchači základní přehled o životě a díle a pak se seznámí podrobněji s jeho charakteristickým dílem v českém překladu.
Seminář je koncipován jako uvedení do versologie (tj. teorie a historie verše), jeho absolventi se seznámení se základní terminologií a především se ji naučí využívat při rozboru konkrétního básnického textu. Výuka je zaměřena prakticky a výklad se opírá o řadu příkladů z poezie 19. a 20. století. Seminář je určen všem pedagogům, kteří by chtěli versologický rozbor zapojit do výuky a/nebo chtějí získat jistotu v dané problematice.
1. Základní pojmy versologie (verš, metrum, rytmus)
2. Základy fonetiky a fonologie češtiny (slabika, přízvuk, přízvukový takt)
3. Versifikační systém v českém verši
3.1 Sylabismus
3.2 Časomíra
3.3 Sylabotónismus
3.4 Volný verš
4. Strofika a rým
DESCARTES, v.o.s. si vyhrazuje právo změnit termín konání akce, pokud bude nutné. O změně termínu se účastníci dozví s dostatečným časovým předstihem prostřednictvím pozvánky.
