Kurzy

Vzdělávací program je zaměřen na získání praktických dovedností v oblasti vývoje pracovních listů, jejichž prostřednictvím lze rozvíjet a případně i ověřovat čtenářské dovedností žáků druhého stupně základních škol. Program je založen na obecně platných principech a konstrukčních zásadách vývoje pracovních listů s akcentem na jejich využití při výuce českého jazyka a literatury na druhém stupni základní školy  Program má charakter praktické dílny, tzn. účastníci budou vytvářet pracovní listy k různým typům souvislých i nesouvislých textů. Při tvorbě pracovních listů si účastníci vyzkouší práci s různými typy úloh vhodnými k využití při rozvíjení čtenářských a jazykových dovedností, přičemž hlavní úsilí bude směřovat k vývoji materiálů tak, aby jejich využití ve výuce bylo orientováno zásadně k praktické práci žáků s texty. Účastníci se budou učit vytvářet pracovní listy dovednostního charakteru, tedy bez využití faktografie a terminologie, případně s jejich minimalizací. Při praktickém nácviku budou využívány různé oborové texty, bude přihlédnuto ke specifickým rysům práce s nesouvislými texty. Pozornost bude věnována také didaktickému potenciálu pracovního listu ve výuce – tedy návaznosti a propojenosti mezi cílem (čeho chci pomocí pracovního listu dosáhnout), nástrojem (text + úlohy) a vyhodnocením práce žáka (způsob/kritéria hodnocení). Účastníci budou pracovat také s rozeznáním a analýzou běžných konstrukčních i obsahových vad pracovních listů a úloh v nich užitých; východiskem práce budou výhradně autentické texty.

Osnova akce (přehled témat výuky s časovou dotací jednotlivých témat):

- základní zásady vývoje pracovních listů k rozvoji čtenářských a jazykových dovedností

- aplikace souvislosti cíl; prostředek; hodnocení v pracovních listech

- rozlišení úloh pracujících s jazykovými a čtenářskými znalostmi a dovednostmi se zřetelem k užití u žáků druhého stupně základní školy

- práce s konstrukčními a obsahovými vadami pracovních listů

- tvorba pracovních listů účastníky semináře (samostatná práce s vedením lektora) se zaměřením na konkrétní témata předmětné vzdělávací oblasti u žáků druhého stupně základní školy

Předmětem programu je rozvoj a prohlubování čtenářských dovedností v odborných předmětech na středních odborných školách, odborných učilištích a vyšších odborných školách.  Autentické odborné texty mohou být pro řadu žáků/studentů tematicky velmi atraktivní, využívá se odborného zaměření žáků, což umožňuje efektivnější osvojování čtenářských dovedností žáky/studenty.

Vzdělávací program je zaměřen na získání dovedností učitelů potřebných k využití odborných oborových textů k rozvoji čtenářských dovedností. Účastnici si vyzkouší samostatnou tvorbu úloh odvozených od odborných oborových textů s vedením lektora a vývoj pracovního listu / krátkého testu jako nástroje k souběžnému ověřování odborných i čtenářských dovedností. Osvojování těchto dovedností totiž nebylo, a ani nyní často není, předmětem vysokoškolského studia učitelů českého jazyka a literatury. Práce v rámci kurzu bude probíhat ve skupinách v závislosti na oborové příslušnosti přihlášených účastníků (např. strojírenství, obchod a služby, zemědělství, elektro…). Účastníci kurzu si tak budou moci zvolit oborovost textů, a nimiž budou pracovat, aby mohli v maximální míře využít dovedností osvojených v kurzu při výuce.

Osnova:

- základní principy tvorby úloh včetně rozeznání jejich konstrukčních i obsahových vad;

- inspirativní seznámení s volně přístupnými příklady pracovních listů k rozvoji čtenářských dovedností s využitím odborných textů, zpracovaných v rámci projektu Spolupráce škol a firem, realizovaného NÚV v Praze.

- řízená tvorba úloh k ověření vybraných čtenářských dovedností (ve skupinách podle oborové příslušnosti přihlášených účastníků);

- vývoj zvoleného evaluačního nástroje (krátký test / pracovní list) v závislosti na zvolené oborové příslušnosti textů;

- prezentace a obhajoba autorských evaluačních nástrojů za jednotlivé skupiny oborové příslušnosti, vzájemné připomínkování účastníky programu.

Kurz obsahuje část teoretickou (seznámení s vývojem současné světové literatury se zaměřením na prózu (zejména fantaskní), představení významných autorů překládaných do češtiny) a praktickou (práce s vybranými texty).

Budeme se věnovat dílu vlivných současných světových autorů, jež zasadíme do širšího společenského kontextu a místy do vztahu k české literatuře. Zaměříme se na v současnosti silné tendence překračování žánrových omezení a zpochybňování hranic mezi vysokým a nízkým v umění, na reinterpretaci mýtu v literatuře a na práci s fantastickým a iluzivním v současných vysoce ceněných textech.

Výběrový okruh autorů: David Mitchell, Markus Zusak, Timur Vermes, Margaret Atwoodová, Michel Faber, Salman Rushie, Johanna Sinisalo, Vladimir Sorokin, Haruki Murakami, Kazuo Ishiguro, Jasutaka Cucui a další.

Seminář seznámí účastníky se změnami v povaze textu a zejména literárních děl v prostředí internetu a elektronických médií. Výklad budou doprovázet ukázky vybraných textů.

• nová média a změny charakteru textu, intermediálnost a hypertext, vztah textu a obrazu, fanfiction, blogy
• autoři využívající intermediálnost (W. G. Sebald, U. Eco, J. S. Foer, J. Marías, O. Tokarczuková, M. Urban aj.)
• masová média jako téma literárních děl (D. Eggers, T. Pynchon, M. Dobbs, U. Eco, M. Vopěnka, M. Urban aj.)

Seminář se zaměřuje na moderní pojmy, které se v současné době skloňují ve školní praxi. Tyto termíny podporují aktivní rozvoj čtenářské gramotnosti. Ukázky a nápady reagují na prostor a čas, který je v současnosti rozvoji čtenářské gramotnosti věnován. Aktivity nejsou často rámovány pouze vyučovací jednotkou. Najdeme zde tipy na celoroční literární soutěže, nápady na celoroční aktivity ve čtenářském klubu, projektové dny v průřezu ostatních vyučovacích předmětů aj. Hlavní aktivita v činnostech je pak pro žáky – tedy skupinová práce, projekt, začlenění veřejnosti do aktivit školy, výstava aj.

• Přivítání, základní pojmy: čtenářská gramotnost, lekce, dílna klub, aj., 1,5 hod.
• rešerše pomůcek vhodných k rozvoji čtenářské gramotnosti ve školních zařízeních, rešerše knih pro školní knihovnu a klub 1,5 hod.
• ukázky možných prací s žáky (Lapbook, knižní šifra, komiks, Smradlavá hodina, Cesta knižním lesem aj.) 4 hod
• hodnocení, diskuse, závěr. 1 hod

Seminář se zaměřuje na teoretické i praktické začlenění mezipředmětových vztahů v hodinách literatury s přesahem k rozvoji čtenářské a informační gramotnosti. Seminář si klade za cíl poukázat na propojenost všech předmětů ve vyučovacím procesu. Poukazuje na důležitost zvládnutí čtenářské gramotnosti a vzdělávání v ostatních předmětech. Dále se snaží o aktivní a zábavné zapojení žáků v hodině (projekt, skupinové vyučovaní, pohybové aktivity, názorové škály aj.) V semináři se nebude zaměřovat pouze na literární texty, ale i literární dějiny a okolnosti či literární teorii. Příjemným důsledkem bude procvičení a rozvoj slovní zásoby. Ukážeme si na různých typech cvičení a činnostech, jak propojit s literaturou a četbou hodiny matematiky, anglického jazyka, dějepisu, zeměpisu, přírodopisu, občanské a rodinné výchovy, vývratné a umělecké výchovy a tělesné výchovy.  Budeme využívat pracovní listy, činností učení (kartičky, obrázky, spojovačky aj.), obrazový materiál aj.  Účastníci programu si odnesou dostatek materiálů využitelných ve vlastní praxi. Součástí je rešerše vhodných pomůcek.

• Britský romantismus a realismus: mýty a realita
• Nakladatelé, agenti, knihy a časopisy, principy fungování dobového literárního prostředí, teoretické i praktické problémy dobového literárního prostředí, o maskulinitě a ženách v literárních kruzích
• Kdo, kde, s kým, proč: představení autorů, např. William a Mary Godwinovi, Mary a Percy Bysshe Shelleyovi, William Wordsworth, Samuel Taylor Coleridge, Robert Southey, John Keats, Lord Byron, Thomas Carlyle, Leigh Hunt, Sir Walter Scott, James Hogg, Robert Burns, Thomas de Quincey, John Gibson Lockhart, John Wilson, Charles Dickens, Jane Austenová, Maria Edgeworthová, Joanna Bailleová, hraběnka Blessingtonová, William M. Thackeray, sestry Brontëovy, Robert a Elizabeth Browningovi, Elizabeth Rigby Eastlakeová, Francis Jeffrey, John Ruskin aj.

Alternativní metody výuky (obecně)

Metody pro podporu čtenářských dovedností

Metody pro podporu psaní

Výuka konverzace

Testování 

Tato akce poskytuje posluchačům základní vědomosti o cílech, metodách a postupech mediální komunikace a specifických forem cílené diskomunikace a dezinformace, směřujících k utváření veřejného mínění. V hierarchii médií masové komunikace je věnována pozornost zejména audiovizuálním a multimediálním médiím. Nebude chybět ani exkurz k rozvoji médií a mediální komunikace a dále analýza mediálních obsahů a jejich formálního ztvárnění z hlediska zpravodajských, publicistických a uměleckých žánrů ale i reklamy, propagace a marketingu.

Předmět Mediální sémiotika je zaměřen na osvojení vědomostí a dovedností pro rozpoznávání a interpretaci znaků a znakových systémů, které působí v naší kultuře a v mediální komunikaci. Sémiotika se tak stává předpokladem k prohloubenému chápání mediální komunikace, její vrstvenosti a propojenosti v mediální krajině. Kurs je zaměřen na hledání ekvivalencí a kooperací mezi znaky, na analýzu znakových operací či znakových soustav, které fungují v mediálním diskursu.

Ideovým východiskem programu je skutečnost, že v současné škole roste frekvence užívání didaktických testů jako výukového, evaluačního i monitorovacího a výzkumného nástroje. Naprostá většina pedagogů nebyla v rámci vysokoškolského studia v této oblasti vzdělávána. Účelem vzdělávacího programu je tedy přispět ke zvýšení didaktických dovedností pedagogů v oblasti testologie. Účastníci se naučí sestavovat didaktický test z českého jazyka a literatury v souladu s principy vývoje standardizovaných testů (evaluačních nástrojů, u nichž uživatel dovede velmi přesně předvídat/odhadnout dosahované psychometrické charakteristiky při jejich použití, a to na základě konstrukčních i obsahových ukazatelů), a to se zaměřením na ověřování úrovně osvojení čtenářských dovedností žáky. V rámci semináře budou postupovat v jednotlivých krocích od stanovení cíle a obsahu testu přes vytvoření specifikace zamýšleného testu, stanovení bodové hodnoty úloh, sestavení testu, až ke stanovení mezní hranice úspěšnosti žáků v řešení testu. Tematické zaměření testu, který budou účastníci vyvíjet, i jeho rozsah budou stanoveny na minimalistické úrovni, tzn tak, aby si účastníci osvojili dovednost sestavit evaluační nástroj, který již splňuje kritéria částečně standardizovaného testu (a také s ohledem na možnosti účastníků v určených časových podmínkách, tedy je realizovatelný v daném čase). Účastníci budou pracovat s baterií úloh vypracovaných lektorem.

Osnova akce (přehled témat výuky s časovou dotací jednotlivých témat):

• základní principy konstrukce testu; zpracování specifikace testu;
• vývoj autorského testu; prezentace autorských testů s jejich obhajobou;

Úmyslná chyba, oprava žákovské chyby, taháky, text učící, mnemotechnické pomůcky a legrace, to jsou možnosti, které dětem češtinu přiblíží. Budeme mluvit o nezvyklých způsobech opravování chyb, o vytváření korektur i o tom, co může chyba způsobit.

• Britský romantismus a realismus: mýty a realita
• Nakladatelé, agenti, knihy a časopisy, principy fungování dobového literárního prostředí, teoretické i praktické problémy dobového literárního prostředí, o maskulinitě a ženách v literárních kruzích
• Kdo, kde, s kým, proč: představení autorů, např. William a Mary Godwinovi, Mary a Percy Bysshe Shelleyovi, William Wordsworth, Samuel Taylor Coleridge, Robert Southey, John Keats, Lord Byron, Thomas Carlyle, Leigh Hunt, Sir Walter Scott, James Hogg, Robert Burns, Thomas de Quincey, John Gibson Lockhart, John Wilson, Charles Dickens, Jane Austenová, Maria Edgeworthová, Joanna Bailleová, hraběnka Blessingtonová, William M. Thackeray, sestry Brontëovy, Robert a Elizabeth Browningovi, Elizabeth Rigby Eastlakeová, Francis Jeffrey, John Ruskin aj.

Vymezení pojmu expresionismus, objasnění jeho dobové i současné reflexe

Sepětí expresionismu s předválečnou situací v Německu

Expresionismus v literatuře a ve výtvarném umění

Vývoj vnímání expresionismu českou literární historií

Čelní představitelé expresionismus v české literatuře (R. Weiner, L. Klíma, J. Čapek)

Vzájemný vztah avantgardy a moderny, jejich společné a odlišné znaky

Umělecké projevy evropských avantgardních směrů v české literatuře

Avantgardní umělecké skupiny a jejich program

Český avantgardní směr poetismus

• Charakteristika a definice expresionismus, jeho geneze a vývoj (1)
• Specifika expresionismu a jeho přijetí v českém prostředí (0,5)
• Interpretace vybraných povídek předního českého expresionisty Richarda Weinera (0,5)
• Avantgarda v evropském kontextu, její časové vymezení (0,5)
• Přijetí avantgardy v českém literárním prostředí (0,5)
• Umělecké směry poetismus a surrealismus v české literatuře (1)

Přehled hlavních trendů a nejvýznamnějších děl v britské literatuře po roce 2000 se zřetelem k českým překladům.

Osobnost Karla Čapka a různorodost jeho aktivit

Filozofická orientace K. Čapka

Beletristická tvorba K. Čapka

Představitelé čapkovské generace a její umělecký program

Různorodá pojmenování této generace a její specifika ve společensko-politické atmosféře první republiky

Umělecké prostředky a postupy používané reprezentanty čapkovského generace

Techniky a metody: PPT prezentace, výklad, analýza, syntéza

Akce je zaměřena na seznámení účastníků semináře s poznatky, jež přináší šetření PIRLS. To je východiskem pro další aktivity, které budou směřovat k podpoře práce s literárními texty dětské literatury se zaměřením na literárněvýchovnou interpretaci zejména oblíbených prozaických žánrů (pohádka, pověst, mýtus, bajka, próza s dětským hrdinou) a poezie. Při výkladu lektor využije textů, jež budou účastníkům předloženy v tištěné variantě, aby jim tak bylo umožněno aktivně při práci s literárními texty při akci spolupracovat.

Lektorka vychází z průzkumu provedeného mezi žáky, jenž mapoval nejoblíbenější knihy, které by samy děti doporučily svým vrstevníkům k přečtení. Opírá se o antologii kolektivu Petra Mandyse 2x 101 knih – nejlepší a nejvlivnější knihy pro děti a mládež (Albatros 2013). Pozornost bude věnována také knihám, které byly oceněny Zlatou stuhou a jinými cenami.

 České učebnice často pracují s ukázkami textů z literatury pro dospělé čtenáře, což někdy může vést i k demotivaci. Jestliže literatura pro děti není v učebnicích dostatečně zastoupena, je na učiteli, aby ji svým žákům přiblížil sám.  Pro učitele je průběžné sledování nových titulů časově velmi náročné. Je však třeba se v této oblasti patřičně orientovat. Seminář jim má být v tomto ohledu oporou. Kromě práce s texty se seznámí s vybranými autory a ilustrátory knih pro žáky mladšího školního věku.

• Vytváření čtenářského vkusu, ceny za dětskou literaturu
•  Připomínka některých nadčasových autorů, jejichž obliba přetrvala do současnosti
• Vybraní čeští a zahraniční autoři a ilustrátoři od  2. poloviny 20. století do současnosti – přehled podle žánrů:
• Pohádky (Petr Stančík, Pierre Grippari, Sven Nordqvist, Luis Sepúlveda aj.)
• Dětský hrdina (Markéta Pilátová, Hana Doskočilová, Miloš Kratochvíl, René Goscinny, Christine Nöstlingerová aj.)
• Dobrodružné příběhy; detektivní zápletka ( Thomas Brezina, Jo Nesbo aj.)
• Dříve tabuizovaná témata v literatuře pro děti – handicap, nemoc, holocaust, smrt atd.(Ivona Březinová, Martina Drijverová, Ollivier Mikaël, R. J. Palaciová, Andreas Steinhöfel, John Boyne, Iva Procházková aj.)
• Populárně naučná literatura (Alena Ježková, Daniela Krolupperová, Martina Drijverová, , Lucie Seifertová, Martina Skala, Ondřej Hník aj.)
• Komiks a obrázková kniha (Pavel Čech, Raina Telgemeierová aj.)
• Poezie pro děti a mládež (Pavel Šrut, Radek Malý, Michal Černík, Jiří Havel, Jiří Dědeček, Emanuel Frynta, Josef Brukner aj.)
• Rozvíjení estetického cítění, smysl pro krásu jazyka, práce s poetickým textem, vlastní tvorba žáků

V tomto semináři budou nastíněny nové možnosti prezentace učiva skrze technologie. Účastník bude seznámen s aplikacemi, zejména aplikací Nearpod, které jsou vhodným prostředkem pro zvýšení interaktivity výuky a motivace žáků i vyučujících. Tyto aplikace nám zároveň umožní jednoduchý přechod mezi prezenční a distanční výukou.

První část semináře je věnována motivaci žáka ke studiu a možnostem jejího pozitivního ovlivnění pomocí vhodného použití technologií a aplikací. Zmíněna bude také motivace učitele při výuce za použití technologií.

V hlavní části semináře se zaměříme na aplikaci Nearpod jako prostředek k obohacení prezentací o interaktivní prvky. Účastníci poznají aplikaci Nearpod a její možnosti nejprve z pohledu žáka. Bude jim prezentována vzorová lekce vytvořená v programu MS PowerPoint obohacená o ankety, kvízy, otevřené otázky, virtuální prohlídky apod. vytvořené skrze aplikaci Nearpod. Zároveň uvidí aplikaci z pohledu vyučujícího a její možnosti nahlížet do práce žáků a okamžitě jim poskytovat zpětnou vazbu. V další části semináře si budou účastníci moci vyzkoušet vytvořit vlastní lekci a ve dvojicích cvičně otestovat funkčnost aplikace. Posluchači budou následně seznámeni s funkcí „Reports“, která jim po vyučovací hodině umožní nahlédnout do výsledků jednotlivých žáků a případně jejich počínání ohodnotit.

V poslední části semináře se účastník seznámí s možností vytvoření prezentace v aplikaci Google Slides s integrací aplikace Nearpod. Dále bude seznámen s možnostmi virtuální tabule a jejím využití v prezenční i distanční výuce. Závěrečná část bude věnována diskuzi a použití ostatních aplikací ve výuce a jejich případnému spojení s aplikací Nearpod.

• Žák a motivace k výuce (45 minut)
• Aplikace Nearpod – teoretická část (90 minut)
  • Seznámení s aplikací
  • Ukázka vzorové lekce
  • Popis funkcí
  • Ukázka integrace s ostatními aplikacemi
• Aplikace Nearpod – praktická část (90 minut)
  • Praktické vytvoření interaktivní lekce z klasické PowerPoint prezentace
  • Otestování funkčnosti lekce ve dvojicích
  • Seznámení s funkcí Reports
• Nearpod a Google Slides (45 minut)
  • Integrace aplikací a ukázka vytvoření lekce ve Slides jako náhradě za MS PowerPoint
• Virtuální tabule a její využití (30 minut)
• Tipy na ostatní aplikace k obohacení výuky (60 minut)

Dílna čtení je jedna z možných cest, jak se žáky v hodinách českého jazyka hledat smysl čtení. Nezdůrazňuje rozdíly v technice čtení. Žáci nejsou zkoušeni ze čtení, pracují individuálním tempem. O své knize a o pocitech, které žáci při čtení mají, mohou diskutovat s ostatními. Vytváří si záznamy o četbě, ke kterým se mohou vrátit a připomenout si myšlenky a pocity, které je při četbě provázaly. Dílna čtení má velký vliv na utužení třídního kolektivu, při rozhovorech o četbě se setkávají vždy nové dvojice žáků a tím dochází k jejich lepšímu vzájemnému poznávání.

Cíle dílny čtení

· rozvíjení vědomého čtenářství

· vytváření kladného vztahu k vlastní četbě

· motivování k celoživotnímu učení

· podpořit kladné vztahy v kolektivu třídy, pracovat s textem, zpracovávat informace,   

   vyjadřovat názory ke čtenému textu

· seznámit žáky s knižním fondem školní knihovny

Témata:

Čtenářská dílna – význam, pravidla, výhody, nevýhody                                         45 min

Výběr knih pro čtenářskou dílnu                                                                              45 min

Inspirace pro čtenářskou dílnu – prostředí, křeslo pro hosta                                    45 min

Záznamy o četbě – formy zápisu dle čtenářské úrovně                                          135 min

Rozhovory o četbě  - třífázový rozhovor, překřížené skupiny                                 90 min                          

Webinář je zaměřen na distanční výuku a využití technologií během této výuky. Účastník bude seznámen s aplikacemi vhodnými pro dálkovou výuku, jejich vhodným využitím a celým procesem lekce vedené na dálku a jeho formami. Webinář se zaměřuje na aplikace Nearpod, Zoom a Google Classroom a jejich vzájemným propojením tak, aby tvořil celek, který co nejefektivněji nahradí prezenční výuku a udrží motivaci studentů ke studiu. V kurzu si také ukážeme integraci s aplikací MS Teams.