Kurzy

Kurz se zaměřuje na možnosti využití vybraných metod a postupů ve výuce češtiny pro cizince. Většina z nich rozvíjí čtenářskou gramotnost chápanou jako schopnost porozumět psanému textu, přemýšlet o něm a používat jej k dosahování určitých cílů, k rozvoji vlastních schopností a vědomostí a k aktivnímu začlenění do života společnosti. Vybrané metody slouží ve výuce češtiny pro cizince nejen k motivaci a rozvoji psaní a mluvení, nezbytných k běžnému dennímu kontaktu, ale i k úspěšnému testování znalostí a složení zkoušek.

• Alternativní metody výuky (obecně)
• Metody pro podporu čtenářských dovedností
• Metody pro podporu psaní
• Výuka konverzace
• Testování 

Seminář je vhodný i pro učitele základních škol. Pro tuto cílovou skupinu nicméně není akreditován.

Praktická ukázka čtenářských lekcí, které pracují s texty klasické literatury. Formou čtenářských lekcí se žáci seznámí s klasickými díly literatury a to pomocí metod, jež současně vedou k prohloubení čtenářských strategií. Žáci zábavnou formou analyzují texty a současně si osvojují základy naratologického zkoumání textů.

Použité techniky:

Čtenářské lekce – literární kroužky, Véénův diagram, dílny psaní, naratologické lekce

• Jáma a kyvadlo – prostor příběhu, hororový žánr, dílna psaní – 45 minut
• Bylo nás pět – shrnování příběhu – 45 minut
• Kniha džunglí – postavení postavy v příběhu – 45 minut
• Robinson Crusoe – analýza textu v literárních skupinkách, srovnání textů pomocí Véénova diagramu – 90 minut
• Tom Sawyer – forma vyprávění, deníky – 45 minut
• Dekameron – postava příběhu z pohledu naratologie – 90 minut

Workshop se snaží přiblížit literaturu v kontextu jednotlivých kultur: italská, španělská, francouzská, i česká. Každá z těchto kultur má svá specifika, každá má i svá literární specifika. Zájem je kladen na analýzu kulturně-historickou i jazykovou tak, aby zdůraznila specifika jednotlivých kulturních kontextů. Druhá rovina je historická: srovnáním, ve které se renesanční literatura vyvíjela. Pokusíme se zodpovědět otázky po relevanci odrazu společnosti v literatuře na straně jedné a na straně druhé, zda je možné charakterizovat kulturu na základě renesanční literatury. Jinými slovy, kde autor vzal inspiraci, co kromě hlavních motivů, chronicky známých chtěl také svými díly říci. Do jaké míry a s jakými konkrétními rysy se držel kulturních rysů dané společnosti.

• Renesanční literatura: kulturně-historické členění; vlivy, motivy, inspirace - 1 hodina
• Literatura rané renesance – Itálie a směs křesťansko-antických rysů – 1 hodiny
• Španělská renesanční literatura: hrdina a jeho činy – 1 hodina
• Francouzská renesanční literatura – 1 hodina
• Shakespeare netradiční pohled na motivy a kulturní kontext – 2 hodina
• Jak k renesanci přispívá česká literatura – 2 hodina

Kurz nabízí učitelům 2. st. základních škol a středních škol komplexní pohled na možnosti integrace moderních technologií do výuky českého jazyka a literatury. Kurz se zaměřuje jak na teoretické koncepty (např. hypertext, remediace, kolektivní inteligence), tak na praktické dovednosti. Účastníci se seznámí s nástroji pro tvorbu interaktivních textů, s možnostmi využití digitálních her ve výuce literatury, s generativními nástroji pro tvorbu poezie a s principy fungování velkých jazykových modelů. Důležitou součástí kurzu je kritická reflexe vlivu digitálních médií na společnost a na žáky. Pozornost bude zaměřena také na aktuální otázku: Jak digitální čtení ovlivňuje čtenářské dovednosti, motivaci a celkový vztah k literatuře u dětí a dospívajících? Budou prozkoumány výhody i rizika a nabídnuty strategie, jak s těmito trendy pracovat ve školním prostředí. Účastníci se naučí, jak vést žáky k bezpečnému a zodpovědnému využívání online zdrojů a jak hodnotit jejich důvěryhodnost; získají také tipy na konkrétní aktivity a projekty s ověřenými online zdroji pro předmět český jazyk a literatura.

• Úvod do problematiky nových médií (1 hodina)
• Interaktivní texty a jejich tvorba (1 hodina)
• Digitální hry a literatura (1 hodina)
• Poezie a digitální nástroje pro její tvorbu (1 hodina).
• Čtení v digitálním věku (1 hodina)
• Závěrečná diskuze, prezentace výsledků práce, reflexe (1 hodina)

Seminář vychází z požadavků na rozvoj estetické výchovy a na interdisciplinární vztahy. Účastníci se seznámí s možnostmi, jak do hodin ČJL vhodně implantovat film, jeho hudební a výtvarnou součást a další prvky. Zaměřuje se na vnímání díla čtenářem a divákem. Pracovat se bude s různými literárními druhy, žánry a historickými obdobími, např. Radúz a Mahulena, Kytice, Postřižiny, Spalovač mrtvol, Zvířecí farma, Žert, Ucho, Báječná léta pod psa atd

Podrobný rozpis:

1. Vztah mezi verbálním a audiovizuálním uměním / literatura a film         
2. Vztah filmu k dalším uměleckým formám                                                
3. Motivační potenciál literatury a filmu                                                        
4. Modely adaptace, adaptační teorie, druhy adaptačních postupů            
5. Film a jeho výrazové prostředky                                                               
6. Didaktické aplikace – scénář, vypravěč, postavy, hudba, zvuk, kamera, filmový plakát     Analýza, interpretace a komparace literár. díla a jeho filmové adaptace   
7. Komparace vybraných adaptací                                                                
8. Diskuse, evaluace a vzájemné sdílení zkušeností                                     

Vzdělávací akce je zaměřena na problematiku slohové práce jako nedílné součásti výuky českého jazyka a literatury. Obsahem vzdělávací akce je téma přípravy zadání slohové práce, hodnocení slohové práce (možné přístupy) i ve vztahu k hodnocení písemné práce jako součásti maturitní zkoušky. Na konkrétních příkladech budou prezentovány principy hodnocení slohové práce. V semináři bude akcentována metoda práce s chybou a poskytování zpětné vazby žákům. Dále budou použity prezentace lektorky, které vycházejí z její dlouholeté praxe. Dále pak publikace, které se tématu věnují.

• Slohová práce a její postavení v předmětu český jazyk a literatura, tvorba zadání písemné práce, četnost a forma (45 minut)
• Slohový útvar a komunikační situace jako východisko slohové práce (45 minut)
• Hodnocení slohové práce, různé přístupy, klady a zápory. Hodnocení slohové práce jako profilové části maturitní zkoušky – legislativní rámec (90 minut)
• Ukázky slohových prací, jejich analýza vzhledem k zadanému tématu a komunikační situaci, principy hodnocení, zpětná vazba žákům (90 minut).

Na semináři si ukážeme dlouhodobé jazykové hry i hry krátké, jen na pár minut, které můžeme využívat v různých fázích vyučovacího procesu, budou to tedy hry motivační, hry, které je možné použít během výkladu, při procvičování či prověřování učiva nebo jako domácí úkoly.

Některé hry si také zahrajeme.

Důsledky pádu železné opony na českou literaturu a literární život

Periodizace období po roce 1989 z hlediska nakladatelských strategií

Základních tendence české prózy po roce 1989

Dominantní umělecké prostředky a postupy využívané v současné české próze

Projevy postmodernismu v české literatuře

Techniky a metody: PPT prezentace, výklad, analýza, syntéza

Blok č.1, časová dotace 90 min.

• Uvedení do širšího společensko-politického a kulturního kontextu změn v literatuře a v literárním životě po roce 1989
• Vysvětlení specifického postavení české literatury a obeznámení s jevy současného literárního života (literární časopisy, literární ceny a ankety, autorská čtení, nakladatelské strategie)

Blok č.2, časová dotace 90 min.

• Charakterizace a definování jednotlivých proudů české prózy po roce 1989
• Projevy postmodernismu v české literatuře

Co je folklor a jaké jsou jeho podoby: rozdělení folkloru pod literárních útvarů (pohádka, bajka, říkanky, humorky, legendy, pověstí, rozdělení folkloru podle žánrů. Folklor evropský a mimoevropský.

                 I folklor podléhá módě. Charakteristika evropského folkloru. Jak se proměňují prvky od minulosti po současnost. A do jaké míry podléhá módě i mimoevrospké mytologie? Nebo je to vše již pasé.

            V dalším horizontu se kurz snaží analýzou některých rysů ústní lidové slovesnosti srovnat folklorní útvary evropské a mimoevropské. Poukážeme i na specifika jednotlivých rysů a daných kulturách. A vysvětlíme, jak souvisí mýtus s uspořádáním společnosti.

• Co je ústní lidová slovesnost (dále je ULS) a jak souvisí s folklorem (kdo je nositelem, jaké jdou evidence, a co je poté)
• Česká a evropská ULS: rysy, charakter, náměty, jazyk, kde se všude objevuje
• Mimoevropská ULS: pohádky nebo mytologie?

Lektorka vychází z průzkumu provedeného mezi žáky, jenž mapoval nejoblíbenější knihy, které by samy děti doporučily svým vrstevníkům k přečtení.  Pozornost bude věnována také knihám, které byly oceněny Zlatou stuhou a jinými literárními cenami.

 České učebnice často pracují s ukázkami textů z literatury pro dospělé čtenáře, což někdy může vést i k demotivaci. Jestliže literatura pro děti není v učebnicích dostatečně zastoupena, je na učiteli, aby ji svým žákům přiblížil sám.  Pro učitele je průběžné sledování nových titulů časově velmi náročné. Je však třeba se v této oblasti patřičně orientovat. Seminář jim má být v tomto ohledu oporou. Účastníci se seznámí s vybranými autory a ilustrátory knih pro žáky mladšího školního věku a také s metodami a postupy, jak s intencionální literaturou pracovat.

• Vytváření čtenářského vkusu, ceny za dětskou literaturu
•  Připomínka některých nadčasových autorů, jejichž obliba přetrvala do současnosti
• Vybraní čeští a zahraniční autoři a ilustrátoři od  2. poloviny 20. století do současnosti – přehled podle žánrů:
• Pohádky (Petr Stančík, Pierre Grippari, Sven Nordqvist, Luis Sepúlveda aj.)
• Dětský hrdina (Markéta Pilátová, Miloš Kratochvíl, René Goscinny, Christ. Nöstlingerová aj.)
• Dobrodružné příběhy; detektivní zápletka ( Thomas Brezina, Jo Nesbo aj.)
• Dříve tabuizovaná témata v literatuře pro děti – handicap, nemoc, holocaust, smrt atd.(Ivona Březinová, Ollivier Mikaël, R. J. Palaciová, Andreas Steinhöfel, John Boyne aj.)
• Populárně naučná literatura (Alena Ježková, Martina Skala, Ondřej Hník aj.)
• Komiks a obrázková kniha (Pavel Čech, Raina Telgemeierová aj.)
• Poezie pro děti a mládež (Pavel Šrut, Radek Malý, Michal Černík, Jiří Havel, Jiří Dědeček aj.)
• Rozvíjení estetického cítění, smysl pro krásu jazyka, práce s poetickým textem, vlastní tvorba žáků

Výklad základních historických fakt vážících se k holokaustu, stejně jako širokého kulturního kontextu tohoto fenoménu

Pojmenování základních tendencí prózy reflektující holokaust a jejího žánrového rozvrstvení

Přiblížení uměleckých prostředků a postupů využívaných v próze o holokaustu

Literárněvědná analýza a interpretace základních prozaických děl tematizujících holokaust (Weil, Fuks, Denemarková)

Techniky: PPT prezentace, výklad, analýza, interpretace, syntéza 

Obsah semináře vychází z požadavků nového RVP na rozvíjení klíčových kompetencí a základních gramotností. Zohledňuje různé učební strategie žáků, využívá mezipředmětové vztahy, prolínání vzdělávacích oblastí a průřezových témat s předmětem ČJL. Je vytvořen na základě poznatků získaných z odborné literatury, příspěvků z vědeckých konferencí a vlastního pedagogického působení lektorky. Nabízí inspirace, jak pomocí rozmanitých metod motivovat žáky ke čtení, rozvíjet jejich čtenářskou gramotnost, dovést je k porozumění textu, naučit je pracovat s krásnou literaturou, s odborným a publicistickým textem (lineárním i nelineárním), vyhledávat klíčové informace a pracovat s nimi. Účastníci si prakticky vyzkoušejí vybrané aktivity spojené s prací s textem a seznámí se s některými technikami, jejichž pomocí je možno docílit funkční čtenářské gramotnosti.

• Seznámení s teoretickými poznatky výzkumů zaměřených na čtenářství, osobnost učitele, význam motivace, aktivizace žáků, kreativita při práci s textem. Tradiční a netradiční hodiny literární výchovy.                              
• Vytváření čtenářského vkusu, rozlišování hodnotné literatury od literatury triviální a manipulační, smysl pro krásu jazyka, rozvíjení estetického cítění – prožitkové vnímání, význam regionální literatury, literární soutěže, spolupráce s knihovnami, besedy s autory. Tvořivý přístup ke čtení a psaní.  Čtenářské strategie, čtenářské dílny.                                                                                                                                                                                   

• Praktická cvičení s vybranými texty:
• Práce s nelineárním textem, čtení s otázkami, čtení s předvídáním
• Práce s populárně naučným textem, s žurnalistickým textem atd.                 
• Podvojný deník – žákovské reflexe na četbu, literární dopisy, řízené čtení, skládankové čtení, pětilístek, diamant, grafické organizéry atd.                                                                  
• Vyhledávání klíčových slov (filtr) a podružných informací (cenzura), metoda INSERT, myšlenkové mapy, učíme se navzájem atd.                   
• V závěru proběhne evaluace, diskuse a sdílení zkušeností z praxe           

Seminář ve shodě s novým RVP nabídne pedagogům rozmanité aktivity pro práci  v mluvnici,  slohu, komunikaci i v literární výchově. Jedná se o didaktické hry, postupy  a aktivity, jimiž je možno podpořit čtenářskou gramotnost, rozvíjet slovní zásobu a komunikační dovednosti, zpestřit vyučování ČJL, motivovat žáky k práci, vést je k samostatnosti, k tvořivosti a k lásce k mateřskému jazyku.

Během semináře budou nastíněny nové možnosti prezentace učiva skrze technologie. Účastník bude seznámen s aplikacemi, které jsou vhodným prostředkem pro zvýšení interaktivity prezenční i distanční výuky a zvýšení motivace žáků i vyučujících. Zejména pak s aplikací Nearpod.

První část semináře je věnována diskuzi o motivaci žáka ke studiu a možnostem jejího pozitivního ovlivnění pomocí vhodného použití technologií a aplikací. Zmíněna bude také motivace učitele při výuce za použití technologií.

V hlavní části semináře se zaměříme na aplikaci Nearpod jako hlavní prostředek k obohacení prezentací o interaktivní prvky. Účastníci poznají aplikaci Nearpod a její možnosti nejprve z pohledu žáka. Bude jim prezentována vzorová lekce vytvořená v programu MS PowerPoint obohacená o ankety, kvízy, otevřené otázky, virtuální prohlídky apod. vytvořené skrze aplikaci Nearpod. Zároveň uvidí aplikaci z pohledu vyučujícího a její možnost nahlédnout do práce žáků a okamžitě jim poskytnout zpětnou vazbu. V další části si budou účastníci moci vyzkoušet vytvoření vlastní lekce a ve dvojicích cvičně otestovat funkčnost aplikace. Posluchači budou následně seznámeni s funkcí „Reports“, která jim po vyučovací hodině umožní nahlédnout do výsledků jednotlivých žáků a případně jejich počínání ohodnotit.

V poslední části semináře se účastník seznámí s možností vytvoření prezentace v aplikaci Google Slides s integrací aplikace Nearpod. Dále bude seznámen s možnostmi virtuální tabule a jejím využitím v prezenční i distanční výuce. Závěrečná část bude věnována diskuzi a použití ostatních aplikací ve výuce a jejich případnému spojení s aplikací Nearpod.

• Žák a motivace k výuce (45 minut)
• Aplikace Nearpod – teoretická část (90 minut)
  • Seznámení s aplikací
  • Ukázka vzorové lekce
  • Popis funkcí
  • Ukázka integrace s ostatními aplikacemi
• Aplikace Nearpod – praktická část (90 minut)
  • Praktické vytvoření interaktivní lekce z klasické PowerPoint prezentace
  • Otestování funkčnosti lekce ve dvojicích
  • Seznámení s funkcí Reports
• Nearpod a Google Slides (45 minut)
  • Integrace aplikací a ukázka vytvoření lekce ve Slides jako náhradě za MS PowerPoint
• Virtuální tabule a její využití (30 minut)
• Tipy na ostatní aplikace k obohacení výuky (60 minut)

Abstrakt:

Přednáška se zaměřuje na fenomén anglosaského progresivismu a jeho dopad na současnou společnost, kulturu a veřejný diskurz. Analyzuje hlavní ideologické směry a hnutí, která formují moderní západní myšlení, a sleduje jejich vývoj, cíle a kontroverze. Pozornost je věnována otázkám diverzity, inkluze, rovnosti, identitární politiky a sociálních hnutí, která ovlivňují legislativu, média, vzdělávací instituce i firemní strategie. Významná část přednášky se zaměřuje na otázku genderově neutrálního jazyka jako jednoho z klíčových projevů progresivních ideologických změn s analýzou některých požadavků na jazykovou inkluzivitu ve veřejné a profesní komunikaci, ve vzdělávání a legislativě, ve firmách a institucích. Přednáška rovněž reflektuje veřejné diskuse a kontroverze i postupné a nenápadné pronikání těchto trendů do společnosti v České republice.

I. Informativní část - prezentace

1. Politická korektnost – základní koncept, který propojuje většinu dalších témat.
2. Genderově neutrální jazyk – jako konkrétní projev politické korektnosti v jazykové rovině.
3. Cancel culture – jako mechanismus vynucování politické korektnosti a sociálních sankcí.
4. MeToo – významný milník v boji proti sexismu a zneužívání moci.
5. Sexismus – širší téma, do kterého MeToo zapadá.
6. LGBTQ+ aktivismus & nebinární identita – otázky genderové identity a legislativní důsledky.
7. Safe spaces & trigger warnings – univerzitní fenomén spojený s ochranou citlivých skupin.
8. Black Lives Matter – klíčové antirasistické hnutí.
9. Antirasismus & antikolonialismus – historické a současné snahy o odstranění diskriminace.
10. Black-washing (blinde color casting) & black-facing – problematika reprezentace ras v médiích a kultuře.
11. Kulturní osvojování – související s otázkou rasové a kulturní identity.
12. Affirmative action – legislativní opatření na podporu marginalizovaných skupin.
13. DEI – principy diverzity, rovnosti a inkluze – širší rámec firemních a institucionálních strategií.
14. ESG (Environment, Social, Governance) – rozšíření DEI na environmentální a správní dimenzi.
15. Hnutí woke – souhrnný termín zastřešující mnoho předchozích témat.

II. Workshop

PowerPointPrezentace v první části a workshop s individuálními nebo skupinovými aktivitami. Přístup na internet, samostatné rešerše pomocí individuální techniky.

V semináři se zaměříme na výběr a metodiku výuky anglické literatury pro české studenty, zejména na gymnáziích a středních školách, ale s přihlédnutím i k mladším žákům. Prozkoumáme, jak vybrat texty, které jsou relevantní, poutavé a přístupné pro různé úrovně studentů. Budeme diskutovat o různých žánrech, autorech a tématech a o tom, jak je efektivně integrovat do výuky anglického jazyka. Lektor bude používat ukázky z textů, audio a video materiály, a fotografie k inspiraci a diskuzi. Účastníci se zapojí do praktických aktivit a sdílení osvědčených postupů.

Osnova akce (přehled témat výuky s časovou dotací jednotlivých témat):

• Úvod: Proč učit literaturu a jak překlenout propast (90 min)
• Výběr vhodných textů pro různé úrovně a věkové skupiny (90 min)
• Integrace literatury s výukou jazyka: Aktivity a strategie (90 min)
• Hodnocení a kreativní projekty v literární výuce (90 min)

Umíte již používat výstřižky, tvořit osmisměrky a křížovky a chcete umět více pro přípravu do vyučovací hodiny a nevadí vám registrovat si účty, které jsou zadarmo a nebojíte se instalovat programy?Přihlas se na tento seminář. Ukážeme si pár tipů v operačním systému windows.Digipad využijeme pro prezentaci a nahrávání práce. Pro tvorbu plakátů a jednoduché grafiky využijeme Canvu. Pro tvorbu aktivit využijeme Learning Apps. Zkusíme jednoduše využít google účet – Disk Google pro sdílení souborů a YouTube pro vyhledávání a nahrávání videí. Google účet také využijeme pro tvorbu aktivit z flippity – Quizz, Breakout,Videa si vyzkoušíme upravit v CapCut. Představíme si programy Open Board a Tarsii. Quizziz si ukážeme více do hloubky. Pro práci s PDF formátem využijeme PDF Creator a pro tvorbu přípravy na vyučovací hodinu využijeme ScioBota.

Všichni, kdo cestovali a snad i cestují daleko mino naši společnost mají nutkavou potřebu zanechat o tom jakoukoli zprávu. Od nepaměti se cestovatelé, obchodníci, misionáři, jacíkoli šiřitelé své vlastní kultury snaží dostat co nejdále a přinést odtamtud cokoli z materiální i duchovní kultury. Všech z cest lze členit na cestopisy, jazykové práce, zprávy, kroniky, cestovatelské počiny stejně jako články, vyprávění, obrazy, filmy. Za první cestopis považujeme Milion Marka Póla.

Součástí kurzu je přiblížení podob jednotlivých skupiny dokumentů, srovnat jak v rámci skupiny dokumentů diachronicky, synchronicky, také porovnat jednotlivé dokumenty mezi sebou a poukázat na některé zajímavé a jejich kulturní přesah.

• Jsou cestopisy literatura? – 1 hodina
• Jaké známe cesty a kam – 1 hodina
• Prvotní dokumenty s s tematikou mimo vlastní kulturu – 1 hodina
• Klasifikace dokumentů – 1 hodina
• Jazykové dokumenty – 1 hodina
• Obrazy a jejich tvůrci – 1 hodina
• Literatura a cestopisy – 1 hodina