Kurzy

V dnešní době se stále častěji můžeme setkat s názorem, že vzhledem k účinnému a fungujícímu třídnímu managementu je potřeba chápat smysl, vytvořit si a následně dodržovat třídní pravidla. Otázky pedagogů ohledně potřebnosti pravidel se příliš neliší od otázek samotných žáků a studentů:

Existují pravidla všude? Kde všude se můžeme setkat s nějakými pravidly? Proč by ve třídě vůbec nějaká pravidla měla být?  Proč bychom je měli vlastně dodržovat? Co z toho budeme mít? Jaké jsou vlastně následky dodržování pravidel? Co se může stát, když pravidla budou porušena?

Děti (mládež) a stejně tak i pedagogičtí pracovníci by si měli být schopni na tyto otázky odpovědět a pochopit jejich užitečnost pro ně samotné – i pro celý kolektiv.

V rámci semináře se zamyslíme nad smyslem pravidel jako takových (nejen ve třídních kolektivech) – takovém smyslu, který poté účastnící budou moci přenést do uvědomění svých žáků.

Hlavní část semináře se bude věnovat vlastní práci účastníků, kteří budou mít za úkol vytvořit podle jejich názoru adekvátní konkrétní znění svých pravidel, o kterých se domnívají, že jsou u jejich žáků potřeba. Tato jejich pravidla budou kriticky rozebrána a poslouží jako možnost pochopit základní zákonitosti tvoření a následného užívání pravidel. Pro účastníky jsou připraveny konkrétní příklady třídních pravidel pro jednotlivé věkové skupiny a typy kolektivů.

Další část bude věnována ukázce doporučeného postupu, jak vůbec celý proces (povídání o smyslu pravidel, tvorba, konkrétní znění, prezentace a umístění pravidel, odměny a případné tresty za jejich dodržení či porušení) prakticky uchopit a s dětmi realizovat. Účastníci budou poučeni o důležitých zákonitostech a také o slabých místech a rizicích, kterých je dobré se při práci s dětmi vyvarovat.

Po celou dobu programu bude vymezen čas a prostor pro vlastní dotazy a připomínky samotných asistentů.

Lektor jakožto školní psycholog a preventista se bude snažit předat vědomosti a zkušenosti získaná teoretickým studiem psychologie a praktickými zkušenostmi nabytými ve sféře školního prostředí a pedagogicko-psychologického kontextu. 

Po celou dobu programu bude vymezen čas a prostor pro vlastní dotazy a připomínky samotných účastníků.

Třída a škola jsou velké a důležité sociální systémy (skupiny), kde se žák/student nebo pedagog chtě nechtě socializuje. Základní poznatky o žácích s hlediska sociální psychologie by měly být pro pedagogy klíčové.

Vysvětlíme si základní pojmy v sociální psychologii, jako je skupina (jejich vznik, dělení a další specifika), socializace, sociální normy, sociální role, vztahy ve skupině, sociální učení a další. Každé společenství lidí je pro všechny jedince nositelem naplnění důležitých potřeb, ale bohužel také nositelem nebezpečí či nepříjemných zkušeností a pocitů.

Na základě vědomosti základních ovlivňujících sociálních a socializačních faktorů u žáků (ale také u pedagogů a rodičů) může edukovaný pedagog lépe realizovat prevenci, včasnou diagnostiku či adekvátní řešení vzniklých potíží.

Lektor jakožto psycholog se bude snažit předat vědomosti a zkušenosti získaná teoretickým studiem psychologie a praktickými zkušenostmi nabytými ve sféře školního prostředí a pedagogicko-psychologického kontextu. 

Po celou dobu programu bude vymezen čas a prostor pro vlastní dotazy a připomínky samotných účastníků.

Oblastí rizikového chování je také rizikové chování v oblasti sexuality .  Syndrom rizikového chování dospívajících zahrnuje tři základní faktory, které se vzájemně podmiňují a prolínají. Tam, kde se setkáváme s jednou z forem rizikového chování, vnímáme možnost výskytu souvisejících problémů z jiné oblasti. Problematika SRCHD zahrnuje oblast závislostí, nepřizpůsobivého chování, agresivity, násilí, agresivity zaměřené na sebe (tedy poruchy příjmu potravy, chování sebepoškozující) a rizikové chování v oblasti sexuality .

Seminář nabízí různorodé metody práce s žáky ověřené v praxi lektorky a podává základní informace k jednotlivým tématům. Téma doplňuje z pohledu bio-psycho-sociálního . Zaměřuje se na faktory vnitřní i vnější, které napomáhají/ eliminují rizikové chování žáků a studentů.

Téma je doplněno kazuistikami z praxe pedagogické.

Seminář se zabývá možnostmi práce v takových třídních kolektivech, kde se již nějaký problém vyskytl resp. možnými postupy řešení těchto problémů.

Z hlediska procesu: prevence – diagnostika – řešení se zde tedy budeme zabývat částí poslední - a to pokusem o řešení nějakého problému ve třídním kolektivu, který negativně ovlivňuje ostatní žáky, celkovou atmosféru ve třídě, učitele působící v této třídě a konečně výuku, která zde může být poté velmi náročná. Tento typ práce minimalizace potíží v kolektivu můžeme také nazvat prevencí sekundární, kdy se již nějaký projev rizikového chování ve třídě vyskytl a my se snažíme o jeho včasný záchyt (diagnostiku), řešení a následovnou snahu o minimalizaci pokračování či opakování toho sociálně patologického chování.

Typů problémů ve třídě může být více, nejčastěji je to však nedostatečná schopnost komunikace, spolupráce a soudržnosti žáků ve třídě (kolektiv rozdělen na několik mezi sebou příliš nekomunikujících či přímo vycházejících skupin), ignorance, vyčlenění či ostrakizace nějakého žáka nebo více žáků, výskyt nepřátelského resp. agresivního chování, projevy šikany či útoků v kyberprostoru, nedostatečný respekt k většině učitelů, výrazný posun hodnot v myšlení či chování žáků v negativním slova smyslu, ztížená či zcela znemožněna možnost adekvátně zde učit nebo jiné projevy rizikového chování (zneužití omamných a psychotropních látek ve škole, manipulace a krádeže majetku žáků či školy a jiné).

Seminář obsahuje jednak teoretická východiska intervenční práce se třídou, na straně druhé budou účastníci interaktivní formou seznámeni s názornými ukázkami konkrétních aktivit – na vlastní kůži si vyzkouší některé techniky, přímo použitelné při práci s problematickým kolektivem.

Práce s problémem ve třídě by měla mít předem stanovené, reálně dosažitelné cíle, materiální podmínky (adekvátní čas, dobu a místo, tzn. kdy, jak dlouho a kde), personální obsazení (s kým) a především konkrétní strukturu, kterou je dobré téměř vždy dodržovat. Věnovat se také budeme samozřejmě faktory, které efektivitu práce se třídou podporují, ale také faktory, které mohou tuto práci komplikovat a narušovat.

Lektor jakožto školní psycholog a preventista se bude snažit předat vědomosti a zkušenosti získaná teoretickým studiem psychologie a praktickými zkušenostmi nabytými ve sféře školního prostředí a pedagogicko-psychologického kontextu. 

Po celou dobu programu bude vymezen čas a prostor pro vlastní dotazy a připomínky samotných účastníků.

• Výběr adekvátní zakázky pro intervenční práci se třídou (ve kterém případě se pustit do řešení problému ve třídě?)    0,25 hod
• Podmínky realizace preventivní práce se třídou. 0,5 hod

• Čas – doba vhodná k ucelené intervenci ve třídě (v rámci roku, týdne, dne a celkovém procesu práce se třídou) a délka jednotlivých metod.
• Prostor – vhodné místo, úprava místa konání, potřebné vybavení a pomůcky.
• Personální obsazení (kdo by se měl na této práci podílet a proč).

• Struktura ucelené intervenční práce se skupinou (jednotlivé fáze a jejich pořadí). 0,5 hod
• Pravidla: 0,5 hod

• přístupu v chování k žákům/studentům i pedagogům – seznámení s tím, které strategie v komunikaci a chování při diagnostice tříd kdy a kde použít)
• chování žáků a studentů, u kterých intervenujeme.

• Názorné praktické ukázky konkrétních aktivit zaměřené na ventilaci napětí a negativních pocitů u žáků i pedagogů ve třídě (např.: Řízená konfrontace mezi žáky či mezi žákem a učitelem; Dialog s náhradním objektem; Růže a bodlák; Soupis nežádoucího chování ve skupinách aj.) 2 hod
• Názorné ukázky konkrétních aktivit zaměřené na změnu chování (např.: Hraní scén; Divadlo „Fórum“; Kresby před a po; „Zázrak“ aj.) 2 hod
• Názorné ukázky konkrétních aktivit zaměřené na podporu fungování adekvátních vztahů v kolektivu (např.: Erby; Hranice království; Vzorové věty; Vzájemné ocenění; Společná stavba aj.) 1 hod
• Prevence a řešení možných potíží při intervenční práci se žáky s a studenty (úroveň pozornosti, „zralost žáků vzhledem k náročnosti programu, schopnost sebereflexe, motivace a schopnost změny v chování, narušování programu, zvládání afektů aj.)  1 hod
• Shrnutí, dotazy, zpětná vazba. 0,25 hod

Problematika užívání kyberprostoru žáky a studenty ve škole či mimo školu se stává více a více palčivějším negativním fenoménem, který zaměstnává nejen rodiče, ale především pedagogy, školní psychology nebo preventisty. Virtuální prostor skýtá pro žáky mnoho výhod, ale bohužel také velkou část rizik, o jejichž předcházení, včasném záchytu a efektivním řešení by měl mít základní přehled každý pedagog.

Vysvětlíme si různé typy rizikových projevů v kyberprostoru, jako je Kybergrooming, Webcamtrolling, Sexting, Happy slapping, Hoax a další fenomény, které jsou v dnešní době velmi aktuální a mohou se u žáků vyskytnout. Samozřejmě neopomeneme základní informace o sociálních sítích, které naprostá většina žáků a studentů denně využívá a bohužel také zneužívá nebo se prostřednictvím jich stává jejich obětí.

Hlavní zřetel bude kladen na problematiku kyberšikany, u které si vysvětlíme mechanismus jejího vzniku, její fáze, základní typy a především její prevenci, diagnostiku a adekvátní řešení.

Škola by se měla k výskytu kyberšikany (nebo jiných „kyber“ útoků) postavit čelem vždy – jak v případě, že k ní dochází v době výuky (resp. na půdě školy), tak i když probíhá mimo ni. V prvním případě existují ucelené postupy, kterých by se měla každá škola držet. V případě druhém je doporučeno pracovat s kolektivy, kde ke kyberšikaně dochází, protože naprostá většina případů kyberšikany souvisí s reálnými vztahovými potížemi (agrese, nepřátelství, šikana) ve třídě i mimo virtuální prostor.  

Seminář obsahuje jednak teoretická východiska problematiky užívání kyberprostoru žáky, na straně druhé budou účastníci seznámeni s ukázkami konkrétních aktivit – detailně si vysvětlíme některé techniky, přímo použitelné při prevenci, diagnostice nebo řešení projevů rizikového chování u žáků a studentů spojeného s používáním kyberprostoru.

Probereme si také konkrétní kazuistiky z praxe, při kterých se reálná kyberšikana řešila.

Lektor jakožto školní psycholog a preventista se bude snažit předat vědomosti a zkušenosti získaná teoretickým studiem psychologie a praktickými zkušenostmi nabytými ve sféře školního prostředí a pedagogicko-psychologického kontextu. 

Po celou dobu programu bude vymezen čas a prostor pro vlastní dotazy a připomínky samotných účastníků.

• seznámení s jemnou a hrubou motorikou a grafomotorikou (1h)
• rozvoj jemné a hrubé motoriky u dětí v MŠ a mladšího školního věku (1h)
• důležitost jemné a hrubé motoriky u dětí (1h)
• ukázka praktických pomůcek a grafomotorických cvičení do praxe (1h)

To, že učitel zařazuje práci ve skupinách, ještě nemusí znamenat, že učí žáky spolupracovat. Proč je důležité učit žáky spolupracovat? Protože kooperativní dovednosti patří dnes k nejžádanějším dovednostem na trhu práce. Každý člověk má jiné vnitřní předpoklady pro týmovou práci a každý může být jinak prospěšný pro práci v týmu. Společně se podíváme na to, jak navenek vypadá neefektivní tým a jak efektivní. Budeme pracovat s doporučeními pro zařazování kooperativního učení, a také podíváme se na to, jak kooperativní činnosti hodnotit. Toto téma významně souvisí se zaváděním inkluzívního vzdělávání do praxe škol.

Osnova akce

• 1. blok (90 minut)
• Úvod, cíle webináře, představení lektora, představení účastníků
• Mapování reality ze strany účastníků, sdílení zkušeností
• Máme otázky
• PROČ se tématem zabývat a JAK na to
• Spolupráce jako nejžádanější kompetence na trhu práce, spolupráce jako jeden z pilířů vnitřní motivace žáků k učení
• Spolupráce a klíčové kompetence, kompetenční cíle
• 30 minut přestávka

• 2. blok (90 minut)
• Skupinová práce versus kooperativní učení
• Jak uspořádat učebnu
• Jak dělit žáky do skupin
• Představení ukázky konkrétní vyučovací jednotky postavené na práci ve skupinách vč. Analýzy
• 30 minut přestávka

• 3. blok (90 minut)
• Představení metod na rozvoj spolupráce
• Představení metod aktivního učení založených na práci ve skupinách, sdílení zkušeností
• Skládankové učení
• 30 minut přestávka

• 4. blok (90 minut)
• Hodnocení skupinové práce, sebehodnocení
• Burza nápadů, doporučení
• Zdroje
• Reflexe webináře – vůči cílům a vůči otázkám
• Závěr

Během semináře se účastníci aktivní formou seznámí s možnostmi, jak nežádoucí chování žáků v prostředí školy nejen formálně řešit (tedy používat restriktivní a represivní přístup), ale především správně nahlížet a vyhodnocovat. Vhodné nahlížení a vyhodnocování nežádoucího chování zásadně ovlivňuje volbu intervencí a jejich efekt. Navrhované intervenční způsoby řešení nežádoucího chování budou vycházet především z potřeb žáků a nikoliv jen ze zásad daných neměnitelnou sociální normou školního prostředí. Účastníci se seznámí s intervencemi, které vycházejí z praktických zkušeností při práci s žáky s poruchou chování.

Osnova akce

• Co používáme a nefunguje? (2 hod., vzájemné seznámení se)
• Jak vypadá zlobivé dítě? (2 hod., teoretické poznatky o „zlobivých dětech“ prakticky)
• Proč používat psychologii? (1 hod., co se změnit dá a co se změnit nedá)
• Proč používat pedagogiku? (1 hod., co se na pedagogické fakultě neučilo)
• Jak používat to, co funguje? (2 hod., praktické sebezkušenostní aktivity

Seminář je zaměřen na výchovný styl pedagoga vedoucí k harmonizaci kolektivu třídy. Zahrnuje nástroje, metody, techniky (včetně motivačních) vedoucí ke zvolení efektivního výchovného stylu, který vede k minimalizaci rizikového chování žáků (odměny, tresty, metoda důsledků, inventář sociálního chování a jeho vyladění, typologie pedagoga, volba postojů při nevhodném chování žáků podle R. Dreikurse, prožitková pedagogika, prosociálnost ve školním kolektivu (R.R. Olivar – L. Lencz).

• Co je výchovný styl, k čemu slouží, z jakých modulů se skládá – teoretická část. V této části je pedagog seznámen s výchovným stylem pedagoga vedoucímu k prevenci rizikového chování, podporující rozvoj prosociálnosti v kolektivu třídy ( podle R. Roche Olivara, L. Lencze)  , který zahrnuje 9 kroků . ( např. bezpodmínečné přijetí, systém odměn a trestů, metoda důsledků, aj. 1 hod.
• Výchovný styl pedagoga v praxi – zahrnuje příběhy, kazuistiky z praxe pedagogů, kteří se snažili daný styl realizovat, metody techniky ověřené praxí lektorky i jiných pedagogů   1 hod
• Přestávka 30 minut
• Malý auto test sociálního chování, volba osobního stylu je krátkým zamyšlením nad asertivním jednáním v praxi pedagoga. Jde o formu výrokového tesu, vyhodnotí každý sám své tendence a v krátké reflexi hovoříme o konkrétních zkušenostech a volbě jednání asertivně – autoritativního, asertivně – pasivního v různých situacíh. ( podle Nováka, využíváno i na UHK při vzdělávání učitelů) 1 hod
• Nevhodné chování žáků – jak reagovat, jak vyladit, diagnostika příčin je dialogem nad problematikou  chování žáků, z pohledu R. Dreikurse i zkušeností pedagogů.  1hod

Účastníci se dozví důležitost diagnostikování dětí a žáků pro další učení a celoživotní vzdělávání. Souvislost diagnostikování se stanovením výchovně vzdělávacím cílem, rozvoj dítěte a žáka dle jeho individuálních schopností a možností každého žáka a dítěte. Seminář bude veden prostřednictvím aktivního výkladu s možností řízené diskuse o zkušenostech účastníků s diagnostikováním

Biblioterapie je jednou z metod psychoterapie. Vzhledem k vzrůstajícímu počtu žáků s psychickými problémy je její uplatnění v hodinách českého jazyka a literatury jednou z možných cest, jak tyto problémy pojmenovat, ukázat na ně, jak s nimi pracovat. Seminář se zaměřuje na použití biblioterapeutických metod ve výuce literatury na střední škole. Účastníci si vyzkouší biblioterapeutický experiment sami na sobě, dozví se o další možnostech a úskalích použití těchto technik, budou mít možnost diskutovat o adekvátnosti zapojení těchto technik do výuky. Výhodou je účast a spolupráce hned tří lektorů: Jan Křeček je středoškolský pedagog, Marie Mokrá je odbornicí na biblioterapii, Tamara Valešová je psycholožka. Společně již několik let vytváří biblioterapeutické experimenty a aplikují je na žáky.

• biblioterapeutický experiment – praktická ukázka (120 minut)
• diskuze a zpětná vazba (60 minut)
• teoretické ukotvení: co je biblioterapie, co není a k čemu je na světě (90 minut)
• diskuze (60 minut)
• vyzkoušené experimenty, přístupy, reakce žáků, sdílení zkušeností (90 minut)
• diskuze, zpětná vazba (60 minut)

Biblioterapie je jednou z metod psychoterapie. Vzhledem k vzrůstajícímu počtu žáků s psychickými problémy je její uplatnění v hodinách českého jazyka a literatury jednou z možných cest, jak tyto problémy pojmenovat, ukázat na ně, jak s nimi pracovat. Seminář se zaměřuje na použití biblioterapeutických metod ve výuce literatury na střední škole. Účastníci si vyzkouší biblioterapeutický experiment sami na sobě, dozví se o další možnostech a úskalích použití těchto technik, budou mít možnost diskutovat o adekvátnosti zapojení těchto technik do výuky. Výhodou je účast a spolupráce hned tří lektorů: Jan Křeček je středoškolský pedagog, Marie Mokrá je odbornicí na biblioterapii, Tamara Valešová je psycholožka. Společně již několik let vytváří biblioterapeutické experimenty a aplikují je na žáky.

• biblioterapeutický experiment – praktická ukázka
• diskuze a zpětná vazba
• teoretické ukotvení: co je biblioterapie, co není a k čemu je na světě
• diskuze
• vyzkoušené experimenty, přístupy, reakce žáků, sdílení zkušeností
• diskuze, zpětná vazba

Význam tvořivé dramatiky pro rozvoj osobnosti dítěte (žáka) 1 hodina

Struktura a obsah dramatické jednotky 1 hodina

Praktické ukázky her a činností napříč metodami a technikami dramatické výchovy 6 hodin praktická participativní část s prezentací her a činností

V tomto semináři budou nastíněny nové možnosti prezentace učiva skrze technologie. Účastník bude seznámen s aplikacemi, zejména aplikací Nearpod, které jsou vhodným prostředkem pro zvýšení interaktivity výuky a motivace žáků i vyučujících. Tyto aplikace nám zároveň umožní jednoduchý přechod mezi prezenční a distanční výukou.

První část semináře je věnována motivaci žáka ke studiu a možnostem jejího pozitivního ovlivnění pomocí vhodného použití technologií a aplikací. Zmíněna bude také motivace učitele při výuce za použití technologií.

V hlavní části semináře se zaměříme na aplikaci Nearpod jako prostředek k obohacení prezentací o interaktivní prvky. Účastníci poznají aplikaci Nearpod a její možnosti nejprve z pohledu žáka. Bude jim prezentována vzorová lekce vytvořená v programu MS PowerPoint obohacená o ankety, kvízy, otevřené otázky, virtuální prohlídky apod. vytvořené skrze aplikaci Nearpod. Zároveň uvidí aplikaci z pohledu vyučujícího a její možnosti nahlížet do práce žáků a okamžitě jim poskytovat zpětnou vazbu. V další části semináře si budou účastníci moci vyzkoušet vytvořit vlastní lekci a ve dvojicích cvičně otestovat funkčnost aplikace. Posluchači budou následně seznámeni s funkcí „Reports“, která jim po vyučovací hodině umožní nahlédnout do výsledků jednotlivých žáků a případně jejich počínání ohodnotit.

V poslední části semináře se účastník seznámí s možností vytvoření prezentace v aplikaci Google Slides s integrací aplikace Nearpod. Dále bude seznámen s možnostmi virtuální tabule a jejím využití v prezenční i distanční výuce. Závěrečná část bude věnována diskuzi a použití ostatních aplikací ve výuce a jejich případnému spojení s aplikací Nearpod.

• Žák a motivace k výuce (45 minut)
• Aplikace Nearpod – teoretická část (90 minut)
  • Seznámení s aplikací
  • Ukázka vzorové lekce
  • Popis funkcí
  • Ukázka integrace s ostatními aplikacemi
• Aplikace Nearpod – praktická část (90 minut)
  • Praktické vytvoření interaktivní lekce z klasické PowerPoint prezentace
  • Otestování funkčnosti lekce ve dvojicích
  • Seznámení s funkcí Reports
• Nearpod a Google Slides (45 minut)
  • Integrace aplikací a ukázka vytvoření lekce ve Slides jako náhradě za MS PowerPoint
• Virtuální tabule a její využití (30 minut)
• Tipy na ostatní aplikace k obohacení výuky (60 minut)