Kurzy

• seznámení s jemnou a hrubou motorikou a grafomotorikou (1h)
• rozvoj jemné a hrubé motoriky u dětí v MŠ a mladšího školního věku (1h)
• důležitost jemné a hrubé motoriky u dětí (1h)
• ukázka praktických pomůcek a grafomotorických cvičení do praxe (1h)

Běžné zvyky a tradice není obtížné zařadit do života školy. Jiné, méně známé zvyky a lidové tradice zůstávají didakticky nezpracovány a učiteli nepovšimnuty. Některé z nich není jednoduché zprostředkovat dětem a žákům tak, aby byly věkově přiměřené a nezanikl jejich výchovný potenciál, především síla příkladu, příspěvek k rozvoji osobnosti dítěte, rozvoj zdravého patriotismu a další postoje. Seminář přináší návody, jak dětem a žákům přiblížit složitější témata, méně známé lidové zvyky a tradice, jak je aktualizovat a zpracovat moderními didaktickými postupy, aby byly pro současné žáky srozumitelné. Seminář představí, jak tradiční dětské hry, tak především moderně zpracovaná známá i méně známá témata lidových slavností. Kromě didaktických her a jejich využití v rámci projektového a tematického vyučování budou nabídnuty heuristické metody, badatelství a pokusnictví jako jedny z mnoha způsobů zpracování lidových slavností a oslav z hlediska přírodních dějů a porozumění přírodě. Seminář v krátkosti představí také integrační snahy v oblasti aktivní práce s učivem a seznámí s různými přístupy a druhy integrace obsahu učiva, kritérii výběru vzhledem k tématu (v MŠ typicky propojení hudební, pohybové, dramatické výchovy a dalších složek, v ZŠ propojení napříč předměty bez ohledu na to, zda vychází z přírodních nebo společenských věd).

• Význam slavností a oslav pro život ve škole (smysl slavení narozenin a svátků dětí ve školním prostředí).
• Tradiční svátky a jejich méně známé okolnosti (Advent, Vánoce, Velikonoce a další).
• Další příležitosti: dušičky, hromnice, letnice.
• Regionální prvky v učivu (některé regionální odlišnosti, zvyky a tradice a jejich široké využití, např. masopust, posvícení)
• Lidové zvyky a tradice a jejich odraz v tradičních dětských hrách.
• Vliv liturgického roku na lidové zvyky a tradice (např. svátek Tří králů, sv. Jiří, sv. Anna, sv. Martin, sv. Kateřina, sv. Barbora, sv. Lucie, sv. Ondřej, sv. Silvestr)
• Moderní didaktické zpracování některých méně známých lidových zvyků a tradic s využitím didaktických her a projektů pro jednotlivé věkové kategorie, ukázky her a jejich začlenění do projektového vyučování (Dušičky, sv. Dorota, sv. Řehoř, sv. Filip a Jakub, sv. Anna a další)
• Jak se slaví některé svátky v zahraničí a jak je můžeme slavit my bez komerčního nánosu (namátkou sv. Valentýn, sv. Patrik a další)
• Jak jednoduše a efektivně žákům přiblížit státní svátky, aby jim porozuměli.
• Významné a mezinárodní dny (Den dětí, Den matek, Den otců, Den Země, Den učitelů a náměty pro mnohé jiné.
• Školní svátky a oslavy (zahradní slavnost, školní akademie, rozlučkové akce).
• Environmentální výchova napříč lidovými zvyky a tradicemi v MŠ a ZŠ.

Vývojová psychologie pozoruje a popisuje především psychické (emoční, hodnotové, vztahové a jiné) i fyzické změny lidské osobnosti v závislosti na čase. Člověk zažívá neustálou změnu od početí až do smrti. Pro pedagoga pracujícího s dětmi, které se neustále tělesně i duševně mění, může znalost právě těchto změn velice pomoci v pochopení žáků a v adekvátním vztahu k nim.

V období vzdělávacího procesu (v kontextu školství mateřského, základního, středního či vysokého) prochází každý žák (a samozřejmě také pedagog a rodič) specifickými vývojovými stádii, pro které jsou určité tělesné a duševní (např. emoce, utváření hodnot a cílů) typické. Každé vývojové stadium v sobě skýtá u většiny jedinců obecné prvky, které právě vývojová psychologie popisuje.

Vzhledem k důležitosti věkového rozmezí vzdělávacího procesu u žáků a studentů se nejvíce zaměříme na vývojové změny, potřeby a další fyzická či psychická specifika předškolního věku, mladšího školního věku a dospívání. Samozřejmě však neopomeneme také další stádia, jako je např. období dospělosti.

Lektor jakožto psycholog se bude snažit předat vědomosti a zkušenosti získaná teoretickým studiem psychologie a praktickými zkušenostmi nabytými ve sféře školního prostředí a pedagogicko-psychologického kontextu.

Po celou dobu programu bude vymezen čas a prostor pro vlastní dotazy a připomínky samotných účastníků.

• Vymezení oboru vývojové psychologie a její využití v pedagogice. Co tedy vývojová psychologie zkoumá a jak ji může použít pedagog ve výuce a vztahu ke svým žákům. 0,5 hod
• Popis jednotlivých vývojových stádií (edukačního věku) s aplikací do pedagogické sféry. Předškolní věk, mladší školní věk, dospívání (pubescence a adolescence) a dospělost. 1 hod
• Aplikace poznatků vývojové psychologie v rámci prevence, diagnostiky a řešení potíží ve školním prostředí. Vysvětlení typických projevů (pozitivních i negativních) žáků a studentů v daných vývojových fázích ve školním i mimoškolním prostředí (emoce, potřeby, chování žáků). 1 hod
• Aplikace poznatků vývojové psychologie ve vztahu pedagog/žák. Měnící se role (autorita) – vztah pedagoga se žáky v průběhu jejich věku, možnosti efektivnější komunikace a spolupráce pedagogů se žáky v jednotlivých vývojových obdobích.       1 hod
• Shrnutí, dotazy, zpětná vazba. 0,5 hod

V dnešní době se stále častěji můžeme setkat s názorem, že vzhledem k účinnému a fungujícímu třídnímu managementu je potřeba chápat smysl, vytvořit si a následně dodržovat třídní pravidla. Otázky pedagogů ohledně potřebnosti pravidel se příliš neliší od otázek samotných žáků a studentů:

Existují pravidla všude? Kde všude se můžeme setkat s nějakými pravidly? Proč by ve třídě vůbec nějaká pravidla měla být?  Proč bychom je měli vlastně dodržovat? Co z toho budeme mít? Jaké jsou vlastně následky dodržování pravidel? Co se může stát, když pravidla budou porušena?

Děti (mládež) a stejně tak i pedagogičtí pracovníci by si měli být schopni na tyto otázky odpovědět a pochopit jejich užitečnost pro ně samotné – i pro celý kolektiv.

V rámci semináře se zamyslíme nad smyslem pravidel jako takových (nejen ve třídních kolektivech) – takovém smyslu, který poté účastnící budou moci přenést do uvědomění svých žáků.

Hlavní část semináře se bude věnovat vlastní práci účastníků, kteří budou mít za úkol vytvořit podle jejich názoru adekvátní konkrétní znění svých pravidel, o kterých se domnívají, že jsou u jejich žáků potřeba. Tato jejich pravidla budou kriticky rozebrána a poslouží jako možnost pochopit základní zákonitosti tvoření a následného užívání pravidel. Pro účastníky jsou připraveny konkrétní příklady třídních pravidel pro jednotlivé věkové skupiny a typy kolektivů.

Další část bude věnována ukázce doporučeného postupu, jak vůbec celý proces (povídání o smyslu pravidel, tvorba, konkrétní znění, prezentace a umístění pravidel, odměny a případné tresty za jejich dodržení či porušení) prakticky uchopit a s dětmi realizovat. Účastníci budou poučeni o důležitých zákonitostech a také o slabých místech a rizicích, kterých je dobré se při práci s dětmi vyvarovat.

Po celou dobu programu bude vymezen čas a prostor pro vlastní dotazy a připomínky samotných asistentů.

Lektor jakožto školní psycholog a preventista se bude snažit předat vědomosti a zkušenosti získaná teoretickým studiem psychologie a praktickými zkušenostmi nabytými ve sféře školního prostředí a pedagogicko-psychologického kontextu. 

Po celou dobu programu bude vymezen čas a prostor pro vlastní dotazy a připomínky samotných účastníků.

To, že učitel zařazuje práci ve skupinách, ještě nemusí znamenat, že učí žáky spolupracovat. Proč je důležité učit žáky spolupracovat? Protože kooperativní dovednosti patří dnes k nejžádanějším dovednostem na trhu práce. Každý člověk má jiné vnitřní předpoklady pro týmovou práci a každý může být jinak prospěšný pro práci v týmu. Společně se podíváme na to, jak navenek vypadá neefektivní tým a jak efektivní. Budeme pracovat s doporučeními pro zařazování kooperativního učení, a také podíváme se na to, jak kooperativní činnosti hodnotit. Toto téma významně souvisí se zaváděním inkluzívního vzdělávání do praxe škol.

Osnova akce

• 1. blok (90 minut)
• Úvod, cíle webináře, představení lektora, představení účastníků
• Mapování reality ze strany účastníků, sdílení zkušeností
• Máme otázky
• PROČ se tématem zabývat a JAK na to
• Spolupráce jako nejžádanější kompetence na trhu práce, spolupráce jako jeden z pilířů vnitřní motivace žáků k učení
• Spolupráce a klíčové kompetence, kompetenční cíle
• 30 minut přestávka

• 2. blok (90 minut)
• Skupinová práce versus kooperativní učení
• Jak uspořádat učebnu
• Jak dělit žáky do skupin
• Představení ukázky konkrétní vyučovací jednotky postavené na práci ve skupinách vč. Analýzy
• 30 minut přestávka

• 3. blok (90 minut)
• Představení metod na rozvoj spolupráce
• Představení metod aktivního učení založených na práci ve skupinách, sdílení zkušeností
• Skládankové učení
• 30 minut přestávka

• 4. blok (90 minut)
• Hodnocení skupinové práce, sebehodnocení
• Burza nápadů, doporučení
• Zdroje
• Reflexe webináře – vůči cílům a vůči otázkám
• Závěr

Klíčovým tématem tohoto setkání je rozvoj čtenářské gramotnosti a čtení s porozuměním. Společně se podíváme na to, jaké dovednosti má mít osvojené dobrý čtenář. Na ukázkách konkrétních výukových programů či metod aktivního učení zaměřených na práci s texty budeme tyto dovednosti analyzovat a navrhovat, jak je hodnotit a vyhodnocovat. Každý účastník obdrží sadu vyzkoušených metod práce s texty v elektronické podobě. Každý účastník bude mít příležitost si naplánovat, jaké nejbližší kroky podnikne ve své praxi. Vytvoří si nástřel konkrétní vyučovací jednotky. Každý účastník bude mít možnost svůj nástřel sdílet s ostatními účastníky i možnost přijímat a poskytovat zpětnou vazbu. Tato témata úzce souvisí se zaváděním inkluzívního vzdělávání do praxe škol.

Přehled témat:

•          čtenářská gramotnost a čtenářské dovednosti

•          metody práce s texty

• konstruktivismus, třífázový model učení E-U-R

•          výukové programy s využitím metod práce s texty

•          cíle a kritéria hodnocení

•          efektivní zpětná vazba, vnitřní motivace k učení a čtení

Přehled témat:

• badatelské otázky
• analýza zkušeností
• tvorba hypotézy
• ověřování hypotézy
• BOV a konstruktivismus
• výukové programy s využitím heuristických metod
• cíle a kritéria hodnocení
• efektivní zpětná vazba, vnitřní motivace k učení

Seminář proběhne formou kombinace individuální a skupinové práce, diskuse budou probíhat v komunitním kruhu:

1. představení tématu a cílů semináře
2. představení lektora a účastníků
3. snos myšlenek na téma: Co umíme?
4. pojmenování vzdělávacích potřeb (resp. očekávání) k tématu ze strany účastníků (Co bychom se chtěli naučit? S čím si nevíme rady? Chtěli bychom odpovědi na tyto otázky…)
5. praktické ukázky výukových programů (resp. metod) – přímá práce účastníků kombinovaná s pozorováním videí
6. analýza ukázek
7. plánování dle potřeb účastníků
8. společná reflexe – přijímání a poskytování zpětné vazby k prezentovaným plánům i přípravám

Třída a škola jsou velké a důležité sociální systémy (skupiny), kde se žák/student nebo pedagog chtě nechtě socializuje. Základní poznatky o žácích s hlediska sociální psychologie by měly být pro pedagogy klíčové.

Vysvětlíme si základní pojmy v sociální psychologii, jako je skupina (jejich vznik, dělení a další specifika), socializace, sociální normy, sociální role, vztahy ve skupině, sociální učení a další. Každé společenství lidí je pro všechny jedince nositelem naplnění důležitých potřeb, ale bohužel také nositelem nebezpečí či nepříjemných zkušeností a pocitů.

Na základě vědomosti základních ovlivňujících sociálních a socializačních faktorů u žáků (ale také u pedagogů a rodičů) může edukovaný pedagog lépe realizovat prevenci, včasnou diagnostiku či adekvátní řešení vzniklých potíží.

Lektor jakožto psycholog se bude snažit předat vědomosti a zkušenosti získaná teoretickým studiem psychologie a praktickými zkušenostmi nabytými ve sféře školního prostředí a pedagogicko-psychologického kontextu. 

Po celou dobu programu bude vymezen čas a prostor pro vlastní dotazy a připomínky samotných účastníků.

Seminář je zaměřen na výchovný styl pedagoga vedoucí k harmonizaci kolektivu třídy. Zahrnuje nástroje, metody, techniky (včetně motivačních) vedoucí ke zvolení efektivního výchovného stylu, který vede k minimalizaci rizikového chování žáků (odměny, tresty, metoda důsledků, inventář sociálního chování a jeho vyladění, typologie pedagoga, volba postojů při nevhodném chování žáků podle R. Dreikurse, prožitková pedagogika, prosociálnost ve školním kolektivu (R.R. Olivar – L. Lencz).

• Co je výchovný styl, k čemu slouží, z jakých modulů se skládá – teoretická část. V této části je pedagog seznámen s výchovným stylem pedagoga vedoucímu k prevenci rizikového chování, podporující rozvoj prosociálnosti v kolektivu třídy ( podle R. Roche Olivara, L. Lencze)  , který zahrnuje 9 kroků . ( např. bezpodmínečné přijetí, systém odměn a trestů, metoda důsledků, aj. 1 hod.
• Výchovný styl pedagoga v praxi – zahrnuje příběhy, kazuistiky z praxe pedagogů, kteří se snažili daný styl realizovat, metody techniky ověřené praxí lektorky i jiných pedagogů   1 hod
• Přestávka 30 minut
• Malý auto test sociálního chování, volba osobního stylu je krátkým zamyšlením nad asertivním jednáním v praxi pedagoga. Jde o formu výrokového tesu, vyhodnotí každý sám své tendence a v krátké reflexi hovoříme o konkrétních zkušenostech a volbě jednání asertivně – autoritativního, asertivně – pasivního v různých situacíh. ( podle Nováka, využíváno i na UHK při vzdělávání učitelů) 1 hod
• Nevhodné chování žáků – jak reagovat, jak vyladit, diagnostika příčin je dialogem nad problematikou  chování žáků, z pohledu R. Dreikurse i zkušeností pedagogů.  1hod

Oblastí rizikového chování je také rizikové chování v oblasti sexuality .  Syndrom rizikového chování dospívajících zahrnuje tři základní faktory, které se vzájemně podmiňují a prolínají. Tam, kde se setkáváme s jednou z forem rizikového chování, vnímáme možnost výskytu souvisejících problémů z jiné oblasti. Problematika SRCHD zahrnuje oblast závislostí, nepřizpůsobivého chování, agresivity, násilí, agresivity zaměřené na sebe (tedy poruchy příjmu potravy, chování sebepoškozující) a rizikové chování v oblasti sexuality .

Seminář nabízí různorodé metody práce s žáky ověřené v praxi lektorky a podává základní informace k jednotlivým tématům. Téma doplňuje z pohledu bio-psycho-sociálního . Zaměřuje se na faktory vnitřní i vnější, které napomáhají/ eliminují rizikové chování žáků a studentů.

Téma je doplněno kazuistikami z praxe pedagogické.

Dyspraxie se řadí mezi poruchy učení SPU. Dyspraxie svými projevy zasahuje do celého procesu učení a výrazně ovlivňuje vývoj a sociální oblast dítěte.

Jste učitel? Třeba patříte k těm pedagogům, kteří si dělají starosti s tím, že máte ve třídě dítě, jež vypadá dost nešikovně a neobratně, ale nevíte přesně jak mu pomoci.

A právě pro vás je určen tento seminář, kde vás seznámím s vývojovou poruchou koordinace, jak se projevuje ve školním prostředí a ve výuce. Nabídnu vám několik metod, jak s těmito žáky pracovat a seznámím vás s diagnostickým nástrojem MABC-2.  

Pozorujete u svých dětí potíže s udržením rovnováhy? Časté zakopávání nebo padání? Vnímáte, že jsou často unavené, pohybovou aktivitou rychle vyčerpané?

Může jít o příznaky provázející dyspraxii neboli syndrom nešikovného dítěte. Jde o specifickou poruchu pohybové koordinace (hrubá a jemná motorika). Děti neumí dobře zpracovávat vstupní informace a adekvátně na ně reagovat. Dyspraktické děti mohou mít potíže při každodenních činnostech, jako je sebesycení (manipulace s příborem), oblékání, obouvání, zavazovaní tkaniček. Obtíže se také promítají na školní výuku např. do tělesné výchovy (kdy žákům dělá problém šplh, kotoul, chůze po kladině nebo po čáře. Ve výuce se tyto obtíže vyskytují v matematice, v geometrii, v pracovních činnostech a výtvarné výchově.

Pomocí standardizovaného testu MABC2 se zhodnotí tyto složky:

• Jemné motoriky
• Hrubé motoriky

Test nám poskytne celkem přesný obraz o tom, jak na tom dítě opravdu je a co jsou jeho silnější a slabší stránky. Pomocí testu odhalíme, na kterou oblast je potřeba se zaměřit, jakou funkci bude potřeba podpořit a rozvíjet.

Dyspraxii lze diagnostikovat u dětí od 3 let.

Zůstali jste někdy bez nápadu? Nebo jste jich naopak měli tolik, že jste žádný nedotáhli do konce? V rámci tohoto kurzu najdete odpověď na oba problémy. Projdeme celým inovačním procesem od porozumění budoucímu uživateli (zákazníkovi) a tvorby nápadů, přes výběr nápadů, až po jejich testování a rozvoj. To vše bude doprovázeno výběrem vhodných nástrojů a metod. Obsahem kurzu se bude volně prolínat metoda Design Thinking, která je standardem pro návrh nových výrobků a služeb. Zároveň si teoretické poznatky přímo vyzkoušíte na ukázkovém inovačním projektu.

• Jak přemýšlet o inovacích, úskalí s nimi spojená (1 h)
• Jak řídit inovační proces – různé přístupy (1 h)
• Pochopení uživatele, zákazníka (1 h)
• Tvorba nápadů – kreativita (2 h)
• Výběr nápadů (1 h)
• Rozvoj a testování nápadů (2 h)

Psychosomatika je slovo spojující duši i tělo. Celistvost, souhra, propojení. Z řeckých slov psyché (duše) a soma (tělo) vznikl tento termín poukazující na skutečnost, že bychom duši a tělo neměli vnímat jako dva různé systémy. O duši a těle můžeme hovořit jako o vzájemně propojených systémech, které když od sebe oddělíme, nevystihneme celou podstatu celistvosti člověka. Mezi souvislostmi stavů těla, psychiky a vlivy životního prostředí je nutné hledat příčiny častých starostí, s nimiž si mentální kapacita neví rady a tělo je často řeší somatizací s projevy nemoci. Tak je to i s nemocí, pokud nezačneme naslouchat tělu či ho ovlivňovat léky, většinou se nám neodvděčí dobře. Je rozumné se pak upínat na alternativní léčebné metody?

• Zdraví a nemoc
• Západní přístup EBS
• Funkční poruchy
• Souvislosti – osobnost, NŽS, imunita

Vysvětlení základních pojmů z oblasti týmové spolupráce, osobnostní typologie, efektivní komunikace a řešení konfliktů. Zdůraznění odlišností týmových rolí včetně týmového lídra, vedoucího či manažera. Použité techniky a aktivity: Prezentace, diskuse, výměna zkušeností, praktické příklady, řešení aktuálních problémů členů výukové skupiny, ukázková vyhodnocení a skupinová práce, simulace týmové spolupráce.

• vysvětlení základních pojmů z oblasti týmové spolupráce v kontextu organizace, specifika projektového managementu při řízení týmů 30 minut
• odlišné typy individuálních cílů v návaznosti na odlišné typy osobností 45 minut
• osobní hodnoty a jejich vliv na komunikaci a týmovou spolupráci 30 minut
• rozpoznání silných a slabých stránek členů týmu 45 minut
• sladění individuálních cílů a zájmů v týmu, společné zacílení a vzájemná podpora členů týmu 45 minut
• klíčové role v týmu a jejich využití – praktická ukázka 45 minut
• motivační diagnostika – vysvětlení účelu, principu rozpoznávání a ukázkové vyhodnocení ve skupině 2x45 minut
• komunikace, poskytování zpětné vazby, řešení konfliktů při týmové práci 45 minut

Vysvětlení základních pojmů v kontextu organizace, postup implementace systému, / proces řízení rizik. Použité techniky a aktivity: Prezentace, diskuse, výměna zkušeností, praktické příklady, identifikace rizik pro konkrétní organizaci nebo projekt (práce ve skupinkách s konzultacemi lektora), příklady analýzy rizik a stanovení strategií jejich řízení, ukázka výstupů (mapa rizik, karta rizika, risk report).

• vysvětlení základních pojmů z oblasti řízení rizik v kontextu organizace 30 minut
• přínos systému pro řízení rizik pro různé typy organizací, typické zainteresované strany a jejich cíle 30 minut
• proces řízení rizik a vazba na finanční plánování 45 minut
• postup implementace systému pro řízení rizik v organizaci 45 minut
• klíčové role zaměstnanců tvořících systém pro řízení rizik v organizaci a jejich úkoly 45 minut
• ukázka identifikace rizik, práce s katalogem rizik, práce ve skupinkách 45 minut
• analýza a hodnocení rizik, vytvoření mapy rizik, přiřazení významnosti a priorit rizikům, práce ve skupinkách 45 minut
• stanovení strategií pro řízení rizik včetně praktických příkladů 45 minut
• reporting a monitoring rizik 30 minut

Během semináře se účastníci aktivní formou seznámí s možnostmi, jak nežádoucí chování žáků v prostředí školy nejen formálně řešit (tedy používat restriktivní a represivní přístup), ale především správně nahlížet a vyhodnocovat. Vhodné nahlížení a vyhodnocování nežádoucího chování zásadně ovlivňuje volbu intervencí a jejich efekt. Navrhované intervenční způsoby řešení nežádoucího chování budou vycházet především z potřeb žáků a nikoliv jen ze zásad daných neměnitelnou sociální normou školního prostředí. Účastníci se seznámí s intervencemi, které vycházejí z praktických zkušeností při práci s žáky s poruchou chování.

Osnova akce

• Co používáme a nefunguje? (2 hod., vzájemné seznámení se)
• Jak vypadá zlobivé dítě? (2 hod., teoretické poznatky o „zlobivých dětech“ prakticky)
• Proč používat psychologii? (1 hod., co se změnit dá a co se změnit nedá)
• Proč používat pedagogiku? (1 hod., co se na pedagogické fakultě neučilo)
• Jak používat to, co funguje? (2 hod., praktické sebezkušenostní aktivity

Denně se dostáváme do situací, kdy jsme vystaveni nutnosti reagovat přiměřeně na chování druhých lidí. Často potřebujeme prosadit svůj názor, dohodnout se nebo prostě jen říci „ne". Konflikty tvoří nedílnou součást našeho života a většina lidí je nemá ráda. A to možná jen proto, že je neumí správně řešit a dívat se na ně i pozitivně, čerpat z nich informace a nechat je, ať „vyčistí ovzduší".

Obsah kurzu:

• Co je to asertivita a její pozitivní chápání
• Proč a kdy jednat asertivně
• Slušné sebeprosazení
• Principy asertivního jednání
• Tři kroky asertivní reakce
• Asertivní práva, povinnosti a jejich aplikace
• Vlastní odpovědnost a posouzení chování, myšlenek a pocitů
• Vlastní posouzení odpovědnosti za řešení potíží druhých
• Klíčové asertivní techniky
• Zvládání konfliktních situací
• Dát účastníkům prostor pro sebevyjádření.

Účastník zážitkově orientovaného workshopu se naučí základům mindfulness, které může začít aplikovat v každodenním životě. Techniky mindfulness jsou vhodné pro zvyšování odolnosti vůči stresu, zvyšování pozornosti a koncentrace. Pracovníci tak budou více uvědomělí a budou lépe umět pracovat s napětím.

Osnova akce

• Icebreak
• Tréning se smysly
• Práce s dechem a pozorností
• Všímavý oběd, všímavá procházka
• Bodyscan a práce s tělem
• Psychohygiena

Seminář se zabývá možnostmi práce v takových třídních kolektivech, kde se již nějaký problém vyskytl resp. možnými postupy řešení těchto problémů.

Z hlediska procesu: prevence – diagnostika – řešení se zde tedy budeme zabývat částí poslední - a to pokusem o řešení nějakého problému ve třídním kolektivu, který negativně ovlivňuje ostatní žáky, celkovou atmosféru ve třídě, učitele působící v této třídě a konečně výuku, která zde může být poté velmi náročná. Tento typ práce minimalizace potíží v kolektivu můžeme také nazvat prevencí sekundární, kdy se již nějaký projev rizikového chování ve třídě vyskytl a my se snažíme o jeho včasný záchyt (diagnostiku), řešení a následovnou snahu o minimalizaci pokračování či opakování toho sociálně patologického chování.

Typů problémů ve třídě může být více, nejčastěji je to však nedostatečná schopnost komunikace, spolupráce a soudržnosti žáků ve třídě (kolektiv rozdělen na několik mezi sebou příliš nekomunikujících či přímo vycházejících skupin), ignorance, vyčlenění či ostrakizace nějakého žáka nebo více žáků, výskyt nepřátelského resp. agresivního chování, projevy šikany či útoků v kyberprostoru, nedostatečný respekt k většině učitelů, výrazný posun hodnot v myšlení či chování žáků v negativním slova smyslu, ztížená či zcela znemožněna možnost adekvátně zde učit nebo jiné projevy rizikového chování (zneužití omamných a psychotropních látek ve škole, manipulace a krádeže majetku žáků či školy a jiné).

Seminář obsahuje jednak teoretická východiska intervenční práce se třídou, na straně druhé budou účastníci interaktivní formou seznámeni s názornými ukázkami konkrétních aktivit – na vlastní kůži si vyzkouší některé techniky, přímo použitelné při práci s problematickým kolektivem.

Práce s problémem ve třídě by měla mít předem stanovené, reálně dosažitelné cíle, materiální podmínky (adekvátní čas, dobu a místo, tzn. kdy, jak dlouho a kde), personální obsazení (s kým) a především konkrétní strukturu, kterou je dobré téměř vždy dodržovat. Věnovat se také budeme samozřejmě faktory, které efektivitu práce se třídou podporují, ale také faktory, které mohou tuto práci komplikovat a narušovat.

Lektor jakožto školní psycholog a preventista se bude snažit předat vědomosti a zkušenosti získaná teoretickým studiem psychologie a praktickými zkušenostmi nabytými ve sféře školního prostředí a pedagogicko-psychologického kontextu. 

Po celou dobu programu bude vymezen čas a prostor pro vlastní dotazy a připomínky samotných účastníků.

• Výběr adekvátní zakázky pro intervenční práci se třídou (ve kterém případě se pustit do řešení problému ve třídě?)    0,25 hod
• Podmínky realizace preventivní práce se třídou. 0,5 hod

• Čas – doba vhodná k ucelené intervenci ve třídě (v rámci roku, týdne, dne a celkovém procesu práce se třídou) a délka jednotlivých metod.
• Prostor – vhodné místo, úprava místa konání, potřebné vybavení a pomůcky.
• Personální obsazení (kdo by se měl na této práci podílet a proč).

• Struktura ucelené intervenční práce se skupinou (jednotlivé fáze a jejich pořadí). 0,5 hod
• Pravidla: 0,5 hod

• přístupu v chování k žákům/studentům i pedagogům – seznámení s tím, které strategie v komunikaci a chování při diagnostice tříd kdy a kde použít)
• chování žáků a studentů, u kterých intervenujeme.

• Názorné praktické ukázky konkrétních aktivit zaměřené na ventilaci napětí a negativních pocitů u žáků i pedagogů ve třídě (např.: Řízená konfrontace mezi žáky či mezi žákem a učitelem; Dialog s náhradním objektem; Růže a bodlák; Soupis nežádoucího chování ve skupinách aj.) 2 hod
• Názorné ukázky konkrétních aktivit zaměřené na změnu chování (např.: Hraní scén; Divadlo „Fórum“; Kresby před a po; „Zázrak“ aj.) 2 hod
• Názorné ukázky konkrétních aktivit zaměřené na podporu fungování adekvátních vztahů v kolektivu (např.: Erby; Hranice království; Vzorové věty; Vzájemné ocenění; Společná stavba aj.) 1 hod
• Prevence a řešení možných potíží při intervenční práci se žáky s a studenty (úroveň pozornosti, „zralost žáků vzhledem k náročnosti programu, schopnost sebereflexe, motivace a schopnost změny v chování, narušování programu, zvládání afektů aj.)  1 hod
• Shrnutí, dotazy, zpětná vazba. 0,25 hod

Problematika užívání kyberprostoru žáky a studenty ve škole či mimo školu se stává více a více palčivějším negativním fenoménem, který zaměstnává nejen rodiče, ale především pedagogy, školní psychology nebo preventisty. Virtuální prostor skýtá pro žáky mnoho výhod, ale bohužel také velkou část rizik, o jejichž předcházení, včasném záchytu a efektivním řešení by měl mít základní přehled každý pedagog.

Vysvětlíme si různé typy rizikových projevů v kyberprostoru, jako je Kybergrooming, Webcamtrolling, Sexting, Happy slapping, Hoax a další fenomény, které jsou v dnešní době velmi aktuální a mohou se u žáků vyskytnout. Samozřejmě neopomeneme základní informace o sociálních sítích, které naprostá většina žáků a studentů denně využívá a bohužel také zneužívá nebo se prostřednictvím jich stává jejich obětí.

Hlavní zřetel bude kladen na problematiku kyberšikany, u které si vysvětlíme mechanismus jejího vzniku, její fáze, základní typy a především její prevenci, diagnostiku a adekvátní řešení.

Škola by se měla k výskytu kyberšikany (nebo jiných „kyber“ útoků) postavit čelem vždy – jak v případě, že k ní dochází v době výuky (resp. na půdě školy), tak i když probíhá mimo ni. V prvním případě existují ucelené postupy, kterých by se měla každá škola držet. V případě druhém je doporučeno pracovat s kolektivy, kde ke kyberšikaně dochází, protože naprostá většina případů kyberšikany souvisí s reálnými vztahovými potížemi (agrese, nepřátelství, šikana) ve třídě i mimo virtuální prostor.  

Seminář obsahuje jednak teoretická východiska problematiky užívání kyberprostoru žáky, na straně druhé budou účastníci seznámeni s ukázkami konkrétních aktivit – detailně si vysvětlíme některé techniky, přímo použitelné při prevenci, diagnostice nebo řešení projevů rizikového chování u žáků a studentů spojeného s používáním kyberprostoru.

Probereme si také konkrétní kazuistiky z praxe, při kterých se reálná kyberšikana řešila.

Lektor jakožto školní psycholog a preventista se bude snažit předat vědomosti a zkušenosti získaná teoretickým studiem psychologie a praktickými zkušenostmi nabytými ve sféře školního prostředí a pedagogicko-psychologického kontextu. 

Po celou dobu programu bude vymezen čas a prostor pro vlastní dotazy a připomínky samotných účastníků.

V tomto semináři budou nastíněny nové možnosti prezentace učiva skrze technologie. Účastník bude seznámen s aplikacemi, zejména aplikací Nearpod, které jsou vhodným prostředkem pro zvýšení interaktivity výuky a motivace žáků i vyučujících. Tyto aplikace nám zároveň umožní jednoduchý přechod mezi prezenční a distanční výukou.

První část semináře je věnována motivaci žáka ke studiu a možnostem jejího pozitivního ovlivnění pomocí vhodného použití technologií a aplikací. Zmíněna bude také motivace učitele při výuce za použití technologií.

V hlavní části semináře se zaměříme na aplikaci Nearpod jako prostředek k obohacení prezentací o interaktivní prvky. Účastníci poznají aplikaci Nearpod a její možnosti nejprve z pohledu žáka. Bude jim prezentována vzorová lekce vytvořená v programu MS PowerPoint obohacená o ankety, kvízy, otevřené otázky, virtuální prohlídky apod. vytvořené skrze aplikaci Nearpod. Zároveň uvidí aplikaci z pohledu vyučujícího a její možnosti nahlížet do práce žáků a okamžitě jim poskytovat zpětnou vazbu. V další části semináře si budou účastníci moci vyzkoušet vytvořit vlastní lekci a ve dvojicích cvičně otestovat funkčnost aplikace. Posluchači budou následně seznámeni s funkcí „Reports“, která jim po vyučovací hodině umožní nahlédnout do výsledků jednotlivých žáků a případně jejich počínání ohodnotit.

V poslední části semináře se účastník seznámí s možností vytvoření prezentace v aplikaci Google Slides s integrací aplikace Nearpod. Dále bude seznámen s možnostmi virtuální tabule a jejím využití v prezenční i distanční výuce. Závěrečná část bude věnována diskuzi a použití ostatních aplikací ve výuce a jejich případnému spojení s aplikací Nearpod.

• Žák a motivace k výuce (45 minut)
• Aplikace Nearpod – teoretická část (90 minut)
  • Seznámení s aplikací
  • Ukázka vzorové lekce
  • Popis funkcí
  • Ukázka integrace s ostatními aplikacemi
• Aplikace Nearpod – praktická část (90 minut)
  • Praktické vytvoření interaktivní lekce z klasické PowerPoint prezentace
  • Otestování funkčnosti lekce ve dvojicích
  • Seznámení s funkcí Reports
• Nearpod a Google Slides (45 minut)
  • Integrace aplikací a ukázka vytvoření lekce ve Slides jako náhradě za MS PowerPoint
• Virtuální tabule a její využití (30 minut)
• Tipy na ostatní aplikace k obohacení výuky (60 minut)

Stále četnější pobyt Ukrajinců v České republice, a zejména jejich působení na českém trhu práce, je jevem, se kterým se česká společnost musí dlouhodobě vyrovnávat. Jedná se například o specifika mezikulturního vědomí a interkulturní komunikační kompetence u Ukrajinců, kteří dlouhodobě pracují nebo žijí v ČR, dále o jejich kulturní hodnoty včetně právního povědomí, tj. jejich názory na právo a jejich konkrétní práva a povinnosti. Cílem je prezentovat základní kulturní rozdíly mezi Ukrajinci, Rusy a Čechy, pracující či žijící na území ČR.

1.Úvod: Základní charakteristiky Ukrajinců, žijících na území ČR (45 min)

2.Chápání rodiny a domova u Ukrajinců (45 min)

3.Význam národní identity a občanství pro Ukrajince (45 min)

4.Význam komunikace, sociálních vztahů a sítí pro Ukrajince (45min)

5.Chápání moci a individualismu (45 min)

6.Hodnoty a hodnotové orientace u Ukrajinců (45 min)

7.Akulturace u Ukrajinců (45 min)

8.Interkulturní sensitivita u Ukrajinců (45 min)

Účastníci se dozví důležitost diagnostikování dětí a žáků pro další učení a celoživotní vzdělávání. Souvislost diagnostikování se stanovením výchovně vzdělávacím cílem, rozvoj dítěte a žáka dle jeho individuálních schopností a možností každého žáka a dítěte. Seminář bude veden prostřednictvím aktivního výkladu s možností řízené diskuse o zkušenostech účastníků s diagnostikováním

Kurz představuje podnikání jako alternativní životní cestu vedle zaměstnání. Účastníci kurzu se seznámí s hlavními motivy podnikání, jeho specifickými formami a cílem. Součástí kurzu budou diskuse nad vybranými tématy, praktické příklady a on-line ankety různého typu vytvořené na platformě Slido. Všechna témata budou doplněna tipy na aktivity ve výuce a didaktické návody pro výuku předmětů zaměřených na podnikání.

Tento kurz se v první části zaměří na představení nejnovějších poznatků z morální psychologie, neodarwinismu nebo kognitivních věd a dopady jejich zjištění pro studium morálních hodnot. Postupně se budeme věnovat otázkám vztahu racionality a emocí, sociální podmíněnosti morálního myšlení, nebo morálním intuicím a kognitivním zkreslením. Účastníci budou postupně seznámeni se současnými odpověďmi na otázky typu: Jsme spíše altruisté nebo sobci? Co je v morálce podmíněno kulturou? Existují nějaké univerzální vzorce morálního myšlení? Odpovědi budou propojeny s příklady, jak tyto poznatky využít v pedagogické praxi.

• Úvod: etika jako vědecká disciplína; od deskriptivní přes normativní k aplikované etice (15 min.).
• Evoluční etika: poznatky darwinistické etiky o altruismu a sobectví  (45 min.).
• Psychologie morálky a kognitivní vědy: morální intuice a kognitivní zkreslení (45 min.).
• Morální základy politiky a hledání univerzální etiky: od liberalismu a konzervatismu k pluralismu (45 min.).
• Didaktické ukázky: praktické příklady pro pedagogickou praxi (30 min.).

Biblioterapie je jednou z metod psychoterapie. Vzhledem k vzrůstajícímu počtu žáků s psychickými problémy je její uplatnění v hodinách českého jazyka a literatury jednou z možných cest, jak tyto problémy pojmenovat, ukázat na ně, jak s nimi pracovat. Seminář se zaměřuje na použití biblioterapeutických metod ve výuce literatury na střední škole. Účastníci si vyzkouší biblioterapeutický experiment sami na sobě, dozví se o další možnostech a úskalích použití těchto technik, budou mít možnost diskutovat o adekvátnosti zapojení těchto technik do výuky. Výhodou je účast a spolupráce hned tří lektorů: Jan Křeček je středoškolský pedagog, Marie Mokrá je odbornicí na biblioterapii, Tamara Valešová je psycholožka. Společně již několik let vytváří biblioterapeutické experimenty a aplikují je na žáky.

• biblioterapeutický experiment – praktická ukázka (120 minut)
• diskuze a zpětná vazba (60 minut)
• teoretické ukotvení: co je biblioterapie, co není a k čemu je na světě (90 minut)
• diskuze (60 minut)
• vyzkoušené experimenty, přístupy, reakce žáků, sdílení zkušeností (90 minut)
• diskuze, zpětná vazba (60 minut)

Biblioterapie je jednou z metod psychoterapie. Vzhledem k vzrůstajícímu počtu žáků s psychickými problémy je její uplatnění v hodinách českého jazyka a literatury jednou z možných cest, jak tyto problémy pojmenovat, ukázat na ně, jak s nimi pracovat. Seminář se zaměřuje na použití biblioterapeutických metod ve výuce literatury na střední škole. Účastníci si vyzkouší biblioterapeutický experiment sami na sobě, dozví se o další možnostech a úskalích použití těchto technik, budou mít možnost diskutovat o adekvátnosti zapojení těchto technik do výuky. Výhodou je účast a spolupráce hned tří lektorů: Jan Křeček je středoškolský pedagog, Marie Mokrá je odbornicí na biblioterapii, Tamara Valešová je psycholožka. Společně již několik let vytváří biblioterapeutické experimenty a aplikují je na žáky.

• biblioterapeutický experiment – praktická ukázka
• diskuze a zpětná vazba
• teoretické ukotvení: co je biblioterapie, co není a k čemu je na světě
• diskuze
• vyzkoušené experimenty, přístupy, reakce žáků, sdílení zkušeností
• diskuze, zpětná vazba

Seminář bude veden aktivizujícím výkladem s možností řízené diskuse, aby účastníci mohli sdělovat své zkušenosti s aktivizačním zpětnovazebním hodnocením. Uvědomí si důležitost podporujícího a motivujícího hodnocení pro další individuální rozvoj dítěte a žáka. Na semináři se zaměříme na formativní hodnocenía hodnocení pro učení.

1 hodina

• Úvod, průběh semináře, seznámení, potřeby účastníků
• Teoretická východiska
• Systém pojmů autoevaluace, hodnocení
• Praktická část – co je to hodnocení, zkušenosti, příklady dobré praxe

1 hodina

• Druhy hodnocení a jejich význam –
• Systém podporující rozvoj dětí, žáků – podmínky, vzdělávací nabídka, spolupráce a hodnocení
• Smysl hodnocení

2 hodiny

• Hodnocení procesu
• Formy hodnocení
• Funkce hodnocení
• Základ pro hodnocení – cíle, kritéria, popisný jazyk

2 hodiny

• Formativní hodnocení
•  Efektivní zpětná vazba podporující učení
• Aktivizování dětí a žáků jako zdroj učení pro sebe navzájem
• Slovní hodnocení a sebehodnocení

2 hodiny

• Metody formativního hodnocení
• Mapy učebního pokroku
• Praktické ukázky formativní hodnocení
• Závěr, diskuse hodnocení

Význam tvořivé dramatiky pro rozvoj osobnosti dítěte (žáka) 1 hodina

Struktura a obsah dramatické jednotky 1 hodina

Praktické ukázky her a činností napříč metodami a technikami dramatické výchovy 6 hodin praktická participativní část s prezentací her a činností

Seminář umožní účastníkům osvojit si znalosti moderních prostředků sociální komunikace s využitím mobilních informačních a komunikačních technologií. Vzdělávací akce pokrývá zejména následujících klíčová současná témata:

• historie médií, masmédia a současná nová sociální média a jejich vliv, využití informačních a komunikačních technologií,
• moderní uživatelská rozhraní (ovládání hlasem, rozšířená realita, atd.) a trendy v mobilní komunikaci,
• mobilní datové technologie (2G, 3G, 4G) poskytující mobilní Internet
• bezdrátové datové technologie (Bluetooth, NFC, WiFi, atd.),
• smart technologie a mobilní zařízení (smartphone, tablet, atd.)
• navigace prostřednictvím lokačních a identifikačních technologií (GPS/Galileo/GLONASS a NFC/RFID/QR-kódy, atd.),
• Lokálně kontextové aplikace (geosociální sítě jako Foursquare/Google+/Facebook places, atd.),
• ochrana soukromí při sdílení osobních informací v nových médiích.

Použité techniky a aktivity v semináři zahrnují výklad, instruktáž, diskusi a projekci na plátno.